Mozek na grilu: Jak extrémní horka ovlivňují naše rozhodnutí

Rostoucí teploty představují pro lidstvo stále větší výzvu, která se odráží v oblasti zdraví, společenských vztahů i ekonomické stability. Tělo člověka má totiž jen úzké rozmezí optimální vnitřní teploty, vnější prostředí nás stále častěji vystavuje extrémům, které přesahují přirozené schopnosti lidského organismu adaptovat se.

Lidské tělo se snaží regulovat svou teplotu zvýšenou srdeční činností, rozšířením cév a pocením. Když však okolní teploty překročí únosnou hranici, začíná samoregulační systém selhávat. Prvními příznaky jsou svalové křeče a vyčerpání, v krajním případě může dojít až k úmrtí v důsledku úpalu. Každý rok podlehne vedru přibližně 500 000 lidí. Navíc ti, kteří přežijí, mohou čelit dlouhodobým následkům, včetně vyššího rizika srdečních chorob, selhání ledvin či kognitivních poruch.

Global, regional, and national burden of mortality associated with non-optimal ambient temperatures from 2000 to 2019: a three-stage modelling study 

Tento zdravotní dopad není jen fyzický – extrémní horka ovlivňují i psychiku. Studie potvrzují, že během horkých dnů se zvyšuje počet návštěv pohotovostí kvůli duševním problémům až o 8 %. Lidé se stávají podrážděnějšími, agresivnějšími a méně odolnými vůči stresu. Výzkum ukazuje, že vysoké teploty přímo souvisejí s nárůstem násilných činů, což naznačuje, že společenská stabilita může být v důsledku oteplování stále zranitelnější.

Teplo neovlivňuje pouze zdraví, ale také schopnost soustředit se, rozhodovat se a reagovat. Mozek, který spotřebovává 20 % energie těla, je citlivý na jakýkoli teplotní stres. Výzkumy ukazují, že studenti mají horší výsledky při zkouškách, pokud teploty přesahují 32 °C – pravděpodobnost, že nesloží zkoušku, se zvyšuje až o 10 %. V extrémních vedrech se také zhoršuje výkon soudců, kteří mají tendenci udělovat přísnější tresty.

Decision making in thermally stressful environments 

Tyto projevy ztráty kognitivních schopností mají dlouhodobé dopady na ekonomiku. Když je ohroženo vzdělávání, inovace i každodenní fungování pracovníků, společnosti přicházejí o klíčové produktivní kapacity, což se promítá do pomalejšího hospodářského růstu.

Odhady ekonomických ztrát způsobené horkem dosahují v nejbohatších regionech zhruba 1,5 % HDP, zatímco v chudších oblastech až 7 % HDP. To je důsledkem nejen poklesu produktivity, ale také zvýšených nákladů na zdravotní péči, výpadků infrastruktury či škod způsobených požáry.

Globally unequal effect of extreme heat on economic growth

Historie ukazuje, že lidé dokázali přetvořit nehostinná prostředí ve funkční a prosperující prostředí. Singapur je příkladem města, které díky masivnímu využití klimatizace umožnilo vysokou produktivitu i v tropických podmínkách. Dalším krokem je chytrý urbanismus a architektura: průchozí větrací systémy, zastíněná nádvoří a reflexní materiály na střechách, nebo zelené střechy.

Extrémní vedra představují nejen zdravotní riziko, ale i test sociální soudržnosti a ekonomické odolnosti. Abychom tomuto testu obstáli, musíme přijmout výrazná adaptační opatření.

Heat waves - Why a hotter world might be a more dangerous, violent, and less productive one