Prosincové případy nesplnění povinnosti: hlavní rozhodnutí

Přehled podle oblastí politiky

Evropská komise ve svém pravidelném balíčku rozhodnutí o porušení právních předpisů podniká právní kroky proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU. Tato rozhodnutí se týkají různých oblastí politik EU a jejich účelem je zajistit řádné uplatňování práva EU v zájmu občanů a podniků. Hlavní rozhodnutí přijatá Komisí jsou uvedena níže podle jednotlivých oblastí politiky. Komise rovněž uzavírá 84 případů, u nichž byly problémy s dotčenými členskými státy vyřešeny. V těchto případech nemusí Komise pokračovat v řízení o nesplnění povinnosti. Činnosti Komise v oblasti prosazování práva a dodržování právních předpisů EU ze strany členských států lze sledovat prostřednictvím interaktivních map a přizpůsobitelných grafů. Další podrobnosti o historii případu nebo přístup k úplné databázi rozhodnutí o nesplnění povinnosti je k dispozici pro nahlížení v rejstříku rozhodnutí o nesplnění povinnosti. Pro další informace k řízení EU o nesplnění povinnosti viz tyto otázky a odpovědi.

1. Životní prostředí

(Bližší informace: Maciej Berestecki – tel.: +32 22966483, Maëlys Dreux – tel.: +32 22954673)

Formální upozornění

Komise vyzývá Belgii, aby správně provedla směrnici o pitné vodě
Komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Belgii (INFR(2025)2179), jelikož správně neprovedla směrnici o pitné vodě (směrnice (EU) 2020/2184), jejímž cílem je zlepšení vodohospodářské odolnosti v celé EU a dosažení cíle nulového znečištění EU. Přepracovaná směrnice o pitné vodě zlepšuje ochranu lidského zdraví prostřednictvím aktualizací norem jakosti vody, zabývá se znečišťujícími látkami vzbuzujícími obavy, jako jsou endokrinní disruptory a mikroplasty, a zajišťuje pravidla pro čistou kohoutkovou vodu. Směrnice rovněž zavádí pravidla, která mají omezit úniky vody, jelikož v současné době se během distribuce v EU ztrácí v průměru 30 % pitné vody. Členské státy měly tuto směrnici provést do 12. ledna 2023. Kontrola souladu vnitrostátních právních předpisů odhalila případy nesprávného provedení ve třech belgických regionech a na federální úrovni. Týkají se například obsahu hodnocení rizik prováděných vnitrostátními orgány, pokud jde o rizika plynoucí z domovních rozvodných systémů, monitorování kvality pitné vody a povinné informace poskytované veřejnosti. Komise proto zasílá Belgii formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá Belgii, aby správně provedla rámcovou směrnici o odpadech
Komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Belgii (INFR(2025)2188), jelikož správně neprovedla rámcovou směrnici o odpadech (směrnice 2008/98/ES ve znění směrnice 2018/851/EU). Rámcová směrnice o odpadech je rámcovým právním předpisem EU, jehož cílem je předcházet vzniku odpadů nebo jej redukovat, omezovat celkové dopady využívání zdrojů a zlepšovat účinnost při využívání odpadů, což je klíčové pro přechod k oběhovému hospodářství. Pozměněná směrnice stanoví závazné cíle pro recyklaci komunálního odpadu a jeho přípravu k opětovnému použití. Rovněž zavádí požadavky pro členské státy v zájmu zlepšení jejich systémů nakládání s odpady a zvýšení účinnosti využívání zdrojů. Lhůta, ve které měly členské státy provést pozměněnou směrnici ve svém vnitrostátním právu, uplynula 5. července 2020. Komise zjistila, že tři belgické regiony neprovedly správně několik ustanovení směrnice ve znění pozdějších předpisů. Zejména provedení ustanovení o systémech rozšířené odpovědnosti výrobce ve Valonsku je neúplné, jelikož valonské právní předpisy nestanoví všechny minimální požadavky rozšířené odpovědnosti výrobce v případě elektrického a elektronického odpadu, odpadních baterií, odpadních automobilů a jiného odpadu. Pravidla pro výpočet dosažení cílů v oblasti snižování množství odpadu a recyklace odpadu navíc nejsou v příslušných vlámských a valonských právních předpisech dostatečně přesná. Komise proto zasílá Belgii formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá Německo, aby své regionální právní předpisy uvedlo do souladu se směrnicí o skládkách odpadů
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Německu (INFR(2025)2183), jelikož správně neprovedlo směrnici o skládkách odpadů (směrnice 1999/31/ES ve znění směrnice (EU) 2018/850). Směrnice o skládkách odpadů stanoví požadavky, které mají zamezit nepříznivým účinkům skládek odpadů na lidské zdraví a znečišťování vod, půdy a ovzduší. Podle této směrnice musí členské státy přijmout opatření k zajištění toho, aby na skládky byly ukládány pouze zpracované odpady. Směrnice o skládkách odpadů stanoví cíl snížit do roku 2035 skládkování komunálního odpadu na 10 % a stanoví pravidla pro výpočet dosažení cíle snížení skládkování. Soulad s těmito právními předpisy podporuje vytvoření trhu s druhotnými surovinami. Komise zjistila několik problémů, pokud jde o způsob, jakým se podle německých právních předpisů vypočítává dosažení cílů v oblasti odpadů, zejména ve vztahu k vyváženému odpadu a odpadu vzniklému během využití. Komise je navíc znepokojena tím, že německá pravidla pro měření dopadu skládek na kvalitu okolních vodních útvarů (pokud jde o umístění měřicích stanic, pravidla pro četnost odběru vzorků a parametry) nejsou v souladu se směrnicí. Tyto nedostatky mohou ohrozit ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Komise proto zasílá Německu formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout zaslat odůvodněné stanovisko.  

