Datum vydání: 25. 11. 2024

Kód: 080009-24

Úvod

Cílem publikace, a zejména její tabulkové přílohy, je popsat strukturu kriminality v České republice, a to podle jejího geografického rozložení, podle druhu kriminality, věku a pohlaví pachatele. Dále jsou zahrnuty i údaje o odsouzených a vězněných osobách. Kromě údajů za Českou republiku jsou v případě vybraných ukazatelů uvedeny i údaje v mezinárodním srovnání za země Evropské unie.

Kromě absolutních údajů o počtech trestných činů a osob s trestnou činností spojených, jsou u většiny tabulek k dispozici i přepočty na 100 tisíc obyvatel nebo podílové ukazatele vzhledem k celkové kriminalitě.

Metodika

Zdroj dat

Údaje v této publikaci pocházejí ze tří zdrojů:

a) Policejní kriminální statistika

Gestorem je Policejní prezidium ČR. Policejní statistika eviduje zjištěné trestné činy (tj. registrované policií), známé pachatele (stíhané a vyšetřované osoby) a objekty napadení (oběti).

b) Statistika Ministerstva spravedlnosti ČR (justiční statistika)

Zahrnuje statistiku státních zastupitelství a soudů. Obsahuje údaje o známých pachatelích, obžalovaných osobách a pravomocně odsouzených.

c) Statistika Vězeňské služby ČR

Je zpracovávána Generálním ředitelstvím Vězeňské služby ČR. Obsahuje informace související se zajišťováním výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody.

Údaje pro mezinárodní srovnání v rámci Evropské unie pochází z databáze Eurostatu, který je ve spolupráci s UNODC (United Nations Office on Drugs and Crime) získává prostřednictvím každoročního dotazníkového šetření ve členských zemích EU.

Vymezení základních pojmů Řazeno abecedně:

Celková kriminalita

Detenční ústav

Celková kriminalita je tvořena kriminalitou obecnou, pod kterou spadá kriminalita násilná, mravnostní, majetková a ostatní obecná, a dále jinou kriminalitou, kam je řazena hospodářská kriminalita, vojenské trestné činy a zbývající kriminalita.
Neboli Ústav pro výkon zabezpečovací detence, je prostředkem ochrany společnosti před zvlášť nebezpečnými duševně nemocnými osobami, popř. i před osobami závislými na návykových látkách. Během výkonu zabezpečovací detence se na tyto osoby působí léčebnými, psychologickými, vzdělávacími, pedagogickými a rehabilitačním programy tak, aby na základě jejich výsledků bylo dosaženo stavu, kdy je možno změnit zabezpečovací detenci na ústavní ochranné léčení.

Hospodářská kriminalita

Má blízkou souvislost s kriminalitou majetkovou, ale na rozdíl od majetkové kriminality, která útočí na majetek jiných osob, hospodářská kriminalita je jednání, které směřuje proti hospodářskému systému a jeho fungování. Spadají sem trestné činy z oblasti daní a poplatků, účetnictví, padělání peněz, korupce, ale také např. protiprávní jednání v oblasti životního prostředí.

Index kriminality

Vyjadřuje intenzitu kriminality na určitém území přepočítanou na početnost obyvatelstva. Někdy se také používá výraz zatíženost nebo zamoření kriminalitou. Pro výpočet indexu kriminality platí vzorec:

Pokud jde o obyvatele, kteří jsou trestně odpovědní, jedná se o tzv. čistý index a naopak hrubý index zahrnuje všechny obyvatele, tedy i osoby mladší patnácti let. Kromě indexu kriminality lze na stejném principu spočítat např. i index viktimnosti, udávající počet obětí trestného činu nebo index vězeňské populace na 100 000 obyvatel.

Krádež prostá

Odcizení věci bez překonání překážky, užití lsti nebo násilí.

Kyberkriminalita

Kybernetická kriminalita, dříve také označována jako informační kriminalita, je definována Policií ČR jako trestná činnost, která je páchána v prostředí informačních a komunikačních technologií včetně počítačových sítí. Samotná oblast informačních a komunikačních technologií je buď předmětem útoku, nebo je páchána trestná činnost za výrazného využití informačních a komunikačních technologií jakožto významného prostředku k jejímu páchání.

Latentní kriminalita

Neboli skrytá část kriminality, která nebyla nahlášena, zjištěna nebo zaevidována a tedy vůbec nevyjde najevo a nestane se předmětem trestního stíhání. Představuje rozdíl mezi skutečnou a registrovanou kriminalitou. Latentní kriminalita tak značně zkresluje statistické údaje o zločinnosti, protože dosahuje několikanásobku kriminality odhalené. Míra latence se liší u jednotlivých trestných činů.

