Volební tendence české veřejnosti – březen 2025 – Týdenní model – týden 12

Analytický ústav STEM od začátku roku na týdenní bázi sleduje vývoj volebních preferencí. Nyní přinášíme podrobnější zprávu k situaci ve druhé půli března. Kdyby se nyní konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrálo by s velkým náskokem hnutí ANO se ziskem kolem 31 procent hlasů. Hnutí však v průběhu března postupně oslabuje. Koalice SPOLU naopak v březnu roste a s 20 % by získala druhé místo. Situace dalších subjektů se rovněž proměňuje. Hnutí STAN v březnu znovu mírně posílilo a je těsně pod 12 %. Čtvrtá SPD stabilizovala zisk pod 9 %, přičemž v aktuálním modelu ještě nezohledňujeme spojení SPD s Trikolorou, PRO a Svobodnými. Motoristé sobě v posledních týdnech posílili nad 5% hranici nutnou pro vstup do Sněmovny a obecně budují svou voličskou základnu. Nad pětiprocentní hranicí se pohybuje také hnutí STAČILO!, jehož zisky zůstávají spíše stabilní. Podpora Pirátů od začátku roku osciluje mezi 5 a 7 %, nyní by dosáhli na necelých 6 %.

Výběr dotazovaných je reprezentativní pro českou dospělou populaci a byl proveden kvótní metodou z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Pozornost věnujeme i tomu, aby soubor zohledňoval též volbu v posledních sněmovních volbách v roce 2021 a vážíme na sociálně pracovní postavení, na minulé volební chování ve volbách do PSP 2021 a ve druhém kole prezidentských voleb 2023. Sběr dat metodou online (CAWI) dotazování respondentů a respondentek registrovaných v Českém národním panelu zajišťuje agentura STEM/MARK, která je stejně jako STEM a Český národní panel členem oborové organizace SIMAR a při realizaci projektů postupuje v souladu s jejími standardy.

Na konci posledního týdne dotazování oznámily SPD, Trikolora, PRO a Svobodní, že do voleb půjdou společně na kandidátkách SPD. Tuto změnu bude reflektovat až 13. model STEM v dalším týdnu. Do výsledků se zřejmě začínají propisovat události mezinárodní politiky, zejména postoje politických subjektů k obraně ČR, k válce na Ukrajině a k dění kolem amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Dvanáctý volební model série vznikl na základě odpovědí 1 550 respondentů, dotázaných ve třech vlnách v době od 7. do 25. března 2025. Pro co nejkvalitnější výsledky ověřujeme pozornost respondentů, logickou vazbu mezi odpověďmi na jednotlivé otázky a také vyřazujeme dotazníky, které byly vyplněny podezřele rychle. Statistická chyba výběrového souboru činí kolem ± 1,0 procentní bod u nejmenších stran, u větších stran kolem ± 3,0 procentní body.

Uváděné preference a model jsou součástí unikátní výzkumné série Týdenní model, kterou zpracovává STEM pro CNN Prima News. Podrobně metodologii tohoto výzkumu popisujeme na našich stránkách: https://www.stem.cz/?metodologie=tydenni-model-pro-cnn-prima-news-2025

SHRNUTÍ

Analytický ústav STEM ve spolupráci se CNN Prima NEWS nabízí veřejnosti každý týden nový volební model.

Volebnímu modelu, který analytický ústav STEM vytvořil na datech ze druhé poloviny března, nadále dominuje hnutí ANO, které však v průběhu března postupně oslabilo. V aktuálním modelu by dosáhlo 31,1 % a po přepočtu by mu náleželo 75 mandátů. Z vládních sil je nadále silnější koalice SPOLU. Do sněmovny by se nyní dostalo ještě hnutí STAN, SPD, Motoristé sobě, hnutí STAČILO! a Piráti.

Hnutí STAČILO! by se ziskem, jaký mu přisuzuje aktuální model, tedy 6,3 %, získalo 12 mandátů. Příznivci STAČILO! se nacházejí zejména ve starších věkových skupinách a mezi lidmi bez vysokoškolského vzdělání.

Strana Motoristé sobě má výrazný potenciál a podíl přesvědčených voličů v průběhu března pozvolně rostl, takže by se nyní se 6,7 % do Sněmovny nejspíš dostala a znamenalo by to pro ně po přepočtu 13 mandátů. Motoristé sobě vykazují vyšší míru podpory mezi nejmladší věkovou skupinou a rovněž mezi muži.