Komise vyzývá Itálii, aby splnila své povinnosti podle směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší, pokud jde o znečištění NO₂ v Neapoli a Palermu
Komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Itálii (INFR(2025)2187), protože neplní své povinnosti podle směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší (směrnice 2008/50/ES). Směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší stanoví mezní hodnoty pro několik látek znečišťujících ovzduší, které musí členské státy dodržovat, včetně oxidu dusičitého (NO₂). Pokud koncentrace NO₂ v ovzduší tyto mezní hodnoty překračují, směrnice vyžaduje, aby členské státy přijaly plány kvality ovzduší s cílem dosáhnout souladu v co nejkratší době. Aglomerace Neapol a Palermo překračují mezní hodnoty pro NO₂ již několik let a přijaté plány kvality ovzduší nejsou vhodné k dosažení souladu v krátkém časovém rámci. Komise proto zasílá Itálii formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá Bulharsko, aby zlepšilo nakládání s odpady
Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Bulharsku (INFR(2021)2167) kvůli nesprávnému uplatňování směrnice o skládkách odpadů (směrnice 1999/31/ES ve znění směrnice (EU) 2018/850) a rámcové směrnice o odpadech (směrnice 2008/98/ES ve znění směrnice (EU) 2018/851). Směrnice o skládkách odpadů obsahuje normy, které mají zamezit nepříznivým účinkům skládek odpadů na lidské zdraví a znečišťování vod, půdy a ovzduší. Podle této směrnice musí členské státy přijmout opatření k zajištění toho, aby na skládky byly ukládány pouze zpracované odpady. Podle rámcové směrnice o odpadech musí členské státy využívat a odstraňovat odpad způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí. Zakazuje svévolné vyhazování, vysypávání nebo nekontrolované odstraňování odpadů. Úroveň tříděného sběru komunálního odpadu je v Bulharsku stále nízká, v důsledku čehož se většina vzniklého odpadu ukládá na skládky. Podle dostupných statistických údajů zveřejněných národním statistickým úřadem bylo v roce 2023 celkem 24 % vyprodukovaného odpadu (tj. 757 000 tun) uloženo přímo na skládku bez jakékoli předběžné úpravy. Oproti údajům z roku 2018 se jedná pouze o mírné zlepšení a situace dosud není odpovídajícím způsobem vyřešena. Kapacita zařízení pro nakládání s odpady před skládkováním je v Bulharsku navíc stále nedostatečná. V listopadu 2021 zaslala Komise Bulharsku formální upozornění. Zjištěné nedostatky dosud nebyly odstraněny. Komise se proto rozhodla vydat Bulharsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá Kypr, aby zajistil pravidelný přezkum povolení k vypouštění vody
Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Kypru (INFR(2024)2227), protože nedodržuje. rámcovou směrnici o vodě a povinnost provádět pravidelný přezkum povolení k vypouštění vody. Úplné provedení unijních požadavků na kvalitu vod je klíčem k ochraně lidského zdraví a životního prostředí. Směrnice vyžaduje, aby členské státy vypracovaly program opatření pro každou oblast povodí s cílem zajistit dobrý stav evropských vodních útvarů, jako jsou řeky a jezera. Každý program musí zahrnovat opatření pro omezení různých typů zátěží postihujících vodní útvary, jako jsou odběry vody a difúzní zdroje znečištění. Členské státy jsou povinny tato kontrolní opatření včetně veškerých vydaných povolení pravidelně přezkoumávat, aby zjistily, zda stále dosahují svých cílů, a v případě nutnosti je musí aktualizovat. Na Kypru vnitrostátní právní předpisy neukládají žádný pravidelný přezkum, což je důkazem nesprávného provedení rámcové směrnice o vodě. V listopadu 2024 zaslala Komise Kypru formální upozornění. Kypr ve své odpovědi uznal, že musí změnit své vnitrostátní právní předpisy, avšak tato legislativní změna dosud nebyla přijata. Komise se proto rozhodla vydat Kypru odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá Finsko, aby zdokonalilo svá vnitrostátní pravidla týkající se prevence závažných havárií s přítomností nebezpečných látek
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Finsku (INFR(2020)2218), jelikož své vnitrostátní právní předpisy neuvedlo plně do souladu se směrnicí Seveso III (směrnice 2012/18/EU). Cílem směrnice je předcházet závažným haváriím a omezit jejich negativní dopad na lidské zdraví a životní prostředí. Směrnice Seveso III se vztahuje na více než 12 000 průmyslových zařízení v Evropské unii, kde jsou nebezpečné látky používány nebo skladovány ve velkém množství. Vztahuje se na širokou škálu odvětví, jako je chemický a petrochemický průmysl a odvětví velkoobchodu s palivy a jejich skladování. Podle směrnice se v závislosti na množství nebezpečných látek přítomných v daných zařízeních uplatňují různé bezpečnostní režimy s přísnějšími právními požadavky na ta zařízení, která manipulují s vysokým množstvím těchto látek. V červenci 2020 zaslala Komise Finsku formální upozornění. Navzdory určitému pokroku Finsko dosud správně neprovedlo ustanovení týkající se přístupu k informacím, přístupu ke spravedlnosti a koordinace kontrol. Komise se proto rozhodla vydat Finsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá Chorvatsko, aby své vnitrostátní právní předpisy uvedlo do souladu se směrnicí o posuzování vlivů na životní prostředí
Evropská komise se rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Chorvatsku (INFR(2019)2022), jelikož správně neprovedlo směrnici o o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) (směrnice 2011/92/EU ve znění směrnice 2014/52/EU). Směrnice EIA zaručuje ochranu životního prostředí a transparentnost rozhodovacího procesu u různých veřejných a soukromých záměrů. Podle směrnice EIA musí velké stavební nebo rozvojové záměry v EU podléhat posouzení, pokud je pravděpodobné, že budou mít významný dopad na životní prostředí, a toto posouzení musí být provedeno před zahájením záměru. V březnu 2019 zaslala Komise Chorvatsku formální upozornění. Chorvatské právní předpisy však stále neobsahují ani zjišťovací kritéria pro určení toho, zda záměr vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, ani povinnost, aby rozhodnutí o povolení uvádělo environmentální podmínky, prvky záměru nebo opatření určená k vyloučení, prevenci, snížení nebo vyrovnání významných nepříznivých vlivů. Kromě toho chybí požadavky na provádění zmírňujících nebo kompenzačních opatření a na stanovení postupů pro monitorování významných negativních vlivů. Komise se proto rozhodla vydat Chorvatsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá Itálii, aby sledovala vedlejší úlovky kytovců, mořských želv a mořských ptáků při rybolovu a zabraňovala jim
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Itálii (INFR(2023)2181), jelikož nezavedla opatření požadovaná podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť (směrnice Rady 92/43/EHS), aby sledovala vedlejší úlovky kytovců, mořských želv a mořských ptáků při rybolovu a zabraňovala jim. Vedlejšími úlovky se rozumí nahodilý odchyt necílových druhů při rybolovných činnostech. Směrnice o ochraně přírodních stanovišť vyžaduje, aby členské státy nahodilý odchyt a usmrcování přísně chráněných druhů sledovaly a aby zajistily, že tyto činnosti nebudou mít na příslušné druhy významný negativní dopad. Členské státy musí rovněž přijmout vhodná opatření, aby zabránily významnému vyrušování druhů chráněných v lokalitách sítě Natura 2000 vyhlášených podle směrnice o ochraně ptáků (směrnice 2009/147/ES) a směrnice o ochraně přírodních stanovišť. Itálie nezavedla účinný systém pro sledování vedlejších úlovků druhů, jako je delfín skákavý (Tursiops truncatus) a kareta obecná (Caretta caretta), které jsou oba chráněny podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť. Itálie rovněž neprovedla další výzkum a nepřijala ochranná opatření, aby zajistila, že nahodilý odchyt a usmrcování nebudou mít na chráněné druhy významný negativní dopad. Itálie navíc nepřijala vhodná opatření, aby zabránila významnému vyrušování některých mořských druhů a mořských ptáků, jako je buřňák šedý (Calonectris diomedea), buřňák středomořský (Puffinus yelkouan), buřňáček malý (Hydrobates pelagicus) a kormorán chocholatý (Phalacrocorax aristotelis desmaresti), v důsledku rizika vedlejších úlovků v lokalitách sítě Natura 2000 určených k jejich ochraně. V únoru 2024 zaslala Komise Itálii formální upozornění. Po posouzení odpovědi Itálie však bylo zjištěno, že výše uvedené povinnosti stále nejsou splněny. Komise se proto rozhodla vydat Itálii odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá Itálii, aby správně provedla rámcovou směrnici o odpadech v platném znění
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Itálii (INFR(2024)2097), jelikož ve vnitrostátních právních předpisech správně neprovedla rámcovou směrnici o odpadech (směrnice 2008/98/ES ve znění směrnice 2018/851/EU). Rámcová směrnice o odpadech je rámcovým právním předpisem EU, jehož cílem je předcházet vzniku odpadů nebo jej redukovat, omezovat celkové dopady využívání zdrojů a zlepšovat účinnost při využívání odpadů. Pozměněná směrnice stanoví závazné cíle pro recyklaci komunálního odpadu a jeho přípravu k opětovnému použití. Rovněž zavádí požadavky pro členské státy v zájmu zlepšení jejich systémů nakládání s odpady a zvýšení účinnosti využívání zdrojů. Lhůta, ve které měly členské státy provést pozměněnou směrnici ve svém vnitrostátním právu, uplynula 5. července 2020. V červenci 2024 zaslala Komise Itálii z důvodu nesprávného provedení pozměněné rámcové směrnice o odpadech formální upozornění. V návaznosti na odpověď Itálie Komise zjistila, že některá ustanovení uvedené směrnice dosud nejsou správně provedena, zejména ustanovení týkající se rozšířené odpovědnosti výrobce, vysoce kvalitní recyklace, tříděného sběru nebezpečného odpadu a minimálních požadavků, které musí být zahrnuty do plánů pro nakládání s odpady. Komise se proto rozhodla vydat Itálii odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá Rumunsko, aby snížilo emise látek znečišťujících ovzduší
Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Rumunsku (INFR(2022)2079), jelikož nedodržuje závazek ke snížení emisí u jemných částic (PM_2.5) a jelikož nepřijalo dostatečná opatření k zajištění souladu s požadovaným snižováním emisí, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší („směrnice o národních emisních stropech“). Tato směrnice stanoví národní závazky ke snížení emisí několika látek znečišťujících ovzduší, které má každý členský stát každoročně plnit v období od roku 2020 do roku 2029, a dále ambicióznější závazky ke snížení emisí od roku 2030. Členské státy jsou rovněž povinny zavést a aktualizovat národní programy omezování znečištění ovzduší, aby prokázaly, jak budou tyto závazky ke snížení emisí splněny. V lednu 2023 zaslala Komise na základě národních programů omezování znečištění ovzduší a národních emisních inventur předložených v roce 2022 formální upozornění čtrnácti členským státům, které nesplnily své závazky ke snížení emisí pro rok 2020. V návaznosti na formální upozornění, které bylo Rumunsku zasláno v lednu 2023, zaslala Komise v listopadu 2023 dodatečné formální upozornění. Na základě národních emisních inventur předložených Rumunskem v letech 2022 až 2025 – zahrnujících údaje o emisích do roku 2023 – Rumunsko nadále překračuje závazek ke snížení emisí PM_2.5 platný pro období 2020–2029. Kromě toho rumunský národní program omezování znečištění ovzduší, přijatý v únoru 2023 po téměř čtyřletém zpoždění, neobsahuje dostatečná opatření k zajištění souladu s požadovaným snížením emisí. Komise se proto rozhodla vydat Rumunsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá Slovinsko, aby zajistilo soulad s rámcovou směrnicí o vodě
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Slovinsku (INFR(2024)2170), protože nezajistilo soulad svého vnitrostátního práva s rámcovou směrnicí o vodě (2000/60/ES) a s povinností provádět pravidelný přezkum povolení k vypouštění vody. Úplné provedení unijních požadavků na kvalitu vod je klíčem k ochraně lidského zdraví a životního prostředí. Směrnice vyžaduje, aby členské státy vypracovaly program opatření pro každou oblast povodí s cílem zajistit dobrý stav evropských vodních útvarů, jako jsou řeky a jezera. Každý program musí zahrnovat opatření pro omezení různých typů zátěží postihujících vodní útvary, jako jsou odběry vody a difúzní zdroje znečištění. Členské státy jsou povinny tato kontrolní opatření včetně veškerých vydaných povolení pravidelně přezkoumávat, aby zjistily, zda stále dosahují svých cílů, a v případě nutnosti je musí aktualizovat. Ve Slovinsku se kontroly odběrů vody a přezkum povolení a koncesí provádějí pouze tehdy, pokud podnět k nim vzejde z monitorování nebo kontrol. Pokud takový podnět neexistuje, přezkum se neuskuteční. Vzhledem k tomu, že povolení jsou udělována na období až 30 let a koncese až 50 let, případné období bez povinného pevně stanoveného přezkumu by bylo nepřiměřeně dlouhé. V červenci 2024 zaslala Komise Slovinsku formální upozornění. Po posouzení odpovědi Slovinska však Komise dospěla k závěru, že slovinské právní předpisy stále nezajišťují pravidelný přezkum povolení. Komise se proto rozhodla vydat Slovinsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc Slovinska předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Předložení věci Soudnímu dvoru

