Datacentra žízní po vodě. To je problém pro třetinu Evropy

V souvislosti s masivním budováním datových center, které budou napájet umělou inteligenci se často opomíjí jeden důležitý environmentální problém: nedostatek vody. Ten je patrný zejména v částech Evropy, kde se datacentra staví. Evropa má přitom ambiciózní plán v nadcházejících pěti až sedmi letech ztrojnásobit kapacitu v rámci snah stát se centrem umělé inteligence světové třídy.

V jižní Evropě se přibližně 30 procent populace nachází v oblastech s trvalým nedostatkem vody. To je situace, kdy poptávka po vodě převyšuje dostupnou nabídku během určitého období. Přítomnost datových center může tento nedostatek ještě zhoršit, protože tato zařízení vyžadují velké množství vody, jež slouží jako chlazení.

Velké americké technologické společnosti jako Amazon, Microsoft nebo Meta přitom investovaly miliardy dolarů do nových datacenter ve Španělsku, zatímco Google plánuje vybudovat tři datacentra v řeckém regionu Attika.

Podle Kevina Grecksche, docenta vodních věd na Univerzitě v Oxfordu, jsou plány na výstavbu datových center v oblastech s nedostatkem vody po celé Evropě odrazem nedostatku integrovaného myšlení tvůrců politik. „Umělá inteligence je buzzword, takže národní a regionální politici se toho snaží využít a zní to jako byste investovali do budoucnosti a vytvářeli několik nových pracovních míst. Ale udržitelnost se zdá být až na druhém místě,“ řekl serveru CNBC, který se tématem zabývá.

Výstavba datových center v Evropě podle Grecksche vyvolává spoustu nezodpovězených otázek. Jednou z nich je například to, co se stane, pokud budou datová centra uzavřena v případě sucha, vzhledem k tomu, že ve většině jurisdikcí má veřejné zásobování vodou prioritu před vším ostatním, tvrdá. On sám na to nemá odpověď.

Vodní stopa datových center

V Aragonii, oblasti s vážným nedostatkem vody na severovýchodě Španělska, plánuje Amazon otevřít hned tři datová centra. Návrh, který podle technologického giganta vytvoří tisíce pracovních míst, vyvolal napětí mezi místními farmáři a ekologickými aktivisty.

Ve Velké Británii zase britská vláda vybrala malou anglickou vesnici Culham jako první z takzvaných "zón růstu". Označení lokality v Oxfordshire, která se nachází v blízkosti jedné z prvních nových nádrží v zemi za posledních 30 let, vyvolalo obavy, že by to mohlo vyvinout další tlak na místní zásoby vody.

Nick Kraft, hlavní analytik poradenské společnosti Eurasia Group, která se zabývá politickými riziky, uvedl, že rozvoj datových center se zaměřuje na "extrémně suché" a vysoce stresové lokality po celé Evropě. „Celou záležitost komplikuje skutečnost, že běžným chápáním spotřeby vody v datových centrech a obvykle tím, co společnosti při komunikaci s místními říkají, je, že spotřeba vody probíhá na daném místě nebo, že voda se používá k chlazení v datových centrech. A to navzdory tomu, že více než polovina vodní stopy datových center je ve skutečnosti mimo lokalitu. Ke spotřebě dochází už při výrobě energie a polovodičů,“ řekl CNBC.

Kraft dodal, že už se objevují známky toho, že provozovatelé datových center nahlíží na hospodaření s vodou zodpovědněji, nicméně posuzování celé vodní stopy těchto projektů zůstane i nadále velkou výzvou.

Analýza zveřejněná společností S&P Global z minulého měsíce odhalila, že průměrná expozice odvětví datových center vůči vodnímu stresu bude ve 20. letech 21. století vysoká, přičemž mezi lokalitami, kde se předpokládá největší nedostatek vody, budou jihoevropské, již zmíněné země Španělsko a Řecko.

Michael Winterson, generální tajemník Evropské asociace datových center (EUDCA), zastupující zájmy evropské komunity provozovatelů datových center, přiznal, že spotřeba vody je problémem. „V této oblasti dochází k neustálým inovacím, které snižují spotřebu energie, snižují spotřebu vody a rychle se blíží téměř nulovému chemickému ošetření,“ sdělil.

Zároveň však zdůraznil význam datových center pro digitální ekonomiku regionu. „Jsou to biliony dolarů HDP a miliony pracovních míst v technologických odvětvích jen v Evropě. Toto odvětví v průměru vyplácí výrazně vyšší mzdy, než jsou celostátní průměry. Datové centrum o výkonu 20 megawattů spotřebuje podobné množství vody jako golfové hřiště! Kolik HDP vytvářejí golfová hřiště? Jaký druh práce?“ argumentuje Winterson.

Evropská vodní krize

Evropští zákonodárci již dříve varovali před rostoucí vodní krizí na starém kontinentu a například Evropská agentura pro životní prostředí koncem minulého měsíce uvedla, že vodní zdroje v Evropě jsou v současnosti pod "silným tlakem", přičemž vodní stres postihuje třetinu evropské populace a území.

Laura Ramsamyová, vedoucí pro klima a rizika na analytické platformě Climate X, uvedla, že zavádění nových hyperscale datových center v evropských oblastech, které jsou již tak zatížené vodou, "tento problém skutečně zhoršuje".

Například v Nizozemsku Meta před třemi lety pozastavila své plány na výstavbu velkého datacentra v regionu Zeewolde kvůli námitkám ohledně obav o životní prostředí a vysoké spotřebě energie a vody. Irsko, které zavádění datových center vítá, se také nedávno dostalo pod drobnohled environmentálních skupin. Obě země zavedly účinné zákazy nových datacenter kvůli obavám o kapacitu sítě a jejich dopadu na životní prostředí.

Mluvčí irského ministerstva pro klima, energetiku a životní prostředí podotkl, že výstavba a provoz datových center se na irské ekonomice v uplynulém desetiletí podepsaly pozitivně. „Je zřejmé, že největší datová centra v Irsku primárně provozují systémy chlazení vzduchem, nikoliv vodou. To odlišuje Irsko od mnoha globálních lokalit datových center,“ dodal.