V oblasti protestních hlasů nadále dominuje hnutí SPD. Aktuálně má podporu na 8,9 procentech, což by odpovídalo 19 mandátům. „V současném modelu ještě nezohledňujeme oficiálně ohlášenou spolupráci hnutí SPD s Trikolórou, hnutím PRO a Svobodnými, přesto se zdá, že se podpora od těchto tří menších subjektů již nyní přirozeně přelévá ke hnutí SPD,“ popisuje analytik STEM Martin Kratochvíl. Hnutí je již tradičně silné mezi lidmi bez maturity.

Koalice SPOLU by ve druhé polovině března dosáhla na 20 %, což by znamenalo nejlepší výsledek od začátku roku a možný zisk 46 mandátů. „Růst podpory, který je patrný po celý březen, může souviset s postojem stran a vyjádření jejich představitelů ohledně mezinárodní situace a kolem bezpečnosti či obrany ČR,“ doplňuje Kratochvíl. Podpora koalice SPOLU je nadále rovnoměrně rozložená podle pohlaví i napříč věkovými skupinami.

Mírný nárůst zaznamenalo v březnu také hnutí STAN, které by se ziskem 11,8 % dosáhlo na 25 mandátů. Hnutí STAN hlavní voličskou základnu nachází mezi mladšími a nejmladšími voliči.

Piráti mají od začátku roku v modelu STEM mimořádně rozkolísané výsledky. Pohybují se mezi 5 a 7 %, přičemž v průběhu března postupně oslabili až na aktuálních necelých 6 %. Pozice Pirátů zůstává nadále velmi nejistá, varovné je zejména, že mají oproti loňskému roku významně menší jádro voličů. „Až další týdny ukážou, zda se Pirátům podaří jasně překonat oslabení způsobené předchozími krizemi a uvěřitelně rozběhnout vlastní kampaň,“ uzavírá Kratochvíl.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. STEM se dotazuje na preference otevřenou otázkou a zaznamenává doslova odpovědi respondentů. Vedle sebe tak uvádíme jmenované strany i nerozhodné či odmítavé odpovědi.

Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“

(údaje za druhou polovinu března 2025;
otevřená otázka – bez výběru ze seznamu stran či koalic)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 12, březen 2025, N=1550, CAWI

Pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek! Možné rozdíly v součtech do 100 % jsou dány zaokrouhlením.

VOLEBNÍ MOTIVACE

Nejpozději od sněmovních voleb 2013 sledujeme významné změny ve volební strategii různých skupin voličů. Ubývají skalní voliči stran, naopak se zpestřuje nabídka politických stran a hnutí a častěji dochází k přelivům voličské podpory. Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami. Dosavadním vrcholem těchto jevů byly minulé sněmovní volby, kdy půl roku před volbami neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů.

Nejistota tak při odhadování politických preferencí a přelévání volebních nálad nabývá na významu a v současnosti dává smysl se jí blíže věnovat a analyzovat její roli. Připravili jsme proto přehled rozložení české dospělé populace podle jejich motivace k volební účasti.

Ukazatel motivace k volební účasti konstruujeme
na základě průniku tří otázek:

a) ochota přijít k nadcházejícím volbám,
b) obecný zájem o politické dění a
c) síla případného vztahu k preferované straně či hnutí.

Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska motivace rozčlenit do tří skupin:

1. Asi polovina (45–50 %) lidí chodí k volbám stabilně, jejich účast ve sněmovních volbách je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.
2. Třetina obyvatel (30–35 %) si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.
3. Asi pětinu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná.

Lidé s volebním právem podle motivace k volební účasti
– ve druhé polovině března 2025

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 12, březen 2025, N=1550, CAWI

Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých (ve druhé polovině března 80 %) můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo možné dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti dále slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.

OCHOTA VOLIT JEDNOTLIVÉ STRANY A HNUTÍ

Kromě otevřené výpovědi o přímé podpoře některé straně či hnutí zjišťujeme ve výzkumu též ochotu volit jmenovitě hlavní české politické subjekty. Na sedmibodové škále mohou respondenti vyjádřit míru přijatelnosti každé ze stran, hnutí či koalic.

Ochota volit jednotlivé politické strany a hnutí
– ve druhé polovině března 2025
„Kdyby byly dnes volby do Poslanecké sněmovny:“

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 12, březen 2025, N=1550, CAWI

Maximální výši teoretické podpory, tzv. potenciál za daný subjekt pak počítáme jako součet velikosti hlasů těch, kteří zvolili jednu z prvních tří odpovědí (Určitě by volil(a), Spíše by volil(a) a Možná by volil(a)) u tohoto subjektu a kteří zároveň patří do skupiny Stabilních či Nerozhodnutých voličů.

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách, nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod.