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Portugalska, protože řádně neposuzuje projekty, které mohou mít významný vliv na lokality sítě Natura 2000
Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Portugalska (INFR(2024)2050), protože řádně neposuzuje projekty, které mohou mít významný vliv na lokality sítě Natura 2000, jak vyžaduje směrnice o ochraně přírodních stanovišť (směrnice 92/43/EHS). Jakýkoli plán nebo projekt, který s určitou lokalitou sítě Natura 2000 přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv, musí podléhat odpovídajícímu posouzení jeho důsledků pro danou lokalitu z hlediska cílů její ochrany. Příslušné vnitrostátní orgány mohou plán nebo projekt schválit teprve poté, co se ujistily, že nebude mít nepříznivý vliv na celistvost příslušné lokality. Plány nebo projekty nepříznivě ovlivňující lokality mohou být výjimečně schváleny, pokud neexistují alternativní řešení, existují-li naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru, za předpokladu, že jsou přijata veškerá kompenzační opatření, která jsou nezbytná k zajištění celkové soudržnosti sítě Natura 2000. Soudní dvůr Evropské unie objasnil, že kompenzační opatření nelze zohledňovat při posuzování toho, zda plán nebo projekt bude mít pravděpodobně významný dopad na lokality sítě Natura 2000 či nikoli. Portugalské právní předpisy však při posuzování pravděpodobnosti významných dopadů umožňují zvážit kompenzační opatření, čímž ohrožují výsledek posouzení. Komise zaslala Portugalsku v květnu 2024 formální upozornění a v květnu 2025 odůvodněné stanovisko. Portugalsko souhlasilo se změnou vnitrostátního práva s cílem rozptýlit obavy Komise, ale do dnešního dne nedosáhlo žádného pokroku. Komise má za to, že úsilí portugalských orgánů bylo nedostatečné, a proto předkládá věc Portugalska Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Rumunska, protože nedodržuje povinnosti EU ohledně monitorování ovzduší
Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Rumunska (INFR(2017)2024), protože nedodržuje své povinnosti podle směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší (směrnice 2008/50/ES a směrnice 2004/107/ES). Podle těchto směrnic musí členské státy posuzovat kvalitu vnějšího ovzduší v souladu s podrobnými požadavky týkajícími se počtu, typu a polohy míst odběru vzorků, jakož i cílů v oblasti kvality údajů. Tyto povinnosti monitorování mají zásadní význam pro zajištění vhodného měření hlavních znečišťujících látek a pro podporu účinného řízení kvality ovzduší. Rumunsko však nezajistilo, aby jeho vnitrostátní síť pro monitorování kvality ovzduší tyto právní požadavky splňovala. Komise zaslala Rumunsku v červnu 2017 formální upozornění a v červenci 2019 následovalo dodatečné formální upozornění. V červnu 2023 vydala Komise Rumunsku odůvodněné stanovisko, ale nezbytné změny stále nebyly dokončeny. Po posouzení nejnovějších údajů Rumunska o kvalitě ovzduší dospěla Komise k závěru, že navzdory opatřením přijatým rumunskými orgány – včetně úsilí o modernizaci vnitrostátní sítě pro monitorování kvality ovzduší – nadále přetrvávají značné nedostatky v oblasti dodržování předpisů. Patří mezi ně nedostatky v odpovídajícím počtu míst odběru vzorků a nesplnění cílů v oblasti kvality údajů. Nedostatky se týkají hlavních znečišťujících látek, jako jsou částice (PM10 a PM2,5), oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), těžké kovy a benzoapyren. V důsledku toho rumunská monitorovací síť neposkytuje úplné a spolehlivé informace o kvalitě ovzduší, jak vyžaduje právo EU. Komise má za to, že úsilí rumunských orgánů bylo doposud nedostatečné, a proto předkládá věc Rumunska Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Portugalska, protože neplní pravidla EU pro čištění městských odpadních vod
Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Portugalska (INFR(2022)2028) a INFR(2024)2193), protože nedodržuje požadavky směrnice o čištění městských odpadních vod (směrnice 91/271/EHS). Nečištěné městské odpadní vody mohou ohrozit lidské zdraví a znečišťovat jezera, řeky, půdu a pobřežní a podzemní vody. Směrnice požaduje, aby členské státy městské odpadní vody před vypuštěním do životního prostředí odváděly a čistily. Chrání tím jak kvalitu vody, tak lidské zdraví. Podle dané směrnice musí mít členské státy stokové soustavy pro aglomerace s počtem obyvatel 2 000 a více. Kromě toho musí členské státy před vypuštěním provádět sekundární čištění městských odpadních vod. V případě velkých aglomerací (s 10 000 a více obyvateli), které vypouštějí tyto vody do oblasti citlivé na eutrofizaci, je vyžadováno čištění podle přísnějších požadavků. To zahrnuje odstraňování dusičnanů nebo fosforu, které se používají jako hnojiva. Útvary Komise pravidelně posuzují údaje předložené Portugalskem v souladu se směrnicí. Dvě věci, které byly dnes předloženy Soudnímu dvoru, tj. INFR(2022)2028 a INFR(2024)2193, se zakládají na informacích předložených Portugalskem v letech 2020 a 2022. Pokud jde o věc INFR(2022)2028 založenou na informacích předložených Portugalskem v roce 2020, zaslala Komise Portugalsku v září 2023 odůvodněné stanovisko. Navzdory určitému pokroku jedenáct aglomerací v Portugalsku stále nesplňuje požadavky. V devíti aglomeracích Portugalsko nezajišťuje, aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami byly před vypuštěním podrobeny sekundárnímu nebo jinému rovnocennému čištění. Ve dvou z nich se odpadní vody vypouštějí do citlivých oblastí, aniž by u nich proběhlo přísnější čištění. Pokud jde o věc INFR(2024)2193 založenou na informacích předložených Portugalskem v roce 2022, zaslala Komise odůvodněné stanovisko v červenci 2025. Jedna aglomerace dosud nesplňuje předpisy, protože městské odpadní vody odváděné stokovou soustavou není před vypuštěním podrobena sekundárnímu čištění nebo jinému rovnocennému čištění. Komise má za to, že úsilí portugalských orgánů bylo doposud nedostatečné, a proto předkládá věc Portugalska Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

