Trhy mají strach z masivních investic do AI, je oprávněný?

Klíčové bude sledovat dopady AI na konečnou produktivitu firem.

Umělá inteligence hýbe trhy. Investoři mají obavy, že masivní investice technologických firem do rozvoje umělé inteligence nemusí přinést kýžené ovoce. A že se nejedná o investice malé. Američtí technologičtí giganti v čele s Googlem, Microsoftem, Amazonem a Metou plánují navýšit letos investice do AI infrastruktury o více než 60 % na neskutečných 660 miliard dolarů. To je zhruba dvojnásobek ročního HDP České republiky, za který bychom dokázali pravděpodobně postavit více jak 70 nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech (na jižní Moravě by nám asi nepoděkovali). Každopádně při takto výrazných investicích se investoři logicky ptají, zda tyto peníze nezůstanou „utopené“ v neproduktivních projektech. To bude do značné míry závislé na tom, zda umělá inteligence přinese zákazníkům reálný užitek (zvýší jejich produktivitu) a budou za něj současně ochotni zaplatit (naskočí na funkční monetizační mechanismus).

Studie na amerických datech zkoumající dosavadní dopady AI na produktivitu firem přitom zatím vyznívají relativně rozpačitě. A nejnovější analýza Banky pro mezinárodní platby (BIS) na evropských datech zatím přináší obdobně smíšené závěry (https://www.bis.org/publ/work1325.htm).

Dobrou zprávou je, že analýza ukazuje na určitý pozitivní dopad zavedení umělé inteligence na evropské firmy – v průměru podle autorů zvyšuje produktivitu práce o 4 % (zkoumáno na individuálních firemních datech). To je sice statisticky významné číslo, ale rozhodně nejde o revoluci – spíše o střízlivý odhad konzistentní s umírněnějšími makroekonomickými projekcemi.

Zásadní je přitom zjištění, že vyšší produktivita nepramení z propouštění, nýbrž z tzv. prohlubování kapitálu – AI zvyšuje výkon pracovníků, aniž by je zatím nahrazovala. Zaměstnanci firem využívajících AI navíc zatím pobírají vyšší mzdy než jejich kolegové ve firmách bez AI.

Studie ale odhaluje i znepokojivou nerovnoměrnost. Produktivní přínosy AI se koncentrují u středních a velkých firem, zatímco u malých podniků jsou statisticky nevýznamné. V Evropě s převahou malých a středních firem to představuje reálné riziko prohlubování ekonomických rozdílů. Navíc se ukazuje, že samotné nasazení AI nestačí – firmy, které současně investují do softwaru, dat a školení zaměstnanců, z AI těží výrazně více. Každý procentní bod navíc investovaný do školení zvyšuje produktivní efekt AI o téměř 6 %. Pouhé investice do hardwaru a infrastruktury bez doprovodných investic do „lidí“ tedy nemusí přinést očekávanou návratnost.

Úspěch amerických a evropských firem při adopci AI přitom bude klíčovým faktorem, který rozhodne o tom, zda se americkým technologickým gigantům vysoké investice do AI infrastruktury mají šanci vrátit. A to je pro dnešní náladu na trzích otázka zcela „zásadní“, protože sedm největších technologických firem stále tvoří okolo 40 % tržeb celého indexu S&P 500.

Region: AN