Střední a východní Evropa: Miliony nepojištěných nemovitostí za hranou rizika

Navzdory stále častějším extrémním klimatickým jevům a rostoucí hodnotě nemovitostí zůstává v zemích střední a východní Evropy znepokojivě vysoký počet domovů bez adekvátní ochrany před nečekanými živelními katastrofami. Ačkoliv lidé čelí stále ničivějším povodním, vichřicím či zemětřesením, úroveň pojištění nemovitostí v mnoha státech regionu zaostává. Jaká je aktuální situace ve vybraných zemích?

Bulharsko: Minimální ochrana navzdory rostoucím hrozbám

Bulharsko patří k zemím s nejnižší mírou pojištění nemovitostí v Evropě. Přestože 85 % obyvatel vlastní své domovy, pojistnou ochranu má jen 8 % z nich. Lidé si často neuvědomují rizika spojená s přírodními katastrofami, a tak nechráněné domy zůstávají napospas nepředvídatelným událostem. Pojistné na průměrnou bulharskou nemovitost činí přibližně 100 BGN ročně (cca 1 282 Kč), což naznačuje, že cena není hlavní překážkou – spíše chybí osvěta a motivace.

Rumunsko: Opatrný pokrok, ale stále daleko za Evropou

V Rumunsku se situace mírně zlepšuje, zejména v hlavním městě a jeho okolí. Region Bukurešť-Ilfov vede v takzvaném dobrovolném pojištění domácnosti s podílem 29 %, což je výrazně více než celostátní průměr 17 %. Přesto tato čísla hluboko zaostávají za evropským průměrem, který se pohybuje kolem 62 %. Podle nejnovější studie EIOPA však téměř 8 z 10 Rumunů věří, že pojištění domácnosti přináší významnou hodnotu spotřebitelům. To řadí Rumunsko na šesté místo mezi 27 členskými státy EU z hlediska spokojenosti zákazníků s pojištěním domácností. Přestože rostoucí trend v uzavírání pojištění nemovitostí je slibný, rozdíl mezi mírou pokrytí v Rumunsku a evropským průměrem zdůrazňuje potřebu další osvěty o významu dobrovolného pojištění jako ochrany před neočekávanými riziky. Jak roste povědomí, může se zvýšit i odolnost rumunských domácností vůči krizovým situacím.

V Rumunsku lze dobrovolné pojištění domácnosti uzavřít pouze pro domy, které již mají povinnou pojistku PAD (pojištění proti katastrofám). Tyto volitelné pojistky nabízejí rozšířenou ochranu, kryjí skutečnou hodnotu nemovitosti a/nebo majetku a zahrnují škody způsobené přírodními katastrofami a dalšími riziky, jako jsou: požáry, exploze, bouře, pád objektů, záplavy způsobené poruchami vodovodního, topného či ventilačního systému, poruchy kotlů, poškození elektroniky nebo domácích spotřebičů apod.

Polsko: Mezera v pojištění stále přetrvává

Podle údajů Polské asociace pojišťoven (PIU) je pojištěno v průměru 49 % nemovitostí. Častěji jsou pojištěny rodinné domy (72 %) než bytové domy (40 %). Významnou součástí pojistné mezery v oblasti pojištění majetku jsou škody způsobené přírodními katastrofami, které se týkají jak nemovitostí, tak majetku domácností a podniků. Společnost Swiss Re odhadla pojistnou mezeru v oblasti ochrany proti živelním pohromám v Polsku v roce 2022 na 300 milionů USD (přibližně 7,2 miliardy Kč). Podle údajů PIU by měly být pojistné částky výrazně navýšeny, aby odpovídaly současným cenám nemovitostí a nákladům na stavební materiály. Z průzkumu mezi pojišťovacími agenty vyplývá, že 45 % z nich považuje pojistné částky u domů a bytů za příliš nízké ve vztahu k jejich skutečné hodnotě. Studie také ukázala, že téměř 20 % Poláků nedokáže správně odhadnout hodnotu svého majetku.

Slovensko: Staré smlouvy, nové hrozby

Odhady ukazují, že až 40 % nemovitostí (domů či bytů) není pojištěno vůbec. Tento fakt naznačuje, že značná část vlastníků nemovitostí nevěnuje dostatečnou pozornost pojistnému krytí, což zvyšuje jejich finanční riziko v případě škody. Nemovitosti zakoupené s hypotečním úvěrem jsou obvykle pojištěny, protože pojištění bývá podmínkou pro získání úvěru. Naopak starší rodinné domy, často koupené bez hypotéky, mohou mít pojistku buď vůbec, nebo sjednanou na zastaralé částky, které již neodpovídají aktuálním nákladům na výstavbu či rekonstrukci. Ale i u těch, kteří mají pojistku sjednanou, často dochází k fenoménu podpojištění. S rostoucími náklady na stavební práce a materiály je tak vždy důležité pravidelně kontrolovat a aktualizovat pojistné smlouvy.

Česko: Poučení z tornáda

V České republice zůstává bez pojištění přibližně 1,6 milionu nemovitostí a 1,7 milionu domácností. Ještě větší problém představuje podpojištění – až 70 % majitelů nemovitostí má smlouvy, které neodpovídají reálné hodnotě jejich majetku. To znamená, že v případě škody obdrží jen zlomek skutečných nákladů na opravu či výstavbu nového domu. Tragické tornádo na jižní Moravě v roce 2021 sice vyvolalo debatu o nutnosti lepší pojistné ochrany, ale čísla naznačují, že zásadní změna v chování českých domácností zatím nenastala.

Podle analýzy České asociace pojišťoven je na odpovídající částku pojištěno pouze 30 % nemovitostí. „Průměrná výše podpojištění dosahuje 31 %, což znamená, že pojištěný dostává plnění v průměru ve výši 69 % skutečné škody,“ uvedl nedávno Petr Jedlička, pojistný matematik České asociace pojišťoven. Důsledky podpojištění se přitom projevují každoročně. V letech, kdy danému roku nedominují mimořádné události, se průměrný počet pojistných událostí pohybuje okolo 111 tisíc, přičemž 56 tisíc z těchto událostí je podpojištěných. Díky významnému podpojištění pak v takovém roce pojistné plnění vychází nižší až o 400 milionů korun. „Problém je následně ještě více zřetelný v letech s dominantní mimořádnou událostí. Kvůli podpojištění lidé během takového roku v součtu přichází u plnění až o 700 milionů korun,“ doplnil Petr Jedlička.

Společný problém

Pojištění nemovitostí v zemích střední a východní Evropy zůstává i nadále pod evropským průměrem, přestože přírodní katastrofy nejsou ničím výjimečným. Zatímco v některých státech, jako je Rumunsko, se alespoň částečně daří trend obracet, v dalších státech je situace velmi vážná. Klíčem ke změně je lepší osvěta, aktivní přístup pojišťoven i větší motivace samotných klientů chránit svůj majetek před nevyzpytatelnými hrozbami budoucnosti.