Veřejnost se ve výzkumech ráda stylizuje do role odpovědných občanů: přímým dotazem zjišťujeme, že voleb se chce zúčastnit až 70 % voličů, realita je však zpravidla slabší. Klíčem pro volební výsledek i volební modely je tak odhad chování váhajících a nerozhodnutých občanů.

Při konstrukci současného volebního modelu STEM postupujeme ve třech následujících krocích.

Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti, jak jsme popsali v této zprávě výše. Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – spočítáme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetických sněmovních voleb.

Pravděpodobnost účasti u voleb počítáme na základě odpovědí respondenta na otázky spojené s jeho dlouhodobým, minulým a očekávaným volebním chováním:

a) dlouhodobá tendence chodit k volbám,
b) účast u minulých sněmovních voleb a
c) deklarovaná účast v hypotetických sněmovních volbách příští týden.

Tato pravděpodobnost dosahuje hodnot 0 až 1, podle toho, nakolik pevným voličem respondent je. Velikost hlasu každého respondenta potom v modelu odpovídá pravděpodobnosti jeho účasti u voleb.

Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných stran a hnutí. Jde tedy o podporovatele, o které subjekt ve střednědobém horizontu velmi pravděpodobně nepřijde a jimiž může otřást pouze závažná kauza. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují dvě třetiny hlasů. Při modelové účasti 58 % tak přinášejí asi 42 procentních bodů.

Zbylou třetinou hlasů (ve druhé polovině března asi 16 p. b.) do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby stran, které respondent vážněji zvažuje.

Schéma zařazení respondentů do modelu

Volební model STEM
– simulovaný výsledek voleb při modelové účasti 58 %
– druhá polovina března 2025 (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 12, březen 2025, N=1550, CAWI

Volební model, loajální voliči a maximální možný zisk
– druhá polovina března 2025 (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 12, březen 2025, N=1550, CAWI

PŘEPOČET VOLEBNÍHO MODELU STEM NA MANDÁTY

Aplikujeme-li na model STEM zákonná pravidla přepočtu volebních zisků na mandáty a odhadneme-li chování voličů v krajích i celorepublikovou volební účast, můžeme přepočítat volební zisky na odhadovaný počet mandátů, který by náležel jednotlivým subjektům, které by se nyní dostaly do Sněmovny.

Systém přerozdělování mandátů v České republice tradičně zvýhodňuje subjekty s největším ziskem hlasů. Takový „bonus pro vítěze“ bývá tím větší, čím výraznější je rozdíl mezi prvním a ostatními. Výhodu mají rovněž strany s rovnoměrně rozloženou podporou napříč kraji, případně ty, které výrazně uspějí ve čtyřech nejlidnatějších krajích – v Moravskoslezském, Jihomoravském, Středočeském a v Praze – kde se rozděluje téměř polovina (94) všech mandátů.

Změny oproti předchozím týdnům ukazují, že kromě posunů v preferencích samotných hraje klíčovou roli i počet subjektů překračujících pětiprocentní hranici. Navíc i změny na úrovni statistické odchylky mohou výrazně ovlivnit konečné rozdělení mandátů. Výsledky modelu je tedy třeba vnímat nejen jako odraz nejistoty matematických výpočtů, ale i jako důkaz toho, že v českém volebním systému může rozhodovat každý hlas.

Podle aktuálního modelu STEM hnutí ANO i nadále jednoznačně dominuje se ziskem 75 mandátů. Nižší zisk mandátů oproti předchozím modelům je důsledkem dalšího poklesu podpory v modelu STEM a také většího počtu subjektů, které by se dostaly do Sněmovny. Současná konstelace sil by tak vedla k tomu, že by hnutí ANO s výrazně vyšším volebním ziskem získalo jen o 4 mandáty více než v minulých sněmovních volbách v roce 2021. ANO si však nadále udržuje stabilní pozici napříč kraji, kde těží z rozložení voličské podpory, která mu přináší významný bonus v přepočtu na mandáty. Prozatím pro ANO platí, že méně subjektů ve Sněmovně nejvíce pomáhá jeho zisku v mandátech.

Na druhém místě zůstává koalice SPOLU, která si polepšila na 46 mandátů. Hnutí STAN si rovněž mírně polepšilo, na 25 mandátů. Piráti oproti předchozím modelům znovu oslabili a nyní získávají hypoteticky 10 mandátů.

