Přizpůsobovací mechanismy české ekonomiky - Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky k přijetí eura

PŘIZPŮSOBOVACÍ MECHANISMY ČESKÉ EKONOMIKY

Fiskální politika

Pokles deficitu vládních institucí v souvislosti s odezněním koronavirové krize se ve sledovaných zemích střední a východní Evropy zastavil. V roce 2023, kdy vrcholila energetická krize, překročilo 3% hodnotu maastrichtského kritéria spolu s ČR také Maďarsko, Polsko a Slovensko. Na rozdíl od těchto tří zemí se však České republice podle fiskální predikce Evropské komise z listopadu 2024 podaří v roce 2024 snížit deficit sektoru vládních institucí pod 3% hranici, a to především díky konsolidačnímu balíčku.

    

Saldo sektoru vládních institucí

(v % HDP, 2020–2023 skutečnost, 2024–2025 predikce Evropské komise – červeně)

Pozn.: Šedá oblast reprezentuje dodržování maastrichtského kritéria (resp. Paktu o stabilitě a růstu). Zdroj: Eurostat, podzimní predikce Evropské komise

Ve všech sledovaných zemích kromě ČR dluh sektoru vládních institucí v poměru k HDP po roce 2020 pozvolna klesal. V ČR zadlužení postupně rostlo až na úroveň 42,4 % HDP v roce 2023. V rámci EU se však ČR stále řadí mezi státy s nižší úrovní dluhu vládních institucí (pod maastrichtskou hranicí 60 % HDP). Predikce Evropské komise pro roky 2024 a 2025 předpokládá v případě ČR zadlužení na úrovni kolem 44 % HDP.

Dluh sektoru vládních institucí

(v % HDP, 2020–2023 skutečnost, 2024–2025 predikce Evropské komise – červeně)

Pozn.: Šedá oblast reprezentuje dodržování maastrichtského kritéria (resp. Paktu o stabilitě a růstu).

Zdroj: Eurostat, podzimní predikce Evropské komise

Nízké přebytky salda vládních institucí se v průběhu koronavirové a energetické krize, kdy česká ekonomika čelila hospodářskému zpomalení (i propadu), překlopily do značných deficitů. V příštích letech se nepředpokládá návrat salda sektoru vládních institucí na předkrizovou pozitivní úroveň.

Saldo sektoru vládních institucí ČR a jeho cyklická a strukturální část

(v % HDP a v procentních bodech)

2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026

Pozn.: Strukturální saldo je saldo sektoru vládních institucí očištěné o vliv ekonomického cyklu v podobě cyklické komponenty a upravené o tzv. mimořádné jednorázové operace.

Zdroj: ČSÚ (2014–2023), výpočet ČNB (prognóza 2024–2026, rozklad na cyklickou a strukturální část na celém časovém horizontu)

V období koronavirové krize mandatorní a kvazimandatorní výdaje dané zákonem skokově vzrostly a pohybovaly se blízko 100 % v poměru k příjmům státního rozpočtu bez vlivu fondů EU. V roce 2023 došlo k jejich mírnému snížení, ale vývoj v roce 2024 a návrh státního rozpočtu rok 2025 indikují jejich další růst. Fiskální politika tak má jen velmi malý manévrovací prostor pro reakci na mimořádné události.

Podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů v ČR na příjmech státního rozpočtu bez unijních toků

(v %)

Pozn.: Největší objem mandatorních výdajů představují dávky důchodového pojištění, platby státu do zdravotního pojištění za státní pojištěnce (důchodci, studenti), povinné výdaje na obranu dané členstvím ČR v NATO a úroky z dluhu sektoru vládních institucí. Kvazimandatorní výdaje zahrnují výdaje na platy organizačních složek státu, příspěvkových organizací, příspěvek ČR do rozpočtu EU a výdaje na soukromé a církevní školství. Zdroj: Návrh státního rozpočtu na rok 2025

Výdaje na úroky z dluhu vládních institucí v poměru k HDP v ČR v období koronavirové a energetické krize vzrostly o 0,6 p. b., a přestávají tak v rámci EU patřit do skupiny těch nejnižších. Podle fiskální predikce Evropské komise z podzimu 2024 se jejich růst zastaví.

