Moravskoslezský kraj z pohledu regionálních účtů v roce 2023

Hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2023 v Moravskoslezském kraji 655,1 miliardy Kč a ve srovnatelných cenách se meziročně snížil o 1,3 procentního bodu. Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty se ve srovnání s republikovým průměrem vyznačovala vyšším podílem sekundárního sektoru (39,3 %). Naopak hodnoty v primárním (1,5 %) a zejména v terciárním sektoru (59,2 %) zaostávaly za průměrem Česka. Tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele dosáhla v Moravskoslezském kraji 144,7 tisíce Kč a ve srovnání s hodnotou republikového průměru byla o 46,5 tisíce Kč nižší. Čistý disponibilní důchod domácností dosáhl v roce 2023 své dosavadní nejvyšší hodnoty 405,7 miliardy Kč. Při přepočtu na 1 obyvatele činil 340,9 tisíce Kč a proti republikovému průměru byl nižší o 33,5 tisíce Kč.

Hrubý domácí produkt (HDP)

Regionální HDP v běžných cenách (b. c.) v Moravskoslezském kraji v roce 2023 dosáhl 655 ,1 miliardy Kč a meziročně se zvýšil o 46,4 miliardy Kč . Úloha kraje na tvorbě republikového HDP má převážně klesající tendenci, v roce 2023 činil tento podíl 8,6 %, zatímco na konci 90. let minulého století přesahoval 10procentní hranici. V mezikrajském srovnání je pořadí podílu Moravskoslezského kraje dlouhodobě čtvrté nejvyšší za Prahou, Středočeským krajem a Jihomoravským krajem.

Vývoj HDP v Moravskoslezském kraji byl v posledních pěti letech značně rozkolísaný. V roce 2019 moravskoslezský HDP ve srovnatelných cenách (s. c.) jako v jediném kraji Česka meziročně poklesl o 1,0 % a v roce 2020 restriktivní opatření přijatá proti šíření koronaviru pokles HDP ještě zrychlil na 7,5 %. Ve většině krajů se jednalo o propad, který neměl od roku 1995 obdoby. Výsledkem byl propad regionálního HDP v s. c. v Moravskoslezském kraji na úroveň předkrizového roku 2008. V následujících letech 2021 a 2022 se situace zlepšila a v Moravskoslezském kraji byl zaznamenán meziroční růst HDP o 5,3 %, resp. 2,3 %. V roce 2023 došlo v kraji k opětovné změně ve vývoji HDP, výsledkem byl meziroční pokles regionálního HDP v s. c. o 1,3 %. K reálnému poklesu HDP v roce 2023 došlo ještě v dalších třech krajích Česka, a to v Praze o 2,3 %, Ústeckém kraji o 1,8 % a Jihočeském kraji o 0,1 %.

 

V přepočtu na 1 obyvatele dosáhlo HDP v Moravskoslezském kraji v roce 2023 hodnoty 550,5 tisíce Kč (meziroční nárůst o 38,0 tisíce Kč), což bylo 78,6 % vůči průměru Česka (700,4 tisíc Kč/obyvatele) . Tato hodnota řadila kraj v regionálním srovnání na desáté místo. Krajský HDP na 1 obyvatele v absolutní hodnotě vykazoval převážně rostoucí trend (s výjimkou let 2009, 2013 a 2020), nicméně tempo jeho růstu bylo většinou pomalejší než republikový průměr. Zatímco v roce 1995 bylo HDP na obyvatele proti republikovému průměru nižší o 12,8 %, v roce 2023 se již jednalo o 21,4 %.

Výkonnost (produktivita) regionu, počítaná jako podíl HDP na 1 zaměstnaného (podle místa pracoviště vč. sebezaměstnaných), činila v roce 2023 zhruba 1 180 tisíc Kč, tj. 83,5 % průměru Česka. Proti předešlému roku se zvýšila o více než 76 tisíc korun. V mezikrajském srovnání byla výkonnost Moravskoslezského kraje až desátá nejvyšší, přední příčky zaujímala Praha, dále kraje Středočeský a Jihomoravský.

