Policisté řídí nasazení sil a prostředků. Na tísňové lince 158 odbaví policisté na Vysočině průměrně 135 hovorů denně

V průměru na jeden měsíc tak připadalo celkem 3 745 řešených akcí. V průměru na jeden den se pak jednalo o 123 akcí. Největší počet případů - 4 891 - museli řešit operační důstojníci loni v srpnu, kdy se průměrný počet akcí za operační den, tedy na čtyřiadvacet hodin, vyšplhal bezmála k hranici 160 řešených akcí, konkrétně číslu 158. Průměrný dojezdový čas první hlídky na místo události od vyzvednutí hovoru loni činil 8 minut 44 sekund. Nejkratšího průměrného dojezdového času na místo události od vyzvednutí hovoru jsme loni dosáhli v měsíci listopadu, a to 7 minut 51 sekund. V tomto sledovaném ukazateli se tak Krajské ředitelství policie Kraje Vysočina umístilo na 3. místě v rámci republiky.

Ve spolupráci s ostatními útvary v celé republice se integrované operační středisko Krajského ředitelství policie kraje Vysočina podílelo celkem na 78 979 akcích. V průměru na jeden měsíc tak připadá celkem 6 582 řešených akcí a v průměru na jeden den 216 akcí.

Integrovaná operační střediska jsou pracoviště, která v nepřetržitém provozu zabezpečují plnění bezodkladných policejních úkolů v mimořádných situacích. Hlavním úkolem operačního střediska je především koordinovat a organizovat v rámci své teritoriální působnosti nasazování policejních sil a prostředků. V případě, že nasazení sil a prostředků při plnění úkolů Policie České republiky přesahuje hranice kraje nebo více krajů, probíhá spolupráce mezi sousedními krajskými integrovanými operačními středisky, případně je vyžádána součinnost s operačním střediskem Policejního prezídia České republiky.

Kromě toho se operační střediska podílejí na plnění služebních úkolů, které spočívá zejména v poskytování servisu výkonným policejním útvarům a působením v oblasti koordinace sil a prostředků útvaru směřujících k zabezpečení relevantní reakce na vzniklou bezpečnostní situaci. Hlavním úkolem operačního střediska je koordinovat a organizovat v rámci své teritoriální působnosti nasazování policejních sil a prostředků. Střediska se podílejí také na zajištění součinnosti s ostatními orgány a organizacemi, zvláště v rámci integrovaného záchranného systému. Pro úplnost je potřeba uvést, že systém operačního řízení v Policii České republiky tvoří v současné době čtrnáct integrovaných operačních středisek krajských policejních ředitelství, operační střediska útvarů s celorepublikovou působností a operační středisko Policejního prezidia České republiky, u kterého došlo rozkazem policejního prezidenta s účinností od 1. ledna letošního roku ke změně na Národní operační centrum.

Operační středisko v našem kraji zajišťuje také nepřetržitou obsluhu linky tísňového volání 158, kam je možné, od počátku měsíce ledna roku 2023 zasílat rovněž tísňové SMS zprávy. Operační důstojníci mají díky používání moderních technologií - jednotné informační technologická a komunikační platformy a mapových podkladů - po celou dobu služby neustále k dispozici aktuální informace o pohybu hlídek po celém Kraji Vysočina a o spolupráci v případě potřeby mohou prostřednictvím těchto technologií požádat také policejní hlídky ze sousedních krajů. Typickým příkladem je pronásledování pachatelů, kteří například ujíždějí z místa činu. Tyto hlídky pak při policejním zákroku koordinují.

V loňském roce se tato spolupráce mnohokrát vyplatila a přispěla nejen k zadržení nebezpečných pachatelů, ale také k záchraně lidských životů. Možnost rychlého spojení mezi jednotlivými operačními středisky a dokonce se zahraničními kolegy dokázal využít loni v červnu jeden z velitelů směny vysočinského integrovaného operačního střediska. Podařilo se zachránit život cizinci - řidiči dodávkového vozidla, kterému se na cestě z Německa do Polska přes Českou republiku udělalo špatně. Policisté z integrovaného operačního střediska na Vysočině na pátrání po aktuálním pohybu muže úzce spolupracovali se svými kolegy z oddělení zahraničních vztahů Chotěbuz a policisty z operačního odboru Policejního prezidia České republiky.

