Volby do Senátu - 2024

KOMENTÁŘ

 

 

1. Základní údaje o volbách, volební orgány

 

Na základě rozhodnutí prezidenta republiky č. 147/2024 Sb., ze dne 27. května 2024, o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky se v termínu 20. a 21. září 2024 ve 27 volebních obvodech konaly volby do jedné třetiny Senátu Parlamentu České republiky.

 

V pěti senátních obvodech byl zvolen senátor v 1. kole voleb. Nadpoloviční většinu z odevzdaných platných hlasů získala ve volebním obvodu č. 2 (Sokolov) Mgr. Jana Mračková Vildumetzová (50,72 %), ve volebním obvodu č. 17 (Praha 12) Pavel Fischer (53,63 %), ve volebním obvodu č. 71 (Ostrava-město) Bc. Martin Bednář, MBA (51,84 %), ve volebním obvodu č. 74 (Karviná) Ing. Petr Vícha (58,33 %) a ve volebním obvodu č. 77 (Vsetín) Jiří Čunek (56,76 %). V ostatních 22 volebních obvodech se o týden později, tj. ve dnech 27. září a 28. září 2024, konalo 2. kolo voleb (viz tab. 17).

 

Tyto volby se konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním, podle zásad většinového volebního systému v jednomandátových volebních obvodech. Vymezení volebních obvodů pro volby do Senátu je zveřejněno v příloze č. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“).

 

Odevzdávání hlasovacích lístků, jejich posuzování a sčítání hlasů probíhá ve stálých volebních okrscích, vytvořených podle zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V těchto volbách bylo evidováno 4 718 volebních okrsků (blíže viz příloha č. 1). Volby probíhaly pouze na území České republiky.

 

Přípravu, organizaci a průběh voleb do Senátu koordinuje Státní volební komise. Jde o stálý volební orgán na úseku voleb vytvořený podle zvláštního právního předpisu, zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a podle související vyhlášky Ministerstva vnitra č. 152/2000 Sb. Předsedou Státní volební komise je ministr vnitra. Volební legislativa, která nabyla platnosti v roce 2000 i v těchto volbách definuje veškeré činnosti týkající se technicko‑organizační přípravy voleb a zabezpečení zpracování jejich výsledků jako výkon státní správy a určuje působnost vyjmenovaných orgánů státní správy a samosprávy.

 

Dle § 7 volebního zákona patří mezi tyto volební orgány Státní volební komise, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí, Český statistický úřad, krajský úřad (v hl. m. Praze Magistrát), pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu (v hlavním městě Praze úřad městské části v sídle volebního obvodu a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst), pověřený obecní úřad (v hl. m. Praze úřad městské části a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřad městské části nebo městského obvodu), obecní úřad, starosta obce (primátor statutárního města, které není územně členěno, a v územně členěných statutárních městech a v hlavním městě Praze starosta městské části nebo městského obvodu), zastupitelský úřad a okrsková volební komise (dále jen „komise“).

 

Ve volebních okrscích zabezpečují průběh voleb a zjištění výsledků hlasování komise. Vzhledem k tomu, že volby do Senátu Parlamentu České republiky probíhaly ve stejném termínu jako řádné volby do zastupitelstev krajů, šlo o komise ustavené podle zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (komise byly společné pro oboje volby). Mezi hlavní úkoly těchto komisí patří zejména zajistit průběh hlasování, bezprostředně po uzavření volebních místností sečíst hlasy, vyhotovit zápis o průběhu a výsledku hlasování a předat ho k dalšímu zpracování na územně příslušném pracovišti ČSÚ (dále také „přebírací místo“).

