Nový polský export: vlastnictví, nikoli práce

• Polské firmy zrychlují přeshraniční akvizice, což signalizuje posun od „dohánění růstu“ k expanzi.
• Silný ekonomický růst pomáhá, ale vyšší mzdy a umělá inteligence představují výzvu pro části tradičního polského „outsourcingového“ modelu.
• Polští burzovní „šampioni“ nabízejí expozici vůči e-commerce, logistice, retailu, financím, energetice či materiálům.

Po řadu let polská ekonomika pouze „doháněla“ Západ a do západní Evropy exportovala práci, komponenty či talent. Nyní začíná vyvážet něco vzácnějšího – vlastnictví.

Analýza agentury Bloomberg z tohoto měsíce poukazuje na jednoduchý trend: polské společnosti nakupují aktiva v Německu a západní Evropě rychlejším tempem než dříve. Titulek se čte dobře, realita je však náročnější. Přeshraniční transakce vytvářejí hodnotu pouze tehdy, pokud kupující disponuje dostatkem kapitálu, disciplínou, provozními schopnostmi a trpělivostí.

Polsko není „dalším Německem“. A ani jím být nemusí. Stačí, aby dokázalo proměňovat ekonomický pokrok v udržitelné podniky schopné konkurovat, akvírovat a integrovat.

Zásadní proměna přístupu

Jednoduchým výchozím bodem je rozdíl v tempu růstu oproti části západní Evropy. Německý hrubý domácí produkt (HDP) podle spolkového statistického úřadu Destatis vzrostl v roce 2025 o 0,2 %. Polský HDP podle dat sestavených agenturou Bloomberg na základě předběžných údajů a odhadů ekonomů vzrostl o 3,6 %. Rychlejší růst sám o sobě nezaručuje vznik špičkových firem, obvykle však pomáhá budovat silnější rozvahy a sebevědomější management.

Dalším faktorem je podle odborníků Saxo Bank i „posun základny“, který investoři často přehlížejí. Když se ekonomika posouvá od výstavby silnic a továren k budování značek a platforem, mění se i její vítězové. Exportéři zůstávají důležití, ale význam získávají také maloobchodníci, softwarové firmy, banky či logistické sítě. Právě tato diverzifikace činí Polsko zajímavým, nikoli jeden úzce vymezený boom.

Bloomberg popisuje Polsko jako ekonomiku o velikosti zhruba 1 bilionu USD, která už má dostatečný rozsah k tomu, aby mohla „přejít do ofenzivy“. To je důležité, protože přeshraniční fúze a akvizice (M&A) obvykle rostou tehdy, když se sladí tři faktory: sebevědomí na domácím trhu, atraktivně oceněné či pod tlakem se nacházející cíle v zahraničí a management schopný integrovat získaná aktiva.

Přidejme ještě jeden prvek: kapitál. Polsko je významným čistým příjemcem prostředků z fondů Evropské unie (EU), které podporují infrastrukturu, investice i budování kapacit. To samo o sobě nezaručuje úspěch firem, ale vysvětluje, proč si dnes více polských společností může dovolit vystavit šeky, které by před 15 lety působily nereálně.

Firmy se stále méně bojí velkých akvizic

Podstata není v tom, že by polské firmy najednou „objevily Německo“. Stále častěji však volí akvizici namísto postupné expanze metodou pokus–omyl. To je nenápadné, ale zásadní strategické vylepšení.

Praktickým příkladem je Wirtualna Polska Holding, která se dohodla na akvizici skupiny Invia za téměř 240 milionů EUR s cílem vybudovat větší evropskou cestovní platformu.

Namísto budování značky od nuly na přeplněném trhu kupuje distribuci, zákaznické vztahy a lokální know-how v jednom kroku. Integrace zůstává náročná, ale startovní čára se posouvá vpřed.

Za titulky se skrývá i hlubší změna. Polsko po léta stavělo na silném modelu „prodeje dovedností na Západ“, zejména ve výrobě a IT službách. Nyní se objevují dva tlaky.

Prvním jsou rostoucí mzdy. To je pozitivní pro domácnosti, ale oslabuje jednoduchou nákladovou výhodu. Druhým je umělá inteligence, která automatizuje část rutinní práce. Pokud firma vydělává tím, že „pronajímá“ pracovní hodiny, software vykonávající stejnou práci rychleji není zrovna vítaným kolegou.

