Eskalace války s Íránem znovu otřásla energetickými trhy. Ceny ropy Brent v pondělí překonaly $115 dolarů za barel po tom, co se o víkendu do konfliktu zapojili i hútíové v Jemenu, a Amerika pokračuje v přípravách na potenciální pozemní invazi. Od začátku března tak vzrostly ceny ropy už o téměř 50 %, z původních 72 dolarů za barel v únoru. Zatímco pro spotřebitele to znamená vyšší ceny, rostoucí inflaci a klesající akciové trhy, pro ropné společnosti jde o zlatý důl.

Pro těžařské společnosti vytváří aktuální situace podmínky vysoce nadměrných zisků, podobně jako v roce 2022 po začátku konfliktu na Ukrajině. Tehdy jim rekordní zisky přinesl výpadek ruské ropy způsobený uvalenými sankcemi řady zemí.

Z aktuální situace mohou nejvíce profitovat společnosti s minimální expozicí vůči Blízkému východu. Zejména američtí producenti mohou těžit z vyšších cen, aniž by nesli přímá provozní rizika spojená s konfliktem. Například společnost Chevron ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku produkovala zhruba 4 miliony barelů denně. Tak výrazný nárůst cen ropy zvýší její měsíční tržby v řádu vyššich jednotek milionů dolarů.

Rostoucí zisky těžařských společností ale pravděpodobně znovu otevřou politickou debatu týkající se regulace cen energetických surovin. Pokud zůstanou ceny ropy nadále vysoké, mohou se vrátit výzvy k zavedení tzv. windfall tax.

Evropská unie již o tomto kroku diskutuje, zatímco některé státy, jako například Německo nebo Polsko, zavedení windfall tax aktivně zvažují. Zatím však zůstávají u omezených regulací cen pohonných hmot na čerpacích stanicích. Česká republika zatím přistupuje k regulaci marží distributorů. Oproti tomu v Indii již znovu zavedli daň windfall tax na export nafty a leteckého paliva.

Ve Spojených státech někteří demokraté rovněž volají po zavedení této daně, nicméně její schválení je za současné administrativy nepravděpodobné. Ta naopak zdůrazňuje, že ceny ropy by měly brzy klesnout, a že americká ekonomika z vyšších cen profituje. USA naposledy zavedly podobnou daň v 80. letech.

Navzdory snahám prezidenta Donalda Trumpa uklidnit trh však nelze očekávat, že by nabídkový šok rychle odezněl. Producenti v Perském zálivu již byli nuceni uzavřít některé ropné vrty poté, co byla jejich zařízení poškozena drony a raketami. Obnovení plné produkce může trvat několik měsíců, zatímco poškozená infrastruktura se bude opravovat roky.

Současný konflikt ukazuje, jak zranitelné jsou globální energetické trhy vůči geopolitickým šokům. Zatímco ropné společnosti budou v krátkodobém horizontu benefitovat z dražší ropy, dlouhodobý vývoj bude záviset především na délce trvání konfliktu.

Jakub Rochlitz, tržní analytik společnosti eToro

Okomentovat na X/Twitteru