Analýza Coface: Českou ekonomiku táhne spotřeba domácností, stagnující průmysl čeká mírné oživení příští rok

Zatímco český průmysl stagnuje, odvětvím navázaným na spotřebu domácností se ve druhém čtvrtletí roku 2025 dařilo. Vyplývá to z analýzy rizik společnosti Coface, která dlouhodobě monitoruje globální i lokální ekonomické klima. Českou republiku přitom pravidelně řadí mezi země s nadprůměrně dobrým podnikatelským prostředím. V sektorech potravinářství, maloobchodu, farmacie nebo IT panuje v ČR podle analytiků malá míra rizika. Na opačném spektru jsou prakticky všechna průmyslová odvětví [1] , v čele se zpracováním kovů. Podle Coface dojde k mírnému oživení českého průmyslu už během roku 2026, především díky fiskálním stimulům v sousedním Německu.

Společnost Coface pravidelně hodnotí stav podnikatelského prostředí ve 160 zemích světa. Kvartálně také přezkoumává rizika ve 13 hlavních odvětvích ve 28 zemích, které představují zhruba 88 % světového HDP. Podle analytiků Coface je Česká republika dlouhodobě stabilní zemí, a v tomto trendu bude pokračovat také v druhé polovině roku 2025.

„V kontextu globální nejistoty je stagnace českého průmyslu paradoxně dobrou zprávou. Prokazuje až překvapivou odolnost vůči poklesu průmyslové produkce v Německu, na kterou je silně vázán . V příštím roce navíc očekáváme pozvolné oživení, zejména díky zvýšeným fiskálním výdajům v Německu.“ říká Martin Procházka, ředitel úpisu rizika pro Českou republiku a Slovensko ze společnosti Coface.

Kovoprůmysl hlásí problémy nejen u nás, mírně se zvedá automotive

„Kovoprůmysl je jediným sektorem, u kterého se v rámci ČR zhoršilo hodnocení rizik. Odráží se v něm globální potíže odvětví, včetně nadprodukce oceli v Číně a zpřísněných obchodních bariér v USA a Evropě,“ říká Procházka. Metalurgie zažívá velkou krizi po celém světě – rok 2024 uzavřela s přebytkem oceli ve výši 600 milionů tun, což představuje 25 % globální produkce. Nepříznivé makroekonomické prostředí, napětí v oblasti energetiky a nová cla na ocel zhoršují situaci výrobců oceli, zejména v Kanadě, Mexiku, a právě v Evropě.

Ostatní sektory jsou na tom z pohledu Coface o něco lépe. Ačkoli je automobilový průmysl pod tlakem z vnějšího prostředí, v průběhu druhého čtvrtletí u něj došlo k mírnému zlepšení. Tradičně dobré vyhlídky jsou pak v segmentech, které jsou přímo navázány na spotřebu domácností – tedy maloobchod a potravinářství. Souvisí s mírným oživením domácí poptávky a růstem reálných mezd díky klesající inflaci a očekávanému snižování úrokových sazeb. „O míře stability české ekonomiky vypovídá i porovnání se západní Evropou. Ta má v sektorech automotive, maloobchodu nebo potravinářství horší hodnocení rizik než Česko,“ dodává Martin Procházka.

Světová ekonomika zpomaluje, roste nejistota i počet insolvencí

Globální ekonomika v polovině roku 2025 čelí období mimořádné nejistoty. Očekává se, že růst světového HDP letos zpomalí na 2,2 %, což je nejnižší tempo od světové finanční krize, mimo období globální recese. Hlavní příčinou je vlna nových amerických cel a odvetných opatření, která narušila globální obchodní řetězce a přispěla k poklesu investic i důvěry firem a domácností. Nejvíce zasaženými sektory jsou metalurgie, automobilový a chemický průmysl. Téměř 80 % vyspělých ekonomik zaznamenalo v prvním čtvrtletí 2025 nárůst firemních insolvencí oproti předchozímu roku.

Evropa vstoupila do roku 2025 s utlumeným růstem, který je zřetelně nižší než v předchozích odhadech. Hospodářství eurozóny má podle aktuálních projekcí růst jen kolem 1 %. Německo, jako největší evropská ekonomika, stagnuje kvůli poklesu vývozu a slabému průmyslu. Evropská inflace klesá rychleji a měla by v průběhu roku 2025 dosáhnout cíle ECB kolem 2 %, což umožňuje uvolňování měnové politiky.

Přesto zůstávají rizika na straně poptávky i nabídky, zejména kvůli případné eskalaci obchodních sporů nebo geopolitických krizí. „Zranitelnost Evropy zvyšují faktory jako je stárnutí populace, nízké investice a politická fragmentace. Růst v roce 2026 by měl mírně zrychlit díky oživení investic a pokračující spotřebě, avšak celkově zůstává evropská ekonomika v prostředí zvýšené nejistoty a křehkosti, “ dodává Procházka.

[1] Automotive, doprava, stavebnictví, energetika, chemický, papírenský, textilní, dřevozpracující a kovozpracující průmysl.