SPD aktuálně získává 19 mandátů, jeden z jeho lepších výsledků. Hnutí si i nadále udržuje stabilní voličské jádro, které je rovnoměrně rozložené po celé republice a zajišťuje, že pohyby v podpoře nevedou k prudkým změnám v počtu mandátů. Motoristé sobě by v tomto týdnu zopakovali doposud nejvyšší zisk mandátů – 13. Hnutí STAČILO! se i nadále drží nad pětiprocentní hranicí a získává 12 mandátů.

Odhad počtu mandátů, pokud by volby dopadly podle modelu STEM
– druhá polovina března 2025

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 12, březen 2025, N=1550, CAWI

VÝVOJ VOLEBNÍHO MODELU STEM

Volební model STEM od posledních voleb do Sněmovny (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 12, březen 2025, N=1550, CAWI
Pozn: Přepočet volebního zisku jednotlivých stran tvořících volební koalice (z volebních výsledků v říjnu 2021) jsme provedli za pomoci výzkumu STEM realizovaného těsně po minulých sněmovních volbách.
*Zisk koalice SPOLU je do října 2024 počítán jako prostý součet modelových zisků koaličních stran.
**Do listopadu 2024 jako KSČM.

Týdenní volební model STEM za strany se ziskem nad 10 %

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025, týden 1–12, N>1500, CAWI

Týdenní volební model STEM za strany se ziskem do 10 %

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025, týden 1–12, N>1500, CAWI

VOLEBNÍ MODEL PODLE VYBRANÝCH UKAZATELŮ

Alespoň indikativně lze zkoumat volební model také podle základních socio-demografických třídění. Je dobré mít na paměti, že s rostoucím počtem kategorií třídění roste též statistická odchylka, a tím nabývá na důležitosti opatrnost při interpretaci těchto dílčích modelů.

Volební model podle základních sociodemografický charakteristik
– druhá polovina března 2025 (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 12, březen 2025, N=1550, CAWI

PŘEKRYVY MEZI MOŽNÝMI VOLIČSKÝMI ZÁKLADNAMI VYBRANÝCH STRAN A HNUTÍ

Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči. Pro hlubší porozumění tomu, co se v politice odehrává, je vhodné posoudit relativní blízkost různých stran, tedy to, odkud jednotlivé strany mohou případně získat další podporu.

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 12, březen 2025, N=1550, CAWI
Pozn.: Číslo pod názvem strany reprezentuje její potenciál, čísla v buňkách jsou pak podíly těch, kteří náleží do potenciálu jak u příslušné strany v řádku, tak u strany ve sloupci.