Hrubá přidaná hodnota (HPH)

HPH dosáhla v roce 2023 v Moravskoslezském kraji výše 601,5 miliardy Kč, což představovalo na celorepublikové hodnotě podíl 8,6 %. Meziročně vzrostl objem HPH o 47,4 miliardy Kč. Vyšší objem HPH v b. c. ve srovnání s rokem 2022 zaznamenala téměř všechna odvětví s výjimkou zemědělství, lesnictví a rybářství (pokles o 6,5 %) a peněžnictví a pojišťovnictví (pokles o 0,9 %). Nejvíce objem HPH vzrostl v obchodě, dopravě, ubytování a pohostinství, kde došlo k meziročnímu nárůstu o 13,4 %.

Podíl primárního sektoru (zemědělství, lesnictví a rybářství) na tvorbě krajské HPH se v roce 2023 mírně snížil o 0,2 procentního bodu na 1,5 %, přesto zůstal ve srovnání s republikovou hodnotou (1,9 %) podprůměrný. Meziroční pokles podílu primárního sektoru na celkové HPH kraje zaznamenaly v roce 2023 všechny kraje.

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK)

Investiční aktivita vyjádřená THFK v Moravskoslezském kraji v posledních letech rostla. V roce 2023 dosáhl krajský objem THFK v b. c. 172,3 miliardy Kč (o 7,5 miliardy Kč více proti roku 2022) a na celkové THFK Česka se podílel 8,3 %. V přepočtu na 1 obyvatele kraje činila THFK 144,7 tisíce Kč (o 6,0 tisíce Kč více proti roku 2022) a v porovnání s ostatními kraji byla až jedenáctá nejvyšší. Ve všech letech byla hodnota regionálního THFK na obyvatele pod republikovým průměrem, v roce 2023 představoval rozdíl 46,5 tisíce Kč na obyvatele.

Míra investic (podíl THFK na HDP) v Moravskoslezském kraji se začátkem století pohybovala nad či těsně pod 30 % a byla ve většině případů vyšší než republiková hodnota. V dalších letech měla krajská míra investic převážně klesající charakter, více než 30 % dosáhla pouze v roce 2008. Svého minima 19,0 % pak nabyla v roce 2018. V roce 2023 míra investic v kraji dosáhla 26,3 %, což bylo o 1,0 procentního bodu méně než hodnota za celé Česko.

Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD)

ČDDD je ukazatel využívaný pro hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností daného území. V roce 2023 činil celkový objem ČDDD v Moravskoslezském kraji 405,7 miliardy Kč, na jednoho obyvatele tak připadalo 340,9 tisíce Kč. I přesto, že se jednalo o historické maximum, patřil relativní důchod na 1 obyvatele Moravskoslezského kraje k těm nižším – v posledních 10 letech dosahoval druhé až čtvrté nejnižší hodnoty mezi kraji Česka. V roce 2023 byl v porovnání s republikovým průměrem o 33,5 tisíce Kč nižší.

Porovnání vývoje HDP a ČDDD na obyvatele

Regionální HDP lze posuzovat jak z pohledu jeho tvorby, kdy hlavní složkou je hrubá přidaná hodnota jednotlivých odvětví, tak z hlediska rozdělení (přerozdělení) HDP, kde podstatnou část tvoří příjmy domácností.

V zájmu srovnatelnosti vývoje Česka a Moravskoslezského kraje jsou v grafu zobrazeny přepočtené údaje na 1 obyvatele (i s vědomím toho, že se na tvorbě HDP podílejí i cizinci a není zohledněna mezikrajská dojížďka za prací). Graf zahrnuje též vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu, přestože s rozdělením HDP souvisí pouze zprostředkovaně.

Z grafu je patrné, že vývoj všech tří ukazatelů je jak v ČR, tak v Moravskoslezském kraji, obdobný, ale dosahované republikové hodnoty jsou vyšší. Zaostávání kraje za republikovým průměrem je nižší v případě důchodů domácností než u HDP.

Kontakt:
Patrik Szabo
Krajská správa ČSÚ v Ostravě
Tel.: 595 131 220
E-mail: patrik.szabo@csu.gov.cz