Vyšší úrokové sazby tu s námi budou ještě o něco déle

Na začátku letošního roku se řada odborníků domnívala, že vývoj ekonomiky a cen nahraje opatrnějšímu poklesu úrokových sazeb. Nyní se zdá, že to je naprostá sci-fi. Platit by nakonec mohla především teze o sazbách „higher for longer“, tedy vyšší sazby po dlouhou dobu, a dokonce jejich možný růst. Jaké jsou hlavní faktory, které by mohly vést k vyšším sazbám?

Jistě všechny nejdříve napadne geopolitický šok v podobě aktuálního konfliktu na Blízkém východě. A mají pravdu. Spojené státy spolu s Izraelem podnikly v posledních týdnech vojenské útoky na Írán. Konflikt následně rychle eskaloval a Írán reagoval odvetnými kroky, mimo jiné faktickým zablokováním strategického průlivu Hormuz, kudy prochází zhruba pětina světového obchodu s ropou a plynem. Ropa reagovala růstem až k 120 USD za barel, plyn v EU zdražil až k 60 EUR za MWh, tedy asi o 65 %. EU má štěstí, že konflikt přišel až na konci zimy, která je pro topnou soustavu už tak náročná. To se logicky promítá do úvah o sazbách, kde hrozí postupné promítnutí nabídkového šoku na energiích do reálné ekonomiky. Nezapomínejme navíc, že průlivem procházely i další důležité statky globální ekonomiky. Katar, Saúdská Arábie a Omán patří mezi největší exportéry dusíkatých hnojiv. Přes průliv jde velká část světového exportu těchto statků. Nechybí rovněž export hliníku pro automotive sektor či globální kontejnerová doprava mnoha polotovarů v průmyslu. Ochromení Hormuzského průlivu tak z hlediska nabídky tlačí na ceny napříč dodavatelským řetězcem mnoha firem. Jedná se o mimořádně proinflační faktor.

Druhým faktorem je masivní poptávka na trhu s čipy od tzv. hyperscalerů. Výdaje na kapitálové investice související především s umělou inteligencí nadále rychle rostou. Největší technologické společnosti – Oracle, Meta, Microsoft, Amazon a Alphabet – své plány investic buď potvrzují, nebo dále navyšují. Podle konsenzu analytiků by šest největších amerických hyperscalerů mohlo v roce 2026 investovat do kapitálových výdajů více než 750 miliard dolarů, což by představovalo přibližně 80% meziroční nárůst oproti rekordnímu roku 2025. Takto agresivní investiční plány odrážejí především snahu rychle rozšířit infrastrukturu pro AI, zejména datová centra a výpočetní kapacitu. Růst poptávky po čipech snižuje pak nabídku RAM pamětí, a tedy zvyšuje ceny napříč dodavatelského řetězce.

Omezení provozu v Hormuzském průlivu narušuje tok klíčových komodit a průmyslových vstupů, což se postupně promítá do celého dodavatelského řetězce mnoha odvětví. Výpadky nebo zpoždění dodávek tak zvyšují náklady firem a vytvářejí tlak na růst cen napříč ekonomikou. Tento nabídkový šok přitom přichází v době, kdy na druhé straně současně výrazně roste poptávka po technologické infrastruktuře. Velké technologické společnosti, tzv. hyperscaleři, totiž masivně investují do rozšiřování kapacity datových center a výpočetního výkonu pro umělou inteligenci, což zvyšuje poptávku po celé řadě technologických komponent. Silný tlak je patrný zejména u polovodičových součástek a paměťových čipů, především RAM pamětí, jejichž ceny mohou v důsledku této investiční vlny dále růst. Kombinace narušené nabídky v globálním obchodě a současně silné technologické poptávky tak vytváří prostředí zvýšených inflačních tlaků. V takové situaci je pravděpodobné, že centrální banky budou mít jen velmi omezený prostor pro snižování úrokových sazeb, přičemž nelze vyloučit ani scénář, že by v případě silnějších inflačních tlaků mohlo dojít k jejich opětovnému zvýšení.