V roce 2025 byla sklizeň většiny plodin oproti předchozímu roku vyšší

Sklizeň nejčastěji pěstovaných zemědělských plodin v Jihočeském kraji byla v roce 2025 oproti předchozímu, ne příliš úrodnému roku většinou vyšší. Jihočeští zemědělci sklidili víc brambor, pícnin na orné půdě i obilovin celkem včetně všech jednotlivých druhů s výjimkou ječmene ozimého. Nižší byla sklizeň luskovin a bílkovinných plodin na zrno, dále sklizeň řepky a sena z trvalých travních porostů.

Rok 2025 byl z hlediska základních obilovin a jejich hektarových výnosů mimořádně úrodný, když většina jednotlivých druhů zapsala rekordní, případně druhé nebo třetí nejvyšší výnosy v historii kraje. Vyšší a zároveň i nadprůměrný výnos daly brambory bez raných a sadbových a kukuřice na zrno i na zeleno. Naopak meziročně nižší a podprůměrné byly výnosy řepky a sena z trvalých travních porostů.

Tab. 1 Sklizeň vybraných zemědělských plodin v Jihočeském kraji v roce 2025 a její
srovnání s rokem 2024  

Sklizeň obilovin na zrno celkem byla v Jihočeském kraji v roce 2025 navzdory úbytku ploch meziročně vyšší o 8,2 % zásluhou rekordního výnosu. Zároveň převyšovala i průměr sklizně za předchozím pět let o 1,2 %. Meziročně vyšší byla i úroda podle jednotlivých hlavních druhů obilovin s výjimkou ječmene ozimého. Nad pětiletým průměrem se však pohybovala pouze sklizeň ovsa a kukuřice na zrno (obě plodiny o více než 50 %), dále tritikale a ječmene jarního.

Sklizeň ovsa , který byl v roce 2025 pěstován na největší ploše v historii kraje a který zároveň zaznamenal historicky druhý nejvyšší výnos, byla rekordní. Pro pěstování ovsa jsou v kraji příhodné podmínky, proto se ho zde pěstuje nejvíc v republice. Na Jihočeský kraj tradičně připadá víc než pětina celorepublikové plochy a podobný byl i aktuální podíl kraje na celorepublikové sklizni (21,7 %).

Pšenice seté ozimé, naší nejvýnosnější základní obiloviny a nejrozšířenější plodiny vůbec, sklidili v kraji o 1,8 % více než v roce 2024. Navzdory omezení ploch téměř o 9 % byl nárůst sklizně zajištěn druhým nejvyšším hektarovým výnosem v historii kraje. Sklizeň však byla ve srovnání s průměrem předchozích pěti let horší.

Graf 1 Sklizeň a sklizňové plochy vybraných zemědělských plodin v kraji – 1. část  

Kukuřice na zrno , která se při nadprůměrném výnosu sklízela v kraji z výrazně větších ploch než loni, zaznamenala nárůst sklizně o víc než polovinu. Ve srovnání s průměrem sklizně za předchozích pět let byla současná sklizeň vyšší dokonce o 58,1 %. Více kukuřice na zrno sklidili zemědělci v kraji naposledy v roce 2012, ovšem tehdy to bylo z poněkud větší plochy.

Luskoviny a bílkovinné plodiny na zrno zaznamenaly sice vyšší výnos než loni, ale kvůli omezení ploch o čtvrtinu se jich sklidilo o 5,7 % méně než při loňské nevydařené sklizni. Současný výsledek byl ve srovnání s pětiletým i desetiletým průměrem sklizně o 20 % nižší.

Graf 1 Sklizeň a sklizňové plochy vybraných zemědělských plodin v kraji – 2. část

Sklizeň brambor bez raných a sadbových se oproti minulému roku zvýšila o více než 30 %. Ke sklizni, která byla nejvyšší za posledních 20 let, napomohl jednak meziročně vyšší a ve srovnání s předchozími roky nadprůměrný výnos, a jednak rozšíření ploch.

Řepky se v kraji sklidilo o 10,9 % méně než v předchozím roce kvůli meziročně horšímu a zároveň podprůměrnému výnosu řepkového semene a také vinou úbytku ploch. Současná sklizeň řepky byla v kraji nejhorší od roku 2007.

Sklizeň pícnin na orné půdě byla meziročně o 9,5 % vyšší. O tento výsledek se zasloužilo jednak rozšíření sklizňových ploch a jednak sice podprůměrný, ale v porovnání s minulou sklizní vyšší výnos. Kukuřice na zeleno dala při sklizni v roce 2025 meziročně vyšší a zároveň nadprůměrný výnos. Ten spolu s většími sklizňovými plochami zajistil v meziročním srovnání 14% nárůst sklizně, která byla vyšší i v porovnání s pětiletým a desetiletým průměrem.