 

2. Voliči

 

Právo volit má státní občan České republiky (dále jen „občan“), který alespoň druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let. Ve druhém kole voleb do Senátu může volit i občan, který alespoň druhý den konání druhého kola voleb dosáhl věku nejméně 18 let. Na překážky ve výkonu volebního práva upozorňuje § 2 volebního zákona, který mezi tyto překážky řadí zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu a omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva. Voliči jsou zapsáni ve stálých, popřípadě ve zvláštních seznamech voličů. Každý volič může být zapsán pouze v jednom z těchto dvou seznamů. Stálý seznam voličů je veden podle § 28 zákona č.491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Voliči, kteří volí v okrsku s využitím voličského průkazu, jsou zapsáni do výpisu ze zvláštního seznamu voličů.

 

Voličský průkaz pro volby do Senátu se vydává pouze voličům zapsaným ve stálém seznamu ve volebním obvodu, kde jsou vyhlášeny volby, popřípadě voličům zapsaným ve zvláštním seznamu podle § 6 odst. 5 písm. a) volebního zákona. Tento zvláštní seznam je veden zastupitelskými úřady pro voliče, kteří mají bydliště mimo území České republiky, a to na základě písemné žádosti voliče o zápis, doložené originálem, popřípadě ověřenou kopií dokladů potvrzujících totožnost žadatele, jeho státní občanství České republiky a bydliště v územním obvodu zastupitelského úřadu, kde má být zapsán do zvláštního seznamu. Voličský průkaz opravňuje k zápisu do výpisu ze zvláštního seznamu ve dnech voleb do Senátu ve volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou volby vyhlášeny a v jehož územním obvodu je volič přihlášen k trvalému pobytu, popřípadě v jakémkoliv volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou vyhlášeny volby, pokud jde o voliče, který nebydlí na území České republiky.

 

3. Kandidáti na senátory

 

Senát má 81 členů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé 2 roky se volí třetina senátorů. Senátorem může být zvolen každý volič, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 40 let a není u něho ve dnech voleb překážka ve výkonu volebního práva podle § 2 písm. b) volebního zákona, tzn., že u této osoby není omezena svéprávnost k výkonu volebního práva. Každý kandidát může kandidovat pouze v jednom volebním obvodu.

 

Kandidáty pro volby do Senátu mohou prostřednictvím zmocněnce přihlašovat registrované politické strany, politická hnutí (jejichž činnost nebyla pozastavena) a jejich koalice. Nezávislý kandidát podává přihlášku k registraci sám. Každá politická strana, politické hnutí a koalice mohou podat pro volby do Senátu pouze jednu přihlášku k registraci v každém volebním obvodu. Pokud politická strana a politické hnutí podávají přihlášku k registraci samostatně, nemohou být zároveň součástí koalice. Dále platí, že každá politická strana a politické hnutí může být členem pouze jedné koalice v daném volebním obvodu. Přihláška k registraci se podává nejpozději 66 dnů přede dnem voleb pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu. Podání přihlášky k registraci pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu potvrdí zmocněnci politické strany, politického hnutí, koalice nebo nezávislému kandidátovi.

 

Každá přihláška k registraci musí mít určité náležitosti. Obsah je přesně vymezen v § 61 volebního zákona, který také udává, že nezbytnou součástí přihlášky k registraci je vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, kde mj. stvrzuje svým podpisem, že souhlasí se svou kandidaturou a že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky ke dni voleb pominou. K přihlášce nezávislého kandidáta je nezbytné připojit petici podporující jeho kandidaturu s podpisy nejméně 1 000 oprávněných voličů z daného volebního obvodu. Ke každé přihlášce k registraci musí být přiloženo potvrzení o složení kauce ve výši 20 000 Kč. Tato kauce se skládá na zvláštní účet, který nejpozději 72 dnů přede dnem voleb zřídí u České národní banky pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu. Jeho úkolem je, dle § 61 odst. 2 písm. e) volebního zákona, vrátit do 1 měsíce po vyhlášení výsledků voleb kauci kandidátovi, pokud získal v prvním kole voleb ve volebním obvodu alespoň 6 % z celkového počtu platných hlasů.

Podané přihlášky k registraci pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb. Pokud přihláška k registraci vykazuje určité nedostatky, vyzve tento úřad nejpozději 58 dnů přede dnem voleb písemně nezávislého kandidáta nebo prostřednictvím zmocněnce politickou stranu, politické hnutí nebo koalici k odstranění závad. Tyto závady musí být odstraněny nejpozději do 50 dnů přede dnem voleb. Pokud jsou závady odstraněny, pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu rozhodne ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb o registraci bezvadné přihlášky k registraci. Přihlášky k registraci, které vykazují nedostatky i po této lhůtě, jsou odmítnuty a ti, kteří jsou dotčeni tímto úkonem, se mohou domáhat ochrany u soudu dle § 86 volebního zákona. Registrace je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků. Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu určí nejpozději 45 dnů přede dnem voleb losem čísla, kterými budou označeny hlasovací lístky kandidátů pro volby do Senátu. Výsledek losování písemně oznámí zmocněncům politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislým kandidátům. Obsah hlasovacího lístku je stanoven volebním zákonem a jeho forma je upřesněna vyhláškou Ministerstva vnitra č. 233/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Každý zaregistrovaný kandidát je uveden na samostatném hlasovacím lístku označeném vylosovaným číslem kandidáta.

 

Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury, obdobně může zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice jeho kandidaturu odvolat. Toto prohlášení nelze vzít zpět. Pokud je takové prohlášení učiněno až po registraci přihlášky, při zjišťování výsledků hlasování se k hlasům odevzdaným pro takového kandidáta nepřihlíží. Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu zajistí zveřejnění prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání ve všech volebních místnostech příslušného volebního obvodu, jestliže je obdrží do 48 hodin před zahájením voleb do Senátu.

 

4. Hlasování a zjištění výsledků hlasování okrskovou volební komisí

 

Volič po příchodu do volební místnosti musí prokázat svou totožnost a státní občanství České republiky platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky anebo cestovním průkazem dle § 5 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů (zákon o cestovních dokladech) nebo platným občanským průkazem dle zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech.

 

Volič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. S voličem, který nemůže sám vložit hlasovací lístek do úřední obálky anebo nemůže číst nebo psát, může být v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků přítomen jiný volič, který hlasovací lístek za něho vloží do úřední obálky. Touto osobou však nemůže být člen komise. Dle § 19 odst. 7 volebního zákona může volič požádat ze závažných, zejména zdravotních důvodů, obecní úřad a ve dnech voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla komise zřízena. V takovém případě komise vyšle k voliči dva své členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Při hlasování postupují členové komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování.

 

Hlasovací lístky jsou na základě stálého seznamu voličů doručovány všem voličům nejpozději 3 dny před volbami, případně je volič obdrží přímo od komise ve volební místnosti. V případě konání 2. kola voleb jsou hlasovací lístky k dispozici pouze ve volebních místnostech, při volbě do přenosné schránky je volič obdrží od členů komise. Účast ve volbách je komisí zaznamenána ve výpisech ze seznamů voličů. Uplatnění zásady, že jeden volič má jeden hlas, je zajištěno tím, že voliči je komisí vydána úřední obálka, do které volič vloží hlasovací lístek vybraného kandidáta. Tento hlasovací lístek se nijak neupravuje.

 

Bezprostředně po ukončení hlasování zahájí komise posuzování platnosti hlasovacích lístků a sčítání hlasů. Nejprve dá předseda komise odděleně zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky a úřední obálky. Poté dá otevřít volební schránku a úřední obálky v ní obsažené smísí s úředními obálkami z přenosné volební schránky, pokud byla použita. Jiné písemnosti a volně vhozené hlasovací lístky bez úřední obálky, které se nalézají ve volební schránce, odloží komise mimo plochu, na které bude sčítat hlasy. Nejprve komise spočítá odevzdané úřední obálky a porovná jejich počet se záznamy ve výpisech ze stálého a zvláštního seznamu voličů. Poté postupně vyjme hlasovací lístky z úředních obálek a posoudí jejich platnost. Dále zjistí celkový počet platných hlasovacích lístků a rozdělí hlasovací lístky podle jednotlivých kandidátů. Hlasovací lístky pro jednotlivé kandidáty sečte. O platnosti hlasovacího lístku rozhoduje s konečnou platností komise. Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise, přetržené lístky a ty, které nebyly vloženy do úřední obálky. Hlas voliče je neplatný také v případě, pokud je v úřední obálce více než jeden platný hlasovací lístek pro volby do příslušného senátního obvodu.

