Data z amerického trhu práce potvrdí jeho zhoršující se kondici (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Ve Spojených státech bude tento týden v centru pozornosti tamní trh práce. Zveřejněna budou statistiky JOLTS jobs openings, ADP report mapující počet nových pracovních pozic v soukromém sektoru, pravidelné týdenní žádosti o dávky v nezaměstnanosti i klíčové Nonfarm Payrolls. Ty zřejmě potvrdí, že americký trh práce ochlazuje a že očekávání dalšího snížení úrokových sazeb jsou opodstatněná. Kromě dat z trhu práce budou oznámené předstihové indikátory ISM z průmyslu i služeb. Oba ukazatele pravděpodobně přinesou solidní výsledky. V eurozóně nás čeká zářijová inflace. Ta podle našeho odhadu v meziročním srovnání v důsledku vývoje cen energií zrychlí své tempo. V následujících měsících bude naopak poměrně rychle zpomalovat a dostane se až pod cíl Evropské centrální banky. V Česku bude zveřejněn zpřesněný odhad HDP za třetí čtvrtletní, kde ale žádnou změnu nečekáme. Zajímavý bude pohled na vývoj míry úspor domácností a ziskových marží firem, které budou součástí reportu. Zářijový domácí PMI by pak měl vykázat mírné zlepšení, padesátibodovou hranici ale nepokoří.

Inflace v eurozóně dočasně mírně zrychlí

Klíčovou událostí tohoto týdne budou data z amerického trhu práce. Předskokan klíčové páteční statistiky ADP report zřejmě ukáže na relativně nízkou tvorbu nových pracovních míst v soukromém sektoru. Páteční Nonfarm Payrolls pak tento obrázek zřejmě potvrdí. Ty podle našeho odhadu přinesou přibližně 58 tisíc nových pracovních míst. To je sice více než průměr za poslední tři měsíce ve výši 29 tisíc nových pozic, stále to ale představuje pouze meziměsíční anualizováný nárůst o 0,4 %, což je stále podstatně méně, než tomu bylo v prvních čtyřech měsících letošního roku (0,9 %). Zveřejněn bude tento týden i ISM index z průmyslu i z oblasti služeb. Jako celek vykáží ukazatele solidní hodnoty. Složka zaměstnanosti se však ve výrobním sektoru i v nevýrobním sektoru nachází již výrazně pod padesátibodovou hranicí.

V eurozóně bude klíčovou událostí zářijová inflace. Ta podle našeho odhadu zrychlí své tempo z 2 % meziročně v srpnu na 2,3 % v září. Bude se však jednat primárně o vliv vývoje cen energií a statistické základny. V nadcházejících měsících očekáváme v důsledku silnějšího kurzu eura vůči dolaru, poklesu cen ropy (na 60 USD/barel na konci letošního roku), pomalejšího mzdového růstu a vyšší produktivity zpomalení tempa růstu inflace na 1,6 % v závěru letošního roku. Inflace by se v příštím roce měla v průměru nacházet na 1,5 %.

V Česku bude zveřejněn zpřesněný odhad HDP za Q2. Ten podle posledního odhadu vzrostl o 0,5 % mezikvartálně, v meziročním srovnání pak ekonomický růst zrychlil z 2,4 % % v Q1 na 2,6 % v Q2. Změnu v dynamice HDP neočekáváme. Zajímavý bude nicméně pohled na vývoj míry úspor domácností a ziskových marží firem, které jsou také součástí reportu. Kromě těchto údajů zaslouží pozornost i PMI index, který bude zveřejněn ve středu. Ten se podle našeho odhadu sice mírně zvýší, padesátibodovou hranici ale nepřekoná.

Data minulý týden nahrála dolaru

První polovina minulého týdne patřila předstihovým indikátorům. Ty přinesly smíšený obrázek. Zatímco PMI ve službách se jak v Německu, tak i eurozóně jako celku posunul výrazněji nad padesátibodovu hranici značící fázi expanze, průmyslové indexy se naopak neočekávaně zhoršily a jsou pod padesátkou. Hůře ve srovnání se srpnovými výsledky i tržním očekáváním dopadl i německý IFO index. Německé průmyslníky znepokojuje malý pokrok v přípravě potřebných reforem a fakt, že značná část schválených prostředků z fiskálního stimulu poputuje i na zaplnění děr ve státním rozpočtu. Mírné zlepšení pak vykázal zářijový odhad spotřebitelské důvěry od Evropské komise. I tak ale v posledních měsících spotřebitelský sentiment spíše stagnuje na stále podprůměrných úrovních.

Data ze Spojených států přinesla pozitivní překvapení. HDP za letošní druhé čtvrtletí byl vzestupně revidován z 3,3 % na 3,8 % mezičtvrtletně anualizovaně, na čemž se výrazně podílel vyšší než dosud odhadovaný růst soukromé spotřeby (2,5 % anual. q/q). Mírnější než očekávaný schodek bilance amerického zahraničního obchodu se zbožím za srpen pak vyznívá příznivě i pro růst amerického HDP v letošním třetím čtvrtletí. Pozitivně překvapily také srpnové objednávky zboží dlouhodobé spotřeby a nižší počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Osobní výdaje Američanů rostly v srpnu rychlejším tempem, než s čím trhy počítaly (0,6 % m/m) a opět předčily tempo růstu jejich příjmů. Deflátory soukromé spotřeby jak v celkovém, tak jádrovém vyjádření zůstaly nad cílem Fedu, výraznější překvapení ale nepřinesly.

Lepší data z druhého břehu Atlantiku se pak odrazila v posilování amerického dolaru vůči společné evropské měně. Zatímco ještě ve středu se kurz nacházel nad hladinou 1,18 USD/EUR, v pátek to bylo již jen 1,168 USD/EUR. Regionální měny měly v průběhu minulého týdne tendenci spíše ztrácet, ač v závěru týdne tento vývoj částečně korigovaly. Kurz koruny se zastabilizoval kolem úrovně 24,30 CZK/EUR. Polský zlotý i maďarský forint byly ve srovnání s otevíracími hodnotami z kraje tohoto týdne mírně slabší (maďarský forint na 391,5 HUF/EUR, polský zlotý na 4,27 PLN/EUR).

Na rozdíl od eurozóny a Německa překvapil český konjunkturální průzkum pozitivními výsledky. Zlepšila se jak nálada podnikatelů, tak i spotřebitelů. Mezi podnikateli je dokonce nejlepší od června 2022. Stoupla i důvěra v průmyslu, kde se ale i vzhledem k vývoji předstihových ukazatelů v sousedním Německu obáváme v nadcházejících měsících zhoršení. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/46RXTXF. Klíčovou událostí však bylo minulý týden zasedání České národní banky. Ta v souladu s očekáváními ponechala úrokové sazby beze změny. K zásadnímu posunu nedošlo ani v rétorice ČNB. Ta tak zůstává mírně jestřábí a s důrazem na vyhodnocování nově příchozích dat. Na dalších zasedáních jsou podle slov guvernéra Michla všechny možnosti otevřené. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/CNB_Sep25_CZ.