České ženy sní o rovnosti, nároky na muže ale drží při zemi

Velikonoce a s nimi spojený jarní úklid jsou sice letos už za námi, téma domácích prací ale zůstává aktuální. Připomíná to i „Den bez domácích prací“, který na dnešek 7. dubna vyhlásili tvůrci netradičních svátků Thomas a Ruth Royovi z webu Wellcat.com. Ukazuje se, že pro většinu Češek však zůstává takový den spíše utopií. Průzkum agentury STEM/MARK odhalil, že domácí práce si Češi spravedlivě dělí jen „na papíře“, ve skutečnosti hlavní tíha domácnosti stále leží na ženách. I když mladí lidé zkoušejí zažité modely měnit, s příchodem dětí se ideály o rovnosti často rozplývají. Nabízí se však odvážná otázka: Nezadělávají si ženy na „druhou směnu“ tak trochu samy? Pokud vás zajímá, co Češi považují za „mužské“ a „ženské“ práce a jaké nároky na sebe a své protějšky v domácnosti kladou, čtěte dál.

Kdo drží vařečku a kdo vrták?

Většina z dotazovaných domácích prací leží v českých domácnostech stále na bedrech žen – od vaření a běžného úklidu přes vytírání podlahy, mytí koupelny a praní až po péči o děti. „Ženskými“ disciplínami zůstávají i méně populární práce, jako je mytí oken, žehlení či utírání prachu. U většiny z těchto činností uvedlo více než 70 % dotázaných žen, že je v domácnosti vykonávají převážně ony. Jejich odpovědi jsou podpořeny i názorem mužů, kteří u těchto prací označili typicky svou partnerku za osobu, která je vykonává nejčastěji. V rukou mužů (i podle žen) zůstávají nadále drobné opravy (86 % mužů je převážně vykonává) a práce na autě (71 %).

„U činností, jako jsou nákupy, luxování, mytí nádobí nebo venčení domácích mazlíčků, dochází k určitým střetům – jak muži, tak ženy mají tendenci tvrdit, že právě oni jsou tím, kdo tuto práci vykonává nejčastěji,“ doplňuje analytička STEM/MARK Tereza Kyselová.

Uvedená zjištění o rozdělení domácích prací odrážejí i to, jak česká populace vnímá konkrétní práce jako „mužské“ či „ženské“.[1] S výjimkou drobných oprav a práce na zahradě vnímají respondenti téměř všechny ostatní činnosti o něco silněji jako ženskou práci nežli mužskou – nejvýrazněji žehlení a praní. Pouze mytí nádobí a luxování přisuzují zhruba oběma stejně. Paradoxem přitom je, že samy ženy oproti mužům vnímají všechny dotazované činnosti (včetně oprav a zahrady) jako více náležející ženám.

K určitému posunu v tom, co vlastně považujeme za „ženskou“ nebo „mužskou“ práci, dochází mezi generacemi. Zatímco lidé starší 60 let považují častěji vaření, praní a žehlení za doménu žen, mladší lidé (18–29 let) vnímají žehlení jako ženskou disciplínu méně často, a naopak na stranu žen častěji staví drobné opravy.

„Tato zjištění mohou naznačovat, že mladá generace postupně opouští stereotypní role a vnímá domácí práce spíše jako praktické dovednosti bez ohledu na pohlaví,“ dodává Tereza Kyselová ze STEM/MARK.

Pokud jde o oblibu jednotlivých domácích prací, nejoblíbenější je mezi dotazovanými vaření (pro 21 % dotázaných) a práce na zahradě (14 %). U dalších činností se názory opět liší dle pohlaví a věku. Muži častěji preferují práci na autě, drobné opravy nebo velké nákupy, ženy zase nacházejí větší potěšení v péči o děti a mazlíčky. Pro mladou generaci (18–29 let) je častěji oblíbené luxování, praní a mytí nádobí/plnění myčky, nechuť má naopak k drhnutí koupelny a WC. Nejméně populární napříč všemi skupinami je mytí oken a věšení záclon – 22 % dotázaných označuje tuto domácí práci za nejméně oblíbenou. Častěji ji nemají rády ženy, které ji vykonávají v drtivé většině, a starší lidé (60+), kteří si na ni častěji najímají placenou pomoc.