Druhé předložení věci Soudnímu dvoru (článek 260 Smlouvy o fungování EU)

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Irska, protože neplní pravidla EU pro čištění městských odpadních vod
Evropská komise se dnes rozhodla znovu předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Irska (INFR(2013)2056), protože nedodržuje rozsudek ve věci C-427/17, Komise v. Irsko, ze dne 28. března 2019. V tomto rozsudku bylo konstatováno, že Irsko porušilo požadavky směrnice o čištění městských odpadních vod (směrnice Rady 91/271/EHS) ve 28 aglomeracích. Nečištěné městské odpadní vody mohou ohrozit lidské zdraví a znečišťovat jezera, řeky, půdu a pobřežní a podzemní vody. Směrnice požaduje, aby členské státy městské odpadní vody před vypuštěním do životního prostředí odváděly a čistily. Chrání tím jak kvalitu vody, tak lidské zdraví. Podle dané směrnice musí mít členské státy stokové soustavy pro aglomerace s počtem obyvatel 2 000 a více. Kromě toho musí členské státy před vypuštěním provádět sekundární čištění městských odpadních vod a v případě velkých aglomerací (s 10 000 a více obyvateli), které vypouštějí tyto vody do oblasti citlivé na eutrofizaci, je vyžadováno čištění podle přísnějších požadavků (odstraňování dusičnanů nebo fosforu, které se používají jako hnojiva). Od rozsudku ve věci C-427/17 dosáhlo Irsko pokroku při řešení otázek souladu ve 20 aglomeracích, na které se rozsudek vztahuje. Osm aglomerací však předpisy nadále porušuje. V šesti aglomeracích Irsko nezajistilo, aby voda přetékající ze stokových soustav městských odpadních vod byla dostatečně kontrolována a náležitě čištěna. Ve dvou dalších aglomeracích Irsko nezajistilo, aby městské odpadní vody, které se shromažďují ve stokových soustavách, byly před vypuštěním podrobeny sekundárnímu čištění nebo jinému rovnocennému čištění. Navíc v jedné aglomeraci jsou městské odpadní vody vypouštěny do citlivé oblasti, aniž by byly čištěny podle přísnějších požadavků. Dne 14. listopadu 2024 zaslala Komise Irsku formální upozorněni podle čl. 260 odst. 2 SFEU. Komise konstatuje, že dosavadní úsilí irských orgánů bylo nedostatečné, a proto předkládá věc Irska Soudnímu dvoru Evropské unie s požadavkem na uložení finančních sankcí. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

 

2. Vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky

(Bližší informace: Thomas Reigner – tel.: +32 22991099, Rüya Perincek – tel.: +32 460762510)

Formální upozornění

Komise vyzývá Maďarsko, aby zajistilo soulad s pravidly EU ohledně volného pohybu služeb a zadávání veřejných zakázek v odvětví ověřených překladů
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Maďarsku (INFR(2025)4024), protože nedodržuje pravidla EU ohledně svobody usazování a volného pohybu služeb, jak jsou stanovena ve Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU) a směrnici 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu (směrnice o službách), a rovněž pravidla EU ohledně zadávání veřejných zakázek (směrnice 2014/24/EU). Cílem pravidel EU je zajistit volný pohyb služeb a právo poskytovatelů služeb na usazování, jakož i spravedlivé a transparentní zadávání veřejných zakázek. Zmíněná pravidla umožňují podnikům z jakéhokoli členského státu poskytovat služby nebo se usadit v jiném členském státě bez neodůvodněných omezení. Směrnice 2014/24/EU vyžaduje, aby veřejné zakázky byly zadávány transparentně a nediskriminačně v celé EU. Podle Komise uděluje maďarský zákon státem kontrolované společnosti OFFI Zrt. výlučné právo poskytovat služby ověřeného překladu pro úřední účely. Komise to považuje za neodůvodněné omezení svobody usazování i volného pohybu služeb, které porušuje články 49 a 56 SFEU a směrnici o službách. Vynětí zakázek na veřejné služby v oblasti ověřeného překladu z pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek je rovněž neodůvodněné. Maďarsko rovněž neoznámilo tato omezující opatření Komisi, jak vyžaduje směrnice o službách. Komise proto zasílá Maďarsku formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá Itálii, aby zajistila soulad s pravidly EU ohledně víceoborových činností pro účetní
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Itálii (INFR(2025)2172), jelikož nedodržuje směrnici 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu (směrnice o službách). Cílem pravidel EU je zajistit, aby poskytovatelé služeb mohli v zájmu spotřebitelů nabízet víceoborové služby umožňující kombinované a inovativní nabídky služeb. Článek 25 směrnice o službách stanoví, že poskytovatelé by neměli čelit neodůvodněným omezením výkonu různých činností společně nebo v rámci partnerství. Veškerá taková omezení musí být omezena na to, co je nezbytné k zajištění nestrannosti, nezávislosti a bezúhonnosti regulovaných povolání. Podle Komise italské právní předpisy brání účetním vykonávat širokou škálu jiných činností, a zakazují tak jejich společné vykonávání. Italské právo sice stanoví omezené výjimky, ale většina případů neslučitelnosti je absolutní a nepodléhá výjimkám. Komise se domnívá, že tato omezení porušují směrnici o službách. Komise proto zasílá Itálii formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá Maďarsko, aby přestalo ukládat omezení u cenových rozpětí při prodeji potravinářských výrobků a drogerie v rozporu se zásadami jednotného trhu
Evropská komise se rozhodla vydat dvě odůvodněná stanoviska Maďarsku INFR(2025)2052 a INFR(2025)2102 kvůli opatřením, jež ukládají omezení u cenových rozpětí všem jiným než maďarským podnikům, ale pouze některým z těch maďarských. Jedno řízení se týká omezení, pokud jde o prodej některých potravinářských výrobků maloobchodníky s potravinami. Druhé řízení se týká podobných omezení u prodeje některých nepotravinářských výrobků v drogeriích. Směrnice o službách (směrnice 2006/123/ES) a svoboda usazování podle článku 49 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) vyžadují, aby orgány veřejné moci zajistily rovné zacházení a nediskriminaci hospodářských subjektů. Nesmí omezovat hospodářské činnosti, pokud tato omezení nejsou odůvodněna dosažením určitých cílů veřejného zájmu. Maďarsko omezilo rozpětí mezi nákupními a prodejními cenami výrobků na tak nízkou úroveň, která již podnikům neumožňuje pokrýt jejich náklady, což nutí jiné než maďarské maloobchodníky prodávat své výrobky se ztrátou. Maďarsko tvrdí, že rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou se rovná zisku dotčených podniků, přičemž nezohledňuje skutečnost, že podniky mají rovněž značné dodatečné náklady, například na zaměstnance, nemovitosti a daně. Daná opatření tak ohrožují pracovní místa převážně maďarských zaměstnanců dotčených maloobchodníků. Komise se proto rozhodla vydat Maďarsku odůvodněná stanoviska. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Předložení věci Soudnímu dvoru