Úroky z dluhu vládních institucí

(v % HDP, 2020–2023 skutečnost, 2024–2025 predikce Evropské komise – červeně)

Zdroj: Eurostat, podzimní predikce Evropské komise

V současné době ČR spolu s Maďarskem

a Slovenskem spadá do skupiny států střední a východní Evropy s relativně nízkými výdaji na dávky důchodového pojištění pohybujícími se okolo 9 % HDP. Ani dlouhodobý výhled neočekává jejich výrazný nárůst.

Dávky důchodového pojištění

(v % HDP)

Pozn.: Graf zobrazuje údaje z Ageing Report 2024. Prezentovány jsou tzv. hrubé dávky důchodového pojištění, které nezohledňují případné zdanění (k němuž dochází v Německu, Polsku, Portugalsku, Rakousku a Slovinsku).

Zpráva Ageing Report byla zveřejněna v dubnu 2024, důchodová reforma schválená v ČR na konci roku2024 tedy není v predikci zahrnuta.

Zdroj: Evropská komise (2024c)

Celkové výdaje související se stárnutím populace, které zohledňují i dodatečné výdaje ve zdravotnictví a dlouhodobou péči, však porostou výrazněji.

Vládní výdaje související se stárnutím populace

(v % HDP)

Pozn.: Výdaje na stárnutí populace zahrnují dávky důchodového pojištění (především starobní důchod), výdaje na zdravotní a dlouhodobou péči.

Zdroj: Evropská komise (2024c)

Viz Celkové vyznění analýz

Trh práce a produktů

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

Podíl kratších úvazků na zaměstnanosti

Míra ekonomické aktivity obyvatelstva

Geografická mobilita práce

Zdanění práce

Konkurenceschopnost české ekonomiky

Od roku 2022 postupně klesá početvolných pracovních míst, zatímco počet nezaměstnaných spíše roste. V letošním roce tak počet uchazečů o zaměstnání již mírně převyšuje nad počtem volných pracovních míst.

Beveridgeova křivka

(v tisících)

Počet nezaměstnaných Zdroj: MPSV, výpočet ČNB

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v ČR zůstává (i přes loňský nepatrný nárůst) v rámci sledovaných zemí nejnižší.

(Stejné míry dosáhlo v roce 2023 Polsko.)

 

(v %)

Pozn.: Podíl osob bez práce dvanáct a více měsíců a pracovní síly (dle metodiky ILO). Zdroj: Eurostat

Podíl zaměstnanosti na kratší pracovní dobu v ČR v loňském roce mírně vzrostl, nadále nicméně výrazně zaostává za hodnotami Rakouska či Německa.

 

Míra ekonomické aktivity populace je v ČR poměrně vysoká, její růst se však loni zastavil.

Zaměstnané osoby pracující na zkrácený úvazek

(v % zaměstnanosti)

Míra ekonomické aktivity ve věkové kategorii 15–64 let

(v %)

 

Zdroj: Eurostat

Zapojení žen na trhu práce patří v ČR ve srovnání s ostatními sledovanými zeměmi dlouhodobě k nejnižším. Jeho růst navíc v posledních letech zpomalil a odstup od většiny ostatních zemí se tak zvětšuje.

Míra participace žen

(v % populace žen 15–64 let)

Zdroj: Eurostat

Pozn.: Míra ekonomické aktivity je podíl ekonomicky aktivních osob (zaměstnaných a nezaměstnaných) na populaci v dané věkové kategorii. Zdroj: Eurostat (LFS)

Naopak zapojení populace v předdůchodovém věku na českém trhu práce dlouhodobě roste a mezi sledovanými zeměmi patří k nejvyšším.

Míra participace populace v předdůchodovém věku

(v % populace 55–64 let)

Zdroj: Eurostat (LFS)

Rozdíly v regionálních mírách nezaměstnanosti v ČR dlouhodobě patří mezi sledovanými zeměmi ke středně velkým. Po pandemii se v ČR rozdíly nejprve zvyšovaly, avšak loni došlo k jejich snížení.

