Hodnocení ČR podle mezinárodních institucí - přetrvávající "domácí úkoly" - Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky k přijetí eura

Udržitelnost veřejných financí Ačkoli podíl dluhu sektoru vládních institucí k HDP je v ČR ve srovnání s průměrem zemí EU poměrně nízký, [2] ve středním a dlouhém období čelí česká ekonomika rizikům v oblasti fiskální udržitelnosti. Ta je přitom klíčovým předpokladem schopnosti fiskální politiky absorbovat asymetrické šoky. Zejména veřejné výdaje spojené se stárnutím populace (starobní důchody, zdravotní péče, dlouhodobá sociální péče a další) v poměru k HDP se podle odhadu Evropské komise do roku 2070 zvýší ve srovnání s rokem 2022 o 3,7 procentního bodu na 24,3 % HDP. 33 V případě rizikového scénáře je nárůst ještě o 2,5 procentního bodu vyšší a navíc se pohybuje vysoko nad průměrem hodnot zemí EU. Pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí tak bude nezbytná reforma penzí (včetně zvýšení efektivního věku odchodu do důchodu či jeho navázání na očekávané dožití) a případně též zdravotní péče. K zajištění dlouhodobé fiskální udržitelnosti je mezinárodními institucemi dále doporučováno posílení daňových příjmů pomocí úpravy daňového mixu. Podíl celkových daňových příjmů na HDP je v ČR sice blízko průměru zemí OECD, nicméně zaměstnanecký daňový klín [3] je ve srovnání s ostatními zeměmi vysoký. Jeho snížení by podpořilo ekonomický růst a mělo též potenciál zvýšit nabídku práce, a to jak z vnitřních zdrojů v podobě vyšší zaměstnanosti žen, seniorů či lidí se znevýhodněním, tak ze zahraničí. Nižší příspěvky na sociální zabezpečení vyvážené vyššími příjmy z majetkových a nepřímých daní (včetně ekologických daní) [4] by dle mezinárodních institucí mohly podpořit ekonomický růst. Podíl příjmů z majetkových daní by se dle MMF měl vrátit minimálně na předpandemickou úroveň. Vyšší podíl majetkových daní by omezil negativní dopady stárnutí populace na příjmy vlády. Snížil by také cykličnost daňových příjmů, které by tak nebyly tolik závislé na dynamice mezd či spotřeby. Pokud jde o zvýšení daňových příjmů, poukazují citované instituce na prostor pro zlepšení výběru DPH, omezení výjimek a zrušení snížených sazeb DPH. Rozdíl mezi odhadovaným možným výběrem DPH a skutečnými příjmy z DPH (tzv. VAT gap) je totiž v ČR vyšší než průměr zemí EU (11,9 % vs. 9,1 %). 36 Vyšší daňové příjmy lze zajistit i zvýšením progresivity u daně z příjmu fyzických osob, která je v ČR ve srovnání s vyspělými zeměmi nízká. Další příjmy by mohly plynout z přiblížení základu pro příspěvky živnostníků do zdravotního a důchodového systému k příspěvkovému základu zaměstnanců. [5] Dlouhodobá fiskální udržitelnost může vyžadovat také opatření na výdajové straně rozpočtů. Evropská komise nabízí technickou podporu pro vytvoření systému výkonnostního rozpočtování a revize výdajů. Takové nástroje mohou pomoci identifikovat a následně redukovat neefektivní veřejné výdaje. Konkurenceschopnost a podnikatelské prostředí V oblasti konkurenceschopnosti poukazují výše zmíněné instituce na potřebu zvýšit efektivitu veřejné administrativy, posílit podnikatelské prostředí a podpořit vzdělanost a inovace. Výkon veřejného sektoru a efektivita vlády jsou v ČR stabilní a blízko průměru zemí EU. Velikost veřejné administrativy měřené relativním počtem zaměstnanců a výdaji je podle EK dokonce pod průměrem zemí EU. Slabiny však spočívají ve fragmentaci rozhodování, strategickém řízení, získání a udržení talentovaných pracovníků a v oblasti zadávání veřejných