Rok po memorandu premiéra Fialy s lékaři: Místo reforem opět přilévání peněz. Hrozí další protesty

V prosinci loňského roku uplynul rok od podpisu dohody mezi protestujícími lékaři a vládou, přičemž, jak o tom píše zpravodajský server Echo24.cz, situace se nyní, počátkem nového roku 2025, vrací na začátek, to je opět k protestům lékařů.

Echo24.cz, ve své zprávě, uvádí, že Česká lékařská komora a zdravotnické odbory, v rámci volebního roku 2025, zřejmě připravují další protesty a dávání výpovědí z přesčasové práce, které by vedlo k omezení nemocniční péče. Autor zprávy k tomu konstatuje, že se tak dá říci, že s dohodou, nakonec, není spokojený nikdo. I když do zdravotnictví se nalily další miliardy, k větším reformním změnám nedošlo, a debata o tom, co se má ve zdravotnictví dít dále, opět stojí na tom, kolik dalších miliard se má přilít.

Zpráva dále připomíná, že protesty nemocničních lékařů vypukly na konci roku 2023 poté, co se vláda pokusila prosadit zákonné navýšení práce přesčas v nemocnicích na dvojnásobek. Původně to byla iniciativa mladých lékařů, kteří odmítali nadále trávit stovky hodin ilegálních přesčasů v práci, se následně přenesla do celorepublikového protestu, při kterém dalo výpověď z přesčasové práce několik tisíc lékařů. Jenže rok uplynul, v řadě nemocnic se stále slouží úplně stejně, a z dohody mezi vládou a lékaři zůstalo především jen přidání na platech lékařům a zdravotníkům.

Ve zprávě se dále konstatuje, že pro pacienty to tak znamená nejistotu, zda se v předvolebním roce nezopakuje hrozba omezení nemocniční péče. Zdravotnické odbory i Česká lékařská komora totiž plánují na jaro obnovení protestů. Ty na konci minulého roku utnul vstupem do jednání premiér Petr Fiala (ODS) tím, že se zasadil, to je s lékařskými odbory i komorou, o novou variantu, tzv. Hegerova memoranda z r. 2011, které ukončilo tehdejší protesty lékařů. Kritici loňské prosincové dohody ale upozorňovali poměrně hlasitě na to, že tato je dohoda v řadě ohledů problematická. Přičemž dosavadní výsledky jednání zdravotnických odborů i lékařské komory míří, zdá se, velmi podobným směrem jako tomu bylo v roce 2011.

Ve zprávě se dále uvádí, že v letošním roce tak hrozí, že ČLK a zdravotnické odbory vyhlásí a zorganizují dalšími protesty kvůli požadavkům na navyšování platů a mezd a neplnění podepsané dohody. Takže, opět jsou tak na stole výpovědi z přesčasové práce v nemocnicích. Ke konci minulého roku docházelo kvůli výpovědím z přesčasů a očekávanému omezení personálních možností nemocnic už s předstihem k rušení termínů či organizačním změnám, které, podle zástupců nemocnic, mířily ke zvýšení nákladů, a to i v desítkách milionů.

Zatímco ministerstvo zdravotnictví, v čele s ministrem Vlastimilem Válkem (TOP 09), tvrdí, že dohodu postupně naplňuje, lékařská komora a zdravotnické odbory tvrdí pravý opak. A zásadní spor se rozhořel kvůli speciálnímu zákonu o odměňování zdravotníků, který měl, po vzoru tzv. Hegerova memoranda z r. 2011, nastavit platy i mzdy lékařů, a platit měl už od ledna 2025. Zákon přichystaný ministerstvem zdravotnictví měl stanovit minimální hranici platů a mezd, u lékařů na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy v posledních dvou letech. Shoda mezi vládou a lékaři ale nepanovala na tom, zda započítává osm hodin přesčasů týdně či nikoliv.

Zdravotnické odbory žádaly také sjednocení platů v nemocnicích státu a mezd v ostatních, to ale ministerstvo zdravotnictví opakovaně odmítalo jako neoprávněný zásah do možnosti stanovit výši mezd v soukromých firmách. Ministerstvo chtělo, v návrhu, stanovit tzv. nepodkročitelné minimum. Poslední návrh, podle ministerstva, počítal s tím, že lékař po škole by měl plat či mzdu 60.677 korun oproti dnešním 46.800 Kč, lékaři po první části následného vzdělání, takzvaně po kmeni, 65.012 korun proti 57.150 Kč, a lékař po atestační zkoušce 78.014 korun oproti dnešním 70.160 Kč. Návrhy ze strany České lékařské komory odmítalo ministerstvo s tím, že by znamenaly navýšení výdajů o desítky miliard.

„Na 8. oficiálním jednání dne 15.10.2024 předložilo Mz návrh, který nesplňoval nic z toho, k čemu se vicepremiér Válek jménem Vlády ČR za přítomnost premiéra Fialy zavázal podpisem dohody v prosinci 2023. Návrh Mz nesjednocuje pravidla odměňování v lůžkových zdravotnických zařízeních, která mají smlouvu se zdravotními pojišťovnami. Návrh Mz negarantuje lékařům příjmy za základní pracovní dobu v rozmezí 1,5 – 3 násobku průměrné mzdy, jak se Vláda zavázala, ale jen v rozsahu 1,4 – 2 násobku. Návrh Mz neřeší proporcionální zvýšení příjmů ostatních zaměstnanců, ke kterému se Vláda rovněž zavázala. Navzdory veškerým obtížím a obstrukcím ze strany Mz, které od počátku k jednáním přistupovalo neseriózně, byli jsme připraveni dále jednat, abychom ochránili pacienty před nepříjemnými důsledky protestních akcí. Ministr Válek však prohlásil jednání za ukončená. Tento zásadní písemný závazek tedy vláda nesplní,“ shodlo se představenstvo České lékařské komory na svém prosincovém zasedání.

Situace se přesto měla alespoň v části nemocnic během roku zlepšit. Podle průzkumu ČLK z letošního léta, 30 procent nemocnic plní zákonné normy přesčasů a dalších 30 procent se tomu výrazně blíží. „Tam, kde není dostatek personálu, zůstává zátěž lékařů vysoká a bohužel i při sebevětší snaze není možné situaci vyřešit bez větších systémových změn,“ uvedl místopředseda komory Jan Přáda, který byl, v době loňských protestů, předsedou Sekce mladých lékařů ČLK. Protest podle něho splnil účel v tom, že otevřel diskusi. „Meziročně klesl průměrný počet přesčasů českého lékaře asi o 250 až 300 hodin, což je skvělé číslo. Zároveň v polovině českých nemocnic se po 24hodinové službě nechodilo domů,“ dodal. V těch ostatních, se z poloviny, podle něho, začalo chodit domů ráno a ve čtvrtině dopoledne. V době protestů lékaři uváděli průměr 720 přesčasových hodin, u desetiny více než 1500 hodin.

Pořád ale, podle místopředsedy ČLK Jana Přády, chybí větší změny celého systému. Mezi nimi vidí například restrukturalizaci péče a změnu systému pohotovostí a urgentních příjmů. Právě kvůli absenci zásadnějších změn považuje loňský protest jako neuspokojivý spolek Mladí lékaři. Noční služby, podle nich, stále leží hlavně na bedrech nejmladších lékařů, v některých nemocnicích se stále slouží i déle než 24 hodin. Větší efektivita systému je potřeba i podle předsedkyně Sekce mladých lékařů ČLK Moniky Hilšerové. „Jenom přidávání peněz nestačí, protože se v systému jenom rozlijí,“ uvedla.