To tlačí polské společnosti výše v hodnotovém řetězci. Namísto prodeje času usilují o prodej výsledků: platforem, produktů, integrovaných služeb a značek. Přeshraniční akvizice mohou tento posun urychlit, zároveň však zvyšují nároky na exekuci.

Deset polských „šampionů“ dle Saxo

Berme je jako přehled toho, kde se polský růstový motor projevuje, nikoli jako nákupní seznam.

• Asseco Poland představuje stabilnější část technologického sektoru: dlouhodobý software a služby, často navázané na velké organizace, které nemění systémy ze dne na den. Jiný typ exportu – duševní vlastnictví.
• CD Projekt působí v herním průmyslu, kde Polsko globálně prodává kreativitu namísto lokální kapacity.
• Wirtualna Polska Holding je skupina v oblasti digitálních médií a online služeb, která se stále více chová jako vlastník platformy.
• Allegro je nejznámější polské e-commerce tržiště, navázané na spotřebitelské výdaje a efektivitu logistiky.
• Dino Polska je rychle rostoucí potravinářský maloobchodník – přímý barometr domácí poptávky a schopnosti exekuce v „reálné ekonomice“.
• LPP je oděvní skupina s více módními značkami, citlivá na spotřebitelskou poptávku i disciplínu v mezinárodní expanzi.
• PKO Bank Polski je největší bankou v zemi a indikátorem úvěrové dynamiky, úspor a důvěry domácností.

• PZU je přední pojišťovna a správce aktiv, vystavená vývoji bohatství domácností a dlouhodobému spoření.
• Orlen je energetická skupina ovlivněná rafinérskými maržemi, poptávkou po pohonných hmotách i tempem investic do energetické transformace.
• KGHM je globální producent mědi, propojující Polsko s cyklem průmyslové aktivity, elektrifikace a cen komodit.

Žádný z těchto titulů sám o sobě nepředstavuje „polský příběh“. Společně však ukazují, proč je tamní trh zajímavý: Polsko není jedním tématem, ale kombinací spotřebitelského růstu, průmyslové síly a stále ambicióznější globální expanze.

Rizika, která mohou narušit dobrý příběh

Nejzjevnějším rizikem je měna. Silnější či slabší zlotý mění výnosy zahraničních investorů a může ovlivnit konkurenceschopnost exportérů.

Druhým rizikem je politika a regulace, protože vliv státu a změny politiky mohou být v některých sektorech významnější, než investoři očekávají.

A konečně jsou tu integrační rizika spojená s přeshraničními akvizicemi. Koupit firmu je ta snadnější část. Udržet zákazníky, klíčové zaměstnance a marže při slučování systémů je místo, kde mnoho transakcí zklame. Jedním z prvních varovných signálů je růst nákladů bez zjevného posunu v tržbách akvírované jednotky.

Investiční přístup

Analytici Saxo Bank doporučují Polsko vnímat jako kombinaci témat, nikoli jako jedinou sázku: spotřeba, finance, energetika a průmysl se pohybují z různých důvodů.

Sledujte pipeline transakcí a jejich strategické zdůvodnění: akvizice schopností mívají delší životnost než akvizice motivované egem.

Monitorujte signály makroekonomické stability: dynamiku HDP, čerpání prostředků z EU a směr inflace, které formují důvěru i kapitálové výdaje.

Trpělivost používejte jako filtr: udržitelné příběhy se projevují opakovatelnými výsledky, nikoli jednou mediálně atraktivní akvizicí.

Budování Evropy bylo prvním krokem

V 90. letech mnoho Poláků hledělo na Západ kvůli práci, značkám a modelu, který by bylo možné napodobit. V roce 2026 si stále více polských firem klade jinou otázku: „Co můžeme koupit, zlepšit a škálovat?“ Tento posun není jen otázkou korporátní ambice. Je signálem vyspělejší ekonomiky, hlubšího kapitálu a managementu, který uvažuje systémově, nikoli sezónně.

Ruben Dalfovo, investiční stratég Saxo

Tento obsah je marketingovým materiálem a neměl by být považován za investiční poradenství. Obchodování s finančními nástroji s sebou nese rizika a historická výkonnost není zárukou budoucí výkonnosti.

Okomentovat na Facebooku