Loupež

Loupež, na rozdíl od krádeže, řadíme mezi násilnou trestnou činnost, jelikož jedním ze znaků loupeže je užití násilí, nebo pohrůžky násilím, a to za účelem zmocnit se cizí věci. V praxi to znamená, že pachatel ohrožuje poškozeného přímo např. střelnou zbraní, nebo poškozenému způsobením újmy na zdraví vyhrožuje.

Majetková kriminalita

Spočívá zejména v útoku na cizí majetek nejen fyzických, ale i právnických osob. Majetkové trestné činy dále dělíme na krádeže vloupáním, krádeže prosté a ostatní majetkovou kriminalitu.

Mladistvý

Trestněprávní pojem, fyzická osoba, která v době spáchání trestného činu dovršila 15 let a nepřekročila 18 let věku.

Mravnostní kriminalita

Je řazena do obecné kriminality. Tyto trestné činy zasahují důstojnost oběti v sexuální oblasti. Do této skupiny patří zejména trestné činy ohrožující svobodu rozhodování v oblasti pohlavního života (znásilnění a sexuální nátlak), ohrožující zdravý mravní a tělesný vývoj dětí (např. pohlavní zneužití, svádění dítěte k pohlavnímu styku a zneužití dítěte k výrobě pornografie) nebo ohrožující některé mravní zásady (např. výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií, kuplířství).

Násilná kriminalita

Je řazena do obecné kriminality. Jde o pojem užívaný kriminologií, nikoliv pojem právní. Zahrnuje útok na fyzickou nebo psychickou integritu člověka, ve smyslu úmyslného užití fyzického násilí, resp. pohrůžky násilí, vůči jiné osobě.

Nezletilý

Nezletilý je fyzická osoba, která nedovršila 18 let věku nebo nenabyla zletilosti manželstvím. Trestní právo tento pojem neužívá, i když v trestněprávní praxi je často využíván pro označení osob ve věku do 15 let.
Pojem nezletilý je pojmem občanského práva.

Oběť

Policie ČR statisticky neeviduje oběti trestné činnosti ve smyslu zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Eviduje pouze objekty napadení, tj. zpravidla ty objekty, vůči kterým bezprostředně směřuje trestná činnost. Objekty napadení však nelze plně zaměňovat s oběťmi trestné činnosti. Je-li objektem napadení osoba, je zpravidla vždy i obětí, ale každá oběť trestného činu nemusí být objektem napadení (např. pozůstalá osoba po oběti, které byla trestným činem způsobena smrt).

Objasněný skutek

V tabulkách jsou uvedeny pouze tzv. přímo objasněné skutky, tedy registrované skutky, u kterých byl zjištěn (a vykázán) alespoň jeden známý pachatel a zároveň je skutek ukončen ve sledovaném období. Jedná se o vazbu: registrováno => z toho objasněno. Dodatečně objasněné skutky není možné přičítat, neboť by objasněnost v mnoha případech přesáhla 100 %.

Obviněný

Obviněnou je osoba od okamžiku, kdy proti ní bylo zahájeno trestní stíhání. Obviněný může být dočasně umístěn ve vazební věznici, viz heslo Vazba.

Odsouzený

Odsouzený je ten, proti němuž byl vydán odsuzující rozsudek (nebo trestní příkaz), který již nabyl právní moci.

Ostatní obecná kriminalita

Nehomogenní skupina trestných činů, bez jednotné definice. Spadá pod obecnou kriminalitu. Trestné činy v ní obsažené jsou pouze souhrnem skutků s různými určujícími znaky, např. výtržnictví, drogová trestná činnost, maření výkonu úředního rozhodnutí nebo ohrožování výchovy dítěte.

Prekurzory drog

Jakákoliv chemická látka, která může být použita k nedovolené výrobě návykových látek, včetně směsí, léčivých přípravků, veterinárních léčivých přípravků a přírodních produktů, které tyto látky obsahují a jsou v nich obsažené tak, že je lze snadno použít nebo extrahovat snadno dostupnými nebo hospodárnými prostředky.

Registrovaná kriminalita

Zjevná kriminalita, která byla odhalena/nahlášena a evidována orgány činnými v trestním řízení. Opakem je latentní kriminalita, o které orgány činné v trestním řízení neví, není tedy registrována v oficiálních statistikách (více viz heslo latentní kriminalita). Součet registrované a latentní kriminality pak tvoří skutečnou kriminalitu.

Registrovaný skutek

Vykázaný trestný čin, u kterého bylo zahájeno trestní řízení ve sledovaném období.

Skutek

Základní jednotka, kterou se rozumí jednání osoby nezletilé, mladistvé nebo dospělé, které vykazuje znaky trestného činu, provinění nebo činu jinak trestného podle právních předpisů.

Stíhaný a vyšetřovaný

Je ten, kdo je policií vyšetřován pro podezření ze spáchání trestného činu a následně je proti němu zahájeno trestní stíhání.

Trestný čin

Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.

TSK

Takticko-statistická klasifikace je členění trestné činnosti používané v Evidenčně statistickém systému kriminality (ESSK) Policií ČR. Jedna kategorie TSK může zahrnovat více paragrafů trestního zákoníku a naopak jeden paragraf může být statisticky rozčleněn na více kategorií TSK.

Vazba

Vazba je jedním ze zajišťovacích institutů, jímž se obviněný na základě rozhodnutí soudu zajišťuje pro trestní řízení a výkon trestu. Jedná se o institut dočasného zbavení osobní svobody, kterým je obviněnému zabráněno vyhýbat se trestnímu stíhání, pokračovat v trestné činnosti nebo mařit objasňování skutečností důležitých pro trestní stíhání. Vazba se vykonává ve vazebních věznicích nebo ve zvláštních odděleních věznic.

Vězněná osoba

Celkový počet osob umístěných ve věznicích v ČR - součet obviněných osob (ve výkonu vazby), odsouzených osob (ve výkonu trestu odnětí svobody) a chovanců v detenčních ústavech.

Vloupání

Přesněji krádež vloupáním. Vloupáním se dle trestního zákoníku rozumí vniknutí do uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky. Pojem vloupání je v českém právu spojen s trestným činem krádeže, hovoříme proto tedy o krádeži vloupáním (podle § 205 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku).

Zbývající kriminalita

Zahrnuje trestné činy, které nepatří do obecné kriminality, a ani do kriminality hospodářské či pod vojenské a protiústavní činy. Stejně jako kriminalita ostatní je to tedy pouze souhrn trestných činů bez společných určujících znaků. Např. ohrožení pod vlivem návykové látky, zanedbání povinné výživy nebo šíření poplašné zprávy.

Poznámky

• Počty skutků jsou uváděny kumulativně za celý kalendářní rok, počty stíhaných a vyšetřovaných osob a vězněných osob jsou vždy k 31. 12. daného roku.

• V roce 2016 bylo přehodnoceno počítání věku pachatele. Věk pachatele již není počítán "ručně" vkladatelem, ale strojově. Před rokem 2016 byl věk počítán rozdílem data zahájení trestního stíhání a data narození. Vzhledem k tomu, že tento interval se za poslední roky prodloužil a je tedy méně přesný, datum zahájení trestního stíhání bylo nahrazeno datem spáchání trestného činu. Vzhledem k tomu došlo ke zpřesnění věku stíhané osoby, ale také k lehkému posunu k nižším věkovým kategoriím. Počty stíhaných osob podle věku jsou neporovnatelné s předchozími obdobími.

• Pouze v roce 2016 se do dat za celou ČR zvlášť započítávaly údaje od Ředitelství služby cizinecké policie (ŘSCP). Proto jsou v tomto roce v některých tabulkách údaje za ČR celkem vyšší, než jsou součty za jednotlivé kraje.

• V publikaci nejsou samostatně uvedeny vojenské a protiústavní činy, jsou započítány pouze do Celkové kriminality. Důvodem je nízký každoroční výskyt trestných činů v této kategorii.

• V mezinárodním srovnání jsou indexy z důvodu lepší mezinárodní srovnatelnosti počítány ze všech obyvatel dané země k 1. 1. daného roku, což je důvod proč se hodnoty za Česko v tabulkách 8.1 až 9.4 odlišují od ostatních tabulek. V případě počtu jednotlivých trestných činů je v tabulkách pouze za Česko použit pro česká data vhodnější střední stav obyvatel (k 1. 7.). V případě počtu stíhaných, odsouzených a vězněných osob je použit koncový stav obyvatel k 31. 12. daného roku.

U odsouzených a vězněných osob je navíc počítáno pouze s trestně odpovědnými osobami staršími

15 let.

• V mezinárodním srovnání se uváděné počty trestných činů mohou lišit od hodnot uvedených v tabulkách za Česko. Důvodem je to, že trestné činy v mezinárodních tabulkách jsou uvedeny podle Mezinárodní klasifikace trestných činů (ICCS), kdy definovaný trestný čin může zahrnovat jiné kategorie TSK/ § trestního zákoníku.

Značky použité v tabulkách publikace

• - ležatá čárka na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval

• . tečka na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý