Souhrnná výkonnost ČR - Česka ekonomika v roce 2024 vzrostla

Hrubý domácí produkt (HDP) v roce 2024 vzrostl o 1,0 % [1]. Na stagnaci z roku 2023 tak ekonomika navázala mírným růstem. Na vyšším růstu se projevilo především posílení spotřeby domácností a vládních institucí. Naopak za úrovní roku 2023 zaostávala investiční aktivita a na růst HDP měla negativní vliv i změna zásob. Vliv zahraniční poptávky byl celkově mírně negativní. V průběhu roku meziroční růst HDP postupně sílil (0,3 %, 0,5 %, 1,4 % v 1. až 3. čtvrtletí) až na 1,8 % ve 4. kvartálu. V závěru roku posílil meziroční růst spotřeby domácností a pozitivně začala působit změna zásob. Nepříznivý vliv na meziroční růst HDP měla naopak investiční aktivita a zahraniční poptávka. Mezičtvrtletní dynamika HDP ve 4. kvartálu posílila na 0,7 %. Vyšší byla spotřeba domácností a změna zásob. Mírně protirůstově působily investice a zahraniční poptávka.

 

Graf č. 1 HDP (objemové indexy, očištěno o sezónní a kalendářní vlivy, v %)

    

Zdroj: ČSÚ, Eurostat

Hrubý domácí produkt v EU pokračoval v mírném růstu.

 

Také v Evropské unii bylo ve druhé polovině roku 2024 patrné posílení meziročního růstu HDP. Ve 4. čtvrtletí se HDP v EU meziročně zvýšil o 1,4 %[2]. V závěru roku ekonomický růst podpořila zejména spotřeba. V naprosté většině zemí meziročně rostl HDP ve 4. čtvrtletí, nejvíce v Irsku (9,2 %), Dánsku (4,1 %) a Polsku a Litvě (shodně o 3,7 %). Za úrovní stejného období roku 2023 zaostával HDP ve 4. čtvrtletí v Rakousku (−1,2 %), Lotyšsku (−0,4 %) a v Německu (−0,2 %). V Německu meziroční pokles trvá už od 3. čtvrtletí roku 2023, v Rakousku ještě o jeden kvartál déle. Mezičtvrtletně se HDP v EU zvýšil o 0,4 % a i zde tomu napomáhal především vývoj spotřeby. Většina zemí EU vykázala mezičtvrtletní oživení HDP, nejvíce Irsko (3,6 %), Dánsko (1,6 %) a Portugalsko (1,5 %). Pokles byl podle dostupných údajů zaznamenán na Maltě (−0,7 %), v Rakousku (−0,4 %), ve Finsku (−0,2 %), Německu (−0,2 %) a Francii (−0,1 %). Celkem se HDP v EU loni zvýšil o 1,0 % a přírůstek zrychlil oproti roku 2023. Podle dostupných údajů[3] nejvíce rostl loni HDP Malty (6,0 %), Chorvatska (3,8 %) a Dánska (3,6 %). Naopak pět ekonomik kleslo, nejvíce Rakousko (−1,2 %), Lotyšsko (−0,4 %) a Estonsko (−0,3 %).

Mzdy a platy loni reálně rostly.

