Kriminalita v ČR a EU - Majetková kriminalita

Majetková kriminalita

Spočívá zejména v útoku na cizí majetek nejen fyzických, ale i právnických osob. Majetkové trestné činy dále dělíme na krádeže vloupáním, krádeže prosté a ostatní majetkovou kriminalitu. Majetková trestná činnost je nejčetněji páchanou trestnou činností.

Majetková trestná činnost meziročně vzrostla pouze o 0,1 % na 100 300 skutků. Ve srovnání s roky 2020 a 2021, kdy byla situace hned z několika důvodů velmi nestandardní, byl však počet registrovaných skutků v roce 2023 významně vyšší.

V letech 2020 a 2021 měla na vývoj majetkové trestné činnosti výrazný vliv výše zmíněná novela trestního zákoníku č. 333/2020 Sb. z 1. 10. 2020, kdy došlo ke zdvojnásobení hranice škody. Díky ní se řada trestných jednání proti majetku místo mezi trestné činy zařadila mezi pouhé přestupky a vypadla tak z těchto statistik. Druhým faktorem byla protipandemická opatření, včetně vyhlášení nouzového stavu, který díky přísnější sazbě činil i z drobných krádeží závažnější provinění, než kdyby se odehrály za normálních okolností. To mohlo některé osoby odradit od páchání takové trestné činnosti. Stejně tak omezený pohyb osob, kdy lidé trávili více času doma a v centrech měst ubyly davy turistů, příliš „nehrála do karet“ např. vloupáním do bytů nebo pouličním kapesním krádežím. Protipandemická opatření však již v roce 2022 neplatila a zhoršená ekonomická situace, která se promítla do snížení životních podmínek obyvatelstva, zvýšení nezaměstnanosti a růstu životních nákladů, je jedním z významných faktorů, které i ve srovnání se stavem kriminality před pandemií onemocnění covid-19 zřejmě přispěly k růstu majetkové trestné činnosti.^{^[1]}

Krádeže prosté, při kterých dochází k odcizení věci bez překonání překážky, užití lsti nebo násilí, tvořily v roce 2023 více než jednu třetinu veškeré majetkové kriminality a meziročně jejich počet vzrostl o 2 % na 35 075 skutků. Je třeba zmínit, že v roce 2021 byla změněna skladba takticko-statistických klasifikací v oblasti majetkové trestné činnosti, čímž došlo k přesunu vybraných skutků z krádeží prostých do krádeží vloupáním. V roce 2022 proto počet krádeží prostých naopak meziročně poklesl a počet krádeží vloupáním se navýšil

Krádeže vloupáním zaujímaly v roce 2023 jen nepatrně nižší podíl na majetkové kriminalitě než krádeže prosté. I přesto např. počet krádeží vloupáním do soukromých obytných prostor výrazně poklesl z 15 958 skutků v roce 2013, na 4 831 v roce 2023.

Graf 10: Majetková kriminalita v ČR, 2013–2023

Zdroj: Policejní prezidium ČR

Majetkovými trestnými činy s nejvyšším nárůstem byly krádeže prosté v obchodech (+1 600; +17,6 %), podvod (+976; +8,4 %), neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (+954; +8,1 %), kapesní krádeže prosté (+512; +9,7 %) a poškození cizí věci (+303; +4,8 %).

Velmi dramatický úbytek nahlášených případů můžeme z dlouhodobého hlediska sledovat v případě krádeží automobilů nebo jejich součástek, mezi lety 2013 a 2023 o 78 % na 4 917 evidovaných skutků. Za poklesem údajně stojí lepší ochranné systémy samotných vozidel, které odrazují menší, neorganizované zloděje. Co naopak dlouhodobě roste, je objasněnost krádeží automobilů, ze 13 % v roce 2013 na 29 % v roce 2023.

Graf 11: Index majetkové kriminality v krajích ČR, 2023

Index majetkové kriminality v krajích Graf 11

Zdroj: Policejní prezidium ČR

Celkově je míra objasněnosti majetkové kriminality dlouhodobě výrazně nejnižší ze všech druhů kriminality. V roce 2023 dosáhla 28 % a meziročně se zvýšila jen nepatrně o 1,6 procentního bodu. Objasnit majetkovou kriminalitu se nejvíce dařilo policistům v Ústeckém kraji (46 % vyřešeno), nejhůře naopak v Praze (14 % vyřešeno). Praha je zároveň majetkovou kriminalitou výrazně nejvíce zatížena (2 090,3 t. č. na 100 tis. obyv.), nejméně naopak Pardubický kraj (435,5 t. č. na 100 tis. obyv.). Rozložení majetkové kriminality v krajích v roce 2023 se zhruba shoduje s rozložením v roce 2022 a je ovlivněno sociálně demografickými specifiky jednotlivých krajů.

Graf 12: Počet krádeží na 100 tisíc obyvatel v zemích EU, 2022

Poslední dostupné údaje v mezinárodním srovnání jsou za rok 2022. V tomto roce bylo (již podle nové klasifikace) v Česku registrováno 34 744 krádeží (v přepočtu na 100 tis. obyvatel 256, 6 trestných činů), což Česko řadí až na 22. příčku v rámci EU. Nejvíce krádeží na 100 tisíc obyvatel vykázaly Švédsko (2 784,3) a Finsko (2 242,7) nejméně naopak Kypr (58,8). V případě majetkové kriminality je dostupné srovnání např. i za vloupání do soukromých obytných prostor, kdy 56 případů na 100 tis. obyvatel řadilo Česko na 17. místo. Nejhůře na tom bylo Dánsko (390,4), nejlépe naopak Slovensko (17,2). Opět je však třeba zdůraznit, že v mezinárodním srovnání dle klasifikace ICCS se vymezení daných trestných činů může odlišovat od jejich vymezení v rámci ČR.