SVĚTOVÁ EKONOMIKA ZAŽILA VELKÉ ŠOKY. EXPORTÉŘI RIZIKA VNÍMAJÍ A VÍCE SE POJIŠŤUJÍ

Svět už nežije v klidu a prosperitě jako na začátku tohoto století. Poptávka po službách státní exportní pojišťovny EGAP vzhledem k bezpečnostním rizikům na zahraničních trzích narůstá. Předseda představenstva EGAP David Havlíček považuje za důležité, že se zvyšuje i vnímání rizik. Proto se objevují noví klienti, kteří dříve o pojištění ani neuvažovali.

Podpora vývozu zemědělských strojů na Ukrajinu je důležitá i z hlediska celkového významu agrárního sektoru pro napadenou zemi. Foto: Shutterstock

Na začátku 21.století jsme podle Davida Havlíčka zažívali období specializace mezinárodního obchodu. Firmy alokovaly výrobu do zemí, kde vycházela levněji, globalizace byla na vzestupu. Pak si svět prošel finanční krizí, což byl první velký šok, který do jisté míry narušil mezinárodní finanční systém. Přišly další krize, covidová a válečné, které narušily ekonomické propojení světa. Objevila se rizika, se kterými dříve nikdo moc nepočítal. Výroba se začala vracet do západního světa, státy i jednotliví exportéři začali usilovat o větší diverzifikaci exportu. A se zvládáním rizik, která se firmám těžce kalkulují, pomáhají právě instituce typu EGAPu.

Předseda představenstva EGAP připouští, že trend diverzifikace jím řízené instituci fakticky pomáhá. EGAP byl historicky velmi koncentrovaný na Rusko a další země Společenství nezávislých států, kde kdysi měla státní pojišťovna až polovinu svého portfolia. Dnes je její portfolio velmi široké. Rusko je trh číslo 13, nový export do této země už EGAP nepojišťuje a zaměřuje se na nová teritoria v různých částech světa. Tím, že české firmy své zahraniční aktivity diverzifikují, snižují se rizika nejen pro ně, ale také z hlediska portfolia pojišťovny jako celku. „S pojištěním přitom máme dlouhodobé zkušenosti a náš analytický tým je schopen vyhodnocovat rizika různých teritorií i v rámci jednotlivých obchodních případů,“ dodává David Havlíček.

EGAP musí hlídat vývoj v jednotlivých teritoriích, zejména tam, kde už je aktivní. Dělá to v pravidelných intervalech. V roce 2023 státní pojišťovna podpořila český export a investice v objemu 69 miliard korun, což byl druhý nejvyšší výsledek v historii. Vyšší poptávku oproti dlouhodobému průměru David Havlíček vysvětluje tím, že EGAP rozšiřuje nabídku produktů, a právě i narůstajícími riziky.

V souvislosti s posledními trendy se na exportní pojištění více zaměřují i mezinárodní komerční zajišťovny, které mohou od EGAPu převzít část rizika. „U některých zajišťoven skutečně vidíme zvýšený apetit,“ říká David Havlíček. EGAP má zajištěných přibližně deset procent celkového portfolia. Státní pojišťovna to vítá, protože tím, že část portfolia zajistí, dokáže zvětšit rozsah podpory českým exportérům a investorům. EGAP se zajišťuje částečně u komerčních hráčů, zvláště na londýnském trhu u zajišťoven jako Lloyd´s, ale zhruba z poloviny také u partnerských institucí v zahraničí – tedy u exportních kreditních agentur, které se označují anglickou zkratkou ECA. To se týká obchodních případů, na nichž se kromě českých společností podílejí také firmy z jejich zemí.

UKRAJINSKÁ DILEMATA

Významnou roli sehrává podpora státních institucí také na ukrajinském trhu. Situace na Ukrajině je podle šéfa EGAPu specifická. Soukromé finanční instituce se bojí jít na ukrajinský trh samy na své riziko, komerční banky nemají na tuto zemi ani schválené limity. Na druhé straně tam hraje velkou roli západoevropský a americký soukromý rizikový kapitál.

Rizikoví investoři cítí obrovskou příležitost, ale tradiční soukromé peníze zatím na Ukrajinu putují jen s veřejnou podporou. Velký význam proto mají státní programy – ať už ty dotační, jež nabízí například americká agentura USAID, nebo návratné finanční nástroje, jako je Fond Ukrajina, který spravuje EGAP.

Česká státní pojišťovna zatím z fondu Ukrajina nejvíce podpořila vývozce zemědělských strojů, což je důležité i z hlediska celkového významu agrárního sektoru pro Ukrajinu. Zástupci jiných českých odvětví, zvláště energetiky, ale upozorňují, že pro účinnou podporu jejich exportu by EGAP musel mít na Ukrajinu vyčleněno daleko více peněz.

David Havlíček poznamenal, že Fond Ukrajina není specificky zaměřený na zemědělství nebo agrární strojírenství, ale nejlépe plnit podmínky programu se opravdu daří vývozcům zemědělských strojů. Tito dodavatelé agrární techniky na Ukrajinu využívali služeb EGAPu už v minulosti a navazují tak na tradiční spolupráci s pojišťovnou. Jsou to výrobci jako Bednar, Farmet FMT nebo Opall-Agri. Kromě nich má ale pojišťovna také úplně nové klienty z oborů, jako jsou potravinářství nebo keramika.

EGAP už podpořil vývoz na Ukrajinu za téměř miliardu korun, čímž se řádově dostal na předválečnou úroveň. „Je to něco neuvěřitelného a považuju to za jednoznačný úspěch pilotního programu, který jsme spustili loni v červenci. Druhý skvělý výsledek je, že na Ukrajině nemáme ani jednu pojistnou událost. Vše bylo dosud splaceno v řádném termínu,“ zdůrazňuje šéf EGAPu.

Silným argumentem pro navýšení Fondu Ukrajina jsou podle Davida Havlíčka nulové pojistné události. Foto: Libor Fojtík

MÍRNÝ POKROK V MEZÍCH OPATRNOSTI

Specifickými podmínkami Fondu Ukrajina jsou relativně menší částky na jeden obchodní případ a omezená doba splatnosti. Vláda nicméně v listopadu rozhodla, že tyto parametry upraví tak, aby exportérům na Ukrajinu vyšla více vstříc. České firmy mohou nově pojistit financování se splatností až 1,5 roku. Fond Ukrajina se navýšil z původních 339 milionů korun o 300 milionů. To EGAPu umožní pojišťovat vývoz v hodnotě až jedné miliardy korun ročně.

Vláda nastavuje pravidla pro vývoz na Ukrajinu postupnými kroky. „Zároveň sledujeme, co dělá Evropa,“ říká David Havlíček. Některé státy jsou v uvolňování podpory exportu více agresivní, jiné naopak velmi konzervativní. Česko jde střední cestou. Silným argumentem pro navýšení fondu jsou podle šéfa EGAPu právě nulové pojistné události. Vláda vidí, že podpora EGAPu nejsou žádné dotační peníze, které se rozhazují.

„Ve finále náš stát neutratil ani korunu a zároveň jsme podpořili export, což pomáhá nejenom Ukrajině, ale zejména českým vývozcům. Navíc jim to bude pomáhat, až válka skončí a nastane rozsáhlá rekonstrukce Ukrajiny. Naše firmy už na tamním trhu budou. To je i důvod, proč Fond Ukrajina existuje,“ argumentuje předseda představenstva EGAPu. Také ministr financí Zbyněk Stanjura oceňuje, že pojištění exportérů na Ukrajinu „nestojí státní pokladnu ani korunu“.

Otázkou zůstává, jestli mohou zájemci o ukrajinský trh do budoucna reálně očekávat výraznější navyšování fondu. David Havlíček je optimista. Vidí, že diskuze s vládou a jednotlivými ministerstvy je „velmi produktivní“. Věří, že když nyní EGAP navýší objem financí a jednotlivé obchodní případy budou mít stejně bezproblémový průběh, otevře se tím diskuze třeba nad rozšířením pojistných produktů i zvýšením doby splatnosti.

Teoreticky je k diskuzi kromě pojištění exportu také pojištění investic na Ukrajinu. Poláci už pojištění investic spustili, sousední země je v této oblasti lídrem. Historicky měla na Ukrajině velmi úzké vazby i v rámci krátkodobého pojištění a pojišťuje tam obrovské objemy. EGAP by mohl využít i možností česko-polské spolupráce.

UKRAJINSKÁ ENERGETIKA PODPORU POTŘEBUJE

David Havlíček se přitom nijak netají tím, že v energetice státní pojišťovna skutečně naráží na limity ohledně objemu pojištění a doby splatnosti. Energetický export na Ukrajinu chce více podpořit také ministerstvo průmyslu, i vzhledem k tomu, že tamní energetika je v zoufalém stavu. Polovina její kapacity je rozbombardovaná. V zimě Ukrajina očekává větší výpadky energie než kdykoliv předtím.

Kromě přímé podpory státu, která spočívá například v darování kogeneračních jednotek, se Česko snaží najít další možnosti, jak exportéry podpořit. EGAP proto analyzoval také program Evropského investičního fondu pod Evropskou investiční bankou, který by mohl za určitých podmínek převzít většinu rizika. „Není to jednoduché, ale mohla by to být cesta, jak podpořit i větší objemy vývozu s delší dobou splatnosti,“ uvedl David Havlíček.

Ukrajinci akutně potřebují rozvíjet decentrální energetiku včetně kogeneračních jednotek. České firmy se zajímají také o oblast jaderné energetiky. V dlouhodobějším horizontu by se chtěly podílet i na stavbě nových reaktorů, jejichž hlavním dodavatelem by měl být americký Westinghouse. „Z hlediska objemu pojištění se bavíme ještě o vyšším řádu desítek milionů eur,“ připomíná David Havlíček. O možné spolupráci EGAP intenzivně diskutoval s americkou rozvojovou finanční institucí DFC, která má otevřený velký finanční rámec na podporu Ukrajiny i rozvoj jaderné energetiky ve světě. Představa americké strany byla, že by podpořené společné dodávky byly zavěšeny právě pod Westinghousem, kde ale české technologie nejsou příliš kompatibilní. Tady EGAP bohužel cestu nenašel. David Havlíček je ale rád, že v pojišťovně tuto cestu vyzkoušeli, protože se díky tomu naučili spoustu věcí.

Teď EGAP zkouší evropský mechanismus podpory. Je to specifická oblast a Evropa má ještě pořád k jaderné energetice opatrnější postoj. Nejde přitom jen o výstavbu nových zdrojů, ale také údržbu těch stávajících, ve které mají české firmy velké zkušenosti.

OD DOTAČNÍ EKONOMIKY K FINANČNÍM NÁSTROJŮM

David Havlíček v rozhovoru pro web Export.cz a magazín MED odpovídal také na otázku, jak vnímá různé iniciativy ohledně transformace české ekonomiky a jak se do ní může zapojit EGAP. Šéf státní pojišťovny připomněl, že takových iniciativ je opravdu řada – od podnikatelského projektu Druhá ekonomická transformace, přes premiérův Restart Česka, až po novou hospodářskou strategii vlády. „Nikdy to není tak, že vláda mávnutím kouzelného proutku nebo třeba jenom úpravou legislativy nastartuje Česko. Ve finále bude vždy záležet na aktivitách firem,“ dodává.

Předseda představenstva EGAP považuje za stěžejní, aby stát nahrazoval dotační ekonomiku státní podporou ve formě finančních nástrojů typu úvěrů, záruk, pojištění nebo kapitálových vstupů. Díky tomu může česká ekonomika dosáhnout zdravé transformace, protože firmy, které nečerpají dotace, ale návratný finanční nástroj, musejí více přemýšlet o koncovce – o tom, že budou muset splácet. EGAP přitom dnes nabízí největší objem návratných finančních nástrojů, přestože je zaměřen poměrně úzce. Jestliže v roce 2023 podpořil export a investice v zahraničí v objemu 69 miliard korun, je to zhruba celé jedno procento hrubého domácího produktu Česka.

Vláda hodlá posílit také Národní rozvojovou banku (NRB) a EGAP už se chystá na užší spolupráci. Roli NRB David Havlíček vidí hlavně v domácím byznyse a v podpoře malých a středních podniků. Je podle něj dobře, že tu bude další silná instituce pro povzbuzení domácí ekonomiky. „Očekávání od NRB jsou značná, kolegové to nebudou mít jednoduché. Držím jim palce. Určitě budeme rádi spolupracovat, i vzhledem k tomu, že pod NRB má spadat i Česká exportní banka. Když NRB podpoří menší český podnik, který vyroste a začne exportovat, může později využívat financování České exportní banky a našeho pojištění,“ zdůrazňuje šéf pojišťovny.

EGAP se snaží oživovat i další spolupráci státních institucí. Dívá se mimo jiné na zkušenosti Finska, které je v tomto směru velmi úspěšné. Od Finů se dozvídá i o problémech a překážkách, které museli překonat. Česká státní pojišťovna například kvůli obchodnímu tajemství nemůže sdílet informace o klientech. Ve Finsku to nastavili tak, že když někdo čerpá státní podporu, automaticky dává souhlas, že státní instituce budou sdílet jeho kontakty. V EGAPu uvažují o tom, že by bylo vhodné udělat něco podobného – zpočátku třeba na dobrovolném základě. Záleželo by na souhlasu firmy. Sdílení kontaktů je podle Davida Havlíčka v zájmu samotných firem. Pokud EGAP získá informaci, že tuzemská společnost chystá investici v Česku, ale nesplňuje kvalifikační kritérium pro pojištění exportně orientovaných firem, může informovat agenturu CzechInvest, která vyhodnotí možnost poskytnutí investiční pobídky. Podobné informace si může pravidelně vyměňovat s CzechInvestem i dalšími institucemi.

České firmy by se chtěly na Ukrajině podílet i na stavbě nových reaktorů, což by znamenalo o řády vyšší objem pojištění. Na snímku Jihoukrajinská jaderná elektrárna. Foto: Shutterstock

HISTORICKÁ LEKCE

Státní pojišťovna EGAP se v minulosti hodně zaměřovala také na pojištění vývozu investičních celků – dodávek celých elektráren, částí strojírenských závodů nebo třeba skláren. Některé podobné ambiciózní projekty v Rusku nebo Turecku se nakonec ukázaly jako neživotaschopné.

„Tyto historické zkušenosti jsou z doby před patnácti a více lety. Vedly k velkému poučení nejenom pro EGAP, ale také z hlediska nastavení parametrů celého systému státní podpory,“ zdůrazňuje šéf pojišťovny David Havlíček. Nejzásadnější změna spočívá v tom, že státní podpora v současnosti nemá charakter projektového financování, až na drobné a skutečně opodstatněné výjimky. Už to není tak, že by se EGAP předem spokojil s předpokladem, že nová fabrika začne splácet úvěr, až bude postavena a začne generovat cashflow. Riziko musí být upsáno na odběratele, investora nebo banku, která se za něj zaručí. U podobných transakcí roste podíl suverénního rizika, což znamená, že riziko nese stát, v němž se dodávka investičního celku realizuje.

Díky těmto změnám může státní pojišťovna vývoz investičních celků dál podporovat. V Česku máme firmy, které dokážou podobný projekt realizovat a zastat roli generálního dodavatele, tedy EPC kontraktora (EPC je anglickou zkratkou ze slov Engineering, Procurement, Construction; česky také dodavatel projektu na klíč – pozn. red.), nebo projektového investora. „Na druhou stranu musím dodat, že počet takových EPC kontraktorů je omezený,“ poznamenává David Havlíček.

SVATÝ GRÁL?

Mnozí podle šéfa EGAP považují EPC kontrakty za jakýsi svatý grál a domnívají se, že bychom měli mít podobných domácích dodavatelů co nejvíce, protože zastřeší spoustu českých subdodavatelů. Svět ale dospěl k tomu, že EPC kontraktoři musí mít určitou kapacitu, know-how a zkušenost, aby uspěli na globálním trhu. „Rozhodně bychom neměli vnímat zahraniční investory nebo jejich české subdodavatele jako něco špatného. Švýcarsko prakticky nemá ani jednoho EPC dodavatele a nikdo určitě neřekne, že je na tom špatně,“ argumentuje David Havlíček. Když budou čeští subdodavatelé dodávat výjimečné produkty nebo služby s vysokou přidanou hodnotou, dosáhnou pěkných marží, uživí nejen sebe, ale i další firmy, a budou tu rozvíjet podhoubí pro další podnikání. Česko je středně velká ekonomika a Češi by měli být pyšní nikoliv na velikost tuzemských firem, ale na schopnost dodat kvalitní produkt s vysokou marží.

Neznamená to, že by EGAP dodávky investičních celků předem zavrhoval. Naopak nabízí poradenství při strukturování celého obchodního případu. Podobné poradenství je zejména u velkých případů vlastně zadarmo, protože se o nich jedná dlouhé měsíce za účasti celé řady subjektů – samotné pojišťovny, banky, exportéra, dovozce, banky dovozce… Všichni se musí shodnout nejenom na ekonomických parametrech, ale i na právních záležitostech. David Havlíček upozorňuje, že poradenská role EGAPu často zůstává stranou pozornosti a proto chce státní pojišťovna české exportéry ještě více upozorňovat, že dokáže také prověřit ekonomické zdraví jejich odběratele nebo poradit s riziky daného trhu.

JAN ŽIŽKA