Vývoz loni rostl. Ceny zahraničního obchodu navázaly loni na předchozí turbulentní vývoj přírůstkem - Vnější vztahy

Vývoz loni rostl.

Celková hodnota vývozu zboží[1] v běžných cenách v roce 2024 dosáhla 4 649,1 mld. korun a meziročně byla vyšší o 206,7 mld. (4,7 %). Ceny zahraničního obchodu navázaly loni na předchozí turbulentní vývoj přírůstkem[2], takže velkou část ze solidního růstu exportu lze přičíst cenovým posunům. V průběhu roku se meziroční dynamika vývozu značně proměňovala (−0,2 %, 4,4 % a 10,5 % v 1. až 3. kvartálu). V samotném 4. čtvrtletí pak přírůstek exportu zboží opět oslabil na 4,5 % a vývoz dosáhl celkem 1 184,2 mld. korun (+51,2 mld.). Podle sezónně očištěných údajů export zboží ve 4. čtvrtletí mezičtvrtletně klesl o 0,6 %. Šlo o první pokles od 3. čtvrtletí 2023.

Graf č. 9 Vývoz a dovoz zboží (meziročně v %) a bilance zahraničního obchodu se zbožím (v mld. korun, pravá osa) 

Zdroj: ČSÚ

Výrazněji rostl vývoz mimo EU.

V kumulaci za celý rok 2024 výrazně vzrostl export do zemí mimo EU (+141,9 mld. korun, 16,2 %). Naopak vývoz do EU se zvýšil jen mírně (+64,6 mld. korun, 1,8 %). Mezi destinacemi, kam se loni nejvíce zvýšila hodnota exportu, figurovala na prvním místě Velká Británie (+39,3 mld. korun, 22,0 %)[3] a vysoko se umístily rovněž Spojené státy americké (+21,1 mld., 18,8 %). V absolutních číslech byl výrazný i přírůstek vývozu do Polska
(+24,6 mld. korun, 7,7 %) a Německa (+19,1 mld., 1,4 %), ale zejména u Německa zůstává dynamika exportu relativně nízká. Okolo úrovně 10 mld. korun se pohybovaly přírůstky exportu do Turecka (+11,1 mld., 16,9 %), Číny (+9,9 mld., 23,0 %), Singapuru (+9,5 mld., 129,5 %) a Ukrajiny (+9,2 mld., 25,7 %). K menším exportním destinacím, u kterých byl loni zaznamenán procentuálně výrazný přírůstek vývozu, patřily Japonsko (+5,9 mld., 49,6 %)[4], Spojené arabské emiráty (+4,4 mld., 29,5 %), Ázerbájdžán (+2,0 mld., 46,7 %)[5] nebo Malajsie (+1,9 mld., 57,1 %)[6]. Loni nebylo zaznamenáno mnoho poklesů exportu
a nejvýraznější byly v případě vývozu do Švédska (−3,6 mld. korun, −4,9 %), Finska (−3,1 mld., −13,4 %), Rakouska (−2,9 mld., −1,6 %) a Nizozemska (−2,6 mld., −1,7 %).

Vyšší růst exportu mimo EU přetrval i na konci roku.

Rovněž v samotném 4. čtvrtletí 2024 přírůstek exportu do EU (+13,4 mld. korun, 1,5 %) zaostával za vývozem do mimounijních zemí (+37,9 mld., 16,3 %). Nejvíce rostl export do Německa (viz Tabulka č. 2) a nadále vysoko figuroval přírůstek exportu do Velké Británie a Polska. Výrazně se na růstu exportu podílely mimounijní destinace – Spojené státy americké, Ukrajina, Izrael, Belgie nebo Turecko. Mezi menšinou zemí, kam meziročně export zboží klesl, vynikaly Francie a Itálie.

Motorová vozidla v roce 2024 nejvíce přispěla k růstu vývozu…

Nejvíce loni vzrostla hodnota exportu motorových vozidel (+74,6 mld. korun, 6,1 %), přírůstek ale oslabil ve srovnání s předchozími dvěma lety. Silně rostl také vývoz počítačů, elektronických a optických přístrojů (+56,1 mld. korun, 15,2 %), potravinářských výrobků (+21,5 mld., 12,8 %), elektrických zařízení (+15,9 mld., 3,5 %), chemických látek a přípravků (+14,3 mld., 6,9 %) a pryžových a plastových výrobků (+11,5 mld., 5,4 %). Rostl také export ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu (+9,1 mld. korun, 9,3 %), oblasti sběru, přípravy k likvidaci a likvidaci odpadu (+7,5 mld., 19,1 %), základních farmaceutických výrobků a přípravků (+7,2 mld., 10,7 %), kovodělných výrobků (+6,8 mld., 2,5 %) nebo papíru a výrobků z něj (+5,3 mld., 6,7 %). Loni se nedařilo strojírenství, což také vedlo k poklesu exportu strojů a zařízení o 12,3 mld. korun (−2,4 %) a klesla také hodnota vývozu základních kovů (−9,4 mld., −5,9 %) a koksu a rafinovaných ropných produktů (−8,8 mld., −17,2 %).

…v samotném 4. čtvrtletí byl ale jen mírný přírůstek jejich exportu.

Ve 4. čtvrtletí výrazně oslabil růst exportu motorových vozidel, která v prvních třech čtvrtinách roku nejvíce přispívala k celkovému navýšení vývozu. Nejvíce tak v závěru roku rostl export počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (viz Tabulka č. 1), elektrických zařízení, elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu a potravinářských výrobků. Klesal vývoz menšiny druhů výrobků, nejvíce strojů a zařízení a koksu a rafinovaných ropných výrobků.

Dovoz loni vzrostl mírně.

Hodnota dovozu zboží loni celkem vzrostla o 101,2 mld. korun (2,3 %) a dosáhla 4 421,1 mld. Ceny dovozu rostly mírněji než u vývozu[7]. Meziroční růst importu byl výraznější ve druhé polovině roku (−4,0 %, 1,4 %, 7,5 % a 5,0 % v 1. až 4. čtvrtletí). Ve 4. kvartálu hodnota dovozu zboží meziročně vzrostla o 54,2 mld. korun na 1 140,4 mld. Přírůstek dovozu byl tak v závěru roku nominálně vyšší než navýšení vývozu, což mimo jiné odráželo i oživenou spotřebitelskou poptávku při současném útlumu v exportně orientovaném průmyslu. Mezičtvrtletně se podle sezónně očištěných údajů dovoz ve 4. kvartálu zvýšil o 0,7 %.

Více rostl import z EU.

Poměrně mírný celkový přírůstek dovozu byl loni z větší části podpořen importem z EU (+74,7 mld. korun, 2,8 %). Dovoz ze zemí mimo EU vzrostl mírněji (+26,2 mld., 1,6 %). Nejvíce vzrostl dovoz z Polska (+29,1 mld. korun, 7,5 %), Tchaj-wanu (+14,7 mld., 50,0 %)[8], Německa (+13,8 mld., 1,4 %), Číny (+12,3 mld., 2,3 %), Slovenska (+11,7 mld., 5,2 %) a Ázerbájdžánu (+9,9 mld., 33,3 %). Mezi zeměmi, odkud se dovezlo meziročně méně, dominovalo především Norsko (−30,9 mld. korun −35,9 %), kde byl výsledek ovlivněn poklesem cen zemního plynu, a také Velká Británie (−10,2 mld., −13,2 %). Výrazné procentuální změny dovozu byly loni zaznamenány také u Bulharska (+5,6 mld. korun, 25,7 %), Jižní Afriky (−5,2 mld., −31,3 %) nebo Hongkongu (+0,4 mld., 23,3 %). V samotném 4. čtvrtletí vzrostl dovoz z EU o 33,0 mld. korun (4,9 %) a z mimounijních zemí o 21,6 mld. (5,3 %). Nejvíce rostl import z Číny (viz Tabulka č. 4) následovaný výrazným navýšením u Polska a Slovenska. Mezi významnějšími přírůstky dále figurují Německo, Rusko, Bulharsko, Itálie nebo Rakousko. Velký propad byl zaznamenán u dovozu z Norska.

Hodnota dovozu ropy a zemního plynu se propadla.