zakázek. Česká republika má jednu z nejvíce fragmentovaných lokálních administrativ ze zemí OECD, [6] což s sebou nese obtíže při koordinaci politik mezi úrovní centrální vlády a nižšími úrovněmi veřejné správy. Fragmentace představuje významný faktor omezující efektivní absorpci fondů EU malými subjekty z důvodu nedostatečných administrativních kapacit na místní úrovni, a to zejména ve strukturálně znevýhodněných regionech. Velké výzvy pro administrativu představuje efektivní využívání datových zdrojů, zvýšení analytických kapacit a posílení e-governmentu. Atraktivita veřejné administrativy jako zaměstnavatele je přitom podle hodnocení EK relativně nízká a platy jsou zde pro srovnatelné úrovně vzdělání nižší než mzdy v soukromém sektoru. Značný prostor pro zlepšení vykazuje hospodářská soutěž na trhu veřejných zakázek, kde se nedaří získávat dostatečné počty konkurenčních nabídek. [7] Snížení nadměrné administrativní zátěže a zjednodušení regulace by vedlo k příznivějšímu podnikatelskému prostředí. Ke snížení administrativy zejména malých podniků by podle EK pomohla rychlejší digitalizace veřejných služeb. Za jednu z dalších bariér růstu české ekonomiky je považován pomalý proces stavebního řízení a získání stavebního povolení, jehož negativní dopady se projevují jak v dopravní a energetické infrastruktuře, tak v bytové výstavbě. S ohledem na velikost sektoru průmyslu a jeho konkurenceschopnost je pro českou ekonomiku zásadní výzvou zajištění dostupných a diverzifikovaných zdrojů energií a také proces zelené tranzice. Česko stojí před obtížným úkolem ukončit do roku 2033 spalování uhlí, které v současnosti slouží k výrobě 40 % elektrické energie v zemi. Pro jeho splnění je nezbytné přejít ke konkurenceschopnému mixu jaderné energie a energie z obnovitelných zdrojů a vybudovat adekvátní síťovou infrastrukturu. Mezinárodní instituce také poukazují na potřebu zvyšování energetické efektivity celé ekonomiky. Flexibilita a budoucnost trhu práce Český trh práce je sice podle EK efektivní, chronicky se však potýká s výrazným nedostatkem pracovních sil, zejména vysoce kvalifikovaných pracovníků. To se negativně projevuje na konkurenceschopnosti české ekonomiky i atraktivitě pro zahraniční investice. Svědčí o tom míra volných pracovních míst, která je v ČR vysoká a výrazně převyšuje průměr zemí EU. Míra participace žen na trhu práce je přitom nízká, v roce 2023 činila 70,4 % pro ženy vs. 83,4 % pro muže. Dlouhá rodičovská dovolená a nastavení daňového a sociálního systému výrazně snižují motivaci matek k rychlejšímu návratu do práce po narození dítěte. Klíčem ke zlepšení situace je podle mezinárodních institucí nejen lepší zajištění dostupné péče o děti (jesle, mateřské školky) či příznivější nastavení výše uvedených motivačních faktorů, ale i podpora vyššího využívání částečných pracovních úvazků či práce z domova. Nedostatek pracovníků lze řešit také zvýšením atraktivity pro pracovníky ze zahraničí. Česká republika sice přijala v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině nejvíc uprchlíků na obyvatele, nicméně vzhledem k tomu, že jde především o ženy a děti, jen zhruba třetina z nich je zaměstnaná. Pomoci by mohla i reforma regulovaných profesí, jejichž požadavky jsou často nadměrné či vázané na profesní historii v zemi. Deregulace by byla prospěšná i pro kvalifikované pozice jako je advokát, architekt, stavební inženýr či realitní zprostředkovatel. [8] Tyto profese v ČR podléhají větší míře regulace pro svůj výkon, než je průměr zemí