Vyjasněná obloha nabídne pozorování vesmírné plachetnice či ISS

Počasí dle předpovědí meteorologů má nejspíše až do konce roku ovlivňovat rozsáhlá tlaková výše. Převládat by v návaznosti na většině našeho území mělo jasné počasí, které by tak snad, jako již na Boží hod vánoční, mělo umožnit nerušený pohled na noční oblohu. Rizikem jsou však především v nižších polohách možné mlhy. Nedlouho po setmění lze v těchto dnech každopádně při jasném počasí na obloze nejvýrazněji zaznamenat na jihozápadě zářící Venuši či od jihovýchodu putující Jupiter. K pozorování se však nabízí také „umělé“ objekty.

O vesmírné plachetnici s označením ACS3 (Advanced Composite Solar Sail Systém) jsme blíže psali v článku „Sci-fi se stává realitou aneb vesmírná plachetnice rozvinula plachty“. V krátkosti možno připomenout, že ACS3 letos v létě rozvinula solární plachty o ploše přibližně 80 m2. Díky odrazu slunečního svitu od nich ji v příhodných situacích můžeme zahlédnout pouhým okem. A to přestože se pohybuje zhruba tisíc kilometrů nad námi.

^{ACS3, zdroj: NASA}

Kdo ve středu na 1. svátek vánoční zvedl oči k obloze okolo 18 hodiny, mohl ji spatřit nad naším územím prakticky přímo nad hlavou. Pomalu letící světelný bod z jihu na sever, který se na pár vteřin střídavě pomalu rozsvěcel a zhášel. Dnes i v dalších dnech by se situace měla opakovat. Opět v přívětivých podvečerních hodinách, navíc pak také i brzo ráno.

Jak také patrno níže z našeho přehledu, dnes ve čtvrtek 26.12. by se ACS3 měla začít objevovat od 17:38 hod. z JV směrem na S. V nejvyšším bodě se nacházet v 35 st. Tedy relativně nízko nad východním obzorem, kdy proletět by měla těsně vedle Jupiteru. Ten svou jasností však v daný okamžik bude omezovat její viditelnost. Každopádně tzv. magnituda (zjednodušeně svítivost) má u přeletu ACS3 dosahovat relativně solidních 2,4. Uvést lze, že čím nižší číslo tím zřetelnější viditelnost. Nejvíce by tak vesmírná plachetnice měla zářit v pátek 27. prosince při přeletu po 18 hod. či o den později, kdy při v pořadí vlastně třetím viditelném přeletu má magnituda činit jen 1,8. Zkrátka právě sobotní přelet po 18:31 hod. může být z těch nejbližších nejlépe pozorovatelným, když ACS3 proletí prakticky nad hlavou. Nebo pak také na Silvestra po 18:09 hod…

^{Zdroj dat: heavens-above.com}

Uváděné časy/podrobnosti o přeletech jsou vypočteny pro hlavní město Praha. Naše metropole nicméně není vzhledem k osvětlení ideálním místem pro pozorování. Zvolte tak pro lepší zážitek nejlépe místo s omezeným „světelným smogem“. Na daném místě je pak nutné vzít v potaz určitou odchylku vůči „vypočtené pozorovací Praze“ a podle toho při hledání poupravit čas, směr či stupně.

ISS k vidění jen ráno

Nejasnějším objektem ve vesmíru vytvořeným lidmi každopádně zůstává Mezinárodní vesmírné stanice (International Space Station - ISS), která 20. listopadu oslavila již čtvrt století svého působení. V roce 1999 byl totiž tehdy na oběžnou dráhu vynesen první díl stanice - modul Zarja. Magnituda ISS poměrně stabilně při přeletech dosahuje záporných hodnot. Nejvýrazněji tomu bude v sobotu ráno po 6:19 hod., kdy má činit dokonce -3,7. ISS se začne objevovat od západu v místě, kde tou dobou bude viditelný načervenalý Mars. Při svém téměř 5minutévém přeletu bude ISS směrovat na JJV.

^{Zdroj dat: heavens-above.com}

Jak lze shlédnout níže, v pondělí veselé Vánoce popřála v patřičném ustrojení americká část současného osazenstva ISS.

 

Přestože v případě přeletů ISS lze z hlediska přesnosti hovořit o japonském vlaku, údaje týkající se ACS3 mohou k vzhledem testování zařízení doznat úprav oproti úvodnímu predikcím směrování či viditelnosti. Každopádně při troše trpělivosti není problém na obloze občas spatřit další letící objekty. Například satelitů Starlink od SpaceX již totiž nad našimi hlavami krouží zhruba 6 900.