Variační koeficient míry nezaměstnanosti

(v %)

				Regiony NUTS II										Regiony NUTS III
	14	15	16	17	18	19	20	21	22	23	14	15	16	17	18	19	20	21	22	23
CZ	30	33	33	30	34	38	26	30	38	31	30	33	34	32	36	41	29	33	41	34
AT	43	45	46	46	56	57	52	51	50	47	45	47	49	49	57	58	53	53	54	50
DE	39	37	32	32	31	28	26	23	24	26	-	-	-	-	-	-	-	41	42	44
PT	12	14	14	12	11	13	13	9	14	12	-	-	-	-	-	-	-	18	17	16
HU	31	34	42	46	44	44	37	43	48	45	34	36	45	51	52	54	44	52	57	54
PL	19	21	26	30	35	29	29	28	33	26	29	30	33	37	43	39	39	42	47	44
SI	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	22	21	21	17	26	24	23	18	24	14
SK	28	26	29	37	41	-	-	-	-	-	30	31	33	42	45	46	43	48	53	57

Pozn.: Variační koeficient je podíl směrodatné odchylky vážené podle velikosti regionů a průměrné míry nezaměstnanosti v %. Vyšší hodnota variačního koeficientu představuje větší regionální rozdíly v nezaměstnanosti. NUTS II (regiony soudržnosti) a NUTS III (v ČR odpovídající krajům) je klasifikace vytvořená EU za statistickými účely a také např. pro rozdělení podpory z rozvojových fondů EU na úrovni NUTS II.

Některé údaje nejsou k dispozici.

Zdroj: Eurostat (LFS)

Ochota domácího obyvatelstva stěhovat se v rámci ČR byla v posledních 10 letech zhruba stabilní, v roce 2023 však došlo k jejímu mírnému zvýšení.

Objem vnitřního stěhování

(na 1000 obyvatel)

	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
CZ	23	23	24	23	23	23	22	24	23	27
AT	40	43	44	42	41	40	40	41	44	42
DE	49	53	54	48	48	47	45	46	-	-
HU	22	22	26	27	29	29	27	32	30	23
PL	11	10	10	11	12	12	11	12	12	-
SI	55	53	54	54	50	47	67	53	62	52
SK	17	17	18	18	18	18	16	17	19	17

Pozn.: Stěhování z obce do obce (HU, PL a Sl – všechny změny trvalého pobytu). Výpočet nezohledňuje rozdílnou velikost územních jednotek ve zvolených zemích. Údaje za Portugalsko na celém pozorovaném horizontu nejsou k dispozici. Některé údaje za Německo a Polsko nejsou k dispozici.

Zdroj: Statistické ročenky, Eurostat, výpočet ČNB

Podíl cizinců na populaci zaznamenal v datech za rok 2023 výrazný nárůst vlivem započtení ukrajinských válečných uprchlíků.		Poměr minimální mzdy vůči průměrné mzdě se v ČR pohybuje od roku 2020 okolo 40 %. Letos schválená novela zákoníku práce zavádí mechanismus valorizace, podle kterého by minimální mzda měla do roku 2029 dosáhnout alespoň 47 % průměrné mzdy.
Zastoupení cizích státních příslušníků v populaci (v %)		Minimální mzda (v % průměrné mzdy)

Pozn.: Pro výpočet jsou použita data obsahující stav populace k 1. lednu daného roku. Z tohoto důvodu byli ukrajinští váleční uprchlíci poprvé zahrnuti až v roce 2023. Zdroj: Eurostat, výpočet ČNB

Pozn.: V Rakousku je minimální mzda definována jen pro některé specifické profese a představuje cca 30 % průměrné mzdy. V Německu nebyla do roku 2014 minimální mzda na národní úrovni definována; byla zavedena od ledna 2015. Zdroj: Eurostat

Celkové zdanění práce v ČR se vlivem daňových změn od roku 2021 znatelně snížilo, mezi sledovanými zeměmi tak patří k těm nižším.

Celkové zdanění práce

(v %)

Zaměstnanci pobírající 100 % průměrné mzdy       Zaměstnanci pobírající 67 % průměrné mzdy

Pozn.: Daň z příjmu a odvody placené zaměstnanci a zaměstnavateli jako podíl na celkových nákladech práce v %. Údaje za zaměstnance (jednotlivci bez dětí) pobírající 100 % a 67 % průměrné mzdy.

Ke snížení zdanění práce v ČR došlo zejména díky zrušení tzv. superhrubé mzdy jakožto základu daně od roku 2021.

