Prosincový nárůst inflace nebyl oproti očekávání tak silný (Analýza makroindikátorů)

Česká inflace sice v prosinci vzrostla v meziročním vyjádření z 2,8 % na 3,0 %, i tak ale zaostala za očekáváními. Náš odhad, tržní konsensus i prognóza ČNB totiž shodně očekávaly nárůst na 3,3 %. Za prosincovým zrychlením meziročního růstu spotřebitelských cen stály především ceny pohonných hmot a potravin.

Na meziměsíční pokles spotřebitelských cen o 0,3 % působilo zejména zlevnění potravin. Ceny potravin a nealkoholických nápojů v prosinci meziměsíčně klesly o 0,7 % a ceny alkoholu a tabáku o 1,3 %. Jde o hlavní zdroj odchylky skutečné inflace od naší prognózy, neboť předstihové indikátory ukazovaly na pokračující mírný meziměsíční růst cen potravin. V meziročním vyjádření navzdory tomu došlo ke zrychlení cenového růstu z 0,9 % na 1,7 % u potravin a nealkoholických nápojů a z 4,6 % na 4,8 % u alkoholu a tabáku. Důvodem byl vliv nízké srovnávací základny z konce roku 2023. Mírný meziměsíční pokles o 0,3 % zaznamenaly rovněž regulované ceny, když došlo ke zlevnění energií pro domácnosti v průměru o 0,5 % m/m. Druhý měsíc v řadě naopak meziměsíčně zdražovaly pohonné hmoty, jejichž ceny byly v prosinci vyšší o 0,5 % m/m. To společně s efektem nízké základy přispělo ke zmírnění tempa jejich meziročního poklesu z -7,6 % na -2,6 %.

Jádrová inflace v prosinci stagnovala na 2,3 % y/y, zatímco centrální banka ji čekala na 2,4 %. V meziměsíčním vyjádření jádrová inflace po sezonním očištění podle našeho odhadu vzrostla z listopadových 0,13 % na 0,21 % v prosinci. Meziměsíční dynamika váhově důležité položky imputovaného nájemného druhý měsíc v řadě zpomalila a v prosinci dosáhla 0,1 %. Meziroční růst imputovaného nájemného ovšem nepatrně zrychlil z 1,5 % na 1,7 %. Obdobný meziměsíční vývoj zaznamenalo skutečně placené nájemné, jehož dynamika rovněž podruhé zpomalila na prosincových +0,2 % m/m. Meziroční růst skutečně placeného nájemného pak nepatrně zvolnil z 6,3 % na 6,2 %. S ohledem na probíhající silné oživení na tuzemském nemovitostním trhu budou tyto položky spotřebního koše nyní v centru pozornosti a pravděpodobně do velké míry rozhodnou o výši jádrové inflace v letošním roce.

Průměrná inflace v roce 2024 dosáhla 2,4 % a její pokles ke dvouprocentnímu cíli by měl být podle nás letos dokonán. Z hlediska struktury loni rostly hlavně ceny služeb, a to o 5,1 %. Růst cen zboží se naopak nacházel pod cílem ČNB, když dosáhl 0,9 %. Pro letošní rok očekáváme inflaci v průměru na 1,8 %. Na pokles inflace by měla působit nadprodukce globálního výrobního sektoru, když poptávka po průmyslovém zboží zůstává utlumená. Z domácích faktorů by měl tlaky na růst spotřebitelských cen tlumit pokles cen energií pro domácnosti a rovněž stále slabá spotřebitelská poptávka. Tu potvrdil listopadový vývoj tuzemských tržeb za prodej zboží a služeb. Maloobchodní tržby bez prodejů aut totiž meziměsíčně klesly o 0,1 % a za prodej služeb jen nepatrně vzrostly o 0,1 %. Nižší než očekávaný růst spotřebitelských cen za prosinec a pokračující utlumený vývoj spotřebitelské poptávky podle nás zvyšuje šanci na to, že by inflace v lednu mohla klesnout pod 2,5 % y/y. Příznivý výhled cen pro další měsíce by tak mohl centrální banku přesvědčit, aby v únoru obnovila proces snižování úrokových sazeb.