Škody ze zářijových povodní ve střední Evropě dosáhnou bezmála dvou miliard EUR

Společnost PERILS zveřejnila svůj předběžný odhad ztrát v odvětví pojišťovnictví v souvislosti s povodněmi a záplavami ve střední Evropě a Itálii v období od 14. do 20. září 2024, který zní nyní na 1,89 miliardy EUR. Největší ztráty vznikly v Rakousku, Česku a Polsku. Tyto země nesou přibližně 95 % celkové částky. Následují Itálie a Slovensko, menší dopady mají v Maďarsku a Rumunsku.

Čísla škod pro Rakousko a Itálii vycházejí ze standardní metodiky PERILS (přejmenované nyní na „PERILS CORE“), která zahrnuje sběr údajů o škodách od postižených pojistitelů, které jsou následně agregovány na 100% tržní úroveň. Odhady ztrát pro postižená území, která nejsou v současné době zahrnuta do systému PERILS, jsou vypracovány v souladu s metodikou CRESTA CLIX a jsou založeny na odborném vyhodnocení široké škály zdrojů z pojišťovnictví (přejmenováno na „PERILS EXTENDED“). Od 1. ledna 2025 umožní podle zástupců společnosti kombinovaná nabídka služeb PERILS poskytovat odhady škod pro velké události už kdekoli na světě s výjimkou USA. Aktualizovaný odhad tržní ztráty ze záplav ve střední Evropě bude k dispozici 20. prosince 2024, tedy 3 měsíce po datu ukončení události.

Jak putoval Boris

V polovině září 2024 způsobil systém tlakové níže Boris (známý také jako Anett) dlouhodobé vydatné srážky na velmi rozsáhlém území střední Evropy. To mělo za následek záplavy v povodí Dunaje, Labe, Odry a Visly. Silně postiženo bylo východní Rakousko, střední a východní Česko a jihozápadní Polsko. Poté se systém přesunul zpět směrem ke střední Itálii, kde pokračoval ve vydatných lijácích nad regiony Emilia-Romagna a Marche, což vedlo k opětovným záplavám v oblastech, které již byly vážně postiženy povodněmi v květnu 2023. Celkem bylo podle odhadů evakuováno 30 000 lidí a 28 osob v důsledku povodní zemřelo. Díky přesným meteorologickým odhadům byla přijata na většině míst vhodná a včasná preventivní opatření, která zabránila ještě větším škodám.

Christoph Oehy, generální ředitel společnosti PERILS, k události uvedl: „Tato rozsáhlá evropská povodňová aktivita způsobila rozsáhlé škody na značně rozlehlém území. Kombinace včasného varování před povodněmi a aktivního povodňového managementu před událostí i v jejím průběhu spolu s dalšími opatřeními k prevenci ztrát, která byla zavedena ze zkušeností po jiných velkých povodních v Evropě, včetně povodní v letech 1997, 2002 a 2013, však pomohla zabránit ještě horší katastrofě.“