Maroko si buduje pozici mostu mezi Evropou a Afrikou

Maroko aspiruje na pozici modelové ekonomiky pro region severní Afriky a mostu spojujícího Evropu a Afriku. Sami Maročané právem vyzdvihují politickou a ekonomickou důležitost své země, bez které by se v jejich očích evropské státy přinejmenším na severu Středomoří již neobešly.

Maročané modernizují dopravní infrastrukturu, včetně té námořní. Foto: Shutterstock

Pro evropské země, zejména po pandemii koronaviru, je Maroko ideálním trhem pro rozvíjení obchodních aktivit v oblasti energetiky, zemědělství, potravinářství, dopravy, textilního průmyslu a do budoucna i obranného průmyslu. Maročané z dnešní ekonomiky s nálepkou „vývozní“ a „nízkonákladová výroba“ chtějí vybudovat s přispěním domácích reforem a zahraničních investic ekonomiku s nálepkou „přidané hodnoty“, která bude silným konkurentem především výrobcům z Číny.

SÁZKA NA DOHODY O VOLNÉM OBCHODU

Změny politických pozic zejména Francie a USA a „restartované“ partnerství se Španělskem nebo Německem v posledních letech není sázkou naslepo. Maroko se snaží o větší politickou a ekonomickou transparentnost, založenou na strategii současného marockého krále Muhammada VI. a postupně aplikovanou od jeho nástupu na trůn v roce 1999. Za tu dobu Maroko navázalo smlouvy o volném obchodu s 52 zeměmi světa, včetně EU, USA, Turecka a arabských zemí. Marocká ekonomika sice prožívala těžká období, dokázala se však postupně vypracovat do pozice současné výrobní platformy domácích i zahraničních společností. Ty se snaží z marockých obchodních a industriálních zón v Casablance, Tanger, Kénitře, El – Jadidy, Al – Ajúnu nebo Dachle na Západní Sahaře obstát ve světové konkurenci – z pohledu Maročanů především ve srovnání s asijskou a tureckou konkurencí.

MODERNIZACE DOPRAVY I ŠKOLSTVÍ

Maročané zhodnocují moderní a rychle vyrůstající dopravní, námořní, leteckou a turistickou infrastrukturu doplněnou o reformy například v oblasti školství. Problémem budoucnosti nejsou finanční zdroje nutné pro budování infrastruktury, ale její obsluha kvalitně vzdělanou lidskou silou. V této oblasti se Maročané zaměřují na rozvoj technicko-inženýrských a medicínských oborů.

VLASTNÍ ZNAČKA AUTOMOBILU NEO

Výsledkem synergie výše uvedených faktorů je nakonec i představení vlastní značky osobních vozů „Neo“, vyráběných automobilkou Neo Motors Morocco s podporou francouzského Peugeot Stellantis v Ain El Aouda nedaleko hlavního města Rabatu. Maroko se díky přítomnosti několika světových automobilek a dodavatelů komponentů dostalo na špičku afrického automobilového průmyslu a svou produkcí 480 tisíc osobních automobilů ročně již předčilo Jihoafrickou republiku.

CHYTRÁ ENERGETICKÁ STRATEGIE

Maročané jsou hrdi na energetickou strategii země, která od roku 2009 cílí na solární a větrnou energii a v poslední době rovněž na výrobu zeleného vodíku. Maroko vystavělo ve středu své země prozatím největší solární elektrárnu v Africe „Noor“. Energetický mix Maroka chytře odpovídá potřebám zemí EU, které chtějí vyrábět „zeleně“ a zavádějí cla na dovoz výrobků z fosilních paliv.

MAROKO – BRÁNA DO AFRIKY

Role Maroka jako mostu mezi zeměmi Evropy a Afriky je podpořena stabilním finančním a bankovním sektorem země a úspěšnou marockou diplomacií ve světě. Tím Maroko otevírá pomyslné dveře na africký kontinent čítající dnes více než miliardu obyvatel, jejichž počet se má do roku 2050 zdvojnásobit. Nezapomínejme ani na africkou zónu volného obchodu ZLECAF (Zone de Libre Echange Continenatale Africaine) sdružující země Africké unie, jejímž členem je i Maroko.

Zdá se, že Maroko umí zhodnotit to, co jiné země nemají – dlouhou časovou periodu charakteristickou pro funkční období jedné královské dynastie. Král Muhammad VI. je u vlády 25 let. Během dlouhé časové periody je možné promyšleně zavádět sektorové reformy a strategie, v Maroku na první pohled vypadající neuspořádaně a nepropojeně, které ale zemi mohou dovést do postavení nové regionální mocnosti. Dvě významné sportovní události – Africký fotbalový pohár národů v roce 2025 a světový šampionát v kopané v roce 2030 – mohou toto postavení potvrdit.

Jana Svobodová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Rabatu