Loni nejvíce vzrostl dovoz počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (+52,5 mld. korun, 11,4 %), potravinářských výrobků (+26,6 mld., 12,1 %), kovodělných výrobků (+19,8 mld., 10,1 %), motorových vozidel a dílů (+14,0 mld., 2,1 %) a základních farmaceutických výrobků a přípravků (+10,7 mld., 8,3 %). Pod vlivem vývoje cen se naopak výrazně propadla hodnota dovozu ropy a zemního plynu (−24,4 mld. korun, −13,4 %). Výrazně nižší byl import elektrických zařízení (−19,1 mld., −4,2 %)[9] a oslabení v domácím průmyslu a utlumení investiční aktivity se projevilo poklesem importu strojů a zařízení (−18,4 mld., −4,5 %). V samotném 4. čtvrtletí se značně zvýšil dovoz počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (viz Tabulka č. 3) a kovodělných výrobků. Mírněji narůstal import potravinářských výrobků, elektrických zařízení a základních kovů. Meziročně klesl dovoz ropy a zemního plynu, strojů a zařízení a motorových vozidel.

Bilance zahraničního obchodu se zbožím loni dosáhla mohutného přebytku.

Bilance zahraničního obchodu se zbožím v kumulaci od začátku roku dosáhla přebytku 228,0 mld. korun, což byla nejvyšší zaznamenaná hodnota v dostupné časové řadě. Meziročně se přebytek zlepšil o 105,5 mld. korun. Zaznamenaný nárůst přebytku byl dosažen v 1. až 3. čtvrtletí roku (+43,0 mld. korun, +35,4 mld. a +30,1 mld.). Ve 4. čtvrtletí 2024 celková bilance zahraničního obchodu se zbožím dosáhla přebytku 43,7 mld. korun, což byl meziročně o 2,9 mld. horší výsledek[10]. Ve 4. čtvrtletí se podle sezónně očištěných údajů mezičtvrtletně zhoršil přebytek bilance zahraničního obchodu.

Za meziročním zlepšením přebytku stál loni obchod s EU.

Loňské celkové zlepšení bilance zahraničního obchodu se zbožím bylo způsobeno snížením deficitu obchodu se zeměmi mimo EU o 115,7 mld. korun. Naopak přebytek obchodu s EU se snížil o 10,1 mld. Nejvíce se loni zlepšila bilance obchodu s Velkou Británií (+49,5 mld. korun), Norskem (+33,9 mld.), Spojenými státy americkými (+19,0 mld.), Tureckem (+12,3 mld.) a Singapurem (+10,2 mld.). Nejvýraznější zhoršení bilance bylo zaznamenáno v případě obchodu s Tchaj-wanem (−13,3 mld. korun). Ve 4. čtvrtletí se celkově meziročně zhoršila bilance obchodu s EU o 19,6 mld. korun, zatímco
u mimounijních zemí došlo k dalšímu zlepšení o 16,3 mld. Celkem převažovaly země,
u kterých bylo zaznamenáno zhoršení bilance. Ve směru celkového meziročního zhoršení salda obchodu se zbožím nejvíc působil obchod s Čínou (viz Tabulka č. 6) a Slovenskem. Následovaly menší příspěvky Ruska, Polska nebo Itálie. Ve 4. čtvrtletí se naopak meziročně zlepšila bilance obchodu s Norskem, Velkou Británií a Spojenými státy americkými. Významný byl také příspěvek Belgie nebo Izraele.

Přebytek obchodu s motorovými vozidly loni celkově vzrostl, v závěru roku se ale meziročně zhoršil.

V loňském roce ve směru zlepšení bilance zahraničního obchodu nejvíce působil obchod s motorovými vozidly (+60,5 mld. korun), elektrickými zařízeními (+35,0 mld.), ropou a zemním plynem (+25,1 mld.) a černým a hnědým uhlím a lignitem (+10,1 mld.). Zhoršovalo se naopak saldo obchodu s koksem a rafinovanými ropnými produkty (−18,0 mld. korun), kovodělnými výrobky (−13,0 mld.) a základními kovy (−12,2 mld.). V samotném 4. čtvrtletí se meziročně zhoršovala bilance zahraničního obchodu u převažujícího podílu výrobků, ale největší vliv na celkovém propadu přebytku mělo velké snížení přebytku obchodu s kovodělnými výrobky (viz Tabulka č. 5). Výrazně se zhoršila rovněž bilance obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji a zařízeními a základními kovy. Naopak u ropy a zemního plynu se deficit zmírnil a ve směru zlepšení celkové bilance působil také obchod s motorovými vozidly, elektrickými zařízeními nebo elektřinou. 

Graf č. 10 Vývoz a dovoz zboží (meziročně v %) a bilance zahraničního obchodu se zbožím (v mld. korun, pravá osa)

Zdroj: ČSÚ