Po prvním pololetí je deficit státního rozpočtu nejlepší za posledních šest let

Červnový rozpočet skončil přebytkem 18,2 mld. Kč. Příjmy rostly rychleji než výdaje, nicméně v červnu bývá hospodaření rozpočtu slibnější než v tradičně slabém měsíci květnu. Na příjmové straně se pozitivně projevují platby daně z příjmu právnických osob. I přes pozitivní červnové výsledky zůstává výzvou nepřekročit schválený schodek. V prvních šesti měsících letošního roku se meziročně plnění státního rozpočtu zlepšilo o 26,2 mld. Kč. Příjmy státního rozpočtu vzrostly o 5,7 % a byly podpořeny inkasem daní a pojistného. Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného růstem tempo běžných výdajů o 6,5 p.b. Aktuální výběr daní za první polovinu roku zaostává za schváleným rozpočtem jen o necelé 2 miliardy. Výdaje překonaly úroveň z minulého roku o 2,5 % a zatím dodržují předepsaný scénář. Ke konci června skončilo hospodaření státního rozpočtu deficitem přes 152,4 mld. Kč (resp. 150,8 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU).

Do státního rozpočtu se v letošním roce propsal konsolidační balíček, který na příjmové straně přinesl mimo jiné zrušení či omezení slev na dani, úpravu progrese daně z příjmu fyzických osob, zvýšení daně z příjmu právnických osob z 19 % na 21 %, zavedení dvou sazeb DPH a také vyšší daně z nemovitosti.

Inkaso daní se zvýšilo o 9,9 % (+46,7 mld. Kč), výběr pojistného vzrostl o 7,5 % (+27,6 mld. Kč). Finanční prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů snížily příjmy o 18,8 mld. Kč (-23,6 %). Meziročně příjmy pozitivně ovlivnilo inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,9 %, +8,4 mld. Kč), růst mezd a platů a vliv daňových změn. U inkasa daně z příjmu právnických osob se pozitivně odrazila úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani a část úhrady vyrovnání daně za rok 2024 u těch poplatníků, kteří spadají do povinného auditu, resp. jim daňové přiznání podává daňový poradce (+11,3 %, +12,2 mld. Kč). Inkaso daně z přidané hodnoty (+7,4 %, +13,4 mld. Kč) pozitivně ovlivňuje růst nominálních výdajů domácností.

Na výdajové straně bylo cílem snížit objem platů ve státní sféře, seškrtání dotací, snížení státní podpory u stavebního spoření. Celkové výdaje meziročně vzrostly o 28,3 mld. Kč (+2,5 %). Nejvýznamnější byl podíl běžných výdajů (+2,3 %, +24,4 mld. Kč), následovalo financování vzdělávání (+17,9 mld. Kč), sociální transfery (+12,9 mld. Kč), obsluha státního dluhu (+4,9 mld. Kč), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+4,0 mld. Kč), odvody do rozpočtu Evropské unie (2,5 mld. Kč) a kompenzace České poště (+2,3 mld. Kč). Výdaje na obsluhu státního dluhu za leden až červen 2025 (47,8 mld. Kč) odpovídají zhruba stejné výši výdajů úhrnem za celý rok 2014 (48,29 mld. Kč).

I přesto, že příjmy do státního rozpočtu meziročně vzrostly o 5,7 % (+54,6 mld. Kč), konsolidace je velmi mírná a je potřeba v ní pokračovat také v dalších letech, protože již v roce 2027 by měl být strukturální schodek veřejných financí vyšší, než jaký ukládá Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V letošním roce by mohla státní rozpočet negativně ovlivnit reciproční cla, která by mohla potenciálně snížit růst příjmů. Evropská komise ke konci května oznámila, že pro Českou republiku omezí objem přidělených emisních povolenek, které jsou určeny k prodeji. Plánovaný výnos z těchto emisních povolenek poklesne v letech 2025 a 2026 z 30 mld. Kč na 14 mld. Kč. Změna musí být zohledněna v srpnu při aktualizaci výdajového rámce státního rozpočtu a fondů. Na druhou stranu změny ve valorizacích důchodů a omezení výhodnosti předčasných důchodů naopak rozpočtu ulevily.

V roce 2026 prohloubí deficit státního rozpočtu dodatečné výdaje na obranu určené na výzbroj, personální zdroje, informační technologie a vybavení, které by měly být každoročně navyšovány o 0,2 p.b. do roku 2030, a poté postupně až na 3,5 % HDP v roce 2035. Dodatečných 1,5 % HDP bude spojeno s bezpečností, a prozatím není jasné, co konkrétně do těchto výdajů patří. Výdaje na obranu momentálně dosahují 160,8 miliard Kč ročně a představují 2 % HDP. Výdaje na obranu sice budou moci přesáhnout schválené výdajové rámce, ale ve střednědobém horizontu je třeba zachovat fiskální udržitelnost. Od roku 2026, resp. 2027, by se ve státním rozpočtu mohly poprvé projevit navíc náklady na výstavbu dvou jaderných bloků elektrárny v Dukovanech.