Zdroj: OECD

Ke zdanění práce v ČR přispívá zejména pojistné placené zaměstnavatelem. Naopak příspěvek daně z příjmu v ČR patří po zrušení tzv. superhrubé mzdy k nejnižším mezi sledovanými zeměmi.	Před snížením daně z příjmu patřila celková implicitní míra zdanění práce v ČR mezi sledovanými zeměmi k těm nejvyšším, od roku 2020 ale znatelně poklesla.
Složky zdanění práce (2023, v % z průměrné mzdy)	Implicitní míra zdanění práce (v %)

Zdroj: OECD Pozn.: Implicitní míra zdanění práce je definována jako součet všech přímých a nepřímých daní a sociálních příspěvků zaměstnanců a zaměstnavatelů ze mzdy vydělený celkovými náhradami zaměstnancům zvýšenými o daň z příjmu. Novější údaje nejsou k dispozici. Zdroj: Eurostat

Od roku 2021 dochází v CŘ k mírnému zlepšení hodnoty ukazatele pasti nezaměstnanosti, nastavení českého daňového a sociálního systému nicméně v porovnání s ostatními sledovanými zeměmi stále vede k relativně slabší motivaci k návratu z nezaměstnanosti do zaměstnání.

Past nezaměstnanosti

(v %)

	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
CZ	81,6	81,7	81,8	82,0	82,1	82,3	82,3	81,0	81,0	79,7
AT	74,3	73,9	72,0	72,1	71,7	71,2	70,5	70,2	69,0	67,5
DE	73,1	73,1	73,2	73,3	73,2	73,2	73,0	72,8	73,0	73,1
PT	79,8	80,3	80,3	80,4	80,4	80,6	80,6	80,7	80,9	80,9
HU	78,6	78,4	78,1	78,5	78,5	77,1	76,4	73,3	76,3	77,1
PL	78,9	78,0	77,1	75,6	74,6	73,5	70,0	75,0	73,7	72,7
SI	89,7	89,7	89,6	91,0	91,7	91,6	90,0	86,9	83,3	78,7
SK	69,8	70,0	70,3	70,7	71,1	70,2	70,5	71,0	71,4	71,6

Pozn.: Past nezaměstnanosti měří podíl dodatečného hrubého příjmu souvisejícího s nalezením zaměstnání, který je odveden do veřejných rozpočtů v momentě, kdy nezaměstnaná osoba přejde do zaměstnání, a to v důsledku vyšších daní, příspěvků na sociální zabezpečení a odebrání podpory v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávek. Jedná se o modelový příklad svobodného, bezdětného zaměstnance se mzdou na úrovni 67 % průměrné mzdy. Změny oproti dříve publikovaným údajům jsou způsobeny revizí zdrojových dat, která byla výrazná zejména u hodnot za ČR. Zdroj: Evropská komise (Tax and benefits)

Při zvýšení mzdy z 67 % na 100 % průměru je do veřejných rozpočtů vlivem nastavení daňového a sociálního systému odvedena přibližně čtvrtina dodatečného hrubého výdělku, což je i přes mírné zvýšení výrazně méně než před rokem 2021. Mezi sledovanými zeměmi patří tato hodnota k nejnižším.

Past nízké mzdy

(v %)

	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
CZ	54,4	51,4	48,8	41,0	47,3	46,2	45,8	34,6	21,3	23,7
AT	57,2	55,7	48,8	48,4	46,9	44,5	44,7	45,0	42,7	43,1
DE	47,9	46,6	55,1	53,8	51,3	48,4	57,8	55,6	51,2	69,3
PT	25,5	25,5	24,0	25,8	27,2	28,3	29,6	30,7	31,8	34,7
HU	36,4	34,5	33,5	33,5	33,5	33,5	33,5	33,5	33,5	33,5
PL	47,4	53,4	54,6	54,4	86,6	91,5	58,2	57,5	40,9	44,3
SI	49,8	36,7	33,2	35,4	38,7	67,8	65,6	55,2	45,2	48,0
SK	22,4	23,4	24,5	26,0	27,9	28,2	27,0	28,8	29,9	16,8

Pozn.: Past nízké mzdy měří podíl z dodatečných hrubých výdělků, který je v situaci, když se hrubé příjmy zvýší ze 67 % na 100 % průměrných výdělků pracovníka v podnikatelské sféře, odveden do veřejných rozpočtů v důsledku kombinovaného dopadu daní z příjmu, příspěvků na sociální zabezpečení a odnětí dávek. Tento ukazatel se sestavuje za osoby žijící v páru, z nichž pouze jedna je výdělečně činná, se dvěma dětmi. Zdroj: Evropská komise (Tax and benefits)

Při přechodu z neaktivity do zaměstnání se mzdou na úrovni 67 % průměru, je přibližně třetina dodatečného hrubého výdělku odvedena do veřejných rozpočtů, což patří v rámci sledovaných zemí k průměru.

