Konec roku na finančních trzích a výhled pro příští měsíce

Ztrácelo naopak zlato pod tlakem silného dolaru. Jaký výhled implikují poslední data pro finanční trhy? A které nominace D. Trumpa na jednotlivé budoucí ministry v USA trh potěšily? Co na to měnová politika?

Akcie v USA dosáhly po Trumpově vítězství v prezidentských volbách nových maxim. Bitcoin atakoval metu 100 000 USD, S&P 500 index si připisuje letos již solidních 25 %. Tento růst byl doručen na pozadí vyšší šance na pokles daně právnických osob o 5 % a deregulaci firemního sektoru. Ta by se měla dotknout řady odvětví, tedy od energetiky až po finančnictví. Kryptoměny by pak měly hrát samostatnou deregulační kapitolu. To by sice mohlo z pohledu ekonoma podpořit hospodářský růst snížením nákladů na dodržování předpisů pro podniky, ale mohlo by to také vést k dlouhodobějším rizikům, jako je zhoršení životního prostředí a možná finanční nestabilita. Vzpomeňme si ostatně na éru deregulace finančního sektoru, která předcházela „bouřlivé“ Finanční krizí v letech 2008–2009. Zajímavé jsou proto i konkrétní nominace na funkce v Trumpově budoucí administrativě. D. Trump jmenoval do funkce šéfa pro potíraní byrokracie miliardáře Elon Muska, což řadu ekonomů zanechává v nejistotě s ohledem na poněkud výstřední postoje tohoto podnikatele. Opačně pak působí jmenování Scotta Bessenta na ministra financí USA, což investoři vnímají jako krok směrem k větší ekonomické stabilitě. Akcie a státní dluhopisy v reakci na právě toto jméno posílily.

Z pohledu současných valuací jsou tak akcie po další „rally“ naceněny vskutku na dokonalost, ozývají se tak hlasy, že příští rok by pro ně zdaleka nemusel být tak dobrý. Akcie se nyní obchodují zhruba o 6 % výše, než je jejich reálná hodnota a s vysokým P/E 27x násobku. Podle renomované Goldman Sachs může index S&P 500 připsat až 11 % v roce 2025. Obávám se, že to je až příliš příznivý scénář. Brzdou by mohla totiž znovu být inflace.  Nedávné údaje o inflaci vyvolaly otázky, zda Fed v prosinci sníží úrokové sazby a o kolik centrální banka sníží sazby v příštím roce. Začátkem tohoto měsíce „jádrový“ index spotřebitelských cen (CPI), který je očištěn od volatilnějších položek typu potraviny a plyn, ukázal, že ceny v říjnu již třetí měsíc po sobě vzrostly o 3,3 %. Mezitím „jádrový“ index cen výrobců (PPI) odhalil, že ceny v říjnu vzrostly o 3,1 %, což je více než 2,8 % v předchozím měsíci a více, než ekonomové očekávali, že vzrostou o 3 %. Fed za této situace nemůže být příliš spokojen s tímto vývojem.

Trumpova politika dodává víru v „libertariánský“ způsob uvažování o politice vlády ve vztahu k ekonomice. Pokud by skutečně snížil výdaje razantním způsobem, správně dereguloval ekonomiku a podpořil růst, bude to dobrou hospodářskou strategií. Otázkou zůstávají obchodní cla a Trumpův protekcionismus. V této politice se zdá, že jsou spojená největší rizika, která mohou ještě výrazněji vzdálit Fed od jeho hlavního mandátu dosažení 2% inflačního cíle. Toho se přitom nepodařilo dosáhnout již od roku 2020. Ochrannou pro investory tak zůstávají drahé kovy, jako je zlato. To si zatím vybralo oddechový čas a dosavadního růstu rizikových aktiv se nezúčastnilo. Od zvolení D. Trumpa ztratilo až 7 %. Ovšem budoucí nejistota spojená s obchodními válkami a vyšší inflací by mu spíš „nahrávala do karet“.