Americká data z trhu práce mohou zesílit očekávání zvyšování úrokových sazeb (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Data tohoto týdne zřejmě nahrají americkému dolaru. Mohou totiž posílit očekávání peněžního trhu, který zaceňuje zvýšení sazeb americkým Fedem již na podzim letošního roku. Klíčová statistika z tamního trhu práce podle našeho odhadu ukáže na poměrně silnou tvorbu nových pracovních míst, přičemž míra nezaměstnanosti bude stagnovat na květnové úrovni. V eurozóně bude nejdůležitější událostí zveřejnění červnové inflace, jejíž tempo, vzhledem k vývoji cen benzínu, podle nás výrazně zpomalí. Pozornost bude poutat i fórum ECB v Sintře, kde vystoupí řada čelních představitelů centrálních bank, včetně šéfky ECB Christine Lagardeové a Fedu Kevina Warche.

Globálně silnější dolar obecně měnám středoevropského regionu nesvědčí. Koruna by tak mohla dále mírně ztrácet. Zveřejnění českého indexu PMI a třetí zpřesněný odhad HDP za první čtvrtletí letošního roku zřejmě žádnou kurzotvornou informaci nepřinesou. Revize nečekáme a tak jedinou zajímavější informací může být pohled na vývoj míry úspor domácností a ziskových marží firem, které jsou součástí reportu.

Inflace v eurozóně výrazně zpomalí

Ve Spojených státech bude tento týden patřit statistikám z trhu práce. Zveřejněn bude počet volných pracovních pozic JOLTS, dále ADP report a především, tentokrát již ve čtvrtek, klíčová statistika Nonfarm Payrolls. Celkově by ukazatele měly potvrdit, že americký trh práce se již stabilizoval a pozornost Fedu se tak může plně obrátit na mandát zajištující cenovou stabilitu. Data tak mohou přilít oleje do ohně očekávání, že Fed zvýší úrokové sazby již v tomto roce. Zveřejněn bude i ISM index z průmyslové oblasti, který se podle tržního konsenzu ve srovnání s květnem mírně zhorší, stále ale zůstane bezpečně nad padesátibodovou hranicí značící fázi expanze. Výraznou událostí tohoto týdne bude i vystoupení Kevina Warche na fóru ECB v portugalské Sintře.

V eurozóně bude tento týden klíčovou událostí zveřejnění inflace za červen. Ta by měla díky vývoji cen na čerpacích stanicích výrazně zpomalit své tempo, a to z květnových 3,2 % y/y na 2,8-2,9 % v červnu. V červenci bude pravděpodobně ze stejných důvodů tento trend pokračovat, což může jestřábím členům Rady guvernérů ECB krátkodobě zkomplikovat komunikaci. V důsledku sekundárních dopadů ropného šoku však inflace v podzimních měsících opět zrychlí, což podle našeho názoru přiměje Evropskou centrální banku, aby v září (kdy bude mít k dispozici svoji novou prognózu) opět zvýšila úrokové sazby. Indikátor ekonomického sentimentu z dílny Evropské komise by se měl v souvislosti s otevřením Hormuzského průlivu v červnu zlepšit na 95,1 bodu (z květnových 93,5). Podstatná bude jeho složka tříměsíčních očekávání prodejních cen, která může napovědět, jak velké budou sekundární dopady vysokých cen energií do inflace. Květnový výsledek peněžní zásoby M3 by měl přinést její solidní růst (3,7 % vs. 2,7 % před rokem), což naznačuje, že úvěrové podmínky nejsou restriktivní. Pozornost bude tento týden poutat i fórum ECB v Sintře (pondělí–úterý) s účastí nejvyšších představitelů centrálních bank včetně Lagardeové, Baileyho, Macklema, Song Shina, Vujčiće, Laineho a Schnabelové.

