7 hlavních bodů plenárního zasedání Evropského parlamentu (Shrnutí)

Shrnutí: 7 hlavních bodů plenárního zasedání Evropského parlamentu

• Barbora Novotná
• 29 listopadu, 2024
• 15:31

Ve dnech 25. – 28. listopadu proběhlo plenární zasedání Evropského parlamentu, jehož hlavním výsledkem bylo schválení druhé Evropské komise vedené Ursulou von der Leyen. Poslanci a poslankyně dále schválili rozpočet EU na rok 2025 a mobilizaci více než 116 milionů eur na pomoc Německu a Itálii po povodních. Parlament dále vyzval k novým volbám v Gruzii kvůli nesrovnalostem, odsoudil porušování lidských práv v Hongkongu, Íránu a Kambodži a apeloval na větší vojenskou podporu Ukrajině.

#OrangeTheWorld

U příležitosti Mezinárodního dne boje proti násilí na ženách vyzvala v pondělí předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola k okamžitému ukončení násilí páchaného na ženách. Zdůraznila, že genderově podmíněné násilí je nepřijatelným porušením lidských práv a musí být prioritně řešeno na všech úrovních společnosti. Metsola také apelovala na členské státy Evropské unie, aby urychleně ratifikovaly Istanbulskou úmluvu a přijaly účinná opatření na ochranu obětí a prevenci násilí. Podle ní je klíčové zajistit rovnost, spravedlnost a bezpečnost pro všechny ženy a dívky v Evropě i mimo ni.

V podvečer 24. listopadu byla budova Berlaymont, sídlo Evropské komise, i budovy Evropského parlamentu osvěceny oranžovou barvou, která je symbolem globálního závazku OSN k odstranění násilí na ženách a vyjádřením solidarity a podpory boji proti genderově podmíněnému násilí.

Parlament schválil druhou Komisi pod vedením Ursuly von der Leyen

Ve středu 27. listopadu Evropský parlament schválil druhou Evropskou komisi vedenou Ursulou von der Leyen Hlasování proběhlo po rozpravě o jejím novém týmu a programu, přičemž pro její složení hlasovalo 370 poslanců, 282 bylo proti a 36 se zdrželo hlasování. Ursula von der Leyen tak zahajuje své druhé funkční období jako předsedkyně Komise. Klíčovými prioritami jejího týmu zůstávají klimatická neutralita, digitalizace, sociální spravedlnost a geopolitická role Evropské unie ve světě.

Přes 116 milionů eur na pomoc Německu a Itálii po povodních

Během plenárního zasedání došlo rovněž ke schválení mobilizace Evropského fondu solidarity, čímž Parlament uvolnil více než 116 milionů eur na pomoc Německu a Itálii po záplavách v roce 2024. Z této částky obdrží Německo přibližně 112 milionů eur na obnovu po povodních, které zasáhly jižní regiony v květnu a červnu, zatímco Itálie získá téměř 4 miliony eur na podporu oblasti Valle d’Aosta postižené záplavami v červnu. Tato finanční podpora je určena na pokrytí nákladů spojených s obnovou infrastruktury, pomocí postiženým komunitám a zajištěním rychlé reakce na přírodní katastrofy.

Rozpočet EU na příští rok

Poslanci a poslankyně schválili rozpočet Evropské unie na rok 2025 ve výši téměř 200 miliard eur, zaměřený na posílení klíčových programů a splácení výpůjčních nákladů. Tento rozpočet zahrnuje dodatečných 230 milionů eur na priority, jako je zdravotnický výzkum, humanitární pomoc a ochrana hranic. Dohoda mezi vyjednavači Evropského parlamentu a členskými státy byla dosažena po intenzivních jednáních, přičemž rozpočet zohledňuje současný složitý geopolitický kontext a potřebu reagovat na nové výzvy, které mohou v roce 2025 nastat. Schválený rozpočet také reflektuje závazek EU k financování svých politických priorit a zajištění finanční stability prostřednictvím splácení výpůjčních nákladů.

Europoslanci žádají nové volby v Gruzii kvůli „závažným nesrovnalostem“

Ve čtvrtek přijal Evropský parlament usnesení odsuzující parlamentní volby, které se v Gruzii, kandidátské zemi EU, konaly 26. října. Volby nebyly ani svobodné, ani spravedlivé a představují další důkaz pokračujícího demokratického úpadku země, „za který nese plnou odpovědnost vládnoucí strana Gruzínský sen.“ Europoslanci a europoslankyně ostře kritizují řadu závažných volebních porušení, včetně zdokumentovaných případů zastrašování voličů, manipulace s hlasy, zasahování do činnosti volebních pozorovatelů a médií, a také manipulace spojené s elektronickými hlasovacími zařízeními. Výsledky hlasování, které oznámila gruzínská Ústřední volební komise, „nereflektují spolehlivě vůli gruzínského lidu,“ uvádějí dále poslanci.

Evropský parlament odmítá uznat výsledky těchto voleb a vyzývá k tomu, aby je neuznala ani mezinárodní komunita a požaduje nové volby, které by se měly konat do jednoho roku pod důkladným mezinárodním dohledem a v režii nezávislé volební správy.

Porušování lidských práv v Hongkongu, Íránu a Kambodži

Evropský parlament přijal usnesení odsuzující porušování lidských práv v Hongkongu, Íránu a Kambodži. V případě Hongkongu vyjádřil hluboké znepokojení nad omezováním základních svobod, zejména svobody projevu a shromažďování, a vyzval k okamžitému propuštění zadržených prodemokratických aktivistů. Pokud jde o Írán, parlament odsoudil násilné potlačování pokojných protestů a systematické porušování práv žen a menšin, přičemž vyzval k dalším sankcím vůči odpovědným osobám a subjektům . V souvislosti s Kambodžou vyjádřil obavy z potlačování opozice a občanské společnosti, což ohrožuje demokratické procesy v zemi. Evropský parlament apeluje na respektování lidských práv a demokratických principů ve všech třech zmíněných regionech.

Více vojenské podpory Ukrajiny v souvislosti se zapojením Číny a Severní Koreje

Zvýšení vojenské a finanční podpory Ukrajině, zejména v kontextu zpráv o zapojení Číny, Íránu a Severní Koreje do vojenské podpory Ruska, se stalo klíčovým tématem posledního dne plenárního zasedání. Evropský parlament varuje, že opožděné nebo nedostatečné dodávky zbraní a munice by mohly ohrozit úsilí Ukrajiny bránit svou svrchovanost a zajistit základní služby pro občany. Zároveň apeluje na přijetí opatření k omezení zahraniční podpory Ruska a zdůrazňuje, že Ukrajina má legitimní právo na sebeobranu, jak je zakotveno v Chartě OSN.

Zdroj: Evropský parlament