Kam posune ekonomiku umělá inteligence?

Umělá inteligence (AI) posouvá hranici toho, co stroje dokážou. Od analýzy složitých dat až třeba po generování obrázků. Nedávné pokroky v generativní umělé inteligenci, jako jsou například velké jazykové modely typu ChatGPT, také podněcují debatu o možnosti velkého zvýšení produktivity, které by ekonomikám umožnilo dostat se z delšího období jejich utlumeného růstu. Píše to Vox.eu a rozebírá různé pohledy na další vývoj v této oblasti.

Názory se v debatě o potenciálu AI značně liší. Někteří pohlížejí na AI jako na přelomovou technologii, která by mohla nastartovat růst produktivity napříč širokou škálou ekonomických aktivit. Jiní tvrdí, že technologie tak, jak vypadá nyní, není ve většině ekonomických aktivit nijak zvlášť užitečná. A předpovídají, že celkový nárůst produktivity pramenící z umělé inteligence bude omezený. Následující graf shrnuje některé závěry týkající se odhadovaného růstu produktivity souvisejícího s AI během desetiletého časového horizontu:

Rostoucí množství analýz „ukazuje, že umělá inteligence může výrazně zvýšit výkon pracovníků v oblastech, jako je zákaznický servis, poradenství nebo vývoj softwaru. I tak ale zůstávají názory na celkové přínosy AI v oblasti produktivity dost rozdílné. Dopad umělé inteligence na celou ekonomiku bude totiž záviset na tom, jak široce lze umělou inteligenci aplikovat pro zlepšení výrobních procesů v mnoha částech hospodářství, nejen v několika segmentech.

Druhý graf ukazuje odhady dopadu AI na produktivitu z nové studie Miracle or myth: Assessing the macroeconomic productivity gains from artificial intelligence. Jejími autory jsou
Francesco Filippucci, Peter Gal a Matthias Schief. Ti pracují s několika scénáři s tím, že v tom, kde jsou investice do AI vysoké a tato technologie je kombinována s robotikou, se může tempo růstu produktivity zvednout asi o jeden procentní bod ročně:



Studie tvrdí, že „makroekonomický dopad umělé inteligence bude záviset především na rychlosti přijetí a na míře, do jaké může umělá inteligence prospět ekonomickým aktivitám v celé řadě odvětví v ekonomice. V současné době se adopce technologie výrazně liší mezi firmami a sektory, na úrovni celé ekonomiky je stále nízká.“ K tomu zmínění ekonomové dodávají, že „vlády mohou také hrát pozitivní roli, například vyřešením právní nejistoty ohledně odpovědnosti týkající se využívání AI.“ Tato nejistota totiž může brzdit implementaci umělé inteligence firmami. Vlády zároveň mohou podporovat konkurenční prostředí, a to jak v odvětvích využívajících umělou inteligenci, tak v odvětvích, které ji tvoří.

Zdroj: Vox.eu

https://cepr.org/voxeu/columns/miracle-or-myth-assessing-macroeconomic-productivity-gains-artificial-intelligence