Report z amerického trhu práce přinese solidní počet nových pracovních míst (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Data z amerického trhu práce potvrdí jeho dobrou kondici. Počet nově vytvořených pracovních míst za duben dosáhne podle našeho odhadu sto šedesáti tisíc a vrátí se k průměrným hodnotám z posledních měsíců. V důsledku vysoké importní aktivity, mrazivého lednového počasí i slabší spotřeby domácností ekonomika v USA podle našeho odhadu vzrostla v prvním čtvrtletí pouze o půl procenta mezičtvrtletně anualizovaně. Na dubnovém indexu ISM z průmyslu se negativně podepíše vývoj nových objednávek. V eurozóně bude zveřejněn HDP za první čtvrtletí letošního roku. Ten by měl díky vyšším exportům v důsledku snahy předzásobit se evropskými výrobky před zavedením amerických cel pomoci ekonomice k růstu o 0,4 % q/q. Předběžný odhad inflace pak ukáže na její mírné zpomalení, v případě jádrové složky naopak na lehké zrychlení. Efekt předzásobení by měl prospět i tuzemské ekonomice. Ta podle našeho odhadu v prvním letošním čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o silných 0,9 %. Naopak index PMI za duben čeká zřejmě mírné zhoršení. Naznačuje to výsledek českého konjunkturálního průmyslu i vývoj podobných ukazatelů v zahraničí. K jednacímu stolu zítra zasedne maďarská centrální banka. Ta ponechá úrokové sazby s největší pravděpodobností beze změny.

HDP v USA v Q1 mírně vzrostlo

Americký HDP za první čtvrtletí letošního roku bude ovlivněn protichůdnými faktory. Zatímco aktivita v průmyslu výrazně vzrostla, spotřeba domácností zůstala slabá. Výsledek bude ovlivněn silným nárůstem importů, ke kterým firmy přistupovaly ve snaze se předzásobit před zaváděnými cly. V lednu navíc ekonomiku sužovalo mimořádně chladné počasí. Sečteno podrženo, ekonomika USA by podle našeho odhadu měla vzrůst o 0,5 % mezikvartálně anualizovaně po 2,4 % v závěrečném čtvrtletí loňského roku. Další vývoj bude ovlivněn výší zaváděných tarifů. V nejbližším období bude podstatné, zda spotřebitelé zvýší spotřebu a skoupí dovezené zboží v prvních měsících letošního roku. Pokles importní aktivity by měl čistě statisticky vést k vyššímu růstu v Q2 25.

Data z amerického trhu práce (Nonfarm Payrolls) by měla ukázat na solidní tvorbu pracovních míst. Naznačují to alespoň týdenní statistiky, které zatím neindikují žádné výraznější propouštění. Po 228 tisících nově vytvořených pozic v březnu jich v dubnu očekáváme 160 tisíc. Dominantně by se na přírůstku měl podílet především zdravotnický sektor. Průměrné hodinové výdělky podle nás meziměsíčně vzrostou o 0,3 %. To nebude na pokrytí dodatečných nákladů vyplývajících ze zaváděných cel dostatečné, a tak kupní síla domácností bude postupně klesat.

Dubnový ISM index zřejmě poklesne z březnových 49 bodů na 48,5 bodu. To bude dáno především vývojem nových objednávek. Ty byly v minulých měsících vyšší v důsledku obav ze zaváděných tarifů, a tak je v dubnu čeká korekce.

V eurozóně bude zveřejněn odhad HDP za první kvartál. Ten podle nás vzrostl o 0,4 % q/q po 0,2 % q/q v závěrečnému čtvrtletí loňského roku. Za zlepšením by měl stát především příspěvek ze strany čistých exportů, kde se odrazí snaha firem předzásobit se zbožím před zavedením cel. Z teritoriálního pohledu by ekonomika Španělska a Itálie měla vzrůst mezikvartálně o 0,3 %, Německa o 0,2 %, zatímco Francie bude stagnovat. Po vyloučení těchto velkých ekonomik by růst HDP eurozóny podle našeho odhadu dosáhl 0,7 % q/q. Z dalších dat bude zveřejněn předběžný odhad inflace za duben. Ta podle nás pravděpodobně o jednu desetinu zpomalí (na 2,1 %), a to především díky nižším cenám energií. Jádrová inflace naopak v důsledku načasování letošních Velikonoc o jednu desítinu stoupne (na 2,5 %). Dále bude zveřejněn vývoj důvěry podle Evropské komise. Zatímco kvůliu předzásobování se může aktivita a nálada ve zpracovatelském průmyslu krátkodobě lepšit, nálada ve službách a u spotřebitelů zřejmě poklesne. Ukazatel peněžní zásoby M3 za březen by měl potvrdit, že poptávka po financování stoupá. Evropská centrální banka také tento týden zveřejní březnový průzkum inflačních očekávání. V únoru domácnosti v horizontu jednoho roku viděly inflaci na 2,6 %, v rámci tříletého horizontu pak na 2,4 %.

