Výdaje českých domácností: Zatímco chleba zdražil za posledních 10 let o více než 90 %, ceny telekomunikací výrazně klesly

Během uplynulé dekády vzrostly výdaje českých domácností téměř ve všech oblastech. Výjimku tvoří komunikační služby. Zatímco cena kilogramu chleba vzrostla z 23 na 44 korun, elektřina zdražila dvojnásobně a náklady na bydlení i energie dále rostou, ceny volání klesly o 42 % a mobilní data zlevnila z 0,30 na 0,02 koruny. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Česko v datech.

Spotřební výdaje českých domácností od roku 2013 podle Eurostatu ^[1] neustále narůstaly . K největšímu nárůstu došlo mezi rokem 2021 a 2022. U jídla a nealkoholických nápojů index výdajů v dlouhodobém horizontu roste od roku 2016. Detailnější pohled nabízejí ceny chleba, které v tuzemsku sleduje Český statistický úřad . Zatímco v prosinci roku 2013 stál jeden kilogram chleba průměrně 23,1 koruny, v prosinci 2021 se průměrná cena vyšplhala na 29,8 koruny a o rok později rekordně vyskočila na 44,3 koruny.

Křivka indexu sledující výdaje za oblečení a obuv se nevyvíjela tak jednoznačně, nicméně od roku 2019 rovněž rostla, a největší skok i tato oblast zaznamenala mezi rokem 2021 a 2022. Výdaje za nájemné v Česku dle indexu, až na výkyv v roce 2021, také rostly. Česko v tomto trendu však není ojedinělé, nájmy se zvyšovaly v celé Evropské unii. Od roku 2010 do roku 2024 narostly téměř o 25 % . Trend plynulého nárůstu výdajů se dotýká i dodávek vody a dalších služeb souvisejících s bydlením, jako je stočné či svoz odpadu. Průměrná cena za jeden kubík vodného a stočného byla v Česku v roce 2013 78,6 koruny a v roce 2022 101,9 koruny.

Vyšší ceny služeb v Česku: začarovaný kruh poháněný napjatým trhem práce

Pro českou ekonomiku platí, že růst cen služeb je prudší než růst cen zboží. Důvody vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil: „Na rozdíl od zboží, které je obchodovatelné přes hranice (tradables), jsou služby typicky neobchodovatelné (non-tradables). Jejich ceny jsou tedy formovány lokálními faktory, nikoliv globální konkurencí. V malé otevřené ekonomice, jakou Česká republika je, se ceny tradables drží na uzdě díky globálnímu tlaku, zatímco ceny služeb rostou rychleji, protože odrážejí domácí podmínky. Kombinace těchto faktorů vede k inflačním tlakům, které zasahují přímo do peněženek spotřebitelů.“

Vliv na to má nízká nezaměstnanost v Česku, kvůli které musejí zaměstnavatelé zvyšovat mzdy, aby získali nové pracovníky. To zvyšuje jejich provozní náklady a ceny služeb. Děje se tak hlavně v oblastech, kde není snadné stávající nabídku rozšířit – například v pohostinství, zdravotnictví nebo dopravě. „V praxi to znamená, že lidé sice vydělávají více, ale zároveň čelí vyšším výdajům na základní služby,“ dodává David Navrátil.

Na tomto odkazu naleznete interaktivní verzi infografiky: Vývoj výdajů za služby a zboží

Elektřina a plyn zdražily, pohonné hmoty kolísaly

V kontextu nedávné krize cen energií vykazuje index výdajů domácností nejstrmější linku v případě posledního sledovaného roku 2022 v oblasti sdružující elektřinu, plyn a další paliva. Čistá cena za jednu kWh elektřiny pro domácnosti dosahovala v roce 2013 3,6 koruny, zatímco v roce 2024 platily domácnosti dvojnásobek. Kilowatthodina plynu na začátku vyšla bez DPH na 1,4 koruny a svého vrcholu dosáhla v druhé polovině loňského roku s hodnotou 2,3 koruny. Výjimku ve sledovaném trendu představovaly pohonné hmoty, jejichž ceny se nevyvíjely jednoznačným směrem, spíše kolísaly. „ Skokový nárůst se však projevil v březnu 2022 po začátku války na Ukrajině. Průměrná cena benzínu Natural 95 pak dosáhla svého maxima s hodnotou 47,2 v červnu 2022. Nafta stála nejvíce o měsíc později, kdy se průměr ceny dostal na 47,4 koruny,” přibližuje analytička Česka v datech Hana Vincourová.