Past neaktivity

(v %)

	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
CZ	31,1	31,1	31,1	31,1	31,1	31,1	31,1	25,0	33,2	32,6
AT	31,1	31,4	28,4	28,7	29,1	20,5	19,7	20,4	19,3	19,3
DE	46,0	46,1	46,1	46,1	46,1	45,2	45,0	43,8	43,8	43,9
PT	34,5	29,5	35,0	34,9	32,5	33,2	32,1	32,9	32,4	33,0
HU	34,5	34,5	33,5	33,5	33,5	33,5	33,5	33,5	33,5	33,5
PL	37,0	37,1	55,9	54,7	37,2	33,4	31,9	31,9	34,7	34,8
SI	50,7	57,0	57,5	57,6	55,2	52,4	51,6	50,9	52,6	48,1
SK	29,9	29,9	29,9	29,9	29,9	28,7	29,1	29,1	29,1	29,1

Pozn.: Past neaktivity měří podíl z dodatečných hrubých výdělků, který je odveden do veřejných rozpočtů v důsledku kombinovaného dopadu daní z příjmu, příspěvků na sociální zabezpečení a odnětí dávek při návratu z ekonomické neaktivity do zaměstnání. Jedná se o modelový příklad osoby se mzdou na úrovni 67 % průměrné mzdy žijící s partnerem/partnerkou pobírající 100 % průměrné mzdy a se dvěma dětmi. Tato konfigurace se snaží co nejvíce přiblížit osobě, která se vrací do zaměstnání z mateřské/rodičovské dovolené, statistika má tedy aproximovat tzv. past mateřské. Věk dětí je ale neznámý, proto se nemusí jednat čistě o rodiče po mateřské/rodičovské dovolené. Zdroj: Evropská komise (Tax and benefits)

Viz Celkové vyznění analýz

KONKURENCESCHOPNOST ČESKÉ EKONOMIKY

V mezinárodním srovnání podle ukazatele IMD World Competitiveness se ČR v oblasti konkurenceschopnosti oproti minulému roku zhoršila, nadále se však nachází na úrovni Německa a Rakouska, jejichž hodnocení se rovněž snížilo.

IMD World Competitiveness – celkový index a hlavní oblasti hodnocení konkurenceschopnosti (2024)

Pozn.: Vyšší hodnota znamená vyšší konkurenceschopnost v dané oblasti. Zobrazeny jsou hodnoty oficiálního skóre od vydavatele, přičemž celkový index je normován na škálu 0–100 (je tedy vyšší než průměrné skóre jednotlivých čtyř oblastí).

Zdroj: Mezinárodní institut pro rozvoj managementu / International Institute for Management Development, IMD, (2024)

Ve vybraných kategoriích se konkurenceschopnost české ekonomiky pohybuje v rámci sledovaných zemí na solidní úrovni.

IMD World Competitiveness – vybrané podoblasti

(2024)

Pozn.: Skóre pro každou podoblast je odvozeno z pořadí země v šetření z 67 zemí a normováno na škálu 0–100, vyšší hodnota znamená vyšší konkurenceschopnost v dané oblasti. (Hodnota 100 znamená 1. místo, hodnota 0 znamená 67. místo.)

Zdroj: Mezinárodní institut pro rozvoj managementu / International Institute for Management Development, IMD (2024), výpočet ČNB

Viz Celkové vyznění analýz

Bankovní sektor

Kapitálová pozice

Celkový kapitálový poměr bankovního sektoru ČR Rentabilita kapitálu se ve všech sledovaných

značí vysokou odolnost.		zemích kromě ČR zvýšila, úroveň ziskovosti domácích bank nicméně zůstává vysoká.
Celkový kapitálový poměr (v %)		Rentabilita kapitálu (RoE) (v %)

Pozn.: Jedná se o poměr kapitálu bank k jejich rizikově váženým aktivům.

Zdroj: ECB

Likviditní pozice domácího bankovního sektoru zůstává díky vysokým podílům likvidních aktiv a stabilních zdrojů financování robustní, během loňského roku došlo k jejímu dalšímu zlepšení.

Poměr vkladů k poskytnutým úvěrům

(v %)

Pozn.: Vklady/úvěry rezidentům. Zdroj: ECB

Zdroj: ECB

Podíl úvěrů se selháním se u většiny zemí snížil, v ČR se drží pod průměrem eurozóny.

Úvěry se selháním

 

Zdroj: ECB

Viz Celkové vyznění analýz