,

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

1. STEM přináší každý týden sněmovní volební model konstruovaný metodikou, která zohledňuje zvýšenou míru nejistoty a váhavosti voličů.
2. Cca pětina veřejnosti se řadí mezi obvyklé Nevoliče, až polovina naopak obvykle volí a má zpravidla jasno, koho podpoří. Zbylá třetina si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany. Právě tato skupina a odhad jejího volebního chování jsou klíčové pro volební modely i volební výsledek.
3. Model zachycuje současnou náladu voličů a možné rozložení sil, které by vzešlo z hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny, pokud by se konaly ve druhé polovině března. Většina stran a hnutí již ohlásila společný postup. Naposledy se ke společné kandidátce s hnutím SPD přihlásili zástupci Trikolory, PRO a Svobodných. Pomalu také začíná tzv. horká fáze předvolební kampaně.
4. Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči.
5. Model zatím nezohledňuje nově ohlášený společný postup SPD, PRO, Trikolóry a Svobodných.
6. Pozor: předvolební model nepředpovídá, jak dopadnou skutečné volby, ale zachycuje současnou náladu a odhaduje, jak by mohly dopadnout volby, pokud by se konaly nyní. Předvolební rok se dosud vždy nesl ve znamení dynamického vývoje a před všemi dosavadními sněmovními volbami došlo v posledním období k velkým změnám v preferencích.
7. V průběhu března došlo u hnutí ANO k postupnému oslabení. Od začátku roku se pohybovalo mezi 33 a 36 %, kdežto nyní by získalo „pouze“ 31 %, což představuje jeho nejhorší letošní výsledek v týdenním modelu STEM. Hnutí přesto zůstává hlavní silou politické scény a je neohroženo v pozici lídra opozičních hlasů se široce rozkročenou voličskou základnou. Z překryvu potenciálů vyplývá, že o část voličů ANO se může ucházet několik uskupení (hlavně SPD, Motoristé sobě a STAČILO!). Hnutí ANO nachází významnou oporu u občanů bez maturity a u lidí starších 60 let. U žádné sociodemografické skupiny ale vyloženě nepropadá.
8. Podpora koalice SPOLU naopak v průběhu března sílí; v aktuálním modelu činí 20 %. Od začátku roku se jejich podpora pohybovala mezi 16 a 20 %. SPOLU má nadále poměrně vyváženou podporu napříč skupinami podle věku i pohlaví.
9. Hnutí STAN by ve druhé polovině března dosáhlo podpory necelých 12 %. Podpora hnutí se od začátku roku v modelu STEM vyvíjí, nyní se opět blíží nejlepším dosavadním číslům. Hlavní voličskou základnu STAN nachází mezi mladšími a nejmladšími voliči.
10. V konsolidaci podpory vládním silám a v oslabení hnutí ANO se již může projevovat postoj stran a vyjádření jejich představitelů ohledně mezinárodní situace a kolem bezpečnosti či obrany ČR. Vládní strany i Piráti si stojí dobře u lidí s vysokoškolským vzděláním či s maturitou, u lidí bez maturity je jejich pozice slabší.
11. Strany vládní koalice a Piráti stále dosahují v součtu na horší výsledek než v minulých sněmovních volbách.
12. Hnutí SPD se nadále utkává o roli hlavního reprezentanta protestních hlasů. V aktuálním modelu STEM získalo podporu téměř 9 %. Spolu s dalším oslabením PRO a Trikolory zřejmě sledujeme přirozenou konsolidaci podpory k hnutí SPD. Zatím však nelze plně odhadnout, jaký efekt bude mít nově ohlášená spolupráce SPD s menšími stranami. Spojení čtyř stran na kandidátce SPD plně zohledníme v příštím týdnu. Hnutí SPD nadále sdílí velkou část potenciálních voličů především s hnutím ANO. SPD je již tradičně silné mezi lidmi bez maturity.
13. Pohledem do spojených dat od začátku roku můžeme odhadnout odhodlání voličů PRO, Trikolory a Svobodných k podpoře společné kandidátky s SPD. Průměrný modelový zisk SPD je od začátku roku kolem 8 %. Celkový možný přínos ostatních tří stran se pohybuje mezi 3 a 4 procentními body, přičemž 2 p. b. má SPD téměř jisté, dalších asi 1,5 p. b. budou muset představitelé spolupracujících subjektů nejspíš ještě více přesvědčit. Volba SPD je problematická zejména pro část podporovatelů Svobodných.
14. Motoristé sobě ve druhé polovině března v modelu STEM potvrdili svůj dosud nejvyšší zisk z minulého týdne a znovu získávají více než 6 %. Zdá se, že strana si pomalu buduje stabilnější voličskou základnu, která by mohla její výsledek dlouhodobě dále upevnit, případně zajistit další růst. Největší podporu Motoristé sobě nadále zaznamenávají zejména mezi muži a mezi mladšími věkovými skupinami.
15. Hnutí STAČILO! v aktuální vlně dosahuje 6,3 %, což znamená stabilizaci nad pětiprocentní hranicí. Podpora hnutí od začátku roku oscilovala mezi 5 a 7 %. Stabilitu jejich výsledku nad pěti procenty zřejmě dodává pevné a etablované jádro voličstva KSČM, která je hlavní silou hnutí. Příznivci STAČILO! se nacházejí zejména ve starších věkových skupinách a mezi lidmi bez maturity.
16. Piráti mají od začátku roku v modelu STEM mimořádně rozkolísané výsledky. Pohybují se mezi 5 a 7 %, přičemž v průběhu března postupně oslabili až na aktuálních necelých 6 %. Pozice Pirátů zůstává nadále velmi nejistá, varovné je zejména, že mají oproti loňskému roku významně menší jádro voličů.
17. SOCDEM a hnutí Přísaha oscilují mezi 2 až 3 %. Tato uskupení by se v aktuálních modelech STEM do Sněmovny pravděpodobně nedostala. SOCDEM se delší dobu nedaří zaujmout své dřívější podporovatele či oslovit nové. Hnutí Přísaha pak nedokázalo navázat na solidní výsledek z loňských voleb do Evropského parlamentu. U obou subjektů dosud probíhají jednání o možných formách účasti v podzimních volbách. SOCDEM nebude spolupracovat s hnutím STAČILO! Přísaha pak nebude pokračovat v koalici s Motoristy.
18. Strana zelených představuje pro podporovatele vlády či Pirátů dlouhodobě stranu druhé až třetí volby, má tak jen nízkou realizovanou podporu a nepevnou základnu. Zůstává otázkou, jestli by v případě skutečných voleb dokázala překonat svůj výsledek z roku 2021.
19. Možná chyba výběru je u menších stran +/- 1 procentní bod, u největších +/- 3,0 p. b. Výsledky ukazují nálady v době sběru dat, tedy ve druhé polovině března 2025.