„Placenou pomoc s některou z domácích prací využívá 16 % Čechů, a to zejména pro práce na autě, drobné opravy, mytí oken či vytírání podlahy. Častěji ji využívají starší ročníky (60+), kteří častěji žijí v domácnosti sami a jejichž zdravotní stav jim už mnohdy neumožňuje tyto činnosti bezpečně vykonávat svépomocí. Kromě nich placenou pomoc více vyhledávají také Pražané a lidé s maturitním a vyšším vzděláním,“ říká Tereza Kyselová z agentury STEM/MARK.

Muži jsou spokojení, ženy by v domácnosti rády ubraly

Péče o českou domácnost zabere jejím členům průměrně 17 hodin týdně, což je rovněž čas, který lidé považují za ideální. Muži uvádějí, že chodu domácnosti týdně věnují 8 hodin, a s tímto stavem jsou v podstatě spokojeni. Ženy to ale vidí jinak – domácími pracemi tráví více času než muži, a to i když bydlí samy. V průměru se cítí vytížené na 14 hodin týdně. Ideálně by si přály věnovat těmto činnostem během týdne „jen“ 11 hodin.

Pokud jde o děti, v českých rodinách aktuálně pomáhají v průměru 2 hodiny týdně, nejčastěji při luxování, úklidu hraček, mytí nádobí nebo utírání prachu. Rodiče se však shodují, že by své potomky rádi zapojili výrazněji – jejich ideální představou je, aby děti domácím pracím věnovaly 5 hodin týdně.

„Důležitou roli ve vnímání domácích prací hraje kromě pohlaví také věk – pro muže a ženy bez rozdílu platí, že čím jsou starší, tím více času jsou ochotni domácnosti dobrovolně věnovat,“ doplňuje analytička STEM/MARK Tereza Kyselová.

České páry u dřezu: Shoda na ideálu, rozpor v realitě

Zaměříme-li se na respondenty, kteří obývají domácnost s partnerem/partnerkou, ukazuje se tendence vlastní úsilí nadhodnocovat, zatímco práci toho druhého přehlížet. Zatímco muži o sobě tvrdí, že domácím pracím věnují 7 hodin týdně, ženy vidí své partnery pracovat jen 4 hodiny. Podobně je to i naopak – ženy uvádějí, že v domácnosti odpracují 15 hodin týdně, ale podle mužů jde o 10 hodin. Tato skutečnost může vytvářet propast v tom, jak spravedlivě se práce doma skutečně dělí.

Muži sice otevřeně uznávají, že většinu práce odvádí doma jejich partnerka (v průměru 59 %), ale s výraznou změnou příliš nepočítají. V ideálním případě by si na svá bedra naložili jen o symbolická 4 % více (45 % namísto 41 %). Ženy, ačkoli vnímají, že většinu práce dělají doma ony (76 %), by v ideálním případě chtěly svůj podíl snížit na 59 % a partnerovi ponechat 41 %, tedy ještě o něco méně, než kolik by si ideálně určili sami muži.

„V otázce dělby domácích prací narážíme u žen na paradox „skromných přání“. Ačkoliv se cítí doma vytížené, jejich „vysněný“ scénář stále počítá s tím, že nadpoloviční většinu zastanou samy. Ukazuje se tak, že i v našich představách o férovosti zůstávají nároky na muže – a to i ze strany partnerek – spíše nízko a že ženy mají ve výsledku na muže ještě nižší nároky než oni sami,“ říká Tereza Kyselová z agentury STEM/MARK.

Rozdělení domácích prací se u českých párů láme především s příchodem dětí a věkem. U mladších bezdětných párů (18–39 let) se partneři shodují, že muži v nich zastávají více domácích prací (ve srovnání s jinými typy párů), a v ideálním případě chtějí směřovat k vyrovnanému modelu. S narozením potomků se však nůžky rozevírají. Výrazný je tento rozdíl u mužů nad 30 let, kteří kromě partnerky žijí také s dětmi a dalšími členy domácnosti, například s rodiči. V takových rodinách podle mužů připadá až 71 % domácích prací na partnerku. Samy ženy situaci vnímají ještě výrazněji – cítí se vytížené dokonce na 79 %.

