Letní měsíce jsou pryč, blíží se topná sezona. Jak se připravit, abychom zbytečně neplýtvali?

Letní měsíce jsou definitivně pryč a vládu pomalu ale jistě přebírá chladnější podzim. To s sebou každoročně přináší i významnou změnu: začátek topné sezony. Stačí, aby dva dny po sobě klesla teplota pod 13 stupňů, a topení v bytech se opět rozehřeje. Před tím, než se tak stane, je potřeba udělat několik jednoduchých ale přitom zásadních kroků, které zamezí zbytečnému plýtvání.

Zahájení topné sezony upravuje vyhláška č.194/2007Sb., která se týká bytových i nebytových prostor napojených na společný zdroj tepla. Vyhláška určuje topnou sezónu nejen obecně, tedy od 1. září do 31. května roku následujícího, ale současně definuje i dílčí podmínku průměrné denní teploty vzduchu. Aby dodavatel tepla zahájil vytápění, musí průměrná denní teplota vzduchu klesnout v dané lokalitě pod 13 ⁰C a to ve dvou po sobě následujících dnech, přičemž se dále neočekává razantní oteplení. V nejbližších dnech proto mnoho domů začne po letních měsících opět topit. Topná sezóna však má svá úskalí a je třeba se na ně připravit.

V případě centrálního vytápění je zodpovědnost za jeho údržbu na straně správce objektu či provozovatele. Obyvatelé bytů se však musí postarat o údržbu bytových radiátorů a to nejlépe ještě před zahájením topné sezóny. „Většinou postačí běžná kontrola, zda neuniká voda a topení těsní. Nejčastějším problémem je, že topení netopí po celé své ploše. Jednou z příčin může být vzduch v trubkách. Ten může způsobit citelné tepelné ztráty, je tedy nutné uvolnit ventil a vypustit přebytečný vzduch dokud nezačne téct voda. To je znamení, že topení je odvzdušněno a jeho funkčnost by se měla obnovit,“ radí mluvčí Ekospolu Filip Sušanka a dodává, že mezi obecné rady, jak neprotopit zbytečně moc, je udržovat topení čisté, nezakrývat ho a neumisťovat před něj nábytek. „Častou chybou jsou dlouhé závěsy, které překrývají topení a zadržují teplo,“ upozorňuje Sušanka.

Během topné sezóny může občas dojít k omezení nebo přerušení dodávek tepla, zvlášť při oteplení. Pokud průměrná teplota vzduchu ve dvou po sobě následujících dnech přesáhne 13 ⁰C a v dalších dnech se neočekává její pokles, mohou být dodávky tepla dočasně přerušeny. Takže i po začátku vytápění se může stát, že zůstane topení některé dny studené. Jakmile se venku opět ochladí pod stanovenou teplotu, dodávky tepla se obnoví a byt se začne zase vytápět.

Doby, kdy netopit znamenalo platit málo, dnes už tak úplně neplatí. Změnu přinesl zákon č. 269/2015 Sb. který se snaží vnést do dělení nákladů za topení větší spravedlnost. Zákon totiž upravuje spodní a horní hranici hodnot u nákladů na vytápění. „Připlatí si tak ti, kdo zbytečně přetápí. Očekávané úspory se nedočkají ani ti, kteří topí příliš málo a využívají tepla okolních bytů. Na druhou stranu, i pokud není byt obývaný, základní náklady na vytápění bude muset majitel uhradit,“ říká Sušanka. Do těchto základních nákladů patří náklady rozpočítané na plochu bytu, fixní náklady nebo třeba náklady na vytápění společných prostor domu.

I tak se dá na vytápění bytu výrazně ušetřit. „Částka, kterou rodiny ročně vynaloží na topení, tvoří v mnohých případech významnou položku v jejich rozpočtu. Zejména u starších bytů se kvůli únikům tepla mohou tyto částky vyšplhat neúměrně vysoko. Naopak náklady na vytápění bytů v novostavbách jsou výrazně nižší. Moderní technologie a způsoby zateplování, na které se dbá při výstavbě nových bytů, totiž mohou majitelům ušetřit nemalé peníze. Lidé bydlící v nových moderních bytech mají v tomto jednoznačnou výhodu,“ uzavírá mluvčí Sušanka.

Okomentovat na Facebooku