EU. Pro dlouhodobou konkurenceschopnost a budoucí potřeby trhu práce je klíčová efektivita vzdělávacího systému. ČR se umisťuje relativně dobře při měřeních dovedností a kvality vzdělání, mezinárodní srovnání OECD v rámci programu PISA [9] však ukazuje pozvolný trend zhoršování výkonu českých žáků v matematice. Vedle toho přetrvává silný vliv socioekonomického statutu rodičů na výkon žáka ve škole – rodinné zázemí je v ČR významným faktorem výsledků žáků. To limituje sociální mobilitu (změnu socioekonomického postavení jednotlivců a skupin) a vede k neefektivitě ve využívání a rozvoji lidského kapitálu. Dle EK by ČR měla zejména zvýšit participaci na vyšším vzdělání a také zvýšit atraktivitu učitelské profese. Přestože Česko investuje relativně velký podíl HDP do intelektuálního vlastnictví, v patentových přihláškách a grantech zaostává za nejvyspělejšími zeměmi. [10] [11] Propojení akademické a podnikatelské sféry zůstává stále slabé. Vědecké a technologické výstupy podle hodnocení EK neodpovídají potenciálu solidní průmyslové a výzkumné báze. [12] Další výzvy: zelená tranzice Nad rámec výše popsaných hlavních výzev zmiňují mezinárodní organizace další oblasti důležité pro rozvoj a konkurenceschopnost české ekonomiky . Velkým tématem je změna klimatu a již zmíněná zelená tranzice. Česká republika vykazuje v posledních dvaceti letech rychlejší nárůst teplot, než činí světový průměr. To s sebou nese podstatné ekonomické a sociální náklady: Česká republika již nyní patří mezi země, které v důsledku extrémního počasí a klimatických událostí nesou největší ekonomické náklady na obyvatele v EU. [13] Česká ekonomika má přitom jedny z nejvyšších emisí skleníkových plynů na jednotku HDP mezi zeměmi OECD. [14] Vlivem energetické neefektivnosti rezidenčních budov, systémů vytápění založených na uhlí a velikosti průmyslového sektoru je totiž energetická náročnost na jednotku HDP v ČR podstatně vyšší než v mnoha jiných zemích OECD. Klíčovými výzvami na cestě ke klimatické neutralitě je tak nahrazení uhlí čistšími energetickými zdroji a zvýšení energetické efektivnosti ekonomiky. Pokrok v těchto oblastech vyžaduje mimo jiné výrazné změny na trhu práce, zejména zvyšování kvalifikace a přeškolování zaměstnanců z energeticky náročných oborů. Zaměstnanost v sektorech, které jsou nejvíce zasaženy zelenou tranzicí, se v Česku pohybuje nad průměrem EU. V roce 2023 pracovalo v sektoru automobilového průmyslu více než 140 tis. zaměstnanců, zaměstnanost v energeticky intenzivním průmyslu činila 7,7 % celkové zaměstnanosti (oproti průměru EU ve výši 3,5 %). V této souvislosti navíc MMF poukazuje na pomalý rozvoj produkce v oblasti elektromobility. Na druhé straně ekonomika trpí značným nedostatkem pracovníků v oborech spojených se zelenou ekonomikou. Míra volných pracovních míst ve stavebnictví, klíčovém sektoru pro zelenou tranzici, je v Česku mnohem vyšší než průměr EU (10,8 % vs. 4 % v roce 2022). EK odhaduje, že například k naplnění příspěvku České republiky k dosažení cíle EU pro obnovitelné zdroje energie v roce 2030 bude zapotřebí dodatečných 2 300 až 6 600 kvalifikovaných pracovníků v oblasti využití větrné a solární energie. Závěr Mezinárodní instituce poukazují na řadu domácích úkolů, na které by se ČR měla soustředit, aby posílila konkurenceschopnost ekonomiky, zlepšila pružnost trhu práce a zajistila dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a s ní dostatečný fiskální prostor v budoucnu. To by podpořilo odolnost ekonomiky vůči asymetrickým šokům a také zvýšilo případné benefity z přijetí společné měny. [1] Konkrétně v článku vycházíme z Konvergenční zprávy ECB z června 2024, Country Report v rámci Evropského semestru zveřejněného EK rovněž v červnu roku 2024, OECD Economic Surveys pro ČR z března 2023 a Zprávy z konzultací v rámci článku IV Dohody mezi ČR a MMF z ledna 2024. [2] Podíl dluhu sektoru vládních institucí k HDP v ČR byl v roce 2023 44 %, zatímco průměr zemí EU dosáhl hodnoty 81,7 %. 33 Evropská komise (2024c). [3] Daňový klín představuje rozdíl mezi náklady zaměstnavatele na zaměstnance a čistým příjmem zaměstnance. V ČR k jeho výši významně přispívají vysoké příspěvky na sociální zabezpečení. [4] U majetkových daní se jedná například o daň z nemovitostí. Jako ekologické se obecně označují ty daně, jejichž daňový základ je fyzická jednotka něčeho, co má negativní vliv na životní prostředí. V EU však chápe každý stát ekologické daně odlišně (příkladem může být daň z pevných paliv, daň z elektřiny, daň ze zemního plynu, uhlíková daň atd.). 36 Viz https://data.europa.eu/doi/10.2778/109823 . [5] Živnostníci mají stejná práva jako zaměstnanci při čerpání zdravotní péče, ale do zdravotního systému přispívají významně méně. Co se týče důchodového systému, podle odhadů OECD ukazuje srovnání živnostníka s čistým příjmem odpovídajícím čisté průměrné mzdě a zaměstnance pobírajícím tuto mzdu, že ačkoli příspěvek živnostníka do důchodového systému dosahuje pouze 67 % příspěvku zaměstnance, může živnostník očekávat důchod ve výši 83 % důchodu zaměstnance. Podrobnosti k doporučení viz: https://www.oecd.org/content/dam/oecd/en/publications/reports/2020/11/oecd - reviews - of - pension - systems czech - republic_68df9880/e6387738 - en.pdf . [6] ČR má největší počet obcí na obyvatele v EU, https://www.oecd.org/en/topics/regional - rural - and - urban - development.html . [7] V ČR probíhá 40 % veřejných zakázek na základě jediné nabídky, zatímco v EU to bylo v roce 2023 jen 28,6 % (viz https://economy - finance.ec.europa.eu/document/download/facc4bb2 - 4e1b - 471f - 998e"}},{"@type": "Question","name": " 6895c4091e3c_en?","acceptedAnswer": {"@type": "Answer","text": "filename=SWD_2024_603_1_EN_Czechia.pdf , str. 60). [8] Česká republika má 365 regulovaných profesí, což je vysoko nad ostatními státy EU. Nejnižší počty regulovaných profesí má Lotyšsko (89), Estonsko (107) a Bulharsko (109). Více regulovaných profesí než ČR má v EU pouze Maďarsko (415). Více viz https://ec.europa.eu/growth/tools - databases/regprof/professions/bycountry . [9] PISA (Programme for International Student Assessment) testuje čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost patnáctiletých žáků. Pro hodnocení ČR viz https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Narodni - zprava - PISA - 2022 . [10] Indikátor patentů za rok 2023: 22 patentů na milion obyvatel v Česku vs. 153 v průměru EU. Podrobněji https://economy finance.ec.europa.eu/document/download/facc4bb2 - 4e1b - 471f - 998e - [11]"}},{"@type": "Question","name": " c4091e3c_en?","acceptedAnswer": {"@type": "Answer","text": "filename=SWD_2024_603_1_EN_Czechia.pdf str. 24, 53, 54. [12] Blíže viz European Innovation Scoreboard 2023 Country profile Czechia: https://op.europa.eu/en/publication - detail/ /publication/04797497 - 25de - 11ee - a2d3 - 01aa75ed71a1 . [13] Viz https://www.eea.europa.eu/en/analysis/indicators/economic - losses - from - climate - related . [14] OECD Environment Statistics (database), https://data.oecd.org/environment.htm ."}}]}