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Bulharska kvůli porušení pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek
Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Bulharska (INFR(2018)2268), protože správně neprovedlo pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek, zejména směrnici 2014/24/EU. Bulharské právní předpisy v současné době vylučují z oblasti působnosti pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek některá zdravotnická zařízení v soukromém vlastnictví, a to i v případě, že tyto subjekty dostávají většinu svých finančních prostředků z veřejných zdrojů. Toto vyloučení není v souladu s definicí „veřejnoprávních subjektů“ stanovenou ve směrnici, a proto omezuje oblast působnosti směrnice. Ačkoli Bulharsko navrhlo změny, které tento problém částečně řeší, tyto změny dosud nebyly přijaty. Komise konstatuje, že úsilí bulharských orgánů bylo dosud nedostatečné, a proto předkládá věc Bulharska Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

 

3. Migrace, vnitřní věci a bezpečnostní unie

(Bližší informace: Markus Lammert – tel.: +32 22967533, Cristina Dumitrescu – tel.: +32 22966091)

Formální upozornění

Komise vyzývá Irsko, Litvu, Portugalsko a Slovinsko, aby správně provedly ustanovení směrnice o palných zbraních
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálních upozornění Irsku (INFR(2025)2190), Litvě (INFR(2025)2191), Portugalsku (INFR(2025)2192) a Slovinsku (INFR(2025)2193), jelikož tyto země správně neprovedly ustanovení směrnice o palných zbraních (směrnice (EU) 2021/555). Směrnice o palných zbraních stanoví společné minimální normy pro nabývání, držení a obchodní výměnu civilních palných zbraní, například palných zbraní používaných pro sportovní střelbu a lov. Pravidla podle směrnice umožňují zákonné používání a pohyb palných zbraní, jejich hlavních částí a střeliva a obchod s nimi pro civilní použití v rámci EU. Zároveň zachovává tato směrnice vysoké standardy bezpečnosti a ochrany před trestnými činy a nedovoleným obchodováním s palnými zbraněmi. Komise zasílá Irsku, Litvě, Portugalsku a Slovinsku formální upozornění. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko. 

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá Chorvatsko a Maltu, aby správně provedly ustanovení směrnice o pohlavním zneužívání dětí
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Chorvatsku (INFR(2019)2233) a Maltě (INFR(2019)2115), protože ve vnitrostátním právu správně neprovedly směrnici 2011/93/EU o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii. Pravidla EU ukládají členským státům povinnost kriminalizovat pohlavní zneužívání dětí, pohlavní vykořisťování dětí a materiály týkající se pohlavního zneužívání dětí. Směrnice obsahuje minimální pravidla týkající se definice trestných činů a sankcí a zavádí ustanovení k posílení prevence těchto trestných činů a ochrany dětských obětí. Směrnice rovněž vyžaduje, aby členské státy zajistily, že pro pachatele budou k dispozici účinné intervenční programy nebo opatření. Jelikož všechna tato preventivní opatření nebyla správně provedena, rozhodla se Komise vydat Chorvatsku a Maltě odůvodněné stanovisko. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nezbytná opatření přijaly. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

4. Spravedlnost

(Bližší informace: Markus Lammert – tel.: +32 22967533, Cristina Torres Castillo – tel.: +32 22990679)

(Bližší informace k „rovnosti“: Eva Hrncirova – tel.: +32 22988433, Anna Gray – tel. +32 22980873)

Formální upozornění

Komise vyzývá Maďarsko, aby dodržovalo evropský akt o svobodě médií a směrnici o audiovizuálních mediálních službách
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Maďarsku (INFR(2025)2194), protože nedodržuje několik ustanovení podle evropského aktu o svobodě médií (nařízení (EU) 2024/1083) a některé požadavky podle směrnice o audiovizuálních mediálních službách (směrnice (EU) 2018/1808). Evropský akt o svobodě médií, jehož hlavní ustanovení se začala používat dne 8. srpna 2025, je zásadním právním předpisem, který má chránit svobodu, nezávislost a pluralitu médií v rámci vnitřního trhu EU. Pokud jde o daný akt, Komise se domnívá, že Maďarsko nesplňuje ustanovení týkající se zásahů do práce novinářů a sdělovacích prostředků v Maďarsku, které omezují jejich hospodářské činnosti a redakční svobodu. Navíc se Komise domnívá, že maďarské právo nenabízí dostatečnou ochranu novinářských zdrojů a důvěrné komunikace, ani účinnou soudní ochranu v případě porušení těchto práv. Maďarsko rovněž nedodržuje požadavky týkající se veřejnoprávních médií, transparentnosti vlastnictví médií, posouzení spojování na mediálním trhu a přidělování státní reklamy. Maďarsko rovněž porušuje některé požadavky ve vztahu k vnitrostátním regulačním orgánům pro sdělovací prostředky podle zmíněné směrnice. Komise proto zasílá Maďarsku formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a obavy, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá Lotyšsko, aby správně provedlo pravidla EU na ochranu spotřebitele
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Lotyšsku (INFR(2025)2197), protože správně neprovedlo modernizační směrnici (EU) 2019/2161, která vstoupila v platnost v roce 2020 a kterou byly změněny tyto čtyři směrnice: směrnice o nekalých obchodních praktikách, směrnice o právech spotřebitelů, směrnice o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a směrnice o označování cen. Modernizační směrnice stanovila stávající pravidla s cílem zajistit účinné, přiměřené a odrazující sankce pro podniky, které porušují práva spotřebitelů. Komise se domnívá, že Lotyšsko ve svém vnitrostátním právu správně neprovedlo požadavky na sankce za porušení pravidel týkajících se práv spotřebitelů, nepřiměřených smluvních podmínek a označování cen. Komise proto zasílá Lotyšsku formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá Polsko, aby správně provedlo pravidla EU o právní pomoci
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Polsku (INFR(2025)2164), jelikož správně neprovedlo směrnici (EU) 2016/1919 o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby. Právo EU zajišťuje ochranu základních práv podezřelých a obviněných osob. K tomu, aby byla soudní rozhodnutí přijatá v jednom členském státě uznávána ostatními členskými státy, jsou zapotřebí společné minimální normy. Komise se domnívá, že Polsko dostatečně nezajišťuje procesní záruky. Tak je tomu zejména v raných fázích policejního vyšetřování, kdy Polsko nezajišťuje poskytnutí právní pomoci bez zbytečného odkladu před výslechem nebo shromážděním příslušných důkazů. Komise proto zasílá Polsku formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá Německo, aby dodržovalo pravidla ohledně rovného zacházení se ženami a muži v přístupu ke zboží a službám
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Německu (INFR(2012)2172), jelikož správně neprovedlo pravidla EU ohledně rovného zacházení se ženami a muži v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (směrnice 2004/113/ES). Cílem směrnice je podporovat rovnost, předcházet diskriminačním praktikám a zaručit rovná práva žen a mužů v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Směrnice zahrnuje hlavní oblasti, jako je bydlení, bankovnictví, pojišťovnictví a zdravotní péče, a zahrnuje právní ochranu v souvislosti s různými typy obtěžování. V prosinci 2015 zaslala Komise Německu formální upozornění, v němž uvedla některé obavy. Od té doby byly tyto obavy vyřešeny pouze částečně. Například veřejnoprávní vztahy, jako jsou zakázky na poskytování služeb veřejného zdravotnictví nebo dopravních služeb, nejsou v německém právu dostatečně upraveny, jak vyžaduje směrnice, což by mohlo mít obzvláště problematické důsledky v případech obtěžování a sexuálního obtěžování v souvislosti s přístupem ke zboží a službám a jejich poskytováním. Dalším problémem je, že německý zákon o rovném zacházení se vztahuje pouze na tzv. hromadné zakázky, tj. v případě nájemních smluv pouze tehdy, když pronajímatel pronajímá více než 50 bytů. V korespondenci s Komisí v letech 2024 a 2025 Německo potvrdilo, že připravuje legislativní změnu k řešení nedostatků, ale neuvedlo jasný harmonogram pro její přijetí. Komise se proto rozhodla vydat Německu odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá Itálii, aby správně provedla směrnici o právech akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi
Evropská komise se rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Itálii (INFR(2025)4004), jelikož správně neprovedla směrnici o právech akcionářů (směrnice 2007/36/ES). Dlouhodobé zapojení akcionářů do společností, do nichž investují, je nezbytné k zajištění udržitelnosti a dobré správy podniků. Směrnice chrání akcionáře a posiluje jejich postavení tím, že podporuje transparentnost, odpovědnost a řádné řízení ve společnostech s kótovanými akciemi. Stanoví soubor pravidel a práv, která akcionářům zajistí, aby mohli ovlivňovat společnosti, do nichž investují, a aby byly zastoupeny a respektovány jejich zájmy. Dne 7. května 2025 zaslala Komise Itálii formální upozornění, v němž uvedla řadu nedostatků. Itálie však nadále omezuje svobodu akcionářů zvolit si své zmocněnce pro valné hromady bez omezení a místo toho ukládá zmocněnce určené danou společností. Italské právo navíc nezajišťuje, aby akcionáři mohli reagovat na nové body pořadu jednání předložením návrhů usnesení. Komise se proto rozhodla vydat Itálii odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá Rakousko a Polsko, aby provedly pravidla EU pro volný pohyb
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Rakousku (INFR(2011)2034) a Polsku (INFR(2011)2074) kvůli nesprávnému provedení směrnice o volném pohybu (směrnice 2004/38/ES). Směrnice vyžaduje, aby členské státy umožnily a usnadnily vstup a pobyt členů širší rodiny občanů EU. Podle práva EU pak mají tito rodinní příslušníci stejná práva jako nejbližší rodinní příslušníci, např. manželé/manželky nebo děti. Komise zaslala formální upozornění Rakousku a Polsku dne 16. června 2011 a dodatečná formální upozornění Rakousku dne 16. prosince 2024 a Polsku dne 12. března 2025, protože tato ustanovení neprovedly správně. Podle rakouského a polského práva nedostávají členové širší rodiny ze zemí mimo EU správná povolení k pobytu a jsou jim upírána určitá práva podle směrnice. Podle polského práva členové širší rodiny, kteří jsou občany EU, podléhají ve srovnání s nejbližšími rodinnými příslušníky dodatečným podmínkám pro získání práva trvalého pobytu. Komise se proto rozhodla zaslat Polsku odůvodněné stanovisko a Rakousku dodatečné odůvodněné stanovisko. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Předložení věci Soudnímu dvoru

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Polska, protože správně neprovedlo pravidla týkající se procesních práv
Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Polska (INFR(2024)2073), protože ve svých vnitrostátních právních předpisech správně neprovedlo směrnici o právu na přístup k obhájci a na komunikaci po zatčení (směrnice 2013/48/EU). Polsko dostatečně nezajišťuje procesní záruky, zejména v raných fázích policejního vyšetřování. Polsko umožňuje, aby výslech nebo shromažďování příslušných důkazů probíhaly bez obhájce, což představuje porušení přísných pravidel týkajících se práva na přístup k obhájci. Polské právo umožňuje nerespektovat důvěrnost komunikace mezi podezřelými nebo obviněnými osobami a jejich obhájcem, přestože směrnice zaručuje důvěrnost takové komunikace. Polsko rovněž nesprávně provedlo ustanovení směrnice, která stanoví, že osoby vykonávající rodičovskou odpovědnost – nebo jiná vhodná dospělá osoba jednající v nejlepším zájmu dítěte – musí být informovány o zbavení osobní svobody dětí. Navíc nejsou správně provedena ani ustanovení směrnice o právu na přístup k obhájci v řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu. Komise konstatuje, že úsilí orgánů o nápravu zjištěných nedostatků bylo dosud nedostatečné, a proto předkládá věc Polska Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

Formální upozornění po vynesení rozsudku (článek 260 Smlouvy o fungování EU)

Komise vyzývá Španělsko, aby dodržovalo právo Unie, pokud jde o odpovědnost státu za porušení práva Unie
Evropská komise se rozhodla zaslat formální upozornění Španělsku (INFR(2017)4004), jelikož neprovedlo rozsudek Soudního dvora ze dne 28. června 2022 ve věci C-278/20, pokud jde o odpovědnost státu za porušení práva Unie prostřednictvím právních předpisů. Odpovědnost státu je důležitou zásadou práva EU, která stanoví náhradu škody způsobené jednotlivcům právními předpisy v důsledku porušení práva Unie. V roce 2015 obdržela Komise stížnosti týkající se neslučitelnosti některých aspektů španělského zákona (40/2015) o právním režimu pro veřejný sektor a španělského zákona (39/2015) o společném správním řízení ve veřejné správě s právem EU. Vzhledem k tomu, že Španělsko v návaznosti na odůvodněné stanovisko Komise nepřijalo žádné změny, rozhodla se Komise v listopadu 2019 předložit věc Soudnímu dvoru. Ve svém rozsudku ze dne 28. června 2022 ve věci C-278/20 Soudní dvůr potvrdil, že Španělsko porušilo právo EU. Španělsko dosud neprovedlo rozsudek Soudního dvora ve svém právním řádu. Komise proto zasílá Španělsku formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout, že věc znovu předloží Soudnímu dvoru, jak je stanoveno v čl. 260 odst. 2 SFEU. Shledá-li Soudní dvůr, že Španělsko nevyhovělo jeho rozsudku, může uložit zaplacení paušální částky nebo penále.

 

5. Energetika a klima

(Bližší informace: Anna-Kaisa Itkonen – tel.: +32 22957501, Cristiana Marchitelli – tel. +32 22989407, Ana Crespo Parrondo – tel.: +32 22981325)

Formální upozornění

Komise vyzývá Maďarsko, aby dodržovalo pravidla týkající se rozhodčího řízení mezi investorem a státem uvnitř EU
Evropská komise se dnes rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Maďarsku (INFR(2025)2204), protože Maďarsko nezabránilo porušování zákazu ohledně rozhodčího řízení mezi investorem a státem uvnitř EU, jak stanoví judikatura Soudního dvora. Ve svém rozsudku ve věci C-741/19, Komstroy, Soudní dvůr rozhodl, že články 267 a 344 SFEU brání mezinárodním dohodám, jako je článek 26 Smlouvy o energetické chartě, aby umožnily investorovi z jednoho členského státu zahájit řízení ohledně investic v jiném členském státě před rozhodčím soudem, jehož pravomoc se daný členský stát zavázal uznávat. Porušení uvedená ve formálním upozornění jsou důsledkem činností maďarským státem kontrolované společnosti MOL a společností jí kontrolovaných, jež porušují zákaz rozhodčího řízení mezi investorem a státem uvnitř EU. Za prvé společnost MOL požádala soud třetí země, aby uznal a vymáhal rozhodčí nález vydaný v rozhodčím řízení mezi investorem a státem uvnitř EU v její prospěch na základě článku 26 Smlouvy o energetické chartě. Za druhé společnost kontrolovaná společností MOL zahájila nové rozhodčí řízení mezi investorem a státem uvnitř EU proti jinému členskému státu na základě článku 26 Smlouvy o energetické chartě. Komise proto zasílá Maďarsku formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá Finsko, aby dodržovalo nařízení o metanu
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Finsku (INFR(2025)2113), jelikož porušuje nařízení (EU) 2024/1787 o metanu tím, že neurčilo příslušný orgán odpovědný za monitorování a vymáhání uplatňování pravidel a neoznámilo jej Komisi. Nařízení o metanu se zabývá emisemi metanu v odvětví ropy, zemního plynu a uhlí. Má za cíl zlepšit měření a vykazování emisí metanu v EU, podpořit jejich snižování a zvýšit transparentnost v EU i na celém světě. Rovněž motivuje mezinárodní partnery EU k měření, vykazování a snižování emisí metanu. Členské státy měly oznámit Komisi názvy a kontaktní údaje příslušných orgánů do 5. února 2025. Komise konstatuje, že Finsko tuto povinnost stále nesplnilo. Komise proto zasílá Finsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby reagovala a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá Řecko, Francii, Itálii, Kypr, Maďarsko, Maltu, Polsko a Portugalsko, aby provedly posílená pravidla na podporu obnovitelných zdrojů energie
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Řecku (INFR(2025)0214), Francii (INFR(2025)0220), Itálii (INFR(2025)0228), Kypru (INFR(2025)0201), Maďarsku (INFR(2025)0224), Maltě (INFR(2025)0233), Polsku (INFR(2025)0238) a Portugalsku (INFR(2025)0241), jelikož ve vnitrostátním právu plně neprovedly ustanovení pozměňující směrnice (EU) 2023/2413. Směrnice byla přijata v roce 2023. Členské státy měly oznámit provedení směrnice do 21. května 2025, s výjimkou některých ustanovení týkajících se povolování, která měla být provedena již do 1. července 2024. Cílem nových pravidel je urychlit zavádění energie z obnovitelných zdrojů ve všech odvětvích hospodářství, a to nejen v odvětví energetiky, ale také a zejména v těch odvětvích, kde je pokrok obtížnější, jako je vytápění a chlazení, budovy, doprava a průmysl, kde EU rovněž stanovila nové nebo posílené cíle. Stanoví horizontální a průřezová opatření na podporu zavádění obnovitelných zdrojů energie, jako je posílení záruk původu, usnadnění integrace energetického systému prostřednictvím podpory elektrifikace a vodíku z obnovitelných zdrojů a záruky k zajištění udržitelnější výroby bioenergie. Provádění tohoto právního předpisu má zásadní význam pro urychlení výroby čisté energie v Unii, pro další snížení emisí skleníkových plynů v odvětví energetiky, které v současné době přispívá více než 75 % k celkovým emisím skleníkových plynů v Unii, a pro posílení energetické bezpečnosti. Přispěje rovněž ke snížení cen energie a zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství EU. V červenci 2025 zaslala Komise 26 členským státům formální upozornění z důvodu neprovedení směrnice ve vnitrostátním právu v plném rozsahu. Po posouzení odpovědí od členských států se Komise rozhodla vydat odůvodněná stanoviska Řecku, Francii, Itálii, Kypru a Portugalsku, protože tyto země neoznámily prováděcí opatření, a Maďarsku, Maltě a Polsku, protože tyto země neposkytly dostatečně jasné a přesné informace o tom, jakým způsobem jejich prováděcí opatření provádějí jednotlivá ustanovení směrnice. Tyto členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že jejich věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie, spolu se žádostí o uložení finančních sankcí.  

 

6. Daně

(Bližší informace: Anna-Kaisa Itkonen – tel.: +32 22957501, Paula Clara Ritter-Moschütz – tel.: +32 22964083)

Formální upozornění

Komise vyzývá Lucembursko, aby odstranilo diskriminační daňové zacházení s dividendami z veřejných investic
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Lucembursku (INFR(2025)4003), protože neodstranilo daňové zacházení, které diskriminuje dividendy získané z veřejných investic jinými členskými státy EU a EHP a jejich veřejnými subjekty. Dividendy vyplácené společnostmi usazenými v Lucembursku lucemburskému státu a jeho veřejnoprávním subjektům jsou osvobozeny od srážkové daně ve výši 15 % na rozdíl od dividend vyplácených jiným členským státům EU a EHP a jejich veřejnoprávním subjektům, které srážkové dani podléhají. To představuje diskriminaci veřejných investic z jiných členských států EU nebo EHP do lucemburských společností, což je v rozporu se zásadou volného pohybu kapitálu stanovenou v článku 63 SFEU a článku 40 Dohody o EHP. Komise proto zasílá Lucembursku formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá Česko, Irsko, Francii, Rakousko a Portugalsko, aby dodržovaly své povinnosti ohledně předávání celních údajů prostřednictvím systému SURV3
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Česku (INFR(2025)2054), Irsku (INFR(2025)2055), Francii (INFR(2025)2012), Rakousku (INFR(2025)2007) a Portugalsku (INFR(2025)2013), protože neplní své povinnosti ohledně předávání celních údajů Komisi prostřednictvím systému SURV3, jak vyžaduje čl. 16 odst. 1 celního kodexu Unie a čl. 55 odst. 1 a čl. 56 odst. 1 a příloha 21-03 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447. Členské státy musí prostřednictvím systému SURV3 předávat Komisi údaje o dovozních a vývozních prohlášeních získané z jejich vnitrostátních systémů, které zahrnují 57 standardizovaných datových prvků. Zmíněné členské státy předávají pouze omezenou část těchto prvků a nadále používají zastaralé formáty, což ovlivňuje schopnost Komise sledovat obchodní toky EU a zajistit jednotné uplatňování celních předpisů. Navzdory formálním upozorněním zaslaným v období od května do července 2025 těchto pět členských států dosud nedosáhlo plného souladu, jak dokládají údaje uvedené v systému SURV3. Komise se proto rozhodla vydat Česku, Irsku, Francii, Rakousku a Portugalsku odůvodněná stanoviska. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že tyto věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá Česko, aby plně provedlo vnitrostátní systém dovozu, a Řecko a Slovensko, aby plně provedly systém dočasného uskladnění podle celního kodexu Unie
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Česku (INFR(2025)2017), Řecku (INFR(2025)2019) a Slovensku (INFR(2025)2021), protože plně neprovedly vnitrostátní systém dovozu nebo systém dočasného uskladnění v letecké dopravě, jak požaduje celní kodex Unie a prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/2879 (pracovní program). Tyto systémy jsou základními prvky digitálního celního rámce podle celního kodexu Unie. Členské státy měly tyto systémy plně zprovoznit do 31. prosince 2023. I přes dřívější formální upozornění všechny tři členské státy tyto systémy dosud nezavedly nebo neposkytly věrohodné krátkodobé plány provádění. Česko odložilo zavedení vnitrostátního systému dovozu na první polovinu roku 2026. Řecko dosud nedokončilo zavedení systému dočasného uskladnění v letecké dopravě a odložilo je na rok 2027. Slovensko plánuje tento systém zavést až v období 2026–2027. Komise se proto rozhodla vydat Česku, Řecku a Slovensku odůvodněná stanoviska. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že tyto věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

7. Mobilita a doprava

(Bližší informace: Anna-Kaisa Itkonen – tel.: +32 22957501, Anni Juusola – tel.: +32 22960986)

Formální upozornění

Komise vyzývá Slovinsko, aby zavedlo režim sankcí za porušování v rámci jednotného evropského nebe
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Slovinsku (INFR(2025)2189), protože nezavedlo režim sankcí podle rámce pro jednotné evropské nebe (nařízení (ES) č. 549/2004). Článek 9 nařízení vyžaduje, aby členské státy stanovily účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení tohoto nařízení a souvisejících prováděcích nařízení. Po výměně názorů se slovinskými orgány Komise zjistila, že Slovinsko nezavedlo sankční rámec, který by zahrnoval všechny aspekty a aktéry prováděcího nařízení (EU) 2021/116 o společném projektu č. 1. Toto nařízení zavádí šest funkcí uspořádání letového provozu (ATM) a stanoví povinná cílová data realizace pro každou podfunkci ATM. Slovinské orgány uvádějí, že není třeba stanovit související sankce, protože jejich příslušné zúčastněné strany dosud nebyly ovlivněny zpožděními při realizaci funkcí ATM obsažených v prováděcím nařízení. Komise se domnívá, že k zajištění včasné realizace příslušných funkcí ATM je zapotřebí systém sankcí, jelikož hlavní cílová data pro realizaci jsou ještě v období před rokem 2028 a byly zahájeny práce na následném společném projektu. Komise proto zasílá Slovinsku formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá Itálii, aby správně prováděla elektronické mýtné
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Itálii (INFR(2020)2318) kvůli nesprávnému provedení směrnice o evropské službě elektronického mýtného (EETS) (směrnice (EU) 2019/520). Ačkoli poskytovatelé EETS již působí v Itálii, dosud nemají schválení pro působení v oblasti mýtného EETS na Sicílii, a sice kvůli probíhajícím technologickým modernizacím. To představuje překážku pro interoperabilitu mezi elektronickými systémy výběru mýtného v členských státech a pro přeshraniční vymáhání povinnosti platit silniční poplatky v EU. Řidiči tak mohou pro jízdu do Itálie nebo pro průjezd přes tuto zemi potřebovat více než jednu smlouvu, více než jednoho poskytovatele a další palubní zařízení. Komise proto zasílá Itálii odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby reagovala a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá Řecko, aby provedlo požadavky na individuální identifikaci letadla v oblasti uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Řecku (INFR(2024)2237), jelikož nezavedlo technologii identifikace letadla požadovanou prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/373. Tato schopnost má zásadní význam pro zlepšení přehledových služeb a zvýšení účinnosti řízení letového provozu, jelikož umožňuje přesnější sledování letadel. Používání moderních radarů by zvýšilo kapacitu vzdušného prostoru a umožnilo by vyšší úrovně provozu v řeckém vzdušném prostoru. To je zapotřebí zejména v letním období. Zavedení moderních radarů by navíc zajistilo interoperabilitu Řecka s ostatními členskými státy EU, které tyto systémy již používají. Odpověď Řecka na formální upozornění, které Komise zaslala v prosinci 2024, neposkytla uspokojivé důkazy o tom, kdy bude v Řecku technologie identifikace letadla zavedena. Řecké orgány oznámily nápravná opatření nezbytná ke splnění regulačních požadavků týkajících se pořizování a instalace moderních radarových systémů a používání radarových údajů aktualizovaným systémem zpracování dat. Tato nápravná opatření však nebyla provedena ve lhůtách, které vnitrostátní orgány dříve uvedly. Komise se proto rozhodla vydat Řecku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá Kypr, aby vyřešil nedostatky při zavádění bezpečnosti letišť a dozoru nad nimi Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Kypru (INFR(2023)2151), jelikož podle nařízení (EU) č. 139/2014 a prováděcího nařízení (EU) No 923/2012 nezajistil, aby provozovatel letišť v Larnace a Pafu správně zohlednil všechny platné požadavky EU ve svých příslušných letištních příručkách, včetně příruček pro záchranné a hasičské služby. Komise má navíc obavy, zda má kyperský úřad pro civilní letectví dostatečně kvalifikovaný personál ve všech požadovaných technických oblastech, aby byl schopen účinně plnit své úkoly v oblasti dozoru nad letišti. Tyto problémy byly zjištěny během inspekce, kterou provedla Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví v roce 2020, a Komise na ně upozornila ve formálním upozornění zaslaném Kypru dne 16. listopadu 2023. Vzhledem k tomu, že Kypr problémy zjištěné Komisí nevyřešil, zasílá mu Komise odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá Estonsko, aby řešilo nedostatek personálu ve svých leteckých úřadech
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Estonsku (INFR(2022)2171), jelikož neplní své povinnosti podle nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 a (EU) č. 965/2012. Estonsko nemá ve svých leteckých úřadech dostatek personálu pro plnění příslušných úkolů a povinností. Tento problém byl zjištěn během inspekcí, které provedla Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví v letech 2019–2022. V únoru 2023 proto Komise reagovala zasláním formálního upozornění. Vzhledem k tomu, že Estonsko tento problém dosud nevyřešilo, zasílá mu Komise odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Předložení věci Soudnímu dvoru

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Řecka, protože nezavedlo na letištích postupy navigace založené na výkonnosti
Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Řecka (INFR(2024)2014), jelikož na svých letištích nezavedlo nezbytná opatření k vytvoření a zveřejnění postupů navigace založené na výkonnosti (PBN), jak požaduje prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1048. Díky optimalizaci tratí letových provozních služeb a postupů přiblížení podle přístrojů přináší používání postupů PBN v uspořádání letového provozu a letových navigačních službách řadu výhod, včetně zlepšení bezpečnosti, zvýšení kapacity, snížení dopadu na životní prostředí a vyšší nákladové efektivnosti. Odpovědi řeckých orgánů na formální upozornění Komise z dubna 2024 a odůvodněné stanovisko z prosince 2024 neposkytly uspokojivé důkazy ani o zavedení postupů PBN na řeckých letištích, ani o zavedení nápravných opatření, která řecké orgány oznámily. Řecko navíc dosud nezveřejnilo postupy PBN pro 44 přístrojových drah na řeckých letištích, ačkoli měly být zveřejněny do prosince 2020. Komise konstatuje, že dosavadní úsilí řeckých orgánů bylo nedostatečné, a proto předkládá věc Řecka Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

 

8. Finanční stabilita, finanční služby a unie kapitálových trhů

(Bližší informace: Olof Gill – tel. +32 22965966, Saul Louis Goulding – tel.: +32 22964735)

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá Španělsko, Francii a Portugalsko, aby plně provedly směrnici o digitální provozní odolnosti (DORA)
Evropská komise se rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Španělsku (INFR(2025)0136), Francii (INFR(2025)0140) a Portugalsku (INFR(2025)0163), jelikož plně neprovedly směrnici DORA (směrnice (EU) 2022/2556). Na provedení směrnice DORA ve vnitrostátním právu měly členské státy lhůtu do 17. ledna 2025. Cílem směrnice DORA je stanovit jasná a jednotná pravidla v oblasti digitální provozní odolnosti pro finanční subjekty, jako jsou banky, pojišťovny a investiční podniky, a tím zaručit hladké fungování jednotného trhu. Úplné provedení tohoto právního předpisu má zásadní význam pro posílení digitální provozní odolnosti finančních subjektů v celé EU tím, že se budou řešit rizika spojená s rostoucí digitalizací finančních služeb. Komise proto těmto třem dotčeným členským státům vydává odůvodněné stanovisko. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly, dokončily provedení a oznámily svá opatření Komisi. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že jejich věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie, spolu se žádostí o uložení finančních sankcí.

 

9. Hospodářská soutěž

(Bližší informace: Arianna Podesta – tel.: +32 22987024, Luuk de Klein – tel.: +32 22994774)

Formální upozornění

Komise vyzývá Belgii, aby splnila své povinnosti podle práva EU, pokud jde o uznávání rozhodčích nálezů v řízeních mezi investorem a státem
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Belgii (INFR(2025)2199), protože nesplnila své povinnosti podle práva Unie, pokud jde o uznávání rozhodčích nálezů v řízeních mezi investorem a státem uvnitř EU a mimo EU. Dané rozhodčí nálezy ukládají Španělsku povinnost zaplatit kompenzaci investorům kvůli změně jejich režimu pro energie z obnovitelných zdrojů. Španělsko oznámilo dané rozhodčí nálezy Komisi za účelem nezbytnému přezkumu podle pravidel EU pro státní podporu. Belgie rozhodčí nálezy uznala s cílem vymáhat je v Belgii ještě před posouzením ze strany Komise. Tímto způsobem Belgie způsobila bezprostřední riziko, že Španělsko bude nuceno platit kompenzace v rozporu s povinností pozastavení podle čl. 108 odst. 3 SFEU a rozhodnutí Komise SA.40348 o režimu pro energie z obnovitelných zdrojů. Žádosti o uznávání představují snahu obejít pravidla pro státní podporu. Belgie měla tomuto obcházení zabránit podle zásady loajální spolupráce stanovené v čl. 4 odst. 3 SEU ve spojení s čl. 108 odst. 3 SFEU, rozhodnutí SA.40348 a judikatury Soudního dvora ohledně rozhodčích řízení uvnitř EU týkajících se investic. Komise proto zasílá Belgii formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.