Kriminalita v ČR a EU - Násilná kriminalita

Násilná kriminalita

Násilná kriminalita zahrnuje činy, kdy pachatel útočí na fyzickou nebo psychickou integritu člověka, ve smyslu úmyslného užití fyzického násilí, resp. pohrůžky násilí, vůči jiné osobě. Nejčastějšími trestnými činy v této oblasti úmyslné ublížení na zdraví, porušování domovní svobody, nebezpečné vyhrožování či loupeže. Zvláštní pozornost je pak odbornou i laickou veřejností věnována vraždě, jakožto nejzávažnějšímu ze všech trestných činů.

Násilná kriminalita v Česku meziročně klesla o půl procenta na 13 115 skutků. Co se týče množství případů, jedná se o návrat k hodnotám z let předcházejících období mezi roky 2020 a 2021, které však byly výrazně ovlivněny pandemií covid-19. Na celkové kriminalitě se násilné činy dlouhodobě podílí cca 7 %. Násilnými trestnými činy s nejvyšším meziročním nárůstem byly úmyslné ublížení na zdraví (+92 skutků, +2,2 %), vydírání (+87 skutků, +7 %) a týrání osoby žijící ve společném obydlí (+33 skutků, +7,7 %). Graf 5: Násilná kriminalita v ČR, 2013–2023

Nárůst násilné kriminality byl zaznamenán na území 6 krajů, nejvyšší pak v Kraji Vysočina (+48; +9,4 %), Plzeňském kraji (+60; +8,6 %) a v Jihomoravském kraji (+110; +8,5 %). Největší pokles násilné kriminality byl zaznamenán v Praze (-216; -12,1 %), Jihočeském kraji (-60; -6,8 %) a v Královéhradeckém kraji (-25; -4,4 %).

Od roku 2019 připadá nejvíce evidovaných skutků v oblasti násilné kriminality na počet obyvatel na Ústecký kraj. V roce 2023 zde dosáhl index násilné kriminality 178,2 trestných činů na 100 tis. obyvatel kraje. Nejnižší index násilné kriminality je od roku 2013 pravidelně zaznamenán v Pardubickém kraji – v roce 2023 zde bylo v této oblasti evidováno 70,5 trestných činů na 100 tis. obyvatel.

Po roce 2022, kdy bylo výjimečně nejvíce násilných skutků v absolutních číslech zaznamenáno v Praze, se prvenství vrátilo do Moravskoslezského kraje. V roce 2023 zde bylo Policií ČR evidováno 1 700 skutků, Praha s 1 571 skončila na druhém místě. Přes hranici 1 400 skutků se dostaly ještě Ústecký, Středočeský a Jihomoravský kraj. Na těchto pět krajů připadlo v roce 2023 téměř 60 % z celkového počtu evidovaných skutků v této oblasti. I absolutně bylo nejméně trestných činů v oblasti násilné kriminality evidováno ve výše zmíněném kraji Pardubickém, a to 374.

Míra objasněnosti násilné kriminality se za posledních 10 let pohybovala průměrně okolo 68 %, v posledních pěti letech postupně klesala až na 62 % v roce 2022. V roce 2023 došlo k mírnému navýšení na 63 %. Nejvyšší míra objasněnosti byla na Vysočině. V roce 2023 zde dosáhla objasněnost násilných trestných činů 75 %. Nejmenší objasněnost bývala dlouhodobě v Praze, v roce 2023 ji však v tomto ukazateli těsně předstihl Plzeňský kraj. V těchto dvou krajích se v roce 2023 podařilo objasnit jen cca polovinu registrované násilné trestné činnosti.

Graf 6: Index násilné kriminality v krajích ČR, 2023

Nejčastějším násilným činem bývá úmyslné ublížení na zdraví. Počet případů ublížení na zdraví stoupá již druhým rokem v řadě, což je v rozporu s klesajícím trendem předchozích let. Meziročně se však zvýšila míra objasněnosti tohoto skutku z 62,4 % na 65 %. Vzrostl také počet případů trestného činu vydírání. To dle policie souvisí především se zvýšenou trestnou činností páchanou v kyberprostoru, jde např. o vydírání skrze podvodem získané intimní materiály oběti. U loupeží v roce 2023 pokračoval vzestupný trend z předchozího roku dalším zaznamenaným nárůstem, v předchozích letech jsme přitom mohli sledovat setrvale klesající tendenci.

V roce 2023 bylo spácháno 159 vražd (+9; +6%). Důležité je zmínit, že počet případů nerovná se vždy počtu zavražděných osob, protože v rámci jednoho skutku může být objektem napadení více osob (více v kapitole 2). Proto lze říci, že i přes tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kdy došlo k zavraždění 14 osob, což je do počtu obětí nejtragičtější událost masové střelby v dějinách samostatné ČR, není statisticky navýšení počtu vražd tak výrazné.

Vražda je považována za nejzávažnější trestný čin a počet vražd na 100 tisíc obyvatel bývá brán jako jeden z hlavních ukazatelů míry kriminality v jednotlivých zemích. Poslední dostupné mezinárodní srovnání je za rok 2022 a jsou do něj zahrnuty pouze vraždy dokonané, zatímco v tabulce 2.8 pouze za Česko jsou zahrnuty i vraždy ve stadiu pokusu. V roce 2022 tedy připadalo v Česku na 100 tisíc obyvatel 0,8 vražd, což řadí Česko na osmé místo s nejnižším počtem vražd na 100 tisíc obyvatel v rámci zemí EU. Nejvíce vražd na 100 tisíc obyvatel připadá v Lotyšsku (4,1), nejméně naopak v Itálii (0,6).

Graf 7: Počet vražd na 100 tisíc obyvatel v zemích EU, 2022