Inflace v eurozóně se v prosinci více vzdálila 2 % (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnes budou v centru pozornosti inflační údaje z eurozóny za prosinec. Ochutnávku ale již poskytly údaje z Německa a Španělska, které skončily nad očekáváními. Meziroční inflace v eurozóně se v prosinci zřejmě dále vzdálila 2 % a dosáhla 2,4 % oproti listopadovým 2,2 %. Rizika jsou nicméně vzhledem k výše zmíněným údajům vychýlená směrem nahoru. V USA bude zveřejněn před klíčovými pátečními payrolls listopadový JOLTS report mapující počet volných pracovních míst a ISM index ze služeb za prosinec.

Inflace v eurozóně se v závěru loňského roku zvýšila.

Inflace v eurozóně se v prosinci vlivem efektu nízké srovnávací základny cen energií dále vzdálila dvouprocentnímu cíli a dosáhla 2,4 % y/y po listopadových 2,2 %. Ovšem s ohledem na zveřejněná inflační data z Německa a Španělska, kde prosincové figury překvapily směrem nahoru, jsou rizika vychýlená směrem k ještě výraznějšímu zvýšení inflace. Jádrová inflace by podle nás měla setrvat na 2,7 %, a to především vlivem zvýšeného růstu cen ve službách (3,9 % y/y v listopadu). Vzhledem k našemu předpokladu ohledně poklesu cen ropy Brent k 62,5 USD/barel čekáme, že inflace klesne v průběhu Q1 25 pod 2 %. Zmirňující se mzdový růst by zase měl přispět k pozvolnému zmírnění jádrové inflace. Zvýšené inflační tlaky v Německu a Španělsku však vyslaly varovný signál pro očekávání uvolňování měnové politiky ECB, když finanční trh zaceňuje pokles depozitní sazby o zhruba 1 pb do konce letošního roku.

Tuzemský přebytek zahraničního obchodu se vlivem tradiční sezónnosti v loňském listopadu podle nás zúžil na 8,2 mld. CZK. Kladné saldo zahraničního obchodu nadále zůstává relativně zvýšené, což ovšem příliš nekoresponduje se slabými statistikami průmyslové výroby. To je zřejmě ovlivněno vývozem dříve rozpracovaných výrobků.

V USA budou dnes zveřejněny data volných pracovních pozic (JOLTS) za listopad a ISM ze služeb za prosinec. Z dat z trhu práce v USA bude ale klíčový hlavně NFP report na konci týdne, který by měl ukázat na stále robustní kondici tamního trhu práce. ISM index by se měl v prosinci zvýšit a zůstat tak bezpečně nad hranicí 50 b.

Inflační tlaky v Německu a Španělsku byly překvapivě silné.

Český státní rozpočet v loňském roce skončil v deficitu 271,4 mld. CZK, což je o 17 mld. CZK nižší schodek oproti roku 2023. Zároveň to byl o 10,6 mld. CZK lepší výsledek oproti novelizovanému rozpočtu, který po zahrnutí výdajů spojených se zářijovými povodněmi, počítal s deficitem ve výši 282 mld. CZK. Bez zmíněných výdajů byl pro rok 2024 plánován deficit ve výši 252 mld. CZK. Letos by konsolidace veřejných rozpočtů měla pokračovat. Schválený státní rozpočet pro rok 2025 plánuje s deficitem 241 mld. CZK. Poté, co deficit veřejných financí v roce 2024 pravděpodobně klesl pod 3 % HDP, by se v letošním roce měl dále zmírnit na rovná 2 %. Více jsme psali zde: https://bit.ly/4gEu6V5.

Německá harmonizovaná inflace v prosinci dosáhla 2,9 % y/y, což bylo o tři desetiny více oproti tržnímu konsensu. Meziměsíčně tamní spotřebitelské ceny vzrostly o 0,7 %. Poté, co inflace dosáhla lokálního dna v loňském září (1,8 % y/y), se v závěru roku citelně zvýšila. Z velké části ovšem šlo o vliv nízké statistické základny cen energií, když v závěru roku 2023 ceny pohonných hmot meziměsíčně výrazně zlevňovaly, což se vloni již neopakovalo. To vedlo ke zvýšení meziroční dynamiky cen energií. Podle komentáře statistického úřadu se na zrychlení meziroční inflace podílely v Německu také potraviny. Z inflačních dat dříve překvapila také již zveřejněná inflace (HICP) ve Španělsku, která v prosinci dosáhla 2,8 % y/y (vs oček. 2,6 %).

Zvýšené inflační tlaky v eurozóně mohou lehce zmírnit očekávání ohledně uvolňování měnové politiky ECB. Finanční trh stále zaceňuje pokles depozitní sazby ze současných 3 % až na 2 % v letošním roce. To je oproti očekávanému tempu snížení sazeb Fedu o necelých 50 bb do konce roku výrazně více. To představuje i určitou podporu pro americký dolar, který ale včera vůči euru ztratil 0,8 % a krátkodobě se podíval i nad úroveň 1,04 USD/EUR. Včerejší odpolední korekce mohla přijít i na vrub vyjádření D. Trumpa, který odmítl zprávu Washington Post ohledně toho, že by mohl zmírnit univerzální cla, která zmínil během své volební kampaně.

Na pozadí slabšího dolaru se ale středoevropským měnám s výjimkou polského zlotého nepodařilo posílit. Česká koruna zůstala poblíž otevírací úrovně na 25,15 CZK/EUR. Maďarský forint své posílení během včerejšího dne v odpoledních hodinách umazal, zatímco polský zlotý si připsal výraznější zisky a vůči euru zpevnil o 0,3 % k 4,25 PLN/EUR.