V roce 2024 se objem vyplacených mezd a platů zvýšil o 6,4 % při současném navýšení zaměstnanosti o 0,3 %[4]. Nominální navýšení mezd a platů bylo nejmírnější od roku 2020 (pokud nepočítáme tento mimořádný covidový rok, tak od roku 2016), ale díky zpomalení cenového růstu dosáhl reálný přírůstek mezd a platů 3,3 %[5], nejvíce od roku 2019. Růst objemu mezd a platů táhla vpřed zejména odvětví služeb, která také přispěla k celkovému mírnému navýšení zaměstnanosti. Nejvíce se zvýšily mzdy a platy v činnostech v oblasti nemovitostí (23,5 % při navýšení zaměstnanosti o 1,6 %). Nadprůměrný přírůstek zaznamenaly profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti (9,6 %, zaměstnanost vzrostla o 0,9 %), peněžnictví a pojišťovnictví (7,2 %, zaměstnanost +0,5 %), informační a komunikační činnosti (7,0 %, zaměstnanost klesla o 0,3 %). Výrazný byl nárůst mezd a platů ve váhově významném uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (6,8 %, zaměstnanost +1,0 %) a v ostatních činnostech[6] (6,8 %, zaměstnanost +2,0 %). V rámci služeb se podprůměrně zvyšoval jen objem mezd a platů ve veřejné správě a obraně, vzdělávání, zdravotní a sociální péči (5,8 % při nárůstu zaměstnanosti o 1,9 %). Ve stavebnictví mzdy a platy rostly o 5,9 % (zaměstnanost klesla o 0,2 %) a ve zpracovatelském průmyslu objem mezd a platů rostl jen o 4,9 %, k čemuž přispěla redukce zaměstnanosti o 2,0 %.

Růst celkového objemu vyplacených mezd a platů podporovala odvětví služeb.

Ve 4. čtvrtletí meziroční růst objemu mezd a platů mírně zrychlil na 7,1 % při růstu zaměstnanosti o 0,2 %. Reálný přírůstek mezd a platů činil 4,3 %. Ve 4. kvartálu bylo patrné rozevírání nůžek mezi průmyslem a službami. U zpracovatelského průmyslu meziroční přírůstek objemu mezd a platů zpomalil na 4,4 % (zaměstnanost klesla o 1,6 %). Mírněji rostly také mzdy a platy ve stavebnictví (4,7 %, zaměstnanost vzrostla o 0,9 %). U služeb dynamika naopak zrychlovala. Nejvíce rostly mzdy a platy v činnostech v oblasti nemovitostí (37,4 %, zaměstnanost +3,0 %) a dále v profesních, vědeckých, technických a administrativních činností (11,6 %, zaměstnanost +0,3 %), peněžnictví a pojišťovnictví (8,1 %, zaměstnanost +0,5 %) a informačních a komunikačních činnostech (8,0 %, zaměstnanost klesla o 3,5 %). V uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství objem mezd a platů meziročně vzrostl o 7,7 %, ale zaměstnanost klesla o 0,2 % a ve veřejné správě a obraně, vzdělávání, zdravotní a sociální péči byl zaznamenán nárůst o 7,2 % při nárůstu zaměstnanosti o 2,5 %. Také mezičtvrtletní nárůst mezd a platů ve 4. čtvrtletí zrychlil (2,4 %, zaměstnanost se snížila o 0,1 %). Reálný nárůst mezd a platů dosáhl 1,4 %. Opět výrazněji rostly mzdy a platy u služeb (činnosti v oblasti nemovitostí o 11,8 %, informační a komunikační činnosti o 3,3 %, obchod, doprava, ubytování a pohostinství o 3,1 %). Ve zpracovatelském průmyslu mzdy a platy mezičtvrtletně vzrostly o 1,0 %, ve stavebnictví o 0,9 %.

Růst HDP loni výrazně podporovala spotřeba. 

Spotřeba loni celkově vzrostla o 2,6 %. Obnovil se růst spotřeby domácností (2,0 %) a posílil přírůstek spotřeby vládních institucí (3,8 %). Celkově tak příspěvek spotřeby k růstu HDP loni činil 2,3 p. b.[7] Z hlediska trvanlivosti[8] loni vzrostly výdaje na netrvanlivé statky (4,5 %) a čtvrtý rok v řadě rostla i spotřeba služeb (1,7 %). Stagnovaly výdaje na předměty střednědobé spotřeby a třetí rok v řadě klesla dlouhodobá spotřeba (−2,8 %). Ve druhé polovině roku 2024 meziroční růst spotřeby posílil a ve 4. kvartálu dosáhl 3,2 %. Stejně se zvýšila spotřeba domácností i vládních institucí. K meziročnímu růstu HDP spotřeba přispěla 2,5 p. b. Meziročně vyšší byla ve 4. čtvrtletí spotřeba netrvanlivých statků (6,1 %), služeb i předmětů střednědobé spotřeby (0,2 %). Zmírnil se pokles dlouhodobě spotřeby (−0,6 %). Mezičtvrtletně se spotřeba zvýšila o 1,0 %. Přispěly k tomu výhradně domácnosti, zatímco u vládních institucí došlo poprvé od 1. kvartálu 2022 k poklesu o 0,3 %. Ve 4. čtvrtletí došlo k mezičtvrtletnímu oživení u všech segmentů spotřeby – nejvíce u předmětů střednědobé spotřeby (8,0 %), dále u služeb (2,0 %), dlouhodobé spotřeby (1,1 %) a krátkodobé spotřeby (0,6 %).

Investiční aktivita loni klesala. 

Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu se loni podruhé v řadě propadly, a to o 4,7 %. Celkem tak tato složka působila 1,1 p. b. ve směru poklesu HDP. Z toho výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu (investice) klesly o 1,3 % a snižovala se také tvorba zásob[9]. Klesly výdaje na obydlí (−1,7 %) a ICT a ostatní stroje a zařízení (−9,7 %). Naopak vyšší byly investice do dopravních prostředků a zařízení (8,5 %), ostatních budov a staveb (1,5 %) a produktů duševního vlastnictví (1,1 %). Ve 4. čtvrtletí výdaje na tvorbu hrubého kapitálu poprvé od konce roku 2022 meziročně vzrostly (3,1 %). Šlo o výsledek vlivu změny zásob, samotné investice počtvrté v řadě klesly (−2,4 %). Propad investic se týkal ICT a ostatních strojů a zařízení (−10,5 %), obydlí (−2,0 %) a produktů duševního vlastnictví (−0,7 %). Naopak meziročně vyšší byly výdaje na dopravní prostředky a zařízení (7,3 %) a ostatní budovy a stavby (1,0 %). Mezičtvrtletně se výdaje na tvorbu hrubého kapitálu snížily o 0,4 %. O 1,5 % klesla investiční aktivita. Mezičtvrtletně vyšší byly jen výdaje na ICT a ostatní stroje a zařízení (1,7 %). Nejvíce klesly investice do dopravních prostředků a zařízení (−4,0 %), obydlí (−2,8 %), produktů duševního vlastnictví (−2,2 %) a ostatních budov a staveb (−1,8 %). 

Graf č. 2 Příspěvky výdajových složek k reálné změně HDP* (objemové indexy, meziroční růst, příspěvky v p. b., HDP v %)

 

Zdroj: ČSÚ

* po vyloučení dovozu pro konečné užití

V závěru roku zahraniční poptávka brzdila růst HDP. 

Vliv zahraniční poptávky na růst HDP byl za celý rok mírně nepříznivý (−0,1 p. b.). Zatímco v první polovině roku zahraniční poptávka podporovala meziroční růst HDP, ke konci roku se kombinace oživení domácí spotřeby a zhoršení situace v exportně orientovaných odvětvích průmyslu projevila negativním působením zahraniční poptávky na růst HDP (−1,7 p. b. ve 4. čtvrtletí). Za celý rok se export zboží a služeb[10] reálně zvýšil o 1,5 %. Růst vývozu zboží oslabil na 0,6 %, zatímco u služeb se udržovalo solidní tempo (6,1 %). Oproti tomu dovoz zboží a služeb se zvýšil o 0,7 %. Zatímco u zboží došlo k poklesu importu o 0,7 %, dovoz služeb byl vyšší o 7,8 %. Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami loni celkem dosáhla přebytku
525,6 mld. korun. Přebytek se zvýšil o 141,2 mld. korun, z většiny vlivem obchodu se zbožím (zvýšení o 121,2 mld.), přispěly ale rovněž služby (+20,0 mld.).

Bilance zahraničního obchodu dosáhla výrazného přebytku. 

V samotném 4. čtvrtletí se vývoz zboží a služeb reálně meziročně zvýšil o 1,3 %. Přírůstek exportu zboží oslabil na 0,6 % a služeb na 4,4 %. Meziroční dynamika dovozu (3,1 %) ve 4. kvartálu značně překonala přírůstek vývozu, což byl také důvod výrazně negativního působení zahraniční poptávky na růst HDP. Dovoz zboží byl vyšší o 2,0 % a služeb o 8,5 %. Ačkoli se ve 4. čtvrtletí obě strany zahraničního obchodu meziročně zvyšovaly, v mezičtvrtletním pohledu přinesl závěr roku pokles vývozu (−1,5 %) i dovozu (−1,8 %). Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami ve 4. kvartálu dosáhla přebytku 129,2 mld. korun, což byl meziročně o 5,1 mld. lepší výsledek. Bilance obchodu se zbožím a službami k tomuto mírnému zlepšení přispěla podobným dílem.

Hrubá přidaná hodnota loni mírně vzrostla. 

Hrubá přidaná hodnota (HPH) v roce 2024 celkově vzrostla o 0,3 %[11]. Vývoj po celý rok byl charakteristický slabým výkonem ve zpracovatelském průmyslu (celkem pokles HPH o 1,6 %), který kompenzovala odvětví služeb povzbuzená oživenou spotřební poptávkou. Meziročně vyšší byla zejména HPH v peněžnictví a pojišťovnictví (4,7 %), informačních a komunikačních činnostech (2,1 %), ostatních činnostech (1,8 %) a v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (1,4 %). 

Graf č. 3 Příspěvky odvětví k reálné změně HPH (objemové indexy, meziroční příspěvky v p. b., HPH v %)

 

Zdroj: ČSÚ

Ve 4. čtvrtletí se více dařilo službám. 

V samotném 4. čtvrtletí se HPH meziročně zvýšila o 1,1 %. Růst HPH táhly vpřed služby, zatímco průmysl jako celek klesl o 2,2 % a samotný zpracovatelský průmysl
o 1,5 %. Meziročně vyšší byla HPH v peněžnictví a pojišťovnictví (6,1 %), v ostatních činnostech (3,4 %), v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (3,0 %), informačních a komunikačních činnostech (2,7 %) nebo v činnostech v oblasti nemovitostí (2,1 %). Hrubá přidaná hodnota se meziročně zvýšila také ve stavebnictví (2,4 %). Jen mírně se meziročně zvýšila HPH ve veřejné správě a obraně, vzdělávání, zdravotní a sociální péči (1,3 %) a profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech (1,2 %). HPH meziročně stagnovala v zemědělství, lesnictví a rybářství.

Mezičtvrtletně rostla HPH ve zpracovatelském průmyslu i řadě služeb. 

Oproti předchozímu kvartálu se HPH ve 4. čtvrtletí reálně nezměnila. Ve směru poklesu působil především vývoj v průmyslu jako celku (HPH se zde snížila o −1,1 % – zpracovatelský průmysl přitom rostl o 1,0 %). Klesla také HPH v peněžnictví a pojišťovnictví (−1,8 %), profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech (−0,3 %) a informačních a komunikačních činnostech (−0,1 %). Naproti tomu na konci roku došlo k výraznému oživení v činnostech v oblasti nemovitostí (2,2 %), rostla HPH v ostatních činnostech (1,1 %), v zemědělství, lesnictví a rybářství (0,8 %), v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (0,4 %) a ve stavebnictví (0,2 %). HPH mezičtvrtletně stagnovala ve veřejné správě a obraně, vzdělávání, zdravotní a sociální péči.