Každá koruna utracená státem za nákupy od českého obranného průmyslu přináší násobky zpět do české ekonomiky

Každá koruna, kterou stát vynaloží na posílení národní bezpečnosti prostřednictvím nákupů od tuzemského obranného sektoru, přináší několikanásobný přínos pro celou ekonomiku České republiky. Vyplývá to z nové analýzy, kterou pro Sekci obranného průmyslu Hospodářské komory ČR zpracovala společnost EY.

Obranný průmysl, který generuje až 1 % HDP České republiky, prokazuje svůj ekonomický a strategický význam v době rostoucích geopolitických hrozeb. V roce 2023 vygeneroval sektor obrat přibližně 3 miliardy EUR, z toho většinu prostřednictvím exportu. České společnosti vyvážejí vojenské vybavení a technologie do 98 zemí, přičemž hodnota exportu dosahuje 2 miliardy EUR ročně.

„Tento úspěch je dán nejen dlouholetou tradicí českého obranného průmyslu, ale zejména kvalitou, inovacemi a také zásadními geopolitickými výzvami, kterým v poslední době čelíme. Podle analýzy však stále naplno nevyužíváme veškerý potenciál a všechny příležitosti, které se českým firmám obraného průmyslu nabízejí,“ uvedl k analýze prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Dle analýzy má obranný průmysl také pozitivní multiplikační efekt na ekonomiku, který se pohybuje v rozmezí 1,1 až 2,3. To znamená, že každá 1 koruna vynaložená prostřednictvím akvizic do obranném průmyslu může vygenerovat až 2,3 koruny ve zbytku ekonomiky. Některé konkrétní projekty s vysokou přidanou hodnotou ukazují, že tento multiplikační projekt může být i vyšší, kdy každá investovaná koruna může vygenerovat až 3,2 koruny.

Z dat analýzy vyplývá, že ačkoli české firmy získávají přes 90 % zakázek Ministerstva obrany, jejich hodnota tvoří pouze 25 % celkového objemu. To ukazuje na potřebu většího zapojení do strategických projektů s vysokou přidanou hodnotou, ve spolupráci se zahraničními dodavateli.

Přestože Česká republika v loňském roce poprvé splnila spojenecký cíl v rámci NATO a vynaložila do své obrany 2 % hrubého národního produktu, v rámci struktury výdajů je podle analýzy Hospodářské komory potřeba zásadně posílit investice do výzkumu a vývoje.

Dle analýzy patří Česká republika mezi země s nejnižšími investicemi do vojenského výzkumu v Evropě, což zpomaluje technologický rozvoj a ohrožuje konkurenceschopnost na zahraničních trzích. Nedostatek investic se projevuje zejména v oblastech kybernetické bezpečnosti, autonomních systémů a pokročilé umělé inteligence, které jsou považovány za klíčové faktory moderní obrany.

„Obranný průmysl stále plně nevyužívá svého potenciálu, a to ani za zvýšené poptávky v posledních letech. Je třeba investovat do lidského kapitálu a posílit soběstačnost. Silné a strategické zastoupení českých firem na významných obranných projektech je třeba podpořit skrze strategická partnerství a jejich účast zajistit již ve fázi výzkumu a vývoje,“ tvrdí předseda Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory Lubomír Kovařík.

Podle něj analýza jasně ukazuje, že obranný průmysl je katalyzátorem technologického pokroku a investice do výzkumu a vývoje jsou klíčové nejen pro zlepšení obranných schopností země, ale také pro posílení konkurenční pozice České republiky na globálním trhu.

„Inovační projekty, jako je vývoj radarových systémů, vojenských vozidel, ručních palných zbraní či moderní munice, potvrzují potenciál českého průmyslu hrát klíčovou roli na mezinárodní scéně. Spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem může tyto nesporné přínosy pro celý český hospodářský sektor dále maximalizovat,“ dodal Kovařík.

Podle analýzy tak zajištění stability a konkurenceschopnosti obranného průmyslu v budoucnosti závisí na nastavení strategického směřování obrany a intenzivní spolupráci veřejného a soukromého sektoru.

Obranný sektor přímo zaměstnává 20 000 osob a dalších 30 000 tuzemských pracovních pozic je do jeho činnosti zapojeno nepřímo. „Z hlediska českého pracovního trhu je klíčové, že se jedná o stabilní, a především vysoce kvalifikovaná místa v technických oborech, která podporují nejen rozvoj obranných technologií, ale i širší průmyslové odvětví. Investice do tohoto sektoru tak přímo přispívají k rozvoji lidského kapitálu,“ zdůraznil předseda Sekce obranného průmyslu.

Obranný sektor se jako mnoho dalších technických oborů potýká s obtížemi při náboru mladých talentů. „Iniciativy na podporu odborného vzdělávání a spolupráce se vzdělávacími institucemi, které Hospodářská komora prosazuje v zájmu většiny podniků, by tak mohly zmírnit problémy i v obranném sektoru,“ připomněl Lubomír Kovařík.

Další slabinou je podle výsledků analýzy nejasná vládní strategie a nedostatečná koordinace mezi vládou a průmyslovými subjekty, což brzdí efektivitu sektoru. Jasná a dlouhodobá strategie by umožnila lepší plánování a větší zapojení českých firem do klíčových projektů.

„Český obranný průmysl je nejen klíčovým pilířem ekonomiky, ale také strategickou součástí národní bezpečnosti. Investice do něj tak zajišťují soběstačnost a schopnost České republiky reagovat na globální hrozby. Pro další rozvoj je nezbytné sladit vládní strategii s prioritami obranného průmyslu a maximalizovat jeho potenciál,“ uzavřel prezident Komory Zdeněk Zajíček.

OBRANNÝ SEKTOR V ČÍSLECH

· Obrat 3 miliardy EUR ročně – 1 % HDP

· Export 2 miliardy EUR ročně – export do 98 zemí

· 20 000 pracovních míst přímo, 30 000 nepřímo

· Každá koruna veřejných prostředků vynaložená prostřednictvím akvizic do obranného průmyslu generuje v průměru 1,1 až 2,3 koruny v širší ekonomice. U produktů s vysokou přidanou hodnotou to může být až 3,2 koruny

· Podíl na zakázkách ministerstva obrany – 90 % z hlediska počtu, ale jen 25 % z celkové hodnoty

Jan Sotona
Hospodářská komora ČR

Okomentovat na Facebooku