I. Pracovněprávní legislativa

1. Změny plynoucí ze zákona č. 230/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Účinnost: 1. srpna 2024, 1. ledna 2025 Obsah:

- Valorizační mechanismus minimální mzdy, zrušení zaručené mzdy a zaručený plat o Účinnost: 1. srpna 2024, 1. ledna 2025

o Ačkoliv je uvedená novela jako taková účinná od 1. srpna 2024, budou některá její ustanovení pro praxi vyvolávat důsledky až od 1. ledna 2025. Kromě toho, že od tohoto data začne být použitelná výše minimální mzdy stanovená podle nového automatického valorizačního mechanismu (od. 1. 1. 2025 bude činit měsíční minimální mzda 20 800 Kč a hodinová minimální mzda činí 124,40 Kč); současně dochází i k související zásadní změně v podobě nahrazení institutu zaručené mzdy zaručeným platem. Ve mzdové sféře se tak právní úprava nejnižších úrovní zaručené mzdy neuplatní. Nově budou stanoveny 4 skupiny prací pro účely zaručeného platu rozdělené podle kvalifikační náročnosti vykonávaných prací, přičemž úroveň v nejvyšší skupině prací se navrhuje ve výši 1,6násobku minimální mzdy. Pro mzdovou sféru tak zůstává nadále ochrana odměny zaměstnance za práci prostřednictvím minimální mzdy; zvýšená ochrana v platové sféře v podobě zaručeného platu se bude týkat především nízkopříjmových zaměstnanců.

o Rozdělení prací do čtyř skupin pro určení nejnižší úrovně zaručeného platu pak bude obsahem i změny nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců, přičemž kritériem bude kvalifikační náročnost vyjádřená jednotlivými platovými třídami, v 1 skupině prací budou zařazeny práce v 1. a 2. platové třídě, ve 2. skupině prací pak práce ve 3. až 5. platové třídě, ve 3. skupině prací práce v 6. až 9. platové třídě a 4. skupina prací bude zahrnovat práce v 10. až 16. platové třídě.

- Samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem o Účinnost: 1. ledna 2025

o Podle nového § 87a zákoníku práce se zaměstnavatel se zaměstnancem může dohodnout na tom, že si zaměstnanec za sjednaných podmínek bude sám rozvrhovat pracovní dobu do směn, ať už jde o zaměstnance v pracovním poměru, či tzv. dohodáře; samorozvrhování je možné jak při práci na dálku (typicky „z domova“), anebo také v případě páce na pracovišti zaměstnavatele.

- Renty o Účinnost: 1. ledna 2025

o Mění se výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti u zaměstnance, jemuž se stal pracovní úraz či onemocněl nemocí z povolání a je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce, přičemž se nově za poúrazový výdělek považuje výdělek ve výši aktuálně platné minimální mzdy. Dochází tak ke zrušení institutu, který byl nazýván „STOP výdělek“. Změna přispěje k tomu, aby byli poškození nezaměstnaní motivováni získat zaměstnání. U poškozených nezaměstnaných, pro které by byl nový výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti méně výhodný, nedojde ke snížení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (tzv. Flexinovela) (ST 775)

Předpokládaná účinnost: prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení (očekává se 1. 4. 2025) Obsah:

- Tzv. Flexibilní novelou zákoníku práce se zvyšuje flexibilita pracovněprávních vztahů, kdy se navrhuje např. zavedení běhu výpovědní doby již od okamžiku doručení výpovědi, prodloužení zkušební doby u řadových zaměstnanců ze 3 na 4 měsíce, umožnění pracovat zaměstnancům na rodičovské dovolené u svého zaměstnavatele také na stejný druh práce, umožnění konat lehké práce také mladistvým od 14 let v době letních prázdnin, rozšíření případů, kdy je po dohodě možné vyplácet mzdu v cizí měně, preference bezhotovostní výplaty mzdy a možnost doručování mzdového výměru interními elektronickými systémy a další změny.

3. Novela nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci

Předpokládaná účinnost: únor 2025 Obsah:

- Novela reflektuje přijaté změny v zákoníku práce, jako např. novou úpravu tzv. samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem účinnou od 1. ledna 2025. Reaguje se také na novelu občanského zákoníku (zákon č. 123/2024 Sb.), kdy dochází ke zrovnoprávnění partnerů s manželskými páry, což se projeví potvrzením práva na některé překážky v práci také pro tyto osoby (uzavření partnerství, doprovod partnera do zdravotnického zařízení apod.). Novela je navržena i v souvislosti s tzv. Flexibilní novelou zákoníku práce. Odstraňují se některé výkladové nejasnosti a dochází k úpravě překážek týkajících se vyhledání nového zaměstnání nebo v souvislosti s úmrtím osob blízkých zaměstnance.

4. Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025 Předpokládaná účinnost: 1. ledna 2025 Obsah:

- Vyhláška má za cíl aktualizovat s účinností od 1. ledna sazbu základní náhrady za používání silničních motorových vozidel stanovenou v § 157 odst. 4 zákoníku práce, změnit stravné stanovené v § 163 odst. 1 a v § 176 odst. 1 zákoníku práce, jakož i stanovit průměrnou cenu pohonných hmot, a to podle údajů zjištěných Českým statistickým úřadem.

- Při stanovení sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, stravného a průměrné ceny pohonných hmot používá Ministerstvo práce a sociálních věcí, v souladu se zákonným zmocněním, údaje Českého statistického úřadu uvedené ve statistické informaci Ceny – Indexy spotřebitelských cen – Základní členění. Pro stanovení, resp. změnu sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného jsou určující výchozí hodnoty stanovené zákoníkem práce a vývoj indexů cen položek spojených s pořízením a provozem motorových vozidel a vývoj indexů cen jídel a nealkoholických nápojů ve veřejném stravování ve srovnání se statistickými údaji za měsíc listopad roku 2005, které byly vzaty jako základ pro zákonem stanovené hodnoty.

- Konkrétně představuje zvýšení sazby základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel 20 haléřů (z 5,60 Kč na 5,80 Kč). Sazba základní náhrady za používání jednostopých vozidel a tříkolek oproti předchozímu roku také vzrostla, a to o 10 haléřů (z 1,50 Kč na 1,60 Kč). Vývoj cen jídel a nealkoholických nápojů ve veřejném stravování vyvolal zvýšení sazeb stravného v jednotlivých časových pásmech o 8 až 20 Kč. pokud jde o průměrné ceny pohonných hmot ve srovnání s průměrnými cenami obsaženými pro rok 2024 se jedná o pokles u benzinu automobilového 95 oktanů o 2,40 Kč na 35,80 Kč/l; u benzinu automobilového 98 oktanů jde o pokles o 2,10 Kč na 40,50 Kč/l; u motorové nafty jde o pokles o 4,00 Kč na 34,70 Kč/l; cena kWh elektřiny zůstává na hodnotě 7,70 Kč.

5. Vyhláška o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2025 Předpokládaná účinnost: 1. ledna 2025 Obsah:

- Účelem této vyhlášky je aktualizovat výši paušální částky při práci na dálku podle údaje zveřejněného Českým statistickým úřadem o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku, a to za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v České republice za 1 hodinu. Částka se podle citovaného ustanovení zákoníku práce zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru. Každoroční aktualizaci v důsledku vývoje cen dotčených komodit a služeb předpokládá i příslušné zmocnění v zákoníku práce. Prakticky tak dochází oproti roku 2024 k navýšení paušální částky při práci na dálku z částky 4,60 Kč za hodinu na 4,80 Kč za hodinu.

6. Valorizace náhrady za ztrátu na výdělku – nařízení vlády č. 349/2024 Sb. Účinnost: 1. ledna 2025 Obsah:

- Dojde ke zvýšení průměrného výdělku před vznikem škody rozhodného pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých o 0,6 % a 260 Kč. Poškození a pozůstalí tak budou pobírat vyšší náhradu.

7. Změna nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě – novela nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Předpokládaná účinnost: 1. ledna 2025 Obsah:

- Cílem návrhu nařízení vlády je především provedení valorizace platových tarifů ve stupnicích platových tarifů uvedených v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., přičemž dojde i ke sloučení 2. a 3. stupnice platových tarifů, podle kterých jsou odměňování sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách a nelékařští zdravotní pracovníci. Z někdejší 3. stupnice platových tarifů se pak vyčleňuje povolání farmaceutů, kteří budou nově odměňováni podle stejné stupnice platových tarifů jako lékaři. V uvedených stupnicích platových tarifů dojde k navýšení platových tarifů plošně o 1 400 Kč. Výjimkou je stupnice platových tarifů v příloze č. 5 citovaného nařízení vlády, podle níž jsou odměňováni pedagogičtí pracovníci, kde dojde ke zvýšení o 7 %.

Návrh předpokládá odstranění dosavadního limitu 6 let pro zápočet náhradní doby spočívající v péči o dítě (mateřská, rodičovská dovolená, další péče) při posuzování délky započitatelné praxe pro účely určování platových stupňů zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

- Dále se návrhem rozdělují práce a správní činnosti do 4 skupin pro určení nejnižší úrovně zaručeného platu v důsledku přijetí zákona č. 230/2024 Sb., který nahradil právní úpravu zaručené mzdy institutem zaručeného platu. S ohledem na změnu koncepce poskytování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí provedenou stejným zákonem se provádějí návazné úpravy i v textu prováděcích právních předpisů. Také se upravují podmínky zvláštního způsobu určení platového tarifu v důsledku přijetí zákona o veřejných kulturních institucích a dílčí změny podmínek pro poskytování zvláštního příplatku.

8. Změna nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců – novela nařízení vlády č. 304/2014 Sb.

Předpokládaná účinnost: 1. ledna 2025 Obsah:

- V první řadě dochází ke zvýšení stupnice platových tarifů státních zaměstnanců v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 304/014 Sb. o 1 400 Kč paušálně. Dále se v právní úpravě odměňování státní služby se reaguje na změny v požadavcích na vzdělání státních zaměstnanců dle návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony vedeného jako sněmovní tisk č. 673 ve věci odpočtu započitatelné praxe. Odstranění dosavadního limitu 6 let pro zápočet náhradní doby spočívající v péči o dítě (mateřská, rodičovská dovolená, další péče) při posuzování délky započitatelné praxe je součástí návrhu i zde.

9. Zákon, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů Předpokládaná účinnost: do konce ledna 2025 Obsah:

- Záměrem zákona je reagovat na rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil v textu ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb. slova „2,822násobek“, jimiž byla platová základna soudce fixována vůči výši průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok. Výši této platové základny se navrhuje stanovit na hodnotě trojnásobku průměrné mzdy v souladu se závěry citovaného nálezu Ústavního soudu.

- Aby bylo alespoň částečně dosaženo zamýšlených úspor na výdajové straně státního rozpočtu, navrhuje se pouze dočasně, na jeden rok, ponechat účinné nastavení výpočtu platových základen způsobem, jak by bylo vyplývalo ze zákona č. 349/2020 Sb. (konsolidační balíček), nárůst všech platových základen od 1. ledna 2025 tak bude činit 6,95 %.

- Dále se v souvislosti s plánovanou změnou zákona o Kanceláři prezidenta navrhuje úprava nové víceúčelové paušální náhrady výdajů na reprezentaci a dalších výdajů spojených s protokolárními povinnostmi a další veřejnou činností pro manžela (partnera) prezidenta republiky, která bude vydělena ze stávající zvláštní víceúčelové paušální náhrady prezidenta republiky.

10. Nařízení vlády o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí Předpokládaná účinnost: 1. ledna 2025 Obsah:

- Cílem nařízení vlády je stanovit podmínky pro poskytování příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí v návaznosti na koncepční změny plynoucí ze zavedení valorizačního mechanismu minimální mzdy. Ruší se stávající nařízení vlády č. 567/2006 Sb. a pro právní úpravu vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování a stanovení výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí bude přijato nové nařízení vlády. Oproti znění v nařízení vlády č. 567/2006 Sb., se navrhují pouze legislativně-technické úpravy spočívající v aktualizaci již zastaralých odkazů a ve změně terminologie v souvislosti s přijetím zákona č. 230/2024 Sb., ale věcně k žádným změnám ve vymezení ztíženého pracovního prostředí nedochází.