Přestože se plocha trvalých travních porostů v kraji zvýšila o 1,7 %, poklesla produkce sena z trvalých travních porostů meziročně o 1,5 % kvůli nižšímu hektarovému výnosu. Tento výsledek však nic nezměnil na skutečnosti, že sena z trvalých travních porostů se v kraji usušilo tradičně nejvíc ze všech krajů. V roce 2025 dosáhl podíl na republikové sklizni 17,8 %.

Zelenina se v roce 2025 v kraji sklízela z téměř 92 ha plochy, což proti loňsku představovalo rozšíření o 30,5 %. Nejčastěji pěstovaným druhem zeleniny v kraji bylo zelí . Sklizeno bylo ze 45 ha, což byla proti předchozímu roku podstatně větší plocha (tehdy necelých 31 ha). Navzdory nižšímu výnosu byla tak díky rozšíření ploch sklizeň meziročně o 38,1 % větší, když sklizeno bylo 1 428 tun zelí. Cibuli sklidili jihočeští zemědělci ze 14 ha plochy. Proti předchozímu roku byla plocha cibule téměř o 15 % větší. To spolu s meziročně vyšším výnosem zajistilo ve srovnání s předchozím nevydařeným rokem téměř trojnásobnou produkci. Zemědělci v kraji sklidili 225 tun cibule. Sklizeň mrkve oproti minulému roku vzrostla dvojnásobně na 155 tun. Výsledku napomohla větší plocha a především vyšší výnos.

Tab. 2 Sklizeň ovoce a ovocné stromy a keře v Jihočeském kraji v roce 2025
a jejich srovnání s rokem 2024  

Úroda ovoce byla v jihočeském zemědělském sektoru ve srovnání se sklizní předchozího roku poznamenanou dubnovými mrazy, několikanásobně vyšší. Přestože se oproti minulému roku snížil počet jabloní o 5,7 %, vzrostla sklizeň jablek téměř čtyřnásobně. V roce 2025 jich zemědělci v kraji sklidili téměř 6 tis. tun, což v průměru na jeden strom představovalo 15,5 kg jablek. Sklizeň hrušek se meziročně zvýšila o dvě třetiny.

Sklizeň slív a švestek vzrostla třiapůlkrát při zhruba stejném počtu stromů. Višní , i přes mírný úbytek počtu stromů sklidili zemědělci v roce 2025 téměř třikrát více než v předchozím roce. Stojí za povšimnutí, že krajská sklizeň višní a slív a švestek tvořila desetinu republikové produkce. Sklizeň třešní při téměř nezměněném počtu stromů byla v kraji proti předchozímu roku osmkrát vyšší. Rybízu i přes redukci počtu keřů o desetinu se v kraji sklidilo víc než dvojnásobek loňského množství.

Jihočeský kraj se v regionálním srovnání umístil v pomyslném žebříčku krajů podle objemu sklizně obilovin na zrno celkem, žita, brambor, řepky a pícnin na orné půdě na třetím místě, v produkci kukuřice na zeleno na druhém místě a ve sklizni ovsa a tritikale na prvním místě. To vše koresponduje s výměrou sklizňových ploch kraje. Kromě toho si díky dlouhodobě největším plochám trvalých travních porostů kraj udržuje prvenství ve sklizni sena z trvalých travních porostů aktuálně s podílem 17,8 % na produkci zemědělského sektoru Česka.

Hektarové výnosy plodin pěstovaných v Jihočeském kraji byly ve srovnání se zemědělským sektorem celé republiky v roce 2025 často nižší. Horší výnosy zaznamenala jako obvykle pšenice, ječmen, tritikale, kukuřice na zrno, luskoviny a řepka. Naopak tradičně vyšší byly výnosy žita, ovsa, brambor a sena z trvalých travních porostů a v roce 2025 i výnosy kukuřice na zeleno.

Tab. 3 Osevní plochy ozimů v Jihočeském kraji dle stavu k 30. listopadu 2025

Současně s výsledky sklizně byly zjišťovány osevní plochy ozimů. Koncem listopadu 2025 byly v Jihočeském kraji pro sklizeň v roce 2026 osety ozimými obilovinami plochy v meziročním srovnání o jednu pětinu nižší. Téměř o čtvrtinu se zmenšily plochy pšenice seté ozimé a o desetinu menší jsou plochy ječmene ozimého a tritikale. Z ozimých obilovin pouze žito vykazuje rozšíření ploch.

Řepkou byla koncem listopadu oseta plocha necelých 25 tis. ha. V meziročním srovnání došlo ke zmenšení výměry řepky téměř o jednu třetinu na nejmenší plochu za posledních 30 let.

Další informace:

Kontakt:

Ing. Irena Kovárnová
Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích
E-mail: irena.kovarnova@csu.gov.cz
T: 703 854 593