Česko má 6. nejhorší podmínky pro podnikání v EU: Firmy brzdí drahé energie, nedostatek startupů i převaha zahraničních podniků

Tuzemské podnikatelské prostředí má 6. nejhorší podmínky v evropské sedmadvacítce, oproti minulému roku se propadlo o 2 příčky, vyplývá to z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví. Za zhoršením stojí zejména rostoucí ceny elektřiny, které se od roku 2021 firmám více než zdvojnásobily, a také zvýšení daně z příjmu právnických osob na počátku letošního roku. Podpořit podnikání by mohla mimo jiné podpora burzy cenných papírů. Ta má totiž v současnosti 8. nejnižší tržní kapitalizaci v EU, což limituje financování firem a startupů.

Česko se potýká se zhoršujícími se podmínkami pro podnikání. Podle analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví je podnikatelské prostředí v Česku na 22. místě z 27 států EU. Jedná se o zhoršení o dvě příčky oproti loňskému roku. Mezi státy s méně přívětivým prostředím se řadí i Slovensko, Rumunsko či Itálie, naopak severské státy nabízejí podstatně lepší podmínky. Nejlepší podnikatelské prostředí má Finsko, které se může pochlubit vysokým počtem startupů, relativně nízkou korporátní daní i nejnižšími cenami za elektřinu pro firmy.

Na tomto odkazu naleznete interaktivní verzi infografiky – Mapa

Ceny elektřiny pro firmy za tři roky vzrostly na více než dvojnásobek

Právě rostoucí ceny elektřiny v poslední době výrazně zatěžují český byznys. „Ještě v roce 2021 platily průměrně podniky (se spotřebou 500–1 999 MWh) desetinu eura za kilowatthodinu, nicméně do roku 2023 se tato cena vyšplhala na více než dvojnásobek. Firmy v Česku tak nyní mají 13. nejdražší elektřinu v EU. Tato hodnota se sice nyní blíží evropskému průměru, každopádně problém představuje zmíněný skokový nárůst,“ komentuje cenový posun Milan Mařík, analytik Evropy v datech.

Podnikání v ČR neprospělo ani zvýšení daní. Konkrétně v roce 2024 vzrostla daň z příjmů právnických osob v rámci konsolidačního balíčku z 19 % na 21 %. Korporátní daň v tuzemsku dosahuje 14. nejnižší hodnoty v EU, prakticky tak odpovídá unijnímu průměru.

Na tomto odkazu naleznete interaktivní verzi infografiky – Rozpad indikátorů

Nízká tržní kapitalizace pražské burzy brzdí financování firem

Ve Finsku, které má nejlepší podnikatelské prostředí, dosahuje tržní kapitalizace burzy 96 % HDP. Takto vysoká úroveň poukazuje na sílu burzy, ale přináší i rizika, jako je možné přehřátí trhu nebo nízká diverzifikace. „Ve srovnání s USA jde ale stále o nízké hodnoty. Ovšem koncentrace na několik málo odvětví může být určitým rizikem v případě přehřátí, či naopak propadu právě v těchto odvětvích,” poukazuje Petr Bártek, vedoucí akciový analytik České spořitelny.

Česko se naopak potýká s opačným problémem – tržní kapitalizace pražské burzy činí jen 17 % HDP, což je 8. nejnižší podíl v EU. Malá velikost burzy vede k problémům, jako je vyšší zadlužování firem. „Nízká tržní kapitalizace hlavního indexu akciového trhu a relativně nízké objemy obchodování odrazují větší investory a následně pak firmy od vstupu na burzu, ať už pro získání kapitálu na rozvoj, nebo třeba pro částečnou realizaci výnosu. Firmy tak musí při rozvoji spoléhat ve vyšší míře na rizikovější dluhové financování nebo se vzdát částečně či zcela kontroly nad firmou,“ vysvětluje Bártek.