V Česku bude zveřejněn třetí zpřesněný odhad HDP. Předpokládáme, že bude potvrzen na úrovni předběžného odhadu, tedy 0,2 % q/q a 2,2 % y/y. Zajímavý bude pohled na sektorové národní účty, které ukáží, zda je míra úspor domácností stále rekordně vysoká a také jak rostoucí vstupní náklady ukrojily ze ziskových marží firem. Červnový PMI index by měl ukázat na další mírné zlepšení nálady v českém zpracovatelském průmyslu. Naznačuje to alespoň vývoj již zveřejněného konjunkturálního průzkumu i pokles ceny ropy směrem k předválečným úrovním. Na kurz koruny však tato data zřejmě žádný vliv mít nebudou. Korunová aktiva zůstanou pravděpodobně spíše ve vleku geopolitického sentimentu. Rizika se podle našeho názoru vychylují ve prospěch mírného oslabení domácí měny.

V průběhu minulého týdne euro i region ztrácely

Finanční trhy v tomto týdnu benefitovaly z významného pokroku ve vyjednáváních mezi USA a Íránem a otevření Hormuzského průlivu. Cena ropy Brent poklesla na 73 dolarů za barel, a dostala se tak téměř na svou předválečnou úroveň. Kurz dolaru těžil z jestřábího postoje nového šéfa Fedu a naopak holubičího vyjádření Christine Lagardeové. Data z USA navíc ukázala, že inflační tlaky ve Spojených státech zůstávají silné. Fedem preferovaný ukazatel inflace deflátor PCE v květnu vzrostl stejně jako v dubnu meziměsíčně o 0,4 %. Meziroční dynamika tak vystoupala na 4,1 %, což je nejvýše za poslední tři roky. Pozici dolaru jakožto bezpečného přístavu posílilo i vybírání zisků na akciových trzích a pochybnosti o udržitelnosti boomu v oblasti AI. Dolar tak v průběhu týdne prolomil hladinu 1,14 USD/EUR, nad kterou se kurz držel poslední více než rok.

V eurozóně směřovala pozornost na předstihové indikátory. Zatímco červnový PMI ve zpracovatelském průmyslu se v Německu i eurozóně udržel na padesátibodové hranici a za očekáváními zaostal pouze mírně, PMI ve službách v Německu zaznamenal výrazné zhoršení a pod hranici značící fázi expanze se dále propadl. Pod ní zůstal tento ukazatel i v eurozóně jako celku. Sentiment se naopak v červnu zlepšil mezi německými podnikateli, když IFO index vzrostl na 85,6 bodu, což byla nejsilnější hodnota od letošního března.

Indikátory důvěry byly zveřejněny i na domácí půdě. Souhrnný ukazatel důvěry v českou ekonomiku v červnu stoupl o 1,3 b. na 101 b. Zatímco důvěra podnikatelů přes nárůst zůstala poblíž dlouhodobého průměru, výrazně optimističtější zůstávají spotřebitelé, jejichž nálada setrvává citelně nad dlouhodobým průměrem. Více zde: https://bit.ly/43SBPKs.

Ze zápisu z posledního zasedání České národní banky vyplynulo, že ke zvýšení repo sazby o 25 bb na 3,75 % bankovní rada přistoupila primárně kvůli silným domácím inflačním tlakům a úvěrové aktivitě, v menší míře pak kvůli snaze zavčas reagovat na případné sekundární efekty ropného šoku. Více zde: https://bit.ly/CNBminsJun26.

V regionu k jednacímu stolu zasedla maďarská centrální banka. Ta v souladu s očekáváním snížila úrokové sazby o 25 bb na 6 % a výrazně revidovala svůj inflační výhled směrem dolů (pro letošní rok na průměrných 1,8 % a na 2,3 % pro rok 2027). Ve snižování úrokových sazeb bude tedy podle našeho odhadu pokračovat (v červenci, srpnu, září a prosinci). Maďarský forint tak oslabil z úrovní okolo 352 HUF/EUR na začátku týdne až na necelých 357 HUF/EUR. Ztráty ale částečně zkorigoval a v pátek se jeho kurz nacházel na 353,7 HUF/EUR.

Globálně silnější dolar obecně měnám středoevropského regionu nesvědčil. Koruna se vyhoupla nad hladinu 24,25 CZK/EUR, kde se její kurz naposledy nacházel na začátku června. Polský zlotý oslabil z 4,26 PLN/EUR na pátečních 4,28 PLN/EUR.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám