Czechoslovak Group si nemohla ke vstupu na burzu zvolit lepší dobu, index akcií evropských zbrojařů je v tomto týdnu na historickém maximu

Tuzemská průmyslová skupina koncentrující se na oblast zbrojařství Czechoslovak Group konkretizuje svůj plán vstupu na amsterodamskou burzu. Chce tam získat kapitál v objemu minimálně tří miliard eur, v přepočtu necelých 73 miliard korun, což by znamenalo, že jde o dějinně největší primární úpis akcií kterékoli světové zbrojařské firmy, vychází z kalkulace agentury Bloomberg.

Upsání akcií na amsterdamské burze může dát vzniknout největší české burzovně obchodované firmě. Byť se zatím zdá, že tržní ohodnocení zbrojařské skupiny nebude stačit na dosavadní jedničku, energetickou společnost ČEZ. ¨

ČEZ má nyní tržní hodnotu necelých 733 miliard korun, investoři dle Bloombergu vidí ocenění Czechoslovak Group po vstupu na burzu nejspíše na úrovni v přepočtu zhruba 645 miliard korun. Pokud ale bude geopolitické napětí dále houstnout, z Czechoslovak Group může být hodnotnější firma než ČEZ brzy po vstupu na burzu.

Takovému scénáři nahrává vývoj souhrnného indexu akcií firem evropského zbrojařského průmyslu, který přes dvacet let sestavuje americká banka Goldman Sachs. Tento ukazatel v tomto týdnu, konkrétně v pondělí, uzavřel na svém historickém maximu, bezmála 11 800 bodů (viz graf Bloombergu bníže).

Index zaznamenal svůj boom loni po návratu amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu. Trump od počátku svého druhého funkčního období v úřadu prezidenta USA zpochybňuje smysl NATO a staví v očích mnohých otazník za účast Spojených států v případných spojeneckých akcích. Zároveň alianční spojence dotlačil k závazku navýšit během deset let obranné a související výdaje na úroveň pět procent hrubého domácího produktu. Takový závazek je vodou na mlýn nejen evropským zbrojovkám.

Bezprostředně, v letošním roce, rostou akcie evropských zbrojovek zejména kvůli dění kolem Grónska, které by Trump rád získal pro Spojené státy. Z dění kolem něj by mohly profitovat zejména skandinávské zbrojovky, jako je norský Kongsberg (letos jeho akcie zatím narůstají o 15 procent) nebo švédský Saab (letos jeho akcie narůstají o 30 procent). Jejich geografická blízkost Grónsku je výhodou navíc oproti dalším evropským zbrojovkám, jejichž akcie by ale letos měly růst na ceně obecně, zejména právě kvůli zostřené Trumpově rétorice (a brzy možná i činům) vůči Evropě.

Americká finanční společnost Morningstar prognózuje, že akcie evropských zbrojovek, které analyticky pokrývá, letos zhodnotí průměrně o 20 procent, i přes výrazný růst uplynulých let.

Evropským zbrojovkám totiž může nahrávat také Trumpovo omezení zpětných odkupů vlastních akcií a výplaty dividend amerických zbrojovek z minulého týdne. Americký prezident míní, že četné americké zbrojovky vyrábí příliš pomalu, protože málo investují, jelikož až příliš značnou část zisku a svých volných peněz vracejí investorům v podobě dividend nebo jimi planě šponují ceny svých akcií. Pokud by byly, jak míní, takto liknavé, těžko se bude uskutečňovat jeho plán vytvořit „armádu snů“ a roku 2027 navýšit americké veřejné výdaje na zbrojení o více než 50 procent na v přepočtu 31 200 miliard korun, tedy zhruba 15násobek státního rozpočtu ČR (když přitom už nyní dávají USA na zbrojení více než dalších devět zemí daného světového pořadí dohromady). Tento svůj záměr oznámil rovněž v minulém týdnu.

Samozřejmě, takový plán, naplní-li jej Trump, jen dále podpoří akcie zbrojovek, zejména amerických, ale zprostředkovaně také evropských. Trumpovo omezení zpětných odkupů a dividend ale na druhou stranu může samo o sobě v očích mezinárodních investorů učinit z amerických zbrojařských akcií méně žádané zboží v porovnání s akciemi evropských, ale také asijských zbrojovek, jichž se takové omezení netýká. Což tedy jen potvrzuje, že načasování Czechoslovak Group svého vstupu na burzu dává dobrý smysl.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank