Do roku 2030 bude Lucembursko patřit k nejrychleji rostoucím evropským trhům v oblasti obranných technologií

Lucembursko v posledních letech zásadně přehodnotilo svoji obrannou politiku. V reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě, válku na Ukrajině a nové alianční závazky NATO přijalo obrannou strategii do roku 2035, zahájilo budování vlastní obranně-průmyslové základny a významně navyšuje obranné výdaje. Současně v roce 2026 představilo strategii obranného průmyslu, jejímž cílem je vytvořit domácí obranně-technologický ekosystém zaměřený zejména na kosmické technologie, kybernetickou bezpečnost, umělou inteligenci, autonomní systémy a pokročilé materiály.

 

Foto: © Luxembourg Army

Lucembursko dlouhodobě patřilo mezi státy NATO s nejnižšími obrannými výdaji vzhledem k velikosti ekonomiky. Situace se však rychle mění. Vláda dosáhla hranice dvou procent HND na obranu do konce roku 2025. Lucembursko v rámci NATO používá ukazatel HND (hrubý národní důchod) namísto HDP (hrubý domácí produkt), což bylo schváleno vzhledem ke specifické struktuře ekonomiky a vysokému počtu přeshraničních pracovníků.

Rozpočet ministerstva obrany má v roce 2026 dosáhnout výše 1,2 až 1,3 miliardy eur, což představuje výrazný meziroční nárůst. Obranné výdaje mají do roku 2029 růst přibližně o 10 procent ročně. Cílem je dosáhnout do roku 2035 výdajů odpovídajících 5 procentům HND.

V Lucembursku také sídlí Agentura NSPA NATO (NATO Support and Procurement Agency), která zajišťuje logistickou podporu, akvizice a správu řady mnohonárodních programů NATO.

Význam postavení Lucemburska v evropském obranném ekosystému může také dále posílit rozhodnutí z roku 2026, podle něhož bude země hostit evropské centrum Defence, Security and Resilience Bank (DSRB). Jejím cílem je usnadnit financování obranného průmyslu členských zemí NATO prostřednictvím přímých úvěrů, garancí a mobilizace soukromého kapitálu. Centrála banky bude sídlit v Kanadě.

Strategické směřování lucemburské obrany

V květnu 2023 lucemburská vláda schválila strategii, jež vytyčuje podobu obrany státu do roku 2035. Strategie reflektuje zhoršené bezpečnostní prostředí a zdůrazňuje potřebu posílení kolektivní obrany NATO, podpory evropské obranné spolupráce a rozvoje specializovaných schopností v oblastech, kde může Lucembursko nabídnout přidanou hodnotu spojencům. Prioritními doménami jsou zejména kosmické technologie, kybernetická obrana, zpravodajství, průzkum a sledování, strategická přeprava, digitální a datové technologie a odolnost kritické infrastruktury. Příkladem může být schválený záměr v lednu 2026 o financování druhého satelitu GovSat-2, který má zajistit bezpečné satelitní komunikační služby pro lucemburské ozbrojené síly i operace NATO, EU a OSN.

Současně však Lucembursko rozvíjí i vlastní konvenční vojenské schopnosti. Významným projektem je vznik společného belgicko-lucemburského průzkumného bojového praporu, který má být v souladu s požadavky NATO v procesu obranného plánování Aliance plně operační do roku 2030. Jednotka bude tvořit binacionální střední průzkumný prapor určený k vedení bojového průzkumu a podpoře kolektivní obrany Aliance. V prosinci 2025 byla v rámci tohoto projektu podepsána objednávka 38 obrněných průzkumných bojových vozidel Jaguar a 16 víceúčelových obrněných vozidel Griffon pro lucemburskou armádu.

Na červencovém summitu NATO Lucembursko potvrdilo, že se nově připojilo k projektu zaměřenému na zabezpečení kritických surovin pro obranný průmysl, vstoupilo do programu vzdušného průzkumného systému Global Eye a zároveň podpořilo rozšíření společné flotily víceúčelových tankovacích a transportních letounů MRTT pořízením desátého letounu.

V srpnu pak Lucembursko rozhodlo o akvizici dvou systémů protivzdušné obrany, které mají být součástí integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO. O konkrétním řešení zatím nebylo rozhodnuto a probíhají jednání s průmyslovými a institucionálními partnery.

Obranně-průmyslová strategie

V březnu 2026 lucemburská vláda představila první strategii obranného průmyslu. Jejím cílem je zajistit, aby rostoucí obranné výdaje přinášely přímý hospodářský efekt pro domácí ekonomiku. Strategie vymezuje několik prioritních oblastí: kybernetickou bezpečnost, kosmické technologie, autonomní systémy a robotiku, umělou inteligenci, pokročilé materiály, logistiku a vojenskou mobilitu, kvantové technologie a datovou analytiku.

Vznikl také Národní obranný fond ve výši 150 milionů eur na pět let spravovaný státní investiční bankou SNCI. Je zaměřený na startupy, scaleupy a dual use technologie zejména v oblastech kyberbezpečnosti, vesmíru, pokročilých materiálů a automatizace.

Vláda v současnosti rovněž připravuje nový legislativní rámec pro obranné podniky, včetně licenčního režimu pro společnosti vyrábějící obranné produkty. Záměrem je usnadnit vznik domácího obranného průmyslu při zachování bezpečnostních kontrol a ochrany před nežádoucím zahraničním vlivem.

Příležitosti pro český obranný průmysl

Dosavadní vývoj naznačuje, že do roku 2030 bude Lucembursko patřit k nejrychleji rostoucím evropským trhům v oblasti obranných technologií, a to navzdory své velikosti. Současně lze očekávat další akviziční projekty v doménách kosmických technologií, kybernetické obrany, protivzdušné obrany, průzkumných systémů, vojenské mobility a digitálních vojenských systémů.

Pro české firmy je Lucembursko relevantní zejména jako partner pro společné projekty NATO a EU a pro zapojení do obranných hodnotových řetězců NATO a EU. Současně může představovat budoucího zákazníka specializovaných obranných technologií zejména v segmentech průzkumu a sledování, komunikačních systémů, kybernetické obrany, integrovaných obranných řešení či bezpilotních systémů. Příležitosti existují pro dodavatele systémů kybernetické ochrany, šifrovacích technologií, bezpečnostního monitoringu a ochrany kritické infrastruktury.

Lucembursko rovněž podporuje rozvoj autonomních systémů, robotiky a umělé inteligence pro vojenské využití. To vytváří prostor pro spolupráci českých podniků, výzkumných organizací a univerzit v evropských obranných programech.

Spolupráce však nemusí být jednostranná. Lucembursko disponuje řadou firem, které mohou být potenciálními subdodavateli českých výrobců obrněné techniky, radarů, komunikačních systémů, bezpilotních prostředků či pokročilých materiálů.

Katalog více než 100 firem je k dispozici na webu Luxinnovation.

Jiří Jílek, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Lucemburku