Trumpova cla neohrozí brazilský export – názor asociace agrobyznysu

Podle něj naopak obchodní „studená válka“ mezi USA a Čínou podpořila brazilský zemědělský export během předchozího Trumpova funkčního období a mohlo by se to opakovat i nyní. „Za žádných okolností by nemělo dojít ke snížení exportu, to se nestane. Brazílie bude ve světové produkci zemědělských produktů i nadále velmi důležitá, a naopak očekáváme, že se naše role bude i nadále posilovat,“ uvedl Carvalho.
Zástupce brazilské organizace uznává, že výsledky závisí na cyklických problémech a že scénář může být ovlivněn především tím, jak Čína a USA povedou možnou obchodní válku. Ale v rychlé analýze při pohledu zpět prezident ABAG připomněl, že v Trumpově prvním funkčním období, mezi lety 2017 a 2020, dosáhla Brazílie vrcholu exportu právě s obchodními bariérami, které Trump tehdy zvýšil. „Existují analýzy ukazující skokový nárůst brazilského exportu zemědělských komodit v důsledku Trumpovy studené války s Čínou. Pro Brazílii to bylo něco opravdu velmi výrazného. První analýza nás přivedla k předpokladu, že se to stane znovu,“ poznamenal Carvalho. "Toto je rychlá a logická analýza. Ale žijeme v tak těžké době, že nikdy nevíme, jak se tarifní opatření mezi USA a Čínou můžou nakonec změnit. Ale myslím, že první rychlá analýza je, že by to mohlo zvýšit brazilský export,“ zdůraznil Carvalho.
Prezident ABAG zdůraznil, že navzdory tomu, co si mnoho lidí myslí, svět není zcela závislý na brazilském agrobyznysu. Co Carvalho zdůraznil jako rozdíl v tomto sektoru, je jeho konkurenceschopnost: „naše výrobní náklady jsou mnohem nižší“. Poukázal však také na slabost, která zemi odhaluje. „Máme výrobní kapacitu, která je mnohem omezenější kvůli logistice, infrastruktuře a logicky i chybějící dohodě s jinými zeměmi. Brazílie zůstává zavřená. Zůstává velmi závislá na Číně, což je znepokojivé."

Zdroj

Různorodé strategie financování brazilského zemědělství

V loňském roce brazilská vláda oznámila investici ve výši 476 miliard brazilských reálů (82 miliard USD) do programu Plano Safra 2024/25, který poskytuje úvěry a finanční pobídky. Úrokové sazby pro komerční zemědělství se pohybují od 7 % do 12 %, zatímco rodinné zemědělství využívá sazby mezi 0,5 % a 6 %.
V únoru pozastavilo brazilské ministerstvo financí uzavírání nových smluv o financování venkova s vyrovnáváním úrokových sazeb v rámci programu Plano Safra kvůli rostoucím úrokovým sazbám (v současnosti 13,25 % ročně). Pozastavení je rovněž spojeno se zpožděním při schvalování zákona o ročním rozpočtu, který měl být původně schválen v prosinci 2024, ale byl odložen na březen 2025. Zemědělští producenti vyjádřili obavy z neschopnosti zajistit nové financování, což brání výrobě i investicím. V reakci na to vydala vláda 24. února dekret, kterým uvolnila 4,17 miliardy brazilských reálů v podobě mimořádného úvěru na uspokojení těchto požadavků.
Zemědělští producenti tvrdí, že finanční prostředky se zdají být nedostatečné – předpokládá se, že se sójové boby budou pěstovat na ploše 47,6 milionu hektarů, ozimá kukuřice 18,45 milionu hektarů a letní kukuřice 3,75 milionu hektarů. Tyto plodiny by si dohromady vyžádaly téměř 300 miliard brazilských reálů na pokrytí provozních nákladů.
V hypotetickém scénáři, kdy se zemědělci spoléhají výhradně na veřejné zdroje pro financování produkce kukuřice a sóji, by to představovalo 75 % celkového financování z veřejných zdrojů přiděleného na sezónu 2024/25, což by ponechalo omezené zdroje pro ostatní plodiny. Rozdíl mezi veřejným financováním a rychlým rozvojem brazilské zemědělské produkce zdůrazňuje naléhavou potřebu dalších nástrojů a zdrojů financování. Brazilští producenti obilovin a olejnin spoléhají na různorodé financování při nedostatku veřejných prostředků. Každý zemědělec může získat z veřejných zdrojů jen omezený limit, který je dán velikostí venkovského pozemku, druhem pěstované plodiny a dalšími faktory.
Vzhledem k tomu, že veřejné financování nepokrývá náklady na produkci všech plodin, staly se zásadními vlastní zdroje producentů a soukromé společnosti. Tato podpora je poskytována prostřednictvím přímých investic, půjček a barterových operací, při nichž zemědělci směňují zemědělské produkty za důležité zemědělské vstupy, jako jsou hnojiva, herbicidy, fungicidy a insekticidy.
Z průzkumu vyplývá, že veřejné financování pokrývá přibližně 18 % vstupních nákladů producentů obilovin a olejnin, především u pěstitelů kukuřice a sóji. Dalších 39 % finančních prostředků pochází z vlastních zdrojů producentů. Barterové operace se podílejí na financování přibližně 29 % a finanční instituce poskytují 14 %.
I přes nedávnou intervenci do úvěrů v Brazílii se očekává, že produkce hlavních plodin zůstane stabilní. Veřejné financování sice v minulosti rozšířilo zemědělské plochy, zejména pro malé a střední zemědělce, ale jeho podíl na celkovém financování se snížil, protože se objevily alternativní možnosti financování. Zemědělci se při rozhodování o výsadbě často spoléhají na veřejné financování kvůli jeho nižším úrokovým sazbám ve srovnání s tržními sazbami, ale při utváření jejich záměrů výsadby hrají významnější roli jiné faktory. Hlavní hnací silou rozšiřování ploch však zůstává ziskovost, kterou ovlivňují prodejní ceny obilí a základní vstupní náklady.

Zdroj: www.spglobal.com

Zpracoval:
Martin Lošťák
místní zástupce ČR pro agro-potravinářství v Brazílii
tel: +5 511 989 411 211, e-mail: martin.lostak@evolversolutions.com