Samostatným pracovištěm integrovaného operačního střediska je pult dopravy, kde se sbíhají všechny aktuální informace o dopravních událostech a dopravních nehodách na devadesátikilometrovém úseku dálnice D1 (úsek 73,7 km – 166,5 km) a na všech ostatních komunikacích na území celého kraje Vysočina. Toto pracoviště je z hlediska počtu událostí nejvíce exponované v době nežádoucích klimatických podmínek a kalamit, které výrazně ovlivňují sjízdnost nebo průjezdnost silnic. Policisté, kteří slouží na tomto pultu, všechny aktuální dopravní informace vkládají do celorepublikového informačního systému CDI 2, což je informační systém centra dopravních informací, který pak využívají především řidiči pomocí různých aplikací například v mobilních telefonech, navigacích, ale i prostřednictvím médií.

Integrované operační středisko v podmínkách policie v Kraji Vysočina funguje od ledna roku 2007. V roce 2014 prošlo zásadní modernizací, v rámci níž bylo pracoviště vybaveno novou moderní technologií, která výrazně zkvalitnila podmínky pro výkon služby operačních důstojníků, a také zlepšila systém komunikace a koordinace mezi ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Nová modernizovaná podoba operačních prostorů přinesla pro činnost službu konajících policistů celou řadu důležitých změn. V místnosti operačního sálu se zvýšil počet pracovišť z původních osmi na současných dvanáct. Do volného prostoru bývalého chodbového traktu byla navíc umístěna dvě atypická pracoviště, což umožňuje v případě potřeby operačního řízení, nebo vzniku krizové situace nasadit do služby vyšší počet policistů.

V současné době je na integrovaném operačním středisku Krajského ředitelství policie kraje Vysočina zařazeno celkem 43 policistů z celkového počtu služebních míst 47. Služba na integrovaném operačním středisku patří mezi nejnáročnější služby v rámci celé policie. „Policisté, kteří zde slouží na postech vrchních inspektorů či komisařů, patří mezi velice zkušené kolegy, kteří pracují s informacemi získanými od oznamovatelů, či z operačních středisek ostatních složek IZS, tyto informace musejí rychle zaevidovat, vyhodnotit a především odpovědně rozhodnout o správném postupu a na místo vyslat bez průtahů dostatečný počet sil a prostředků, tak aby se předešlo závažným následkům, či škodám majetku,“ uvedl plk. Mgr. Libor Čapek, vedoucí operačního odboru Krajského ředitelství policie kraje Vysočina.

V kontaktu s oznamovateli musí být službu konající policista vždy empatický, neboť člověk, který se obrací se svým voláním na linku 158, často prožívá velkou psychickou zátěž, může být v ohrožení života, ve špatném zdravotním stavu, v šoku po dopravní nehodě nebo v krizi. Občas se také bohužel stává, zejména v nočních hodinách, že na linku 158 telefonují podnapilé osoby, které policisty bezdůvodně vulgárně urážejí a zbytečně blokují tísňovou linku.

Pokud se jedná o opakovaná zlomyslná volání, volajícího čeká za zneužití tísňové linky přísný postih v závislosti na stanovení právní kvalifikace takového jednání. Každý přijatý hovor na linku tísňového volání 158 je automaticky zálohován a pořízený audiozáznam je uložen do databáze, tedy každé zlomyslné nebo bezdůvodné volání lze snadno dohledat a následně použít jako důkaz v případě prokazování zneužití tísňové linky. Zneužití linky tísňového volání může mít vážné následky. V době, kdy složky vyjíždějí na smyšlené volání, může jejich okamžitou pomoc potřebovat někdo jiný na jiném místě. Osoba, která zneužije linku tísňového volání, porušuje zákon o elektronických komunikacích v rovině přestupkového jednání, za což lze uložit pokutu ve výši 200 000 korun.

mjr. JUDr. Dana Čírtková, tisková mluvčí
13. ledna 2026