 

Komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku (dále jen „Zápis“). Tento Zápis podepíší všichni přítomní členové komise. Jestliže některý z členů komise odmítne Zápis podepsat, důvody se uvedou v samostatné příloze k Zápisu. Zápis obsahuje tyto údaje:

‑ dobu počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení s uvedením důvodů,

‑ celkový počet osob zapsaných do výpisů ze seznamů voličů,

‑ počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,

‑ počet odevzdaných úředních obálek,

‑ počet platných hlasů odevzdaných pro všechny kandidáty celkem,

‑ počet platných hlasů odevzdaných pro každého kandidáta jednotlivě,

‑ stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány komisi, usnesení, které komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.

 

Jestliže komise využije pro vyhotovení Zápisu počítač, použije programové vybavení dodané Českým statistickým úřadem. Vyhotovený Zápis předají určení členové komise osobně Českému statistickému úřadu na územně příslušném přebíracím místě.

 

Jestliže se v předávaném Zápisu vyskytnou chyby, musí být odstraněny. Některé chyby mohou být odstraněny na přebíracím místě. V takovém případě člen komise uvedený na Zápisu, jako osoba zmocněná k opravám, daný chybný údaj opraví na správný a svým podpisem stvrdí správnost tohoto údaje. Jestliže jde o chyby, jejichž oprava je možná pouze s využitím materiálů uložených ve volební místnosti, je Zápis odmítnut a dále je stanovena lhůta k odstranění chyb a předání nového Zápisu.

 

Po převzetí Zápisu do dalšího zpracování obdrží předseda komise nebo pověřený člen komise písemný doklad ve formě počítačové sestavy, který osvědčuje, že výsledek hlasování ve volebním okrsku byl bezchybně převzat do dalšího zpracování. Dále komise obdrží opis uložených dat, kde si může ověřit, že údaje zanesené ČSÚ do dalšího zpracování souhlasí s údaji Zápisu. Zároveň s předáním dokladu vydá pověřený zaměstnanec ČSÚ přítomným zástupcům komise ústní pokyn, že tato komise může své zasedání v druhý den voleb ukončit (tím není dotčeno ustanovení § 77a volebního zákona). Dle § 72 odst. 4 volebního zákona platí, že pokud nesplní komise na výzvu ČSÚ povinnosti podle odstavce 1 (tj. nepředá Zápis, popřípadě i výsledek hlasování na technickém nosiči ČSÚ na pracovišti u pověřeného obecního úřadu) do 24 hodin po ukončení hlasování (§ 22), popřípadě ve lhůtě stanovené podle § 72 odst. 2 (tj. ve lhůtě stanovené ČSÚ k odstranění chyb a předání nového Zápisu), může být celkový výsledek voleb za volební obvod zpracován bez tohoto volebního okrsku. Po uplynutí této lhůty se již k výsledku z tohoto volebního okrsku nepřihlíží.

 

5. Průběh zpracování výsledků hlasování a výsledky voleb

 

Systém zpracování výsledků voleb je postaven na skutečnosti, že rozhodujícím momentem je schválení Zápisu příslušnou komisí. Volební legislativa již žádnému volebnímu orgánu neukládá Zápisy komisí přezkoumávat. Pokud však ČSÚ zjistí chyby v Zápisu, může jej odmítnout a stanovit komisi lhůtu, ve které má nedostatky odstranit, viz kap. 4. Bezchybně převzaté výsledky z volebních okrsků jsou průběžně přejímány k ukládání a postupné sumarizaci v centrální databázi. Po převzetí výsledků za všechny okrsky volebního obvodu je zjištěn celkový počet platných hlasů ve volebním obvodu a počty hlasů pro jednotlivé kandidáty. Dále je vyhotoven Zápis o výsledku voleb do Senátu ve volebním obvodu.

 

Pokud kandidát v 1. kole získá více než 50 % z celkového počtu platných hlasů ve volebním obvodu, je zvolen senátorem. Pokud žádný z kandidátů nezíská v 1. kole nadpoloviční většinu hlasů, senátor zvolen není. Pověřený obecní úřad v sídle takového volebního obvodu zajistí, aby 2. kolo voleb bylo zahájeno šestý den po ukončení hlasování v 1. kole. Ve 2. kole kandidují v každém volebním obvodu, ve kterém se volby konají, dva kandidáti, kteří se v 1. kole v konečném pořadí umístili na prvních dvou místech. Jestliže se před 2. kolem voleb ve volebním obvodu kandidát vzdá své kandidatury, pozbude práva být volen nebo zemře, postupuje do 2. kola voleb kandidát, který se v 1. kole voleb v konečném pořadí umístil na třetím místě, v takovém případě se 2. kolo voleb koná třináctý den po ukončení hlasování v 1. kole. Zvolen je ten kandidát, který získá ve 2. kole více odevzdaných platných hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhodne los.

 

Dle § 87 odst. 2 volebního zákona se může podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, a každá politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát, jejichž přihláška k registraci ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu zaregistrována. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. Státní volební komisi je uloženo, dle § 78 volebního zákona, vydat kandidátům zvoleným na senátory do 1 měsíce od uveřejnění výsledků voleb osvědčení o zvolení.

 

Celkové výsledky voleb do 1/3 Senátu Parlamentu České republiky, které se konaly ve dnech 20. a 21. září 2024 (I. kolo) a ve dnech 27. a 28. září 2024 (II. kolo), včetně jmenného seznamu zvolených senátorů, byly zveřejněny Státní volební komisí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv Sdělením č. 290/2024 Sb. ze dne 30. září 2024. Úplné soubory výsledků voleb do Senátu v členění podle volebních okrsků jsou i nadále uchovávány v ČSÚ.

 

Jedním z faktorů úspěšného a plynulého zpracování výsledků voleb je vysoký podíl komisí využívajících ke zpracování Zápisů programové vybavení ČSÚ, které usnadňuje práci a včas upozorňuje na případné chyby. Konečný čas je limitován časem potřebným na zpracování výsledků hlasování v souběžně konaných a stejným technickým systémem zpracovávaných voleb; komise odevzdávají Zápisy za všechny druhy voleb na přebíracích místech ČSÚ najednou. Tentokrát volby do Senátu Parlamentu České republiky probíhaly společně s volbami do zastupitelstev krajů.

 

Výsledky prvního kola senátních voleb za všech 27 volebních obvodů byly známy v sobotu 21. září 2024 v 21 hodin a 12 minut, tj. zhruba po 7 hodinách od uzavření volebních místností. Výsledky za 99 % okrsků z celkového počtu byly převzaty již v 17:57 hod., tj. po necelých 4 hodinách od uzavření volebních místností. V prvním kole využilo okrskový program 4 561 okrsků, tj. 96,67 % komisí z celkového počtu 4 718. Jde o nepatrné zvýšení oproti volbám v roce 2022, kdy využilo okrskový program 4 704 okrsků z celkového počtu 4 910 okrsků, tj. 95,80 %. Zpracování senátních voleb se v tomto roce může zdát rychlejší, než tomu bylo v roce 2022, kdy byly všechny okrsky zpracovány zhruba po 16 hodinách od uzavření volebních místností. Musíme však vzít v úvahu, že tyto volby proběhly v souběhu s volbami do zastupitelstev krajů, které nejsou na zpracování tak časově náročné jako volby do zastupitelstev obcí, městských částí statutárních měst a městských obvodů a hlavního města Prahy a jeho městských částí, které proběhly v roce 2022, a komise jsou povinny doručit Zápisy za oba druhy voleb najednou.

 

Výsledky druhého kola voleb za 22 volebních obvodů byly známy v sobotu 28. září 2024 v 16 hodin a 25 minut, tj. po méně než 2,5 hodinách od uzavření volebních místností. V 15:39 bylo již zpracováno 4 118 ze 4 154 okrsků, tj. 99,13 % z celkového počtu zpracovávaných okrsků. Ve druhém kole využilo programové vybavení 3 447 komisí z celkového počtu 4 154, tj. 82,98 %.

 

 

6. Působnost ČSÚ ve volbách

 

Podle volebního zákona je ČSÚ jedním z volebních orgánů podílejících se na zajištění přípravy a průběhu voleb. Vypracovává závazný systém zjišťování a zpracování výsledků voleb a zabezpečuje vyhotovení příslušného programového vybavení pro účel zpracování a poskytování výsledků voleb. Výsledky voleb zpracovává a prezentuje zcela samostatně a nezávisle na jiných volebních orgánech. Úkol ČSÚ ve volbách je rámcově vymezen také zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

 

Způsob zpracování, postup pracovníků ČSÚ v jednotlivých fázích zpracování, popis technických zařízení a funkcí programového vybavení je dán technickým projektem a příslušnou dokumentací pro obsluhu programového vybavení. Součástí těchto dokumentů je i popis opatření ke snížení chybovosti při zjišťování výsledků hlasování okrskovými volebními komisemi a podrobný popis systému prezentace výsledků voleb.

 

Zvláštní pozornost je přitom věnována práci komisí. Postup práce těchto komisí při zjišťování výsledků hlasování upravují Pokyny pro okrskové volební komise vydané ČSÚ jako součást závazného systému zjišťování a zpracování výsledků voleb. Pro komise jsou organizována školení s doprovodným promítnutím instruktážního videopořadu, slovním popisem jednotlivých úkonů, včetně obsluhy programového vybavení. Na lektorské činnosti se podílí proškolení zaměstnanci regionálních pracovišť ČSÚ.

 

Mimořádným úkolem ČSÚ je výběr a příprava zaměstnanců, kteří podle volební legislativy musí být pro výkon vybraných činností vybaveni písemným pověřením. Jde zejména o zajištění přebíracích pracovišť ČSÚ, vytvářených u pověřených obecních úřadů a v hlavním městě Praze, Plzni, Brně a Ostravě u úřadů městských částí a městských obvodů. V roce 2024 bylo pro zpracování výsledků voleb do Senátu a krajských zastupitelstev vytvořeno celkem 472 přebíracích míst, 154 pracovišť přejímalo výsledky hlasování jak pro volby do Senátu, tak pro volby do zastupitelstev krajů, na 295 pracovištích byly přebírány pouze výsledky za volby do zastupitelstev krajů a na 23 přebíracích místech pouze výsledky do Senátu. Pracovníci s pověřením (ve smyslu volebního zákona) jsou vedoucími přebíracích míst ČSÚ, další osoby jsou najímány krátkodobě pro výkon dílčích činností, např. pro kontrolu údajů přebíraných od komisí nebo jejich pořizování; jedná se zejména o zaměstnance obecních úřadů, bývalé zaměstnance ČSÚ a studenty.

 

Vzhledem k tomu, že stejným technickým systémem byly zpracovávány i výsledky voleb do zastupitelstev krajů, nelze přesně určit, kolik kterých kapacit bylo použito na volby do Senátu a kolik na volby do krajských zastupitelstev. Celkem bylo na zpracování výsledků obou druhů voleb (včetně přebíracích míst, ve kterých volby do Senátu neprobíhaly) využito cca 1,5 tis. počítačů a cca 2,5 tis. pracovníků.

 

Celý projekt zpracování byl kompletně ověřován před volbami v rámci celoplošných zkoušek zpracování na simulovaném příkladu a formou zátěžových testů. Dvě celoplošné zkoušky se konaly přímo na pracovištích vytvářených pro volby u pověřených obecních úřadů.