Mezi příčiny nízké kapitalizace patří i konzervativní důchodový systém. „Ten totiž příliš nemotivuje k investicím do rizikovějších aktiv, jako jsou akcie. Druhým důvodem je velmi nízká podpora akciového trhu ze strany politiků. Ti bohužel často přehlížejí konkurenční výhodu ekonomik, kde fungující akciový trh slouží jako zdroj financování rozvoje firem. Výsledkem je, že český akciový trh je v poměru k HDP dvakrát menší, než je velikost typická v Evropě a několikanásobně menší oproti nejrozvinutějším skandinávským trhům,” zhodnocuje stav české tržní kapitalizace Bártek.

Česku chybí startupy

Zhoršené financování firem se odráží i na nižším počtu startupů v Česku, jakkoliv za ním stojí více důvodů. Na milion obyvatel v tuzemsku připadá 166 startupů, tj. 8. nejnižší hodnota v EU. V tuzemsku totiž není podnikatelská kultura tak silná a potřebovali bychom větší podporu podnikání. „My Češi, i když jsme podnikaví, stále nemáme mindset Izraelců či Američanů a riziko neúspěchu nás svazuje a mnohdy i přímo odrazuje od zakládání byznysů či startupů. Mezi lídry v počtu startupů na hlavu patří severské země jako Finsko a Švédsko. Tyto státy staví na tradici vzdělávání a rovnostářské společnosti, kladou velký důraz na vytváření inovací, často spjatých s ekologií, a zapojují vysoké školy a vědce do aplikovaného výzkumu. To je cesta, která by Česku taky slušela a mohla pomoci,” míní Tomáš Milota, šéf společnosti Seed Starter České spořitelny.

Na nízkou tendenci lidí podnikat upozorňuje i Jan Indráček, výkonný ředitel Druhé ekonomické transformace. Podle něj k tomu přispívá i nízká nezaměstnanost. „Bohužel se od roku 2013 nezapojujeme do mezinárodního výzkumu Global Entrepreneurship Monitor – ale tehdy se ukazovalo, že jsme na chvostu podnikavostí lidí. V Česku vidělo příležitosti pro založení firmy jen 23 % Čechů, v Nizozemsku to bylo 33 %, ve Švédsku třeba 64 %. Měli bychom se více zaměřit na rozvoj podnikavosti u mladých lidí, a to nejen na úrovni státu, ale i firem a neziskových projektů. Škola nás učí faktům a trestá nás za chyby, a to potřebujeme změnit. Zároveň nezapomínejme na to, že jsme země s jednou s nejnižší úrovní nezaměstnanosti v EU. Pokud všichni lidé mají práci, je logické, že budou v makro číslech zakládat menší množství nových firem.“

Zahraniční firmy v ČR stojí za 45 % přidané hodnoty. Jde o 5. nejvyšší podíl v EU

Rozšíření know-how a růst počtu firem a startupů by mohly Česku pomoci zvýšit přidanou hodnotu domácích podniků. Zahraniční firmy totiž v Česku tvoří 45 % přidané hodnoty, a tento podíl v posledních letech mírně roste.

Za nižší přidanou hodnotu tuzemských firem může především zaměření české ekonomiky na subdodávky koncovým producentům. „Tím se připravuje o vyšší přidanou hodnotu i část marže. Vyšší podíl zahraničních firem je v Česku daný historickým vývojem, kdy jsme potřebovali získat know-how a kapitál. Samotný počet zahraničních vlastníků ale není určujícím kritériem. Důležité je, zda zahraniční vlastník zemi přináší kapitál, který se propíše do investic. V Česku se na přidané hodnotě ze zahraničních vlastníků nejvíce podílí Německo (34 %), na druhém místě jsou pak USA (14 %),“ vysvětluje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Na tomto odkazu naleznete interaktivní verzi infografiky – Hodnoty indikátorů

Více o Indexu prosperity a finančního zdraví na www.Indexprosperity.cz