„Přestože 6 z 10 Čechů žijících v páru považuje současné rozdělení domácích prací za spravedlivé, pod povrchem bublá nespokojenost. Ta se týká předevšímžen sdílejících domácnost s partnerem a dětmi. Tyto ženy dělbu práce vnímají častěji jako neférovou a mají pocit, že domácnost stojí jen na nich. Paradoxem ale je, že v ideálním případě požadují od partnerů nižší míru zapojení v domácnosti než mladé bezdětné ženy. Zdá se tak, že s příchodem rodiny se ideály o rovnosti často rozplývají,“ doplňuje Tereza Kyselová ze STEM/MARK.

Mezi celorepublikovým průměrem a domácím mýtem

Pokud mají lidé odhadnout obecně, jak je v ČR obvykle rozdělena práce v domácnosti mezi partnery, nastává opět „střet vnímání“. Zatímco muži odhadují, že se čeští muži na domácích pracích podílejí zhruba třetinou (32 %), ženy jsou ve svém hodnocení přísnější a přisuzují jim jen čtvrtinový podíl (25 %). V představě ideálního uspořádání se však názory mužů a žen sbližují a směřují k vyrovnanějšímu rozdělení domácích prací. Podle mužů by muži měli ideálně zastat 47 % domácích povinností, ženy by jim jich s radostí přenechaly 44 %.

„Je zajímavé, že muži žijící s partnerkou odhadují, že muži v Česku se do chodu domácnosti zapojují v 31 %, ale sami o sobě tvrdí, že zvládají 41 %. To naznačuje, že mají tendenci vnímat sami sebe jako „světlou výjimku“, která doma pracuje více, než je běžný celorepublikový standard. U žen se obecný odhad zapojení mužů (26 %) téměř shoduje s jejich konkrétní zkušeností doma (24 %). Ženy tak zřejmě nevidí rozdíl mezi „muži obecně“ a svým partnerem – z jejich pohledu je dělba práce prostě asymetrická, bez ohledu na to, o kom je řeč,“ dodává Tereza Kyselová ze STEM/MARK.

Změna po 16 letech? Z pohledu mužů ano, z pohledu žen nikoli

Změnilo se nějak rozdělení domácích prací za posledních 16 let? Agentura STEM/MARK srovnala data z let 2010[2] a 2026 za respondenty žijící s partnerem/partnerkou a výsledek je jasný: záleží na tom, koho se ptáme. Vezmeme-li to z pohledu žen, za posledních 16 let se v rozdělení domácích prací vůbec nic nezměnilo – stále vykonávají většinu z nich ony (75 %). Výjimkou jsou mladé bezdětné páry, kde muži pomáhají o 5 % více (27 % v 2010, 32 % dnes). Z pohledu mužů ale realita vypadá mnohem optimističtěji a zdá se, že v domácnosti se angažují o něco více – zejména u mladších otců (25–39 let) je patrný nárůst zapojení v domácnosti (z 27 % na 43 %).

Co se týká ideální dělby domácích prací, muži se za posledních 16 let výrazně posunuli k vyrovnanějšímu modelu. Zatímco v roce 2010 bylo pro muže ideálem zastat v domácnosti 38 % povinností, dnes je to 46 %. Především mladí bezdětní, ale i otcové od rodin chtějí v ideálním případě vykonávat domácí činnosti téměř půl na půl. U žen se naopak představy téměř nezměnily – stále požadují, aby muži ideálně vykonávali cca 40 % domácích povinností. U starších bezdětných žen (40–60 let) došlo od roku 2010 dokonce k poklesu očekávané pomoci od partnera.

„Data ukazují, že muži sice změnili své přání (ideál), ale jejich skutečné zapojení (realita) z pohledu žen stále pokulhává. Ženy na tento nesoulad reagují tak, že si raději nedělají iluze a zůstávají nohama na zemi. Buď jsou se stávajícím stavem smířené, nebo nevěří, že by se realita mohla výrazně změnit, a tak své představy drží na podobné úrovni jako před 16 lety,“ uzavírá Tereza Kyselová ze STEM/MARK.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na panelu Dialog se zúčastnilo1029 osob reprezentujících obecnou populaci ČR ve věku 18+ let proporčně podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v březnu 2026.

---

[1] Respondenti nehodnotili všechny činnosti z grafu 1, ale pouze vybrané z nich.

[2] Agentura STEM/MARK v roce 2010 realizovala výzkum se stejným zněním otázek na rozdělení domácích prací v domácnosti.

Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Tereza Kyselová, kyselova@stemmark.cz,
tel.: 723 761 880

V Praze, 7. 4. 2026