Místo těžby uhlí recyklace pneumatik. Ve Vřesové odstartuje projekt za 1,4 miliardy korun

Zvládnout zpracovávat ročně až 23 000 tun dožilých pneumatik by měl recyklační závod v průmyslovém komplexu ve Vřesové v Karlovarském kraji. Dohodu o výstavbě podepsaly německá společnost Pyrum Innovations a skupina Sokolovská uhelná, na jejímž základě by měl vzniknout společný podnik zajišťující zmiňovanou recyklaci. V evropském i světovém měřítku jedinečná pyrolýzní technologie má být maximálně šetrná k životnímu prostředí. Dokázat má přitom zpracovat většinu materiálu ze starých pneumatik, resp. celkem 97 procent přeměnit na produkty s následným využitím v průmyslu.

Výstavba komplexu s investičními náklady ve výši 1,4 miliardy korun odstartuje letos ve 2. čtvrtletí. S dokončením se počítá za dva roky, tedy závod má začít recyklovat pneumatiky v roce 2027. Skupina Sokolovská uhelná se tím dále přesouvá od těžby uhlí k jiným činnostem.

K uzavřené dohodě člen představenstva SUAS GROUP a Sokolovské uhelné Martin Čermák mj. uvedl: „Jsme mezi prvními firmami na světě, které budou využívat tuto inovativní technologii navázanou na náš průmyslový komplex ve Vřesové. Ten disponuje potřebnou infrastrukturou pro výstavbu zařízení, ale také pro využití plynu vznikajícího při pyrolýze, který je bohatý na vodík a metan. Technologie je extrémně ohleduplná k životnímu prostředí, což potvrdil i nedávno úspěšně ukončený proces posuzování vlivu na životní prostředí EIA. Projekt mimo jiné jako celek významně snižuje uhlíkovou stopu, a to o více než 18 tisíc tun CO2 ročně.“

Společnost Pyrum Innovations svou inovativní technologii termolýzy vyvíjí od roku 2008. Umožňuje recyklaci použitých pneumatik a plastů s minimálními emisemi. Tento proces dokáže získat vysoce kvalitní produkty, jako je termolytický olej a recyklované saze (rCB – recovered Carbon Black), které následně využívají například společnosti BASF, Continental a Schwalbe k výrobě svých nových produktů.

Konec velkorypadla KU 800/16

Už několik let probíhá útlum těžby na Sokolovsku což souvisí jak s postupným vyčerpáváním zásob, tak s celkovým trendem odklonu Česka a Evropy od fosilních paliv. Sokolovská uhelná v těchto dnech postaví mimo provoz své poslední velkorypadlo, KU 800/16, které těží skrývku v lomu Jiří. Spolu s ním ukončí práci v posledním povrchovém lomu v regionu i technologický celek TC2. Technologie byla v chodu od začátku 80. let 20. století. Těžba zde ještě nekončí, její nižší objem zajistí menší tři stroje KU 300.

^{Velkorypadlo KU 800/16 Zdroj: SUAS GROUP}

„Tehdy se těžilo až 20 milionů metrů krychlových skrývky ročně, loni to bylo v důsledku závazků našeho státu a Evropské unie v oblasti klimatických cílů jen 4,6 milionu metrů krychlových. V 80. letech minulého století se těžilo i 8 milionů tun uhlí ročně, aktuálně očekáváme méně než 2 miliony tun,“ uvedl Radovan Zima, ředitel Těžebního úseku Sokolovské uhelné.

Po ukončení těžby 50 metrů vysokým velkorypadlem KU 800/16 se začne s rozebíráním pasových dopravníků a velkostroj se odstaví. Příští rok pak začne jeho demontáž. Každopádně nyní zároveň končí pracovní uplatnění pro 90 zaměstnanců ve firmě. V souladu s kolektivní smlouvou však obdrží při odchodu z firmy příslušné odstupné. Podle dostupných informací odbory v minulosti vyjednaly odstupné až do výše dvanáctinásobku měsíční mzdy v návaznosti na počtu odpracovaných let zaměstnance.

Energetika, reality i volnočasové aktivity

Společnost Sokolovská uhelná se snaží hledat nové cesty pro svůj byznys. V roce 2021 vzniklá dceřiná společnost SUAS GROUP tak zastřešuje byznys od energetiky přes ekologii až po realitní development. Firma tak vedle v úvodu zmiňované připravované recyklace pneumatik například buduje fotovoltaické elektrárny, či v roce 2023 u Královského Poříčí uvedla do provozu nové bateriové úložiště. S kapacitou 7,45 MWh patří mezi největší v Česku.

Na počátku ledna 2024 podepsali zástupci Státního fondu životního prostředí (SFŽP) se Sokolovskou uhelnou smlouvy o poskytnutí dotací z Modernizačního fondu na fotovoltaické elektrárny Marie s předpokládaným výkonem 4 MWp, na elektrárnu Smolnice II s předpokládaným výkonem 30 MWp, elektrárnu Jiří Severozápad s předpokládaným výkonem 11 MWp a FVE Lipnice II s předpokládaným výkonem 4,5 MWp. Vedle projektů orientovaných na moderní energetiku firma připravuje rozvoj lokality v okolí jezera Medard.

Závěrem možno připomenout, že 12. března uplynulo 5 let ode dne, kdy ve věku 66 let nečekaně zemřel František Štěpánek, předseda dozorčí rady a spolumajitel Sokolovské uhelné. Jeho jméno je výrazně spojeno s rozvojem hornictví a energetiky na Sokolovsku. V roce 2004 byl hlavní postavou v manažerské privatizaci Sokolovské uhelné.

Poznámka:
z článku byla odstraněna chybná informace o příčinách úmrtí Františka Štěpánka (nezemřel tragicky na čtyřkolce). Za nepřesnosti se omlouváme.

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, tedy přes 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.

Okomentovat na Facebooku