Diverzita na vedoucích pozicích: 81 % CEO jsou muži, podíl žen se zvyšuje jen zvolna

Stejně jako v předchozích letech byla i v loňském roce na vedoucích pozicích v České republice patrná převaha mužů, přesto podíl žen oproti roku 2023 mírně vzrostl. Vyplývá to z detailní analýzy náborové platformy Datacruit, která se vloni stala součástí skupiny Seyfor. Ze studie, která zahrnula celkem 350 tisíc pracovníků obecně na vedoucích pozicích v České republice, vyplývá, že 66 % z nich (v absolutních sledovaných číslech 230 tisíc zaměstnanců) zastávají muži, zatímco ženy tvoří pouze 34 % (120 tisíc). Oproti roku 2023 se podíl mužů na vedoucích pozicích snížil o 4 procentní body. Ženy na vedoucích pozicích jsou vidět především v sektorech HR, práva a marketingu, muži dominují v oblastech IT nebo strojírenství.

Diverzita je častým tématem diskusí napříč společností. Genderově vyvážený leadership přináší firmám i společnosti jako celku řadu benefitů. Rozmanitost, kterou přináší, otevírá v mnoha ohledech příležitosti k rozvíjení osobního i týmového potenciálu a do pracovního prostředí vnáší větší pestrost, flexibilitu a kreativitu.

CEO pozice v ČR: Diverzita a zkušenosti

Studie, kterou vytvořila společnost Datacurit na základě analýzy dat ze sítě LinkedIn, zahrnula celkem 42 200 CEO. Nejvyšší výkonnou pozici ve firmách zastávali v roce 2024 v České republice převážně muži, a to z 81 %. Z výsledků je zřejmá také klíčová kompetence CEO, kterou je kromě zkušeností s vedením týmu také detailní odborný vhled a vysoká míra orientace v byznysu daného odvětví. Přes 71 % mužů i žen zastávajících pozici CEO má v daném oboru více než desetiletou praxi. Reálnou šanci obsadit tento post mají podle studie manažeři minimálně po pěti letech práce v oboru, počet CEO s méně než dvouletými zkušenostmi je téměř zanedbatelný (necelé 2 % žen i mužů).

„Z naší studie je vidět, že přes zjevné kompetence a kvalifikace žen existují stále bariéry, které ženám brání v tom, aby byly obsazovány do nejvyšších pozic. Svou roli hraje i fakt, že do nejvyšších výkonných pozic ve firmách nejsou dosazováni noví lídři příliš často – téměř 50 % mužů a přes 45 % žen si drží své CEO pozice již více než 5 let s tím, že více než polovina z nich zastává tuto pozici dokonce již přes 10 let,“ komentuje výsledky Zdeněk Bajer, CEO společnosti Datacruit.

Diverzitu ovlivňuje odvětví i odbornost

Na úrovni C-level pozic je zřejmý výrazný rozdíl v diverzitě podle konkrétního odvětví a odborností. Při detailním pohledu na data více než 37 000 pracovníků na úrovni C-level je podle dat společnosti Datacruit zřejmá největší a ojediněle výrazná převaha mužů (97 %) na pozici technických ředitelů. Na dalších významných postech, jako jsou provozní ředitelé a CFO, zastávají ženy v Česku vedoucí pozice v 20 %, respektive 27 %. Odvětvím, kde se ženy prosazují do ředitelských pozic výrazněji, je marketing – zde je podíl mezi muži a ženami 68 % versus 32 %.

Ženy hrají prim v oblasti lidských zdrojů

Zásadně jiná je ale situace v oblasti HR. Zde se prosazují ženy velmi výrazně, na pozici ředitele HR jich je celých 68 %. „Důvodem tak vysokého podílu žen ve vedoucích rolích v HR je fakt, že tato oblast vyžaduje silné komunikační dovednosti, empatii a schopnost budovat vztahy – vlastnosti, které jsou tradičně přisuzovány spíše ženám. Historicky bylo HR vnímáno spíše jako podpůrná než strategická funkce. To odradilo muže, zatímco ženy zde měly prostor vyniknout. Dnes se však HR posunulo do centra firemního rozhodování, kde ženy úspěšně kombinují své zkušenosti s řízením týmů a podporou firemní kultury. Přesto by do budoucna mělo být cílem větší zapojení mužů, protože diverzita názorů a přístupů je klíčem k úspěšnému řízení lidí,“ komentuje Martina Chloupková, HR ředitelka společnosti Seyfor

Školy, které generují nejvíc vedoucích pracovníků

Zajímavý je také pohled na vedoucí pozice z pohledu absolventů jednotlivých škol. „Pokud se podíváme na vedoucí pozice z širšího nadhledu a zahrneme do nich i nižší úrovně v rámci vedení firmy, pak zjistíme, že skoro 60 % žen vystudovalo jednu ze tří škol, a to v tomto pořadí – Karlovu univerzitu, Vysokou školu ekonomickou v Praze a Masarykovu univerzitu. U mužů je naproti tomu zřejmý větší význam technických oborů – víc než 60 % absolvovalo jednu ze čtveřice vysokých škol – Vysokou školu ekonomickou v Praze, České vysoké učení technické v Praze, Karlovu univerzitu a Vysoké učení technické v Brně. U obou skupin se nejčastěji prosazují absolventi oborů obchodní administrativa a ekonomika, třetí místo zaujímá u žen obor marketing, u mužů pak informační technologie,“ doplňuje Bajer.