Březnové případy porušení právních předpisů: hlavní rozhodnutí (11.3.2026)

Březnové případy porušení právních předpisů: hlavní rozhodnutí

Přehled podle oblastí politiky

Evropská komise ve svém pravidelném balíčku rozhodnutí o porušení právních předpisů podniká právní kroky proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU. Tato rozhodnutí se týkají různých oblastí politik EU a jejich účelem je zajistit řádné uplatňování práva EU v zájmu občanů a podniků. Hlavní rozhodnutí přijatá Komisí jsou uvedena níže podle jednotlivých oblastí politiky. Komise rovněž uzavírá 44 případů, u nichž byly problémy s dotčenými členskými státy vyřešeny. V těchto případech nemusí Komise pokračovat v řízení o nesplnění povinnosti. 
Činnosti Komise v oblasti prosazování práva a dodržování právních předpisů EU ze strany členských států lze sledovat prostřednictvím interaktivních map a přizpůsobitelných grafů. Další podrobnosti o historii případu nebo přístup k úplné databázi rozhodnutí o nesplnění povinnosti je k dispozici pro nahlížení v rejstříku rozhodnutí o nesplnění povinnosti. Pro další informace k řízení EU o nesplnění povinnosti viz tyto otázky a odpovědi.

1. Životní prostředí

(Bližší informace: Anna-Kaisa Itkonen – tel. +32 22957501, Maëlys Dreux – tel. +32 22954673)

Formální upozornění

Komise vyzývá Řecko, aby aktualizovalo svůj národní program omezování znečištění ovzduší
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Řecku (INFR(2026)2006), jelikož neaktualizovalo svůj národní program omezování znečištění ovzduší podle směrnice o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší (směrnice o národních emisních stropech) (směrnice (EU) 2016/2284). Tato směrnice stanoví národní závazky ke snížení emisí několika látek znečišťujících ovzduší, které má každý členský stát každoročně plnit v období od roku 2020 do roku 2029, a ambicióznější závazky ke snížení emisí od roku 2030. Rovněž vyžaduje, aby členské státy přijaly národní programy omezování znečištění ovzduší, které stanoví opatření ke splnění těchto závazků. Uvedená směrnice vyžaduje, aby členské státy aktualizovaly své národní programy omezování znečištění ovzduší alespoň každé čtyři roky. Tyto aktualizace ukazují pokrok, kterého členské státy dosáhly při provádění programu, a to, jak pokračují v plnění svých závazků. To přispívá ke snížení emisí látek znečišťujících ovzduší, a tím ke zlepšení kvality ovzduší. Navzdory několika upomínkám Řecko Komisi požadovaný aktualizovaný národní program omezování znečištění ovzduší dosud nepředložilo. Komise proto zasílá Řecku formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá Francii, aby zajistila soulad s rámcovou směrnicí o vodě  
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Francii (INFR(2026)2201), jelikož správně neprovedla rámcovou směrnici o vodě (směrnice 2000/60/ES). Jak je zdůrazněno ve strategii pro vodohospodářskou odolnost, úplné provedení požadavků EU na kvalitu vody je klíčem k ochraně lidského zdraví a životního prostředí a k posílení konkurenceschopnosti a odolnosti EU. Cílem směrnice je zajistit, aby silně ovlivněné vodní útvary v EU (například v důsledku vodních elektráren) dosáhly „dobrého ekologického potenciálu“ do roku 2015, nebo v případě odchylky do roku 2021 nebo 2027. Za tímto účelem směrnice vyžaduje, aby členské státy definovaly ekologickou kvalitu takových řek a následně určily, jaká opatření je případně třeba přijmout k dosažení lepší kvality ve stanovených lhůtách. Toto vyhodnocování má zásadní význam pro zajištění vodohospodářské odolnosti EU. Ve francouzském právu však nejsou provedeny všechny faktory kvality stanovené ve směrnici. Francouzské právo zejména při vyhodnocování kvality těchto řek nezohledňuje rybí populace a kontinuitu toku (například řešení umožňující stěhovavým rybám překonat přehrady). Francouzské právo tedy nezajišťuje správné vyhodnocení kvality těchto řek. Komise proto zasílá Francii formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá Litvu, aby správně provedla rámcovou směrnici o odpadech  
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Litvě (INFR(2026)2004), jelikož správně neprovedla rámcovou směrnici o odpadech (směrnice 2008/98/ES ve znění směrnice 2018/851/EU), jejímž cílem je předcházet vzniku odpadů nebo jej omezovat. Pozměněná směrnice stanoví závazné cíle pro recyklaci komunálního odpadu a jeho přípravu k opětovnému použití. Rovněž zavádí požadavky pro členské státy v zájmu zlepšení jejich systémů nakládání s odpady a zvýšení účinnosti využívání zdrojů. Tyto požadavky mají zásadní význam pro konkurenceschopnost EU a přechod na oběhové hospodářství. Lhůta, ve které měly členské státy provést pozměněnou směrnici ve svém vnitrostátním právu, uplynula 5. července 2020. Litva neprovedla správně některá ustanovení pozměněné směrnice. Jedná se mimo jiné o některé požadavky související s předcházením vzniku odpadů, pravidla pro výpočet dosažení cílů, požadavky na odpadní oleje a biologický odpad, obsah plánů pro nakládání s odpady a systém rozšířené odpovědnosti výrobce. Komise proto zasílá Litvě formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá Rumunsko, aby správně provedlo směrnici Seveso III
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Rumunsku (INFR(2026)2003), jelikož správně neprovedlo směrnici Seveso III (směrnice 2012/18/EU). Směrnice se vztahuje na více než 12 000 průmyslových zařízení v Evropské unii, jako je chemický a petrochemický průmysl, jakož i velkoobchod s palivy a jejich skladování. Jejím cílem je předcházet závažným haváriím (například velkým emisím, požárům nebo výbuchům) s přítomností nebezpečných, zejména chemických látek a omezit jejich negativní dopad na lidské zdraví a životní prostředí. Komise zjistila nedostatky ve vnitrostátních předpisech Rumunska, kterými se směrnice provádí. Zaprvé, zatímco směrnice ukládá společnostem povinnost znovu posoudit rizika, pokud by změny mohly ovlivnit nebezpečí havárie, rumunské právo se nevztahuje na situace, kdy se mění fyzická forma nebezpečné látky, i když taková změna může významně změnit rizikový profil zařízení. Zadruhé, v rumunském právu nejsou správně provedena pravidla týkající se účasti veřejnosti, neboť je vynechán odkaz na rozhodnutí o umístění, což omezuje možnost veřejnosti účastnit se procesů územního plánování v oblastech v blízkosti závodů, ve kterých jsou přítomny nebezpečné látky. A zatřetí, rumunská pravidla nestanoví konkrétní lhůty pro informování veřejnosti a konzultace s ní, zatímco směrnice pro tyto konzultace vyžaduje přiměřené a účinné lhůty. Komise proto zasílá Rumunsku formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá Portugalsko a Rumunsko, aby předložily svou šestiletou zprávu podle nařízení o invazních nepůvodních druzích  
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Portugalsku (INFR(2026)2001) a Rumunsku (INFR(2026)2002), jelikož nepředložily do 1. června 2025 zprávu podle nařízení o invazních nepůvodních druzích (nařízení (EU) 1143/2014). Uvedené nařízení stanoví celounijní opatření, jejímž cílem je prevence minimalizace a zmírnění nepříznivých dopadů invazních nepůvodních druhů na biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, jakož i souvisejících dopadů na lidské zdraví a hospodářství. Členské státy musí každých šest let aktualizovat a předávat Komisi informace o vnitrostátních systémech dohledu a úřední kontroly, rozšíření invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, akčních plánech zaměřených na prioritní způsoby šíření, včetně souhrnných informací ohledně eradikačních a regulačních opatření. Tyto zprávy poskytují jasnou představu o provádění a možných výzvách nařízení a přispívají k cílům souvisejícím s ochranou životního prostředí, zdraví a hospodářství. Portugalsko a Rumunsko požadovanou zprávu dosud nepředložily. Komise proto Portugalsku a Rumunsku zasílá formální upozornění. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá Švédsko, aby splnilo své povinnosti podle směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Švédsku (INFR(2025)2206), jelikož neplní své povinnosti podle směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší (směrnice 2008/50/ES). Směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší stanoví mezní hodnoty pro několik látek znečišťujících ovzduší, které musí členské státy dodržovat, včetně částic (PM₁₀). Částice PM₁₀ mohou mít významné negativní dopady na zdraví, zejména na dýchací soustavu a kardiovaskulární systém. V situacích, kdy koncentrace PM₁₀ v ovzduší tyto mezní hodnoty překračují, a v souladu s unijním cílem nulového znečištění směrnice vyžaduje, aby členské státy přijaly plány kvality ovzduší v zájmu dosažení souladu v co nejkratší době. V zóně kvality ovzduší „Severní Švédsko“ (zóna SW1) jsou mezní hodnoty pro PM₁₀ překračovány sedm let, zejména v Östersundu. Plány kvality ovzduší přijaté v několika městech v regionu severního Švédska neobsahují dostatečná opatření, jež by překračování hodnot PM₁₀ v severním Švédsku ukončila. Komise proto zasílá Švédsku formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko. 

Komise vyzývá Německo, aby správně provedlo směrnici o pitné vodě  
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Německu (INFR(2025)2210) kvůli nesprávnému provedení směrnice o pitné vodě (směrnice (EU) 2020/2184). Jak je zdůrazněno ve strategii pro vodohospodářskou odolnost, úplné provedení požadavků EU na kvalitu vody je klíčem k ochraně lidského zdraví a životního prostředí. Cílem přepracované směrnice o pitné vodě je zlepšit ochranu lidského zdraví tím, že zajišťuje čistou kohoutkovou vodu, aktualizuje normy jakosti vody a řeší znečišťující látky vzbuzující obavy, jako jsou endokrinní disruptory a mikroplasty. Směrnice rovněž obsahuje ustanovení ke omezení úniků vody, jelikož v současné době se během distribuce v EU ztrácí v průměru 23 % pitné vody. Členské státy měly povinnost směrnici provést ve vnitrostátním právu a zajistit soulad s jejími ustanoveními do 12. ledna 2023. Německo neprovedlo směrnici správně, pokud jde o některá pravidla pro posuzování rizik a o přístup veřejnosti k určitým informacím, včetně informací o monitorování vody a přijatých nápravných opatřeních. Komise proto zasílá Německu formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko. 

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá Rakousko, aby podniklo nezbytné kroky k ochraně a správě svých lokalit sítě Natura 2000
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Rakousku (INFR(2022)2056) kvůli nedodržování směrnice o ochraně přírodních stanovišť (směrnice 92/43/EHS) a směrnice o ptácích (směrnice 2009/147/ES). Členské státy musí vyhlásit zvláštní oblasti ochrany podle směrnice o stanovištích a zvláště chráněné oblasti podle směrnice o ptácích. Tyto lokality se stávají součástí sítě Natura 2000, což je celounijní síť chráněných oblastí, která byla zřízena s cílem zajistit ochranu nejcennější evropské biodiverzity. Lokality musí být chráněny na základě cílů ochrany a opatření, jež zachovají nebo obnoví příznivý stav chráněných druhů a stanovišť z hlediska ochrany. Tyto cíle a opatření ochrany představují klíčové požadavky na správu sítě Natura 2000 a ochranu biologické rozmanitosti v celé EU. V září 2022 zaslala Komise Rakousku formální upozornění. V návaznosti na to vyhlásilo Rakousko podle směrnice o stanovištích dané lokality jako zvláštní oblasti ochrany a vylepšilo pro tyto lokality některé cíle ochrany a ochranná opatření. V mnoha případech však tyto cíle ochrany a ochranná opatření stále nejsou dostatečně konkrétní, aby splnily požadavky dotčených stanovišť a druhů. Situace je podobná v některých zvláště chráněných oblastech podle směrnice o ptácích. Pokud cíle ochrany lokality nejsou konkrétně stanoveny pro dotčená stanoviště a druhy, orgány nemohou zajistit, aby byly dopady plánů a projektů v dané oblasti před jejich schválením náležitě posouzeny. Komise se proto rozhodla vydat Rakousku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá Itálii, aby dodržovala směrnici o plastech na jedno použití a procesní pravidla EU týkající se transparentnosti na vnitřním trhu
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Itálii (INFR(2024)2053) kvůli neúplnému a nesprávnému provedení směrnice o plastech na jedno použití (směrnice (EU) 2019/904) a neplnění povinností podle směrnice o transparentnosti jednotného trhu (směrnice (EU) 2015/1535). Cílem směrnice o plastech na jedno použití je předcházet dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí a na lidské zdraví a snižovat jej, jakož i podporovat přechod k oběhovému hospodářství pomocí inovativních a udržitelných obchodních modelů, výrobků a materiálů, a tím též přispívat k účinnému fungování vnitřního trhu. Itálie neprovedla ve vnitrostátním právu některá ustanovení směrnice o plastech na jedno použití nebo je neprovedla správně. Hlavní otázky se týkají: zavedení minimální prahové hodnoty pro definici „plastu“, vynětí biologicky rozložitelných plastových výrobků z některých ustanovení a omezení odpovědnosti výrobců za úhradu nákladů na sběr odpadu. Takové omezení oblasti působnosti by mohlo ohrozit preventivní přístup směrnice a potenciálně vést ke zvýšenému uvolňování perzistentních plastových fragmentů a mikroplastů do životního prostředí. Rozdílná oblast působnosti směrnice v jednotlivých členských státech by negativně ovlivnila fungování jednotného trhu. Kromě toho Itálie nedodržela procesní pravidla stanovená ve směrnici o transparentnosti jednotného trhu, jelikož přijala právní předpisy provádějící směrnici o plastech na jedno použití před uplynutím tříměsíční odkladné lhůty stanovené v uvedené směrnici. V květnu 2024 zaslala Komise Itálii formální upozornění. Komise však po posouzení její odpovědi dospěla k závěru, že provedení směrnice Itálií je stále nesprávné. Komise se proto rozhodla vydat Itálii odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá Portugalsko, aby zajistilo pravidelný přezkum povolení k vypouštění vody
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Portugalsku (INFR(2025)2042) kvůli nesprávnému provedení rámcové směrnice o vodě (směrnice 2000/60/ES), pokud jde o povinnost provádět pravidelný přezkum povolení k vypouštění vody. Jak je zdůrazněno ve strategii pro vodohospodářskou odolnost, úplné provedení požadavků EU na kvalitu vody je klíčem k ochraně lidského zdraví a životního prostředí a k posílení konkurenceschopnosti a odolnosti EU. Směrnice vyžaduje, aby členské státy vypracovaly program opatření pro každou oblast povodí s cílem zajistit dobrý stav evropských vodních útvarů, jako jsou řeky a jezera. Každý program musí zahrnovat opatření pro omezení různých typů zátěží postihujících vodní útvary, jako jsou odběry vod a difúzní zdroje znečištění. Členské státy jsou povinny tato opatření k omezování včetně veškerých vydaných povolení pravidelně přezkoumávat, aby zjistily, zda stále dosahují svých cílů, a v případě nutnosti je musí aktualizovat. V Portugalsku není ve vnitrostátním právu správně provedena povinnost pravidelného přezkumu zavedených opatření k omezování týkajících se odběrů a vzdouvání vod a jakýchkoli jiných významných nepříznivých vlivů na stav vod. V květnu 2025 zaslala Komise Portugalsku formální upozornění. Portugalsko ve své odpovědi na formální upozornění poskytlo určitá vysvětlení, jejichž posouzení potvrdilo, že portugalské právo neukládá orgánům povinnost pravidelně přezkoumávat kontrolní opatření. Komise se proto rozhodla vydat Portugalsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

2. Vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky

(Bližší informace: Siobhan McGarry – tel. +32 22964798, Rüya Perincek – tel. +32 460762510)

Dodatečné formální upozornění

Komise vyzývá Lucembursko, aby dodržovalo pravidla EU týkající se svobody usazování
Evropská komise se rozhodla zaslat dodatečné formální upozornění Lucembursku (INFR(2024)2216) v souvislosti s nesouladem jeho vnitrostátních právních předpisů s pravidly EU týkajícími se svobody usazování. Některé z těchto otázek byly nadneseny již v původním formálním upozornění z října 2024. Komise má za to, že Lucembursko nedodržuje směrnici o službách (2006/123/ES) a Smlouvu o fungování Evropské unie. Lucemburská právní úprava vyžaduje obecné povolení pro usazování všech fyzických nebo právnických osob vykonávajících nezávislá řemeslná, obchodní, průmyslová nebo některá svobodná povolání. Kromě toho je získání takového povolení k usazení podmíněno mimo jiné tím, že vedoucí pracovník subjektu musí být pravidelně fyzicky přítomen v prostorách subjektu v Lucembursku. Komise trvá na tom, že obecná povinnost vyžadovat fyzickou přítomnost vedoucího pracovníka nebo jakékoli jiné osoby jmenované vedoucím pracovníkem nebo subjektem představuje neodůvodněnou překážku svobody usazování a je v rozporu s pravidly EU. Tento požadavek na přítomnost významně ovlivňuje organizaci obchodních činností a nasazení vedoucích nebo jiných určených pracovníků, což vyžaduje, aby podniky zajišťovaly fyzickou přítomnost i v případě, že to není pro provoz nezbytné. Komise proto zasílá Lucembursku dodatečné formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Formální upozornění po vynesení rozsudku (článek 260 Smlouvy o fungování EU)

Komise vyzývá Maďarsko, aby vyhovělo rozsudku Soudního dvora EU a odstranilo vývozní omezení pro stavební materiály
Evropská komise se rozhodla podniknout další kroky v řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Maďarsku (INFR(2021)2158) podle článku 260 Smlouvy o fungování Evropské unie, jelikož nevyhovělo rozsudku Soudního dvora ve věci C-499/23. V rozsudku ze dne 13. listopadu 2025 Soudní dvůr konstatoval, že Maďarsko tím, že omezilo vývoz stavebních výrobků z Maďarska do jiných členských států, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají ze Smluv. Vývozní omezení mají negativní dopad na podniky, které chtějí profitovat z činností na evropském trhu i mimo něj. Vnitrostátní překážky brání příležitostem pro hospodářské subjekty na úkor růstu a prosperity občanů a podniků, a to i v Maďarsku. Komise zasílá formální upozornění podle článku 260 Smlouvy o fungování EU, jelikož Maďarsko zachovalo překážky volného pohybu zboží, u nichž již Soudní dvůr konstatoval rozpor s právem EU. Tato vývozní omezení umožňují Maďarsku zasahovat do přeshraniční přepravy stavebních materiálů do jiných členských států, což brání činnostem na jednotném trhu a potenciálně narušuje projekty, na něž se občané EU spoléhají. Maďarsko má nyní dva měsíce na to, aby reagovalo na argumenty předložené Komisí. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout, že věc opět předloží Soudnímu dvoru, a může požádat o uložení finančních sankcí. 

3. Migrace, vnitřní věci a bezpečnostní unie

(Bližší informace: Markus Lammert – tel. +32 22967533, Elettra Di Massa – tel. +32 22982161)

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá Slovinsko, aby správně provedlo ustanovení směrnice o pohlavním zneužívání dětí
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Slovinsko (INFR(2019)2239), protože ve vnitrostátním právu neprovedlo správně směrnici 2011/93/EU o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii. Pravidla EU ukládají členským státům povinnost kriminalizovat pohlavní zneužívání dětí, pohlavní vykořisťování dětí a materiály týkající se pohlavního zneužívání dětí. Směrnice obsahuje minimální pravidla týkající se definice trestných činů a sankcí a zavádí ustanovení k posílení prevence těchto trestných činů a ochrany dětských obětí. Směrnice rovněž obsahuje pravidla týkající se působnosti v určitých případech. Slovinsko neprovedlo správně pravidla, která kvalifikují pohlavní zneužívání jako trestný čin, a podřizuje vnitrostátní působnost podmínkám, které nejsou v souladu s povinnostmi vyplývajícími ze směrnice. Správné provedení směrnice má zásadní význam pro ochranu dětí před pohlavním zneužíváním, pohlavním vykořisťováním a dětskou pornografií. Jelikož některá ustanovení směrnice nebyla správně provedena, rozhodla se Komise vydat Slovinsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá Bulharsko, Francii a Portugalsko, aby v plném rozsahu provedly směrnici o výměně informací mezi donucovacími orgány
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Bulharsku (INFR(2025)0013), Francii (INFR(2025)0054) a Portugalsku (INFR(2025)0093), jelikož neoznámily všechna vnitrostátní opatření provádějící směrnici (EU) 2023/977 o výměně informací mezi donucovacími orgány členských států. Cílem této směrnice je posílit prevenci, odhalování a vyšetřování trestných činů v EU tím, že zajistí, aby policisté v jednom členském státě měli rovnocenný přístup k informacím, které mají k dispozici policisté v jiném členském státě. Stanoví organizační a procesní pravidla pro sdílení informací mezi donucovacími orgány členských států EU, včetně zřízení jednotného kontaktního místa. Provedení směrnice usnadňuje rychlou a účinnou spolupráci při prosazování práva, která má zásadní význam pro boj proti přeshraniční trestné činnosti v důsledku digitalizace, a tím zvyšuje bezpečnost občanů EU. Bulharsko, Francie a Portugalsko oznámily opatření provádějící směrnici pouze částečně. Komise se proto rozhodla zaslat Bulharsku, Francii a Portugalsku odůvodněné stanovisko. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že jejich věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie, spolu se žádostí o uložení finančních sankcí.

4. Spravedlnost

(Bližší informace: Markus Lammert – tel. +32 22967533, Antoine Lomba – tel. +32 22993233)

(Bližší informace k „rovnosti“: Eva Hrncirova – tel. +32 22988433, Anna Gray – tel. +32 22980873)

Formální upozornění

Komise vyzývá Rumunsko a Slovinsko, aby správně provedly pravidla EU o právní pomoci
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Rumunsku (INFR(2026)2007) a Slovinsku (INFR(2026)2008), jelikož neprovedly správně pravidla EU o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby (směrnice (EU) 2016/1919). Právo EU zajišťuje ochranu základních práv podezřelých a obviněných osob, včetně osob vyžádaných na základě evropského zatýkacího rozkazu. K tomu, aby byla soudní rozhodnutí přijatá v jednom členském státě uznávána ostatními členskými státy, jsou zapotřebí společné minimální normy. Rumunsko a Slovinsko poskytují právní pomoc pouze osobám, které jsou formálně obviněny z trestného činu, a nikoli osobám, které jsou z trestného činu pouze podezřelé. Kromě toho existují další problémy s provedením směrnice Slovinskem. V rozporu se směrnicí slovinské právo stanoví právní pomoc pouze na žádost a nezaručuje právní pomoc v případech vyšetřovací vazby. Kromě toho ve Slovinsku rozhoduje v určitých raných fázích řízení policie – a nikoli příslušný a nezávislý orgán, jako je soud –, což nesplňuje požadavek nezávislosti podle práva EU. Komise proto zasílá Rumunsku a Slovinsku formální upozornění. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněná stanoviska.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá Německo a Chorvatsko, aby do svého vnitrostátního práva plně začlenily požadavky na přístupnost u výrobků a služeb
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat dodatečná odůvodněná stanoviska Německu (INFR(2022)0295) a Chorvatsku (INFR(2022)0306), jelikož do svého vnitrostátního práva v plném rozsahu nezačlenily evropský akt o přístupnosti (směrnice (EU) 2019/882). Evropský akt o přístupnosti, který byl přijat v roce 2019, vyžaduje, aby zásadní výrobky a služby byly při uvedení na trh přístupné osobám se zdravotním postižením. Patří sem telefony, počítače, elektronické knihy, bankovní služby a elektronické komunikace. Cílem směrnice je zvýšit aktivní účast ve společnosti, včetně vzdělávání a zaměstnání, a posílit autonomii a mobilitu přibližně 100 milionů osob se zdravotním postižením v EU. Členské státy měly směrnici provést ve vnitrostátním právu do června 2022, hospodářské subjekty pak měly do června 2025 zajistit splnění souboru společných požadavků EU na přístupnost stanovených ve směrnici. V červenci 2022 zaslala Komise formální upozornění některým členským státům, včetně Německa a Chorvatska, protože neoznámily úplná prováděcí opatření. V červenci 2024 vydala Komise oběma zemím kvůli pokračujícímu neplnění povinností odůvodněná stanoviska. Ačkoli Německo a Chorvatsko od té doby dosáhly určitého pokroku, z posouzení oznámených opatření provedeného Komisí vyplývá, že nedostatky v provedení přetrvávají. Komise se proto rozhodla vydat Německu a Chorvatsku dodatečné odůvodněné stanovisko s uvedením zbývajících problémů. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že jejich věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie, spolu se žádostí o uložení finančních sankcí.

Komise vyzývá Maďarsko a Polsko, aby správně provedly pravidla EU o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie
Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Maďarsku (INFR(2022)2012) a Polsku (INFR(2023)2011), jelikož neprovedly správně pravidla EU pro boj vedený trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (směrnice (EU) 2017/1371). Tato pravidla chrání rozpočet EU harmonizací definic, sankcí a pravidel o soudní příslušnosti souvisejících s podvody a jinými trestnými činy poškozujícími finanční zájmy EU. Komise v obou členských státech zjistila několik problémů s dodržováním týkajících se vymezení trestných činů a sankcí. Komise zaslala formální upozornění Maďarsku v květnu 2022 a Polsku v červnu 2023. Navzdory pokroku dosaženému při řešení některých výhrad přetrvávají další zjištěné nedostatky, například v oblasti odpovědnosti právnických osob v Polsku a účinnosti některých sankcí v Maďarsku. Komise se proto rozhodla zaslat Maďarsku a Polsku odůvodněné stanovisko. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá Belgii, Bulharsko a Slovinsko k provedení směrnice o kriminalizaci porušení omezujících opatření Unie
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Belgii (INFR(2025)0196), Bulharsku (INFR(2025)0199 a Slovinsku (INFR(2025)0250), jelikož neoznámily Komisi žádná vnitrostátní opatření k začlenění směrnice o kriminalizaci porušení omezujících opatření Unie (směrnice (EU) 2024/1226) do vnitrostátního práva. Směrnice stanoví společná pravidla harmonizace vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie. Jejím cílem je zabránit obcházení omezujících opatření Unie, včetně opatření přijatých v návaznosti na agresi Ruska vůči Ukrajině. Harmonizace vnitrostátního trestního práva v této oblasti usnadňuje vyšetřování a stíhání porušení omezujících opatření Unie ve všech členských státech, čímž zvyšuje jejich účinnost. Členské státy měly směrnici provést ve svém vnitrostátním právu do května 2025. V červenci 2025 se Komise rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění některým členským státům, protože neoznámily úplná prováděcí opatření směrnice. Belgie, Bulharsko a Slovinsko tato opatření stále neoznámily. Komise se proto rozhodla vydat Belgii, Bulharsku a Slovinsku odůvodněná stanoviska. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie, spolu se žádostí o uložení finančních sankcí. 

5. Energetika a klima

(Bližší informace: Anna-Kaisa Itkonen – tel. +32 22957501, Cristiana Marchitelli – tel. +32 22989407, Ana Crespo Parrondo – tel. +32 22981325)

Formální upozornění

Komise vyzývá Rakousko a Rumunsko, aby ve svých integrovaných vnitrostátních zprávách v oblasti energetiky a klimatu poskytly chybějící informace
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Rakousku (INFR(2026)2034) a Rumunsku (INFR(2026)2033), jelikož dosud neposkytly všechny požadované informace ve svých integrovaných vnitrostátních zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu, které měly předložit do 15. března 2025. Podle článku 17 nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu (nařízení (EU) 2018/1999) jsou členské státy povinny každé dva roky podávat Komisi zprávu o pokroku dosaženém při provádění svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu prostřednictvím vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu. Členské státy měly podat zprávu o pokroku při provádění svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030, a zejména o svých cílech, úkolech a příspěvcích v rámci pěti rozměrů energetické unie (snižování emisí uhlíku, energetická účinnost, vnitřní trh s energií, energetická bezpečnost a výzkum, inovace a konkurenceschopnost) do 15. března 2025. Přesné požadavky na obsah těchto zpráv jsou stanoveny v různých článcích nařízení (EU) 2018/1999, jakož i v prováděcím nařízení Komise (EU) 2022/2299 a v evropském právním rámci pro klima (nařízení (EU) 2021/1119). Předložení vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu se považuje za úplné, pokud jsou poskytnuty všechny požadované informace. Vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu mají zásadní význam, neboť ukazují, jak vlády členských států plní své cíle v oblasti energetiky a klimatu, jak jsou uvedeny v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, ve všech rozměrech energetické unie. Mají zásadní význam pro to, aby Komise mohla sledovat pokrok Unie při plnění jejích společných cílů. Vzhledem k tomu, že Rakousko a Rumunsko nesplnily svou povinnost v zákonné lhůtě, Komise se rozhodla zaslat jim formální upozornění s žádostí, aby své úplné vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu bez zbytečného odkladu předložily. Nyní mají dva měsíce na to, aby odpověděly. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá členské státy, aby v souladu se směrnicí o energetické náročnosti budov předložily své návrhy vnitrostátních plánů renovace budov
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Belgii (INFR(2026)2014), Česku (INFR(2026)2016), Německu (INFR(2026)2017), Estonsku (INFR(2026)2019), Irsku (INFR(2026)2023), Řecku (INFR(2026)2020), Francii (INFR(2026)2021), Itálii (INFR(2026)2024), Kypru (INFR(2026)2015), Lotyšsku (INFR(2026)2026), Lucembursku (INFR(2026)2025), Maďarsku (INFR(2026)2022), Maltě (INFR(2026)2027), Nizozemsku (INFR(2026)2028), Rakousku (INFR(2026)2013), Polsku (INFR(2026)2029), Portugalsku (INFR(2026)2030), Slovensku (INFR(2026)2032) a Švédsku (INFR(2026)2031), jelikož Komisi ve lhůtě do 31. prosince 2025 nepředložily svůj návrh vnitrostátního plánu renovace budov. Vnitrostátní plány renovace budov jsou pro členské státy zásadním a strategickým nástrojem pro přeměnu jejich fondu budov na vysoce výkonná, energeticky účinná, dekarbonizovaná aktiva do roku 2050. Díky předvídatelným souborům projektů a jasným dlouhodobým trajektoriím podpoří tyto plány plné provedení přepracovaného znění směrnice o energetické náročnosti budov (směrnice (EU) 2024/1275) a poskytnou nezbytnou investiční stabilitu a předvídatelnost. Tyto plány mají zásadní význam pro snižování energetické náročnosti budov, čímž přispívají ke snížení účtů za energii. Včasné předložení návrhů plánů umožňuje Komisi účinně posoudit strategii každého členského státu a zajistit, aby finalizované plány byly komplexní, realizovatelné a v souladu s aktualizovanými vnitrostátními a unijními cíli v oblasti klimatu a energetiky. Komise nyní vyzývá dotčené členské státy, aby své návrhy plánů bez zbytečného odkladu předložily. Tyto členské státy mají dva měsíce na to, aby na formální upozornění odpověděly. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá Belgii, aby splnila povinnost oznámit pozměněný a aktualizovaný plán rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Belgii (INFR(2026)2036) ohledně chybějícího oznámení pozměněného plánu rizikové připravenosti a chybějícího oznámení návrhu aktualizovaného plánu rizikové připravenosti v souladu s nařízením (EU) 2019/941 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky. Plán rizikové připravenosti zajišťuje maximální připravenost v odvětví elektroenergetiky a měl by být vypracován s cílem zabránit narušení dodávek elektřiny nebo zmírnit jeho dopady. Musí stanovovat veškerá plánovaná nebo přijatá opatření k předcházení elektroenergetickým krizím, k přípravě na ně a k jejich zmírnění. Elektroenergetické krize mohou nastat z mnoha důvodů, například kvůli extrémním povětrnostním podmínkám, úmyslným útokům nebo nedostatku paliva. Pokud takové krizové situace nastanou, mají často přeshraniční dopad. Rozsáhlé incidenty, jako jsou vlny mrazů či veder nebo kybernetické útoky, mohou postihnout několik zemí EU současně. Plány rizikové připravenosti vycházejí z regionálních a vnitrostátních krizových scénářů a zajišťují, aby v případě krize byla elektřina směrována tam, kde je jí nejvíce zapotřebí. Belgie neoznámila svůj pozměněný plán rizikové připravenosti od obdržení stanoviska vydaného Komisí dne 3. listopadu 2022 k jejímu prvnímu plánu ani neoznámila žádné námitky proti posouzení Komise. Komise ve svém stanovisku požádala o změny s cílem posílit belgickou architekturu energetické bezpečnosti a učinit ji odolnější. Belgie je rovněž jediným členským státem, který nepředložil svůj aktualizovaný návrh plánu rizikové připravenosti v souladu s nařízením, jenž měl být poskytnut příslušným orgánům členských států a Koordinační skupině pro otázky elektrické energie ke konzultaci šest měsíců před lhůtou stanovenou v nařízení pro nové konečné plány (5. ledna 2026).  Členské státy musí přijmout a zveřejnit své aktualizované plány rizikové připravenosti každé čtyři roky, počínaje prvním plánem, který měl být předložen do 5. ledna 2022. Komise nyní žádá Belgii, aby povinnost vyplývající z nařízení bezodkladně splnila. Belgie má nyní dva měsíce na to, aby na formální upozornění odpověděla. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko. 

6. Daně

(Bližší informace: Ricardo Cardoso – tel. +32 22980100, Kateřina Horáková – tel. +32 22999310) 

Formální upozornění

Komise vyzývá Francii, aby odstranila omezení porušující směrnici o mateřských a dceřiných společnostech  
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Francii (INFR(2025)4014), jelikož nesprávně provedla směrnici o mateřských a dceřiných společnostech (směrnice Rady 2011/96/ES). Tato směrnice stanoví, že se nevybírá srážková daň, pokud dceřiná společnost rozděluje své zisky mateřské společnosti v jiném členském státě, a že ani tyto zisky nejsou znovu zdaňovány na úrovni mateřské společnosti. Tím se zajistí, že stejné zisky budou zdaněny pouze jednou, a to v členském státě dceřiné společnosti, a že evropské společnosti nebudou při svém působení na vnitřním trhu vystaveny dvojímu zdanění. To má zásadní význam pro jejich konkurenceschopnost. Francie však osvobozuje od srážkové daně zisky rozdělované francouzskou dceřinou společností její mateřské společnosti v jiném členském státě pouze tehdy, pokud se „místo skutečného vedení“ mateřské společnosti nachází v členském státě. Podle směrnice o mateřských a dceřiných společnostech je mateřskou společností každá společnost, která je podle daňového práva dotyčného členského státu považována za daňového rezidenta tohoto státu. Francie nemůže jednostranně uplatňovat svá vlastní kritéria na zahraniční mateřské společnosti, aby zpochybnila jejich postavení a odepřela daňové výhody vyplývající ze směrnice tím, že použije srážkovou daň z převodů z francouzské dceřiné společnosti na její mateřskou společnost nacházející se v jiném členském státě EU. Komise proto zasílá Francii formální upozornění. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Předložení věci Soudnímu dvoru

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Španělska, jelikož ve vnitrostátním právu neprovedlo opatření v oblasti DPH
Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věci Španělska (INFR(2025)0047) a INFR(2025)0048), jelikož neprovedlo dvě samostatné směrnice týkajících se opatření v oblasti DPH ve vnitrostátním právu. směrnici Rady (EU) 2020/285 ze dne 18. února 2020, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o zvláštní režim pro malé podniky, a nařízení (EU) č. 904/2010, pokud jde o správní spolupráci a výměnu informací za účelem sledování správného uplatňování zvláštního režimu pro malé podniky (INFR(2025)0047), a směrnici Rady (EU) 2022/542 ze dne 5. dubna 2022, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a (EU) 2020/285, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty (INFR(2025)0048). Všechny členské státy EU měly povinnost uvést v účinnost právní předpisy nezbytné k provedení závazných ustanovení směrnice (EU) 2020/285 a směrnice (EU) 2022/542 do 31. prosince 2024 a znění příslušných vnitrostátních opatření měly v příslušné lhůtě oznámit Komisi. Španělsko však svá vnitrostátní opatření dosud neoznámilo. Komise konstatuje, že úsilí španělských orgánů je nedostatečné, a proto předkládá věc Španělska Soudnímu dvoru Evropské unie s požadavkem na uložení finančních sankcí. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

7. Mobilita a doprava

(Bližší informace: Anna-Kaisa Itkonen – tel. +32 22957501, Anni Juusola – tel. +32 22960986)

Odůvodněné stanovisko

Komise vyzývá Polsko, aby zajistilo testování členů letové posádky a palubních průvodčích na přítomnost alkoholu 
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Polsku (INFR(2024)2240), jelikož nesplnilo povinnosti podle nařízení o technických požadavcích a správních postupech týkajících se letového provozu (nařízení (EU) č. 965/2012). Nařízení o technických požadavcích a správních postupech pro letecký provoz vyžaduje provádění namátkových zkoušek na přítomnost alkoholu u členů letové posádky a palubních průvodčích. Má se za to, že Polsko tento požadavek neplní. Nedostatečné dodržování bylo poprvé zjištěno v rámci standardizační návštěvy Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví v září 2022. Vzhledem k tomu, že Polsko tento problém dosud nevyřešilo, rozhodla se Komise vydat Polsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie. 

8. Pracovní místa a sociální práva

(Bližší informace: Eva Hrncirova – tel. +32 22988433, Eirini Zarkadoula – tel. +32 22957065)

Odůvodněné stanovisko 

Komise vyzývá Dánsko, aby plně provedlo pravidla pro uznávání odborných kvalifikací zdravotních sester a ošetřovatelů, kteří absolvovali odbornou přípravu v jiném členském státě  
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Dánsku (INFR(2025)0183), jelikož neoznámilo opatření, kterými se do vnitrostátního práva v plném rozsahu začleňuje směrnice (EU) 2024/505 o uznávání odborných kvalifikací zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči, kteří absolvovali odbornou přípravu v Rumunsku. Lhůta pro provedení byla do 4. března 2025. Směrnice zavádí konkrétní změny směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací. Cílem změn je usnadnit uznávání rumunských diplomů, jež před přistoupením země k EU získali zdravotní sestry a ošetřovatelé odpovědní za všeobecnou péči, kteří absolvovali zvláštní program pro kariérní postup. Tento program umožnil účastníkům zvýšit kvalifikaci a splnit minimální požadavky stanovené ve směrnici 2005/36/ES. Úplné provedení právních předpisů je nezbytné k zajištění toho, aby absolventům programu mohla být snadněji uznávána jejich kvalifikace v jiných členských státech. Komise se proto rozhodla vydat Dánsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie, spolu se žádostí o uložení finančních sankcí.