Zkušenost mění pohled: obavy z tetování mizí s osobním kontaktem

Tetování už dávno není jen „výstřelek mládí“. Tetování má dnes v Česku významná část veřejnosti. Výzkum agentury STEM/MARK se zaměřil na to, jak rozšířená je zkušenost s tetováním v české populaci. Výzkum ukazuje, že tetování je rozšířenější mezi mladšími lidmi a ženami, zatímco starší věkové skupiny k němu spíše s odstupem, opatrností a někdy i s obavami. Ukazuje se, že právě osobní či zprostředkovaná zkušenost tyto obavy výrazně zmírňuje.

Tetování v populaci: častější u žen, nejblíž k němu mají mladí

Základní obrázek je poměrně jasný: tetování je v české populaci 18–64 let viditelně rozšířené (a má jej 23 %), avšak nerovnoměrně. Častěji ho mají ženy než muži. Tetování uvádí téměř třetina žen (29 %), zatímco u mužů jde zhruba o pětinu (17 %). Vysokoškolsky vzdělaní lidé si pořizují tetování nejméně často. Pouze 15 % vysokoškoláků má tetování.

Zajímavé je, že rozdíl se neprojevuje jen v tom, kdo tetování má, ale naopak i v tom, kdo s ním nepřichází do kontaktu vůbec. Žádnou, ani zprostředkovanou zkušenost (například skrze přátele či rodinu), uvádí 26 % populace ve věku 18–64 let, přičemž častěji jde o muže (31 %) než o ženy (22 %).

Věk pak hraje ještě výraznější roli. Ve věkové skupině 18–44 let má tetování přibližně třetina populace. S vyšším věkem podíl tetovaných klesá. U nejstarší skupiny 60+ se ukazuje nejen menší rozšíření tetování, ale i více kritický pohled na něj. Zároveň právě u této skupiny najdeme nejvyšší podíl lidí bez jakékoli (i zprostředkované) zkušenosti (44 %) a o jeho pořízení zde uvažuje minimum osob. Znamená to tedy, že čím mladší věková skupina, tím přirozenější je kontakt s tetováním.

Graf 1: Máte Vy osobně nebo někdo z vašich blízkých / přátel / kamarádů tetování?

Tetování po čase: spokojenost převažuje, ale vkus se mění

Lidé s tetováním jsou se svým tetováním dlouhodobě spokojeni ( 72 %). Část by dnes na něm něco upravila (26 %) a jen 2 % pak uvádí naprostou nespokojenost.

„S odstupem času se může měnit spokojenost s vlastním tetováním. Nejde nutně o lítost nad rozhodnutím, spíš o přirozený vývoj. Mění se vkus, móda i to, co chceme dávat najevo,“ dodává analytička STEM/MARK Eliška Blažková.

Tomu odpovídá i generační rozdíl ve spokojenosti: mezi 18–29 lety je spokojenost s tetováním nejvyšší (79 %), zatímco u starších skupin se častěji objevuje potřeba tetování měnit nebo zpětně přehodnocovat své rozhodnutí. Na přímou otázku „rozhodl/a byste se stejně?“ odpovídá velká většina tetovaných, že ano (70 %). Jen malá část by se zpětně rozhodla tetování nemít (5 %). Zajímavé je, že i když jsou o dobrém rozhodnutí nejvíce přesvědčeni mladí, ani starší skupiny typicky nehodnotí své tetování jako chybu. Spíš jen jako něco, co by dnes pojali jinak.

Graf 2: Máte tetování? Jak jste s ním spokojen/a?

Obavy a „poškozování těla“: největší rozdíly dělá právě zkušenost

Na úrovni celé populace převažuje nesouhlas s tvrzením, že je tetování pro člověka nebezpečné nebo že představuje poškozování těla (57 % nesouhlasí). Současně ale platí, že s vyšším věkem míra souhlasu s tímto názorem roste. U skupiny 60+ souhlasí zhruba 4 z 5 (78 %), zatímco u skupiny 18–29 let jde jen o menšinu (25 %). Generační linka je tedy výrazná: mladší skupina častěji vnímá tetování jako běžnou součást sebevyjádření, starší skupina ho častěji spojuje s rizikem.

Ještě důležitější než věk je ovšem osobní zkušenost. Skupina bez jakékoli zkušenosti s tetováním (ať už vlastní, nebo zprostředkované) častěji věří, že je tetování nebezpečné (souhlasí 65 %). Naproti tomu skupina lidí s tetováním s tímto tvrzením výrazně nesouhlasí (pouze 11 % souhlasí).

Graf 3: Tetování je nebezpečné, je to vlastně poškození těla.

Tetování jako ozdoba těla a předsudky: Obecné postoje k tetování

Většina veřejnosti dnes odmítá stereotyp, že „tetování je jen pro mladé“ (75 %), výrazně nesouhlasí zejména mladí lidé ve věku 18–29 let (85 %).

„Pro nejmladší není tetování ‚značka mládí‘, ale běžná součást světa,“ doplňuje analytička STEM/MARK Eliška Blažková.

Další stereotyp, že tetování nosí především lidé, kteří na sebe chtějí upozornit, sdílí třetina lidí (35 %). Tento názor se výrazněji objevuje u skupiny 60+ (66 %), zatímco mezi 18–29letými jen u menšiny (13 %). A stejně jako u dalších postojů se ukazuje vliv osobní zkušenosti: mezi lidmi s tetováním s tímto názorem souhlasí jen 7 %.

Se stereotypem, že tetování slouží hlavně k upoutání pozornosti, souhlasí 45 % mužů, ale jen 26 % žen.

Graf 4: Tetování mají jen lidé, kteří na sebe chtějí upozornit.

Vedle předsudků převažují i pozitivní významy: 74 % vnímá tetování jako vyjádření osobnosti (u tetovaných 86 %) a 55 % ho považuje za zajímavou ozdobu těla. Častěji mladší skupiny, zatímco ve skupině 60+ převažuje nesouhlas (83 %). S tím, že je tetování estetická ozdoba těla, nejčastěji souhlasí Pražané (63 %).

Na závěr

Výzkum STEM/MARK ukazuje, že je tetování v české společnosti běžnější, než se může zdát a že největší hranici v postojích netvoří jen věk, ale především osobní či zprostředkovaná zkušenost. Skupina bez zkušenosti častěji vnímá tetování jako nebezpečné a problematické, zatímco u skupiny s tetováním, a skupiny se zprostředkovanou zkušeností, jsou obavy výrazně slabší.

„Zkušenost zkrátka mění pohled. A s tím, jak tetování přirozeně vstupuje do rodin a přátelských kruhů, mizí i část předsudků. Muži jsou více skeptičtí, mají méně tetování než ženy, myslí si, že je to nebezpečné, a že tím na sebe chtějí lidé upozornit. Odlišný vzorec odpovědí se ukazuje také u vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří se v tomto ohledu liší od zbytku populace. Jejich profese jim často brání, nebo je minimálně limituje, v pořizování tetování, a proto jsou v tomto ohledu zdrženlivější.“ říká analytička STEM/MARK Eliška Blažková.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na panelu National Sample se zúčastnilo 512 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 18–64 let proporčně podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v prosinci 2025.