Reálné mzdy dále rostou, jejich úroveň však odpovídá pouze konci roku 2018 (Komentář)

Průměrná nominální mzda v ČR vzrostla v loňském závěrečném čtvrtletí meziročně o 7,2 % po 7,1 % o čtvrtletí dříve (vzestupně revidováno z původních 7,0 %). Z mezičtvrtletního pohledu se podle našeho odhadu mzdy v Q4 24 zvýšily stejně jako ve třetím čtvrtletí o 1,8 % q/q (sezónně očištěno).

Kupní síla průměrné mzdy současně mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 % po 1 % v Q3 24. Vzhledem k prudkému poklesu reálných mezd v období Q3 21 – Q1 23 (kumulativně o téměř 15 %) to znamená, že se i přes již sedm kvartálů v řadě trvající – avšak relativně umírněný růst – nacházela reálná mzda zhruba na úrovni konce roku 2018 a ve srovnání s posledním čtvrtletím před pandemií (Q4 19) byla stále nižší o 3,9 %.

Z odvětvového hlediska je meziroční růst mezd nadále tažen soukromým sektorem. V něm se průměrná nominální mzda zvýšila o 8,1 % y/y, zatímco v tom veřejném o 5 % y/y. Utlumené předstihové indikátory z tuzemského i německého průmyslu ovšem z našeho pohledu nenaznačují, že zejména v tomto odvětví by kompenzace předchozího propadu reálných mezd měla pokračovat rychlejším tempem než doposud. Na celoroční bázi letos očekáváme růst nominálních mezd v celé ekonomice o 5,4 % po loňských 7,1 %.

Pozvolné obnovování kupní síly výdělků by se mělo pozitivně odrazit i ve spotřebě domácností. Ta je přitom z výdajového pohledu HDP největší položkou a zároveň důležitým faktorem relativně pomalého oživování české ekonomiky po pandemii. Podle naší prognózy by tak měla být vzhledem k pokračujícímu zvyšování reálných mezd domácí poptávka letos hlavním tahounem růstu ekonomické aktivity.

Mzdový růst byl Q4 24 silnější, než předpokládaly finanční trhy i ČNB. Tržní konsenzus očekával růst reálné mzdy o 3,8 % y/y, tedy o 0,4 pb méně než ve skutečnosti. Oproti únorové prognóze ČNB, ve které centrální banka očekávala v Q4 24 růst průměrného nominálního výdělku o 7 % y/y, se také jedná o mírné proinflační překvapení (skutečnost 7,2 %). To platí i z pohledu odvětvové struktury. V pro ČNB klíčových tržních odvětvích totiž mzdy meziročně vzrostly o silných 8,3 %, zatímco centrální banka předpokládala „pouze“ 7,6 %. Celkově by proto dnešní data mohla podpořit jestřábí naladění ČNB a zvýšit pravděpodobnost opětovného přerušení procesu snižování domácích měnověpolitických sazeb na jejím březnovém zasedání (26. března). V souhrnu ovšem nevnímáme vývoj na trhu práce jako nikterak výrazné proinflační riziko. Pozorovaný růst reálných mezd totiž zhruba odpovídá dlouhodobému trendu ve vývoji produktivity práce.