Za jednotku mobilních dat i za provolanou minutu Češi postupně platí méně

Komunikace je jedinou zastřešující oblastí, u které index výdajů domácností nenarůstal. Pokles cen v této oblasti potvrzuje ve Zprávě o vývoji cen na trzích elektronických komunikací v období 2019–2023 Český telekomunikační úřad (ČTÚ). „ Celková cenová hladina v sektoru dle sledovaného indexu pro pošty a telekomunikace jak za většinu hodnoceného období (2019–2023), tak i za více než uplynulé dvě dekády, klesala. Tímto cenovým vývojem byl sektor telekomunikací výjimečný a přispíval k tlumení inflačního růstu v ekonomice ,” uvádí ČTÚ ve zprávě.

Zatímco s cenami balíčků služeb postavených na pevném internetovém připojení spadá Česko podle srovnání Evropské komise z roku 2022 mezi levnější země, v případě balíčků mobilních služeb vychází naopak jako jedna z nejhorších. Podle ČTÚ byly ale například ceny neomezených tarifů (co do volání, dat i SMS) i v evropském porovnání v Česku v roce 2023 průměrné. Jejich ceny ve sledovaném období klesly téměř o 40 %.

  Infografika: Vývoj jednotkových cen mobilního volání, dat a SMS

Cena volání za deset let klesla o 42 %

Během dekády 2014 až 2023 jednotkové ceny za volání v mobilní síti i za spotřebovaná mobilní data v Česku klesaly. Zatímco minutový hovor stál Čechy v roce 2014 bez DPH průměrně 1,23 koruny, v roce 2023 cena klesla o 41,5 % na 0,72 koruny. Výrazněji klesala i jednotková cena za MB mobilních dat, která na počátku dekády odpovídala bez DPH 0,29 koruny, a v loňském roce spadla na 0,02 koruny.

V případě operátora T-Mobile klesla cena za 1 MB dat v posledních třech až čtyřech letech o 60 %. „ Z evropských zemí, kde působí mateřská společnost Deutsche Telekom, máme v Česku největší porci neomezených datových tarifů, kterým stále narůstá počet uživatelů. Na špičce v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie i se zbytkem světa je naše mobilní síť také z hlediska kvality,“ dodává finanční ředitel společnosti T-Mobile Pavel Hadrbolec.

ČTÚ v návaznosti na aktuální cenový vývoj očekává, že také kvůli nahrazování klasického volání hovory přes internetové aplikace průměrná cena za volání už dále klesat nebude. Vyplývá to i z nedávného průzkumu mobilního trhu. „ Ze stejného důvodu očekáváme nárůst ceny za SMS. Naopak u mobilních dat lze s ohledem na stále rostoucí spotřebu a navyšování datových limitů v tarifech očekávat další pokles jednotkových cen ,” nastínila mluvčí ČTÚ Tereza Meravá.

^[1] Proměny ve výdajích sleduje Eurostat v podobě cenového indexu, který zachycuje základní cenové změny a je očištěný o efekt inflace. Za referenční období indexu jsme zvolili rok 2015. V letech, kdy byla hodnota indexu vyšší než 100, byly reálné spotřební výdaje domácností vyšší než v roce 2015.

Pozn.: Konkrétní korunové ceny uváděné v textu jsou nominální, jedná se tedy o spotřebitelské ceny platné pro daný rok, v jejichž vývoji se promítá inflace.