Efekt předzásobení pravděpodobně poskytl tuzemské ekonomice dočasný růstový stimul. Ta podle našeho odhadu v prvním letošním čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o silných 0,9 %. Důvodem dalšího zrychlení růstu HDP podle nás bylo hlavně oživení průmyslové produkce a s tím související vyšší čistý vývoz. Očekáváme navíc, že spotřeba domácností v Q1 25 nadále rychle rostla, a to i přes opětovné zhoršení spotřebitelského sentimentu. Měsíční data tržeb z maloobchodu a služeb ukazují, že silný růst spotřebitelské poptávky se týkal zejména přelomu roku a v dalších měsících již mohl slábnout. Fixní investice naproti tomu nejspíše pokračovaly v sestupném trendu.

V regionu k jednacímu stolu zasedne maďarská centrální banka. Ta stále preferuje stabilitu domácí měny, které

Finanční trhy se po Velikonocích zklidnily

Vstup do minulého týdne byl poznamenán ostrými výroky Donalda Trumpa na adresu šéfa americké centrální banky Jeromé Powella. Ty spustily vlnu odlivu kapitálu ze Spojených států, výprodej na akciových trzích a oslabení amerického dolaru. Ten propadl až na 1,156 USD/EUR. V průběhu týdne se situace postupně zklidňovala a i na geopolitickém poli jsme se dočkali několika pozitivních zpráv. Objevily se informace o možné dohodě týkající se celních válek s Japonskem a Indií, možnost slevit z některých celních opatření připustila i Čína. V závěru týdne se již dolar nacházel na úrovni 1,135 USD/EUR.

Z ekonomického pohledu týden patřil předstihovým indikátorům. Ty nakonec alespoň v průmyslové oblasti nedopadly tak špatně, jak se očekávalo. Ve Spojených státech se průmyslový PMI udržel nad padesátibodovou hranicí, a dokonce předčil březnový výsledek. V Německu sice k mírnému zhoršení došlo, ale zdaleka ne tak razantnímu, s jakým jsme počítali. Za eurozónu jako celek se indikátor dokonce o desetinu ve srovnání s březnem zlepšil (na 48,7 bodu). Lepší než očekávané výsledky přinesl i německý IFO index. Negativní překvapení naopak vzešlo z PMI v oblasti služeb. Zde se indikátor v eurozóně nečekaně propadl pod padesátibodovou hranici.

Pozitivní zprávou, alespoň z hlediska ECB, byl její mzdový průzkum. Ten ukázal, že zatímco v Q4 24 činil meziroční růst nominálních mezd 4,7 % po očištění o jednorázové odměny, pro první čtvrtletí letošního roku průzkum ukazuje na pokles růstové dynamiky na 3 %. To je výsledek konzistentní s cenovou stabilitou, pokud budeme předpokládat 2% inflační cíl a 1% dlouhodobý růst produktivity. ECB tak podle našeho názoru přistoupí v červnu a červenci k dalšímu snížení úrokových sazeb, a to o 25 bb na 1,75 %.

Předstihové indikátory byly zveřejněny i na domácí půdě. Zde se důvěra v tuzemskou ekonomiku mírně zhoršila. K jejímu meziměsíčnímu snížení z 99,5 b. na 96,7 b. přispělo zhoršení sentimentu spotřebitelů i podnikatelů. Z centrálních bankéřů rozhovor pro Seznam zprávy poskytl viceguvernér Jan Frait. Ten v něm uvedl, že se klíčová úroková sazba může ve druhém pololetí letošního roku pohybovat kolem 3,5 %. Zároveň by byl se snižováním úrokových sazeb velmi opatrný. Kurz koruny v průběhu týdne dále korigoval své ztráty. Dostal se dokonce zpět pod hladinu 25 CZK/EUR (na 24,93 CZK/EUR), kde se nacházel před vyhlášením recipročních cel (2. dubna). Mírně posiloval i polský zlotý (na 4,269 PLN/EUR). Ten však své ztráty vyvolané obavami z celních válek a silně holubičí rétorikou guvernéra Glapinského rozhodně celé neumazal. Maďarský forint se v pátečních odpoledních hodinách obchodoval za 406,3 HUF/EUR. Týden začínal zhruba na úrovni 409 HUF/EUR.