Analýza Coface: Cena kakaa letos padá, domácnosti ale ušetří nejspíš až příští Velikonoce

Trend enormního růstu cen kakaa nastartovaný v loňském roce se letos konečně obrátil. Od ledna do prosince tato důležitá komodita zlevnila z 12 000 amerických dolarů za tunu na 5 000 dolarů. I tak se dnes kakao obchoduje za téměř dvojnásobek toho, co v letech 2012 až 2022. Ačkoliv potravinářské firmy nakupují kakao levněji již letos, domácnosti se příznivějších cen dočkají nejdříve v průběhu roku 2026. Proti dalšímu výraznějšímu poklesu cen stojí podle expertů společnosti Coface silné faktory v podobě nutných investic do stárnoucích plantáží, zvýšená poptávka nebo potřeba férových podmínek pro lokální producenty kakaových bobů.

„Cena kakaa se po dvou letech vrací na racionálnější úroveň. Domácnosti si přesto ještě nějakou dobu za kakao a čokoládu připlatí. Ekosystém produkce kakaa zůstává křehký kvůli velmi vysoké geografické koncentraci. Téměř 60 % světové produkce kakaa generují pouhé dvě země. V případě nepříznivého počasí nebo napadení rostlin chorobou tak globální trh kolabuje,“ říká Martin Procházka, ředitel úpisu rizika pro Českou republiku a Slovensko ze společnosti Coface.

Globální trh: Dnes za polovinu, ale přesto za dvojnásobek

Rok 2024 přinesl raketový růst cen kakaa, které v prosinci dosáhlo hranice téměř 12 000 USD za tunu. Během letošního roku jeho hodnota spadla na 5 000 USD za tunu. Meziroční pokles o více než 50 % stojí především na dvou faktorech. Prvním jsou optimistické prognózy sklizně na Pobřeží slonoviny, jednoho z dvou klíčových producentů. Druhý souvisí s koncem spekulativních obchodů, které v roce 2024 podpořily růst cen. I přes tento pokles však ceny zůstávají dvakrát vyšší, než byl průměr v letech 2012–2022. Tehdy dosahoval 2 525 amerických dolarů za tunu.

Tři důvody, proč klesají ceny, ale není levněji

Svět potravinářských komodit je ze své podstaty obecně citlivý. Ovlivňuje ho klima, poptávka i lidé, kteří v něm pracují. Kakao není výjimkou. Experti společnosti Coface identifikovali tři klíčové faktory, které jsou zásadní pro trh s kakaem.

Prvním je choulostivá produkce. Negativní vliv jevu El Nino a viru oteklých výhonků již ustoupily, ovšem deficit nabídky, které způsobily, přetrvává. K tomu stárnou plantáže a investice zůstávají příliš omezené. Situaci neprospívá ani fakt, že produkce je geograficky velmi koncentrovaná. Pobřeží slonoviny a Ghana společně představují téměř 60 % světové produkce; pokud započítáme zbytek západní Afriky, podíl stoupá na 70 %. Trh s kakaem je tak velmi citlivý na jakékoli narušení dodávek z této oblasti.

Dalším faktorem je sílící poptávka. Spotřeba čokolády celosvětově roste zejména v Asii a v prémiových segmentech. Stoupá poptávka po etické, bio a nízkosacharidové čokoládě. Stále větší oblibu si získává také kakao certifikované jako Fairtrade nebo Rainforest Alliance. Současně se producentské země západní Afriky snaží zvýšit podíl lokálního zpracování kakaových bobů, aby získaly větší podíl na hodnotě komodity.

Třetím důvodem je udržitelnost a diverzifikace. Dominantním producentem zůstává západní Afrika. Ovšem Latinská Amerika, zejména Ekvádor, si klade za cíl do roku 2027 předstihnout Ghanu a dosáhnout roční produkce 650 000 tun kakaa. K tomu se přidává iniciativa v oblasti férové ceny, zavedená vládami Ghany a Pobřeží slonoviny. Ta stanovuje minimální cenu pro producenty ve výši 3 408 USD za tunu v Ghaně, resp. 2 650 USD za tunu v Pobřeží slonoviny. Současně také zvyšuje tlak na udržitelný a transparentní dodavatelský řetězec.

„Ačkoliv meziročně poklesla cena obchodovaného kakaa o více než polovinu, koncoví zákazníci toto snížení zaznamenají až v průběhu příštího roku. Producenti a zpracovatelé se totiž nejdříve musí vypořádat s faktory, které jsou klíčové pro stabilizaci trhu